|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Kisová, Barbora ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem bylo navrhnout obytný soubor, který zapadá do rozvolněné stávající okolní zástavby a nesnaží se za každou cenu vybočovat svou originalitou. Navržený soubor se skládá z jasně definovaných hmot orientovaných rovnoběžně s vrstevnicemi. Stídají se řady atriových a řadových domu. Prostor mezi nimi tvoří netypický prostor odprostněný od automobilové dopravy. Součástí návrhu je veřejný odpočinkový prostor umístěný na trase na Palackého vrch.
|
|
|
Novostavba rodinného vinařství
Plodíková, Kateřina ; Soudek, Pavel (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh a vypracování projektové dokumentace pro novostavbu rodinného vinařství (řadová zástavba mezi stávající objekty rodinných domů). Stavba se skládá z více druhu prostor podle funkčního využití. Slučuje se zde funkce obytná (byt v 2NP a malý pension pro účely degustace vína), prostory pro obchod a služby (prodejna vína, degustace) a prostory pro skladování (sklady vína – sudy/koše). Stavba má tři podlaží, suterén je zcela zapuštěn do terénu. Stavba bude umístěna přibližně 500 metrů JZ směrem od středu obce Lednice (584631), okres Břeclav, kraj Jihomoravský, na stavebních pozemcích 756/1, 756/2 a 755.
|
|
|
VINAŘSTVÍ SEKT JAN PETRÁK
Zrníková, Kamila ; Myslín, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Na základě vypracované architektonické studie z předmětu AG33 vznikla tato bakalářská práce na téma rodinného vinařství, Sekt Jan Petrák. Bakalářská práce rozvádí architektonickou studii až do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby. Zadaný pozemek se nachází v centru obce Kobylí, v Jihomoravském kraji. Na pozemku se v současné době nachází rodinný dům a výrobní hala, které neodpovídají současným potřebám majitelů pro bydlení, ani pro výrobu sektů a tichých vín. Požadavkem zadání bylo vytvořit nový rodinný dům a výrobní objekt se zachováním a využitím stávající výrobní haly, a také vhodně umístěnou prodejnu produktů s degustačním prostorem. Hmotové řešení mého návrhu vychází z původní řadové okapové zástavby Jižní Moravy. Rodinný dům navazuje na zástavbu jak svou velikostí, tak tvarem střechy. Veřejná část výrobního objektu je naopak otočena štítovou stranou do ulice, a v kombinaci s průjezdem do dvora uzavírá linii řadových domů a navazuje na volnější zástavbu. Novými vstupujícími prvky je kromě modifikace tradičního typu zástavby také tvarosloví oken a skryté okapy. Štítová stěna veřejné části výrobního objektu je celoprosklená a vytváří dominantní, jednoduše identifikovatelný prvek v uličním pohledu. Materiály jsou zvoleny jednoduché a čisté, s odkazem na výrobní funkci objektu. Převažuje bílá omítka, pohledová cihla, černá skládaná krytina a pozinkované fasádní prvky a oplechování.
|
|
|
Rodinný dům v Československu po roce 1945
Dočekalová Klimešová, Lenka ; Hrubý, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavní část dizertační práce analyzuje formu řadové zástavby v Československu v rozsahu let 1945-1990. Hledá její původní kořeny, nové principy jejího utváření a charakteristické typy. Záměrem bylo najít odpověď na otázku, kde spočívají její hodnoty, neboť státem plně řízená typizace negativně ovlivnila podobu průměrného řadového domu. Otázka hledání kvalit přibližuje předválečný vývoj řadových forem a zkoumá paralely mezi soubory soudobými a sedmdesátých let. Problematika je zasazena do širší-ho rámce bytové politiky státu a jejího vlivu na charakter nové zástavby. Práce se především soustřeďuje na období sedmdesátých let, kdy výstavba ro-dinného bydlení vrcholila. Stěžejní část analyzuje tři vybrané soubory řadových domů ze sedmdesátých let. Přitom vychází ze studia dostupné projektové dokumentace, kterou zpřístupnily archivy stavebních úřadů. Vybrané soubory jsou posuzovány z hlediska utváření veřejného prostoru a nových typů řadových domů. Práce upozorňuje na rozmanitost typologické formy řadových domů tohoto období. Poslední část je věnována charakteristice řadových domů postavených po roce 1990. Práce shrnuje příčiny vzniku negativních jevů v příměstských lokalitách a na příkladu typových řadových domů ukazuje jejich proměnu. Na několika vybraných soubo-rech analyzuje nové přístupy v urbanistickém zastavění rodinných domů. V souvislosti s novými koncepcemi zkoumá charakter veřejného prostoru a užité typy řadových domů. Závěr práce shrnuje proměnu řadového domu a jeho urbanistického zastavění od roku 1945 až po současnost a navrhuje další oblasti a problémy vhodné ke zkoumání. V příloze jsou dokumentovány urbanistické studie tří vybraných souborů ze sedmdesátých let, které dosud nebyly publikovány. Součást přílohy tvoří grafy, které hodnotí rozsah rodinné zástavby k bytové zástavbě, v rámci jednotlivých časových úseků od roku 1945 až po současnost.
