|
|
Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky
Severová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Pospíšil, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky. Téma je sledováno na třech konkrétních obcích v rámci jednoho regionu a přístupu tamních komunálních politiků k problematice sociálního vyloučení, přičemž těsná blízkost obcí umožňuje sledovat i rozdílnost přístupů jednotlivých samospráv k problematice sociálního vyloučení. V práci je vymezen pojem sociální vyloučení a tento pojem je také popsán historicky jak ve světovém, tak evropském kontextu. S pojmem sociální vyloučení úzce souvisí téma vyloučená lokalita a přijetí sociálně ohrožených lidí majoritní společností, proto je této oblasti věnována druhá kapitola práce. Další oblastí, zpracovanou na základě odborné literatury, je popis konkrétní situace v ČR, možnosti a působnost státní i komunální politiky. V poslední kapitole jsou přiblíženy možnosti podpory a práce se sociálně vyloučenými občany. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha odborných studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených lidí je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavním rozdílem je přístup vedení samosprávy, na což je zaměřena výzkumná část práce. Tato část práce přináší popis...
|
|
|
Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky
Severová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Havrdová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem sociálního vyloučení a lidí ohrožených tímto fenoménem. V práci se zabývám procesem sociálního začleňování, se kterým souvisí sociálně vyloučená lokalita, včetně jejích specifik a problémů. Samostatná kapitola je věnována metodě komunitní práce, je zaměřena na efektivní postupy reagující na potřeby sociálně vyloučených osob. Dále se věnuji práci Agentury pro sociální začleňování, která je hlavním nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory obcím v procesu sociální integrace. Tato práce také pojednává o vztahu majority vůči sociálně vyloučeným. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavním rozdílem je přístup vedení samosprávy. Proto jsem se rozhodla na toto téma zaměřit svou výzkumnou část diplomové práce. Cílem práce je popsat postoje členů samospráv k sociálně vyloučeným u třech konkrétních obcí v jednom regionu České republiky. Vlastní výzkum v praktické části pomůže porozumět vztahu komunálních politiků a úředníků k inkluzi a pochopit jejich pocit odpovědnosti za tento proces v místě, ve kterém se nachází sociálně vyloučená...
|
|
|
Unemployment in Eastern Slovakia in the perspective of community work
Takáčová, Bibiana ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
V lokalite východného Slovenska je v rokoch po prevrate po roku 1989 a vzniku samostatného Slovenského štátu najvyššia miera dlhodobej nezamestnanosti vrámci štátov Európskej únie. V súčastnom období po ekonomickej kríze momentálne predbehuje Slovensko pár štátov, no z dlhodobejšej perspektívy a dĺžky nezamestnanosti je stále v popredí. Táto lokalita je zároveň vrámci Európy špecifická vysokou mierou marginalizovanej rómskej populácie, ktorá žije v nevhodných podmienkach a má problematický prístup k vzdelaniu a práci. Priťažujúcim faktom je, že pracovných príležitostí je v regióne oproti západnému Slovensku menej, a teda možnosti nájsť si adekvátne zamestnanie sú aj pre ostatnú populáciu obmedzené. Práca bude analyzovať nielen podmienky vzniku nezamestnanosti ale zameria sa na stratégie viacerých spôsobov riešení s hlavným zameraním na možnosti komunitnej práce a sociálnej firmy. Tieto myšlienky sa budú opierať o nezamestnaného v jeho psycho-sociálnych súvislostiach. Sekundárna analýza relevantných zdrojov si kladie za úlohu rozpoznať príklady dobrej praxe vrámci komunitných programov a projektov a na základe dostupných štúdií zhodnotiť, aké situácie boli predurčené na neúspech. Klúčové slová: Nezamestnanosť, psychológia nezamestnaného, komunitná práca, východné Slovensko, sociálna firma, dobrá prax
|
|
|
Škola jako centrum komunity - realita a možnosti rozvoje komunitního vzdělávání
Neumannová, Klára ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
a klíčová slova Škola jako centrum komunity - realita a možnosti rozvoje komunitního vzdělávání Klíčová slova: lokální komunita, škola jako společenské centrum, spolupráce, komunitní práce, celoživotní vzdělávání, případová studie. Tématem diplomové práce jsou komunitní školy v České republice a možnosti jejich rozvoje. Charakter práce je teoreticko-výzkumný. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy jako komunitní vzdělávání v mezinárodním kontextu a komunitní škola. Dále jsou popsána teoretická východiska práce a aktuální výzvy rozvoje komunitních škol u nás. Výzkumná část je založena na vícečetné případové studii a seznamuje s aktuálním stavem vybraných komunitních škol. Tento aktuální stav škol je komparován s jejich stavem před šesti lety, jehož zdrojem je Analýza připravenosti prostředí v ČR a možností rozvoje komunitních škol z roku 2008, a je tak zhodnocen jejich vývoj. Na základě zmíněné diachronní komparace bylo zjištěno, že komunitní koncepty vybraných škol se prakticky nezměnily. Závěr práce polemizuje s možnými příčinami stagnace tohoto vývoje. Praktickým přínosem práce je vedle návrhu možností dalšího rozvoje komunitních škol v České republice také podrobnější popis jejich aktuálního fungování.
|
|
|
Nature consult, s.r.o. - poradenství pro obce v péči o krajinu
Šilhová, Lucie ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Votava, Libor (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vytvoření společnosti Nature consult s. r. o. zaměřené na poskytování poradenství obcím v oblasti komplexních pozemkových úprav. Záměr vytvořit tuto společnost vychází jednak z narůstající potřeby zvýšit účinnost prevence negativních dopadů změn klimatu, jednak z poznatků projektu Čistá voda pro Plzeň, který byl realizován z větší části na náklady řešitelů (dobrovolníků). Cílem práce je vytvoření podnikatelského subjektu, který na základě využití komunitní práce pomůže obcím s realizací účelně provedených komplexních pozemkových úprav. Předpokládanou náplní činnosti společnosti je osvěta, facilitace, pomoc při přípravě žádostí o realizaci komplexních pozemkových úprav a dohled nad jejich konečným řešením. Přínosem činnosti společnosti bude obnova hlavních funkcí kulturní krajiny a zvýšení kvality života na venkově.
|
|
|
Zhodnocení komunitního plánování sociálních služeb v regionu Písek
JANDOVÁ, Olga
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu komunitního plánování sociálních služeb a zhodnocení výsledků procesu komunitního plánování v regionu Písek. V teoretické části ja charakterizována problematika sociálních služeb a nastíněn proces komunitní práce a komunitního plánování sociálních služeb. Praktická část se zabývá zhodnocením naplňování cílů stanovených v Komunitním plánu sociálních služeb Písek.
|
|
|
Komunitní práce a její specifika při práci s romskou menšinou
BÍLÝ, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá komunitní prací a jejími specifiky při práci s romskou menšinou. Teoretická část představuje specifika komunitní práce s romskou menšinou, její základní hodnoty, základní princip ?ze zdola nahoru?, na kterém komunitní práce staví, fáze komunitního rozvoje, důležité vlastnosti komunitního pracovníka při práci s romskou menšinou, ale především je zde popisován celý proces aktivizace této skupiny obyvatelstva tak, jak je popsán v dostupné literatuře. Komunitní práce je zde prezentována na příkladu obecně prospěšné společnosti Cheiron T v Táboře. Praktická část představuje konkrétní komunitní práci Cheiron T o.p.s. v Táboře s místní romskou menšinou a vlastní výzkum. Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jak romská komunita v Táboře vnímá činnost obecně prospěšné společnosti Cheiron T ve vztahu k sobě a v jakých úrovních ji dokáže reflektovat. Dalšími dílčími cíli je zjistit, jak se liší vnímání činnosti Cheiron T o.p.s. u zástupců romské komunity, kteří tvoří iniciační skupinu a u ostatních (neaktivních) zástupců romské komunity v Táboře a co sama komunita vnímá, že by se dalo udělat pro změnu své nepříznivé životní situace. Praktická část je zakončena prezentací a interpretací výpovědí zástupců romské komunity, se kterými jsem na toto téma vedl rozhovor. Na závěr práce prezentuji diskuzi, kde porovnávám tyto výpovědí s názory získanými z odborné literatury a mých praktických zkušeností.
|
|
|
Komunitní práce jako metoda sociální práce v paliativní péči
SNÁŠELOVÁ, Ludmila
Tématem bakalářské práce jsou úkoly sociálních pracovