| |
|
Nástroje sloužící k zajištění kurzového a úrokového rizika
Klípová, Iva ; Votava, Libor (vedoucí práce)
Cílem práce je objasnit podstatu kurzového a úrokového rizika a popsat možnosti řízení těchto rizik. Představuje jednotlivé nástroje sloužící k zajištění kurzového a úrokového rizika a na konkrétních příkladech vysvětluje princip jejich fungování. Práce je rozdělena do tří částí -- zajištění kurzového rizika, zajištění úrokového rizika a shrnutí obou rizik neboli stručný návod postupu pro manažery společností, kterých se rizika pohybu směnných kurzů či úrokových sazeb dotýkají. Případová studie na konkrétních příkladech ukazuje možnosti ošetření kurzového rizika společnosti -- exportéra obchodujícího měnový pár EUR/CZK.
|
|
The transformation of the "Sanftes Gesetz" by Stifter from "Studien" to "Der Nachsommer"
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám vývojem pojetí přírody v díle Adalberta Stiftera (od rané sbírky povídek Studie (Studien) přes pozdější sbírku Pestré kameny (Bunte Steine) po román Pozdní léto (Der Nachsommer)). Přitom se snažím vysledovat, do jaké míry měl na změny v autorově vnímání přírody vliv "zákon mírnosti" (das sanfte Gesetz), který je zformulován v Předmluvě k Pestrým kamenům. Na úvod stručně shrnuji charakteristické znaky biedermeieru v díle Adalberta Stiftera, jenž je zpravidla označován za typického zástupce této epochy. Navíc ale sleduji i rysy jiných proudů (ať už předešlých nebo nově vznikajících), které Stiftera v jeho tvorbě ovlivnily. Abych mohla pozorovat vztah zásad "mírného zákona" ke Stifterovu pojetí přírody, zabývám se také výše zmíněnou Předmluvou, ve které je "mírný zákon" zformulován. Na příkladech pojmů "velký" (groß), "malý" (klein) a "mírný" (sanft) dokládám, že je "mírný zákon" předjímán již ve Studiích a že jsou jeho principy zachyceny i v pozdějším románu Pozdní léto. Jádro mé práce tvoří kapitola, v níž se zabývám vývojem Stifterova pojetí přírody. Aby byl směr vývoje názorný, rozlišuji mezi pěti koncepcemi přírody, které se očividně stále více snaží přiblížit a přizpůsobit "mírnému zákonu". (První koncepce s "mírným zákonem" téměř nesouvisí, druhá koncepce lze být...
|
|
Russian-Belarusian language interference in Belarus
Kalita, Inna ; Marvan, Jiří (vedoucí práce) ; Brandner, Aleš (oponent) ; Hentschel, Gerd (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje jazykové situaci v Bělorusku na přelomu XX. - XXI. století. Představuje běloruskou jazykovou scénu v kontextu východoslovanském, a zároveň v širší postkoloniální jazykové kontinuitě, která v současné době prožívá novou etapu rozvoje. Současná jazyková situace v Bělorusku je charakterizována jako výsledek historických interferenčních vztahů, je zdůrazněna její dichotomie, která se projevuje ve všech rovinách, a tím podmiňuje nutnost komplexní analýzy s využitím všech možných lingvistických a nelingvistických různorodých spojení. Interference jako důsledek kontaktu se projevuje ve všech rovinách minoritního jazyka, z nichž každá odráží různorodé příznaky interference. Jsou analyzovány úrovně současné interference, je zmíněn starší proces vzájemného vlivu a jeho důsledků v současných východoslovanských jazycích na příkladu adaptace výpůjček z církevní slovanštiny. Práce se podrobněji věnuje zkoumání úrovně řečové interference. Cíl výzkumu - určit místo trasjanky v systému podobných, ale ne totožných jevů, vyjmout ji z nevyhraněné kategorie 'sociolingvistický fenomén'. Uváděná definice má být podnětem k vytvoření objektivního hodnocení jazykových nonstandardních inovací, poukázat na "vhodnost" jazykové zátěže pro udržení funkcí spisovného jazyka. Trasjanka a příbuzný,...
|
|
Kompaktní město - aneb co nového se může ještě dít v Brně mezi nádražími
Burešová, Magdaléna ; Točík, Eugen (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Urbanisticko - architektonická studie nové části města Brna mezi stávajícím a budoucím hlavním vlakovým nádražím si klade za cíl vytvoření městského prostoru při respektování základních principů fungujících živých měst. Řešení obsahuje městskou polyfunkční zástavbu, kde základní jednotkou je "městský blok", který je v práci typově zpracován v rozsahu studie. Řešení využívá dvou hlavních úrovní. Úrovně terénu a historicky dané úrovně +6m. V této úrovni jsou vedeny pěší tahy a navazují polosoukromé a poloveřejné prostory. V území je stanoveno několik "krystalizačních jader", tedy strategických bodů s celoměstským významem, vhodných k umístění veřejných budov. Blíže je zpracována oblast sousedící s novým nádražím, dotýkající se řeky Svratky.
|
|
Koncept čtyř ročních období v českém jazyce
Pevná, Lucie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce zkoumá čtyři roční období skrze teorii jazykového obrazu světa. Respektuje hledisko etnolingvistické - soustředí se na české vnímání skutečnosti, objektem zájmu je především počasí a příroda proměňující se v rámci čtyř ročních období. Člověk vnímá měnící se roční období smyslově - zrakem, sluchem, čichem i dotekem. Každé roční období je jedinečné, vymezuje se vůči ostatním, především prostřednictvím typických stereotypů (automatizovaných představ o něm), prototypů (hlavních reprezentantů) a konotací (asociativních představ o přírodních fázích), přitom se tyto jednotlivé představy spojují (kolokují) s některými slovy, a vytváří tak nová pojmenování, ve kterých je dané roční období zakódováno. Podle principu antropocentrismu vnímáme jednotlivé astronomické a meteorologické jevy personifikovaně, přisuzujeme přírodě a světu kolem nás lidské vlastnosti a chování. Motto této práce zní "A na jaře už nezaseju", čímž máme na mysli součinnost dvou konceptuálních schémat (cyklu a cesty) a zároveň spojení a podobné vnímání měnící se přírody s fázemi lidského života. Rozdíl mezi nimi je v tom, že člověk vždy dojde konce své cesty, kdežto příroda se na základě cykličnosti po zimním spánku opět probudí.
|
| |
|
Kolostomie jako stigma u klientů v produktivním věku a úloha sestry při spolupráci s těmito klienty
GASNÁRKOVÁ, Dagmar
Bakalářskou práci na téma Kolostomie jako stigma u klientů v produktivním věku a úloha sestry při spolupráci s těmito klienty jsem si vybrala hned z několika důvodů. Jednak si myslím, že se sice o kolostomiích pořád mluví, ale když pak skutečně hledáte nějakou literaturu, tak ji je dle mého názoru málo. A značná část kolostomiků volá po více pramenech informací. A také je mi toto téma blízké z osobních důvodů. V mé vlastní rodině a v blízkém okolí přátel se vyskytují kolostomici. Ať už mají kolostomie po nádorovém onemocnění nebo při Crohnově chorobě, pořád mají velice podobné problémy, které vedou k nějaké stigmatizaci, kterou si vědomě i nevědomě podsouvají do své mysli. A tak mě napadlo toto téma. Je důležité zmapovat to, co je stigma, co si kolostomici myslí o stigmatu a také vnímání stigmatu zdravotními sestrami. Dle mého úsudku je to neotřelé spojení dvou problémů, které jsou sice hojně diskutované, ale nijak řešené a popsané. V dnešní době, v době masmédií a stresu by si jedinec jen těžko pomyslel, že vlastně vůbec nezná některé aspekty života, se kterými se setkává jistá část populace a mnohdy o této problematice ani neví. Člověk si myslí a věří tomu, že je na vše připraven, vyrovnán a vše umí vyřešit. Ale pokud se nějaký problém dotkne jeho zdraví, mnohdy je to složka člověka, nad kterou ani moc nepřemýšlí a připadá mu přirozenou součástí jeho běžného každodenního života, začíná být doslova bezradný a úzkostný a to se vše stupňuje dle toho jak velký zásah do jeho zdraví to je. Když se řekne pojem stomie, tak lidé mnohdy váhají a vůbec netuší, co by to mohlo být. Není to samozřejmě pravidlem, ale musíme si uvědomit, že značná část populace touto problematikou trpí každý den. Je proto důležité, aby se provedla osvěta a dbalo se na informovanost široké populace a důraz na to, aby pochopili každodenní strasti stomiků. Také pojem stigma, jak jsem sama ke svému překvapení zjistila, je pojem také docela neznámý. A to se stigma a stigmatizující faktory mohou vyskytovat ve větším spektru onemocnění, než právě zmiňovaná stomie. Cílem práce je tedy osvětlit pojem stigma a kolostomie. A také zjistit jaké jsou nejčastější stigmatizující faktory při tomto onemocnění a nalézt nějaké řešení tohoto problému.
|
|
e-Voice Reader
Dvořák, Petr ; Jákl, Vojtěch (oponent) ; Cejnar, Pavel (vedoucí práce)
Cílem projektu je usnadnit proces komunikace mezi člověkem a mobilními technologiemi a umožnit tak, např. zrakově handicapovaným lidem, jejich bezproblémové používání. Systém ovládání vycházející z klávesnic, displejů a dotykových displejů nemusí být zcela přirozený. Nejstarší (a nejspíš i nejefektivnější) formou vyjadřování je pro člověka ta verbální, tedy metoda mluveného slova. Tou však bohužel většina přístrojů nedisponuje v takové míře a kvalitě, aby se tento způsob mohl stát masově rozšíreným. Především jinak oblíbená přenosná "zařízení do kapsy", která svým aktuálně prudce vzrůstajícím potenciálem přímo vybízí k tomu, aby byla co nejvíce polidštěna a mohla se tak stát přirozenou součástí našeho života, téměř postrádají možnost sdělit uživateli informaci jinak, než přes displej, přestože hlasové ovládání se již stává standardní výbavou. Projekt e-Voice Reader je aplikace pro čtení několika častých formátů souboru s možností využití hlasové syntézy a umožňuje například slabě zrakově handicapovanému uživateli PDA výkon některých běžných činností spojených s používáním zařízení PDA.
|
|
Zákonitosti orchestrální hry a jejich význam pro dirigenta v procesu studování díla
Vrabec, Ondřej ; Bělohlávek, Jiří (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Jiří (vedoucí práce) ; Farkač, Hynek (oponent)
Studie se zabývá problematikou specifických zákonitostí orchestrální hry. Jejich znalost je pro dirigenta prvořadým předpokladem pro dosažení uměleckého cíle rychlou a efektivní cestou. Zkoumané pole zasahuje do tří hlavních tématických okruhů. První je věnován zákonitostem tvorby orchestrálních barev. Přibližuje význam zvukové barvy jako indikátoru správnosti postupů herní techniky a souhry skupiny stejnorodých nástrojů v časových mikro ? intervalech. Pojednává o specifické schopnosti některých nástrojů zahušťovat orchestrální zvuk, včetně návrhu řešení. Zamýšlí se nad otázkou účelného využití vibrata coby výrazového prostředku ve vztahu k barevné kvalitě zvuku. Popisuje techniky přesvědčivého spojování instrumentálních barev. Okrajově se dotýká i vlivu rozsazení orchestru na výsledné zvukové podání a principů chování zvuku v akustickém prostoru.
Druhý okruh je věnován intonaci. Akcentuje neoddělitelnost tónové barvy od přesvědčivého intonačního výsledku, zevrubně analyzuje problematiku kolísavosti orchestrální intonace, střetu temperovaného a přírodního ladění, sdružené intonace nástrojových sekcí, vlivu rozsazení na intonační orientaci hráčů, vyvážení a ladění souzvuků a dalších zákonitostí.
Třetí okruh shrnuje zákonitosti herní psychologie. Zabývá se vzájemnými vztahy dirigenta
a orchestru a hledá cesty, jimiž může dirigent být hráčům v této oblasti při hře nápomocen.
|
host ::