|
|
|
Mezi hradbami a řekou
Holubová, Ivana ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo navrhnout architekturu pro bydlení spojující městský ráz historického centra města Vyškov s přírodním rázem řeky Haná. V navrženém areálu dominuje vlnitá řada rodinných domů (každý po 1 až 3 bytech), rozdělená na dvě části malým náměstím, kam jsou orientované plochy pro služby, ale také se tam nachází stávající zastávka MHD. Z tohoto otevřeného prostoru vybíhá nově navržená lávka přes řeku. Mezi řekou a navrženým bydlením se vlní promenáda, která vtahuje řeku do konceptu a vytváří bod zájmu nejen pro občany města. K většině domů přiléhá malá zahrádka orientovaná k řece. Byty jsou doplněny prostornými terasami s výhledem na řeku. Součástí návrhu je třípodlažní parkovací dům pro odklonění aut z dohledu a uvolnění plochy na povrchu. V jeho prvním podlaží je vyhrazen prostor pro stávající restauraci. Všechny navržené domy reagují na klasické tvary okolní zástavby (2 až 4 podlaží, sedlová střecha, řadové domy), ale s moderním rázem. Hlavním architektonickým prvkem jsou zapuštěné fasády orientované k řece, obložené dřevem, aby zdůraznily přírodní charakter místa, oproti tomu je zbytek fasád řešen klasickou omítkou, čímž odpovídá na městský výraz okolních budov.
|
|
|
Vliv provedení zateplení řadových rodinných domů na výdaje spojené s jejich provozem
Polický, Robin ; Klika, Pavel (oponent) ; Čech, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce zkoumá vliv zateplení řadových domů na výdaje spojené s jejich provozem. Její první část se zabývá legislativou, týkající se problematiky a hodnocením energetické náročnosti staveb. Dále jsou zmíněny druhy a vlastnosti používaných tepelných izolací, způsoby zateplení, druhy výplní otvorů a poté jsou popsány používané metody sestavení rozpočtů. Druhá část obsahuje několik variant zateplení řadových domů, které jsou posouzeny z hlediska energetické náročnosti a na závěr také z hlediska ekonomické návratnosti investice do zateplení.
|
|
|
Bytový dům
Sedláková, Zuzana ; Ladomirjáková, Jitka (oponent) ; Sobotka, Jindřich (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce řeší zpracování projektové dokumentace na bytový dům. Objekt je navržen v řadové zástavbě v centru města Podivín. Budova má celkem 4 nadzemní podlaží (3 + podkroví) a jedno podzemní podlaží. Do objektu vedou 2 vstupy – oba v prvním podlaží, hlavní z uliční strany domu a druhý ze zadní části domu u parkoviště. V objektu je navrženo 6 bytů. V prvním podlaží jsou navrženy byty pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Ve druhém a třetím podlaží jsou byty klasické, z nichž byty ve třetím podlaží jsou mezonetové. Nadzemní část objektu je zděná z tvárnic typu „therm“, podzemní část je z betonových tvárnic. Stropy budou z předpjatých panelů SPIROLL a trámové. Na objektu je navržena střecha šikmá sedlová a střecha vegetační.
|
|
|
Návrh sídelní struktury soudobého města v historickém prostředí.
Macholánová, Petra ; Obrtlík,, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší urbanistickou studii na území Červeného kopce, konkrétně v části území Stráň. Jde o lokalitu vedenou jako brownfield Kohnova cihelna. Návrh si klade za cíl využít maximálně potenciál této lokality, který spočívá v její blízkosti do centra města, sousedství s národní přírodní památkou, významnou plochou zeleně a výhledům, které toto místo díky své topografické situaci poskytuje. Na území 18 hektarů je navržena nová městská čtvrť, která by zacelila jednu z „brownfieldových děr“ na mapě města Brna a současně pomohla proti odlivu obyvatel na periferie města a vzniku urbanistických satelitů. Z četných průzkumů mínění obyvatel totiž vyplývá, že by rádi bydleli v blízkosti města, ale současně především mladé rodiny hledají klidnou lokalitu v blízkosti přírody a touží po vlastním domě. Proto je zde navržena kompaktní zástavba řadových domů, terasových viladomů a bloků bytových domů se soukromými vnitrobloky, doplněná kvalitním veřejným prostranstvím a občanskou vybaveností. Tato nová městská čtvrť by nabídla bydlení pro cca 3 500 nových rezidentů.
|
|
|
Rodinný dům v Československu po roce 1945
Dočekalová Klimešová, Lenka ; Hrubý, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavní část dizertační práce analyzuje formu řadové zástavby v Československu v rozsahu let 1945-1990. Hledá její původní kořeny, nové principy jejího utváření a charakteristické typy. Záměrem bylo najít odpověď na otázku, kde spočívají její hodnoty, neboť státem plně řízená typizace negativně ovlivnila podobu průměrného řadového domu. Otázka hledání kvalit přibližuje předválečný vývoj řadových forem a zkoumá paralely mezi soubory soudobými a sedmdesátých let. Problematika je zasazena do širší-ho rámce bytové politiky státu a jejího vlivu na charakter nové zástavby. Práce se především soustřeďuje na období sedmdesátých let, kdy výstavba ro-dinného bydlení vrcholila. Stěžejní část analyzuje tři vybrané soubory řadových domů ze sedmdesátých let. Přitom vychází ze studia dostupné projektové dokumentace, kterou zpřístupnily archivy stavebních úřadů. Vybrané soubory jsou posuzovány z hlediska utváření veřejného prostoru a nových typů řadových domů. Práce upozorňuje na rozmanitost typologické formy řadových domů tohoto období. Poslední část je věnována charakteristice řadových domů postavených po roce 1990. Práce shrnuje příčiny vzniku negativních jevů v příměstských lokalitách a na příkladu typových řadových domů ukazuje jejich proměnu. Na několika vybraných soubo-rech analyzuje nové přístupy v urbanistickém zastavění rodinných domů. V souvislosti s novými koncepcemi zkoumá charakter veřejného prostoru a užité typy řadových domů. Závěr práce shrnuje proměnu řadového domu a jeho urbanistického zastavění od roku 1945 až po současnost a navrhuje další oblasti a problémy vhodné ke zkoumání. V příloze jsou dokumentovány urbanistické studie tří vybraných souborů ze sedmdesátých let, které dosud nebyly publikovány. Součást přílohy tvoří grafy, které hodnotí rozsah rodinné zástavby k bytové zástavbě, v rámci jednotlivých časových úseků od roku 1945 až po současnost.
|
|
|
VINAŘSTVÍ SEKT JAN PETRÁK
Zrníková, Kamila ; Myslín, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Na základě vypracované architektonické studie z předmětu AG33 vznikla tato bakalářská práce na téma rodinného vinařství, Sekt Jan Petrák. Bakalářská práce rozvádí architektonickou studii až do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby. Zadaný pozemek se nachází v centru obce Kobylí, v Jihomoravském kraji. Na pozemku se v současné době nachází rodinný dům a výrobní hala, které neodpovídají současným potřebám majitelů pro bydlení, ani pro výrobu sektů a tichých vín. Požadavkem zadání bylo vytvořit nový rodinný dům a výrobní objekt se zachováním a využitím stávající výrobní haly, a také vhodně umístěnou prodejnu produktů s degustačním prostorem. Hmotové řešení mého návrhu vychází z původní řadové okapové zástavby Jižní Moravy. Rodinný dům navazuje na zástavbu jak svou velikostí, tak tvarem střechy. Veřejná část výrobního objektu je naopak otočena štítovou stranou do ulice, a v kombinaci s průjezdem do dvora uzavírá linii řadových domů a navazuje na volnější zástavbu. Novými vstupujícími prvky je kromě modifikace tradičního typu zástavby také tvarosloví oken a skryté okapy. Štítová stěna veřejné části výrobního objektu je celoprosklená a vytváří dominantní, jednoduše identifikovatelný prvek v uličním pohledu. Materiály jsou zvoleny jednoduché a čisté, s odkazem na výrobní funkci objektu. Převažuje bílá omítka, pohledová cihla, černá skládaná krytina a pozinkované fasádní prvky a oplechování.
|
host ::
RSS.