|
Lidové zvyky na Sedlčansku
Čekalová, Magdaléna ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Ve své práci se zaměřím na zvyky a tradice na Sedlčansku. Popíši jejich historii i současnou podobu. Tento region je zajímavý nejen přírodními a kulturními památkami, ale i rozmanitou historií. Působilo zde mnoho slavných osobností, například mohu uvést Josefa Suka a Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Různé spolky a organizace pořádají na jejich památku pochody, hudební festivaly atd. Práci jsem rozdělila do pěti kapitol. V každé z nich věnuji pozornost zvykům, které se týkají jarních svátků a tradic (Velikonoce, pálení čarodějnic, svátek svatého Floriana), letních svátků a tradic (slavnosti Rosa a pouť v Sedlčanech), podzimním svátkům a tradicím (halloween, Památka zesnulých, svátek svatého Martina a advent) a zimním svátkům a tradicím (Vánoce, svátek Tří králů, masopust a Tučný čtvrtek). Ve své práci chci dokázat, že Sedlčansko je regionem, kde lidé stále dodržují lidové zvyky a tradice. Ačkoli některé tradice v průběhu let již upadly v zapomnění, jiné jsou nahrazeny dalšími tradicemi a zvyklostmi, které je patrně v budoucnu nahradí. Mnoho místních lidí stále dodržuje typické zvyky a tradice české kultury. Snaží se je předat svým dětem, a tak zachovat specifické rysy našeho kraje. Lze tedy doufat, že místní obyvatelé zvyky a tradice udrží.
|
|
Královská rada Jiřího z Poděbrad
Preisler, Hynek ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
23. listopadu 1457 zemřel ve svých sedmnácti letech český a uherský král Ladislav zvaný Pohrobek. O uprázdněný český trůn usilovala řada evropských panovníků, od francouzského krále přes většinu vladařů sousedních států až po císaře Fridricha III. Český zemský sněm zvolil druhý březnový den roku 1458 na Staroměstské radnici v Praze českého pána Jiřího z Poděbrad. Volbu emotivně popisuje Rudolf Urbánek slovy: "Pan Zdeněk, předstoupiv před Jiříka, zvolal hlučným hlasem do ztichlé náhle síně: Ať pan správce je králem naším! A již před ním poklekl a s jeho pozdravem spojily se hned i hlasy všech sněmovníků, jejichž vzrušená radost našla i svou hlučnou ozvěnu v davech, čekajících venku na náměstí: Živ bud~ Jiří, král Čechů! ,,3 V olba kališnického velmože Jiřího z Poděbrad českým králem měla závažné stavovské, státoprávní a zahraničněpolitické důsledky.4 Svatováclavská koruna poprvé v českých dějinách spočinula na hlavě, ve které neproudila královská krev. Jiří z Poděbrad pocházel ze starobylého panského rodu a stavovská příbuznost hrála při volbě nemalou roli. Panstvo na nového českého krále apeluje: "Neb tíž jsme jako naší předci a Vaše Milost v témž duostojenství jest, jakož to předkové Vaší. A poněvadž tíž předkové Vašie Královské Milosti spravedlivě v tom drželi a zachovali i obhajovali předky naše, rač na...
|
|
Chebská komenda křižovníků s červenou hvězdou za komturství Georga Runnera z Chvalšin (1609-1632)
Knetlová, Hana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je venována dejinám chebské komendy križovníku s cervenou hvezdou a k ní náležejícího špitálu v období pusobení Georga Runnera. Runner zastával úrad zdejšího komtura v letech 1609-1632. Vytcené téma je zpracováno se snahou o zasazení této osobnosti do širších souvislostí historického vývoje Chebska. Proto je zde podrobne pojednáno také o náboženské situaci na Chebsku v dobe nejvetšího rozmachu luteránského vyznání, o konfliktech, které vznikaly mezi zdejšími katolíky a luterány, a také o pocátecním prubehu rekatolizace mesta. Další tematický okruh tvorí popis hospodárské situace a majetku komendy ve zmíneném období. Pro ilustraci jsou uvedeny nekteré majetkoprávní spory. S hospodárskou situací komendy i špitálu úzce souvisí válecné události, které mají pro dejiny tohoto období velký význam a jimž je venována samostatná kapitola. Své místo zde zaujímá také otázka správy a života krížovnického špitálu. Významným podkladem pro tuto práci jsou archivní dokumenty rádu križovníku s cervenou hvezdou v Chebu a v Praze.
|
|
Geogre Jeffreys, a deo rex, a lege rex. George Jeffreys, král od Boha, zákon od krále.
Veselá, Hana ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zameruje na analýzu života George Jeffreyse, anglického soudce, který žil v letech 1645-1689 a na podzim v roce 1685 predsedal ,,krvavými porotám." Cílem diplomové práce je zhodnotit, nakolik si svou povest ,,krvavého" a ,,vešícího" soudce zasloužil a jak tato povest vznikla.
|
| |
|
Soudní spor mezi Kateřinou Karygkovou a Novým Městem Pražským
Benďáková, Alena ; Chmelař, Jiří (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Kateřina Karygková vedla soudní spory s Novým Městem pražským trvající přes dvě desetiletí a týkající se problémů s lidmi ze Svejpravic. Po svých předcích zdědila pozemky ve vsi Svejpravicích, Chvalech, Babicích a Lhotě. Svejpravice však byly v držení Nového Města pražského, které majestátem potvrdil král Jiří z Poděbrad, Vladislav Jagellonský a Ferdinand I. I když tato vesnice patřila pod správu novoměstské rady, stále zde měly pozemky také soukromé osoby a jednou z těchto osob byla Kateřina Karygková. Opakovaně podávala žaloby na několik lidí z této vesnice, kteří jí činili škody na jejím majetku. Dalším problémem byl samotný spor o ves Svejpravice, z dostupných dokumentů totiž vyplývá, že Nové Město pražské si činilo nároky na větší část vesnice, než mělo v držení. Příčinou těchto sporů bylo vykopání mezníků vyměřující pozemky jednotlivých majitelů a absence pamětníků, kteří by ukázali umístění jednotlivých vykopaných mezníků. Četné a opakované stížnosti ze strany paní Kateřiny ukazují na to, že Nové Město pražské je buď nebralo příliš na vědomí, nebo jejich poddaní nerespektovali rozhodnutí novoměstské rady a komorního soudu. Převážná část soudních sporů spadá do 60. let 16. století, kdy paní Kateřina podává opakovaně stížnosti na lidi ze Svejpravic, že jí činí škody na jejím majetku a žádá odpovídající...
|
| |
|
Česká vědecká stanice v Antarktidě
Hlavsa, Tomáš
Na základě dlouholetých aktivit českých vědců v Antarktické oblasti a na základě doporučení významných vědeckých pracovišť, zejména pak pana Dr. Bernarda Stonehause, představitele Polárního institutu university v Cambridge, byl zpracován program projektu výstavby samostatné české vědecké stanice. Stanice je umístěna v polární oblasti na ostrově King George v místě, které svou dostupností umožní vytvoření podmínek pro sezónní systematickou práci patnáctičlennému týmu vědců.
|
|
Nástěnné malby v kostele sv. Kříže v Ronově – pokračování
Všetečková, Zuzana
Nástěnné malby v kostele v Ronově publikovala M. Stránská v roce 1983, její připsání Světlíkovi z Lichtenburku odmítl Jan Urban v roce 2003. Ikonografie nástěnných maleb ukazuje na vliv cisterciáckého kláštera (např. sv. Bernard z Clairveaux, sv. Diviš, Umučení proroka Izaiáše, sv. Jiří jako rytíř stojí na těle krále Daciana ve smyslu miles christiani.) Kulturní vliv lze spojit se Sibylou z Křižanova, která přišla do českých zemí spolu s královnou Kunhutou Štaufskou, manželkou krále Václava I. na počátku 13. století. Po stránce slohové malby ukazují analogie s uměním pozdního románského slohu, lze je snad spojit s uměním prvních desetiletí 13. st. Výzdoba kostela mohla souviset s křížovými výpravami, jejich podporovatelem byl Bernard z Clairveaux.
|
|
Proces translokace v Ostrově nad Ohří (Schlackenwerth). Vznik a vývoj kostela sv. Jakuba a kostela sv. Mikuláše v závislosti na městotvorném procesu
Šídlová, Andrea ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Bibliografická citace Proces translokace v Ostrov nad Oh í "(Schlackenwerth)" [rukopis]: Vznik a vývoj kostela sv. Jakuba a kostela sv. Mikuláše v závislosti na m stotvorném procesu: bakalá ská práce / Andrea Šídlová; vedoucí práce: Mgr. Stefan Scholz. - - Praha, 2011. - - s. 100. Anotace Práce by m la zachytit dobu vzniku dvou kostel s ohlédnutím na historickou situaci ve 13. století v p emyslovských echách. Dále se pokusí zhodnotit sociální, právní a majetkovou situaci dané lokality, p emž bude sledovat vývoj a stavební aktivity na daných stavbách. Práce je uvedena kapitolou o správní oblasti Sedlecka, která má poukázat na st et zájm eských panovník a ímských vládc na tomto území a to p i formování eského státu a historického m stského státu Cheb na p elomu 12. a 13. století S po átky aglomerace m sta Ostrov je spjat rozrod Hrabišic . Následující kapitola tedy pojednává o tomto rozrodu, majetkové základn a jejich fundacích. St žejní díl práce je nován translokaci sídlišt a p esunu farního centra od kostela sv. Jakuba ke kostelu sv. Mikuláše. D vodem byla, jak bylo prokázáno, nevyhovující poloha p vodního sídlišt pro jeho další rozvoj, který byl nutný pro konkurenci schopnost zdejšího trhového centra. To se vyvinulo následn v m sto. Tento stav vyvrcholil privilegiem krále Jana Lucemburského. V dob , kdy už...
|
host ::
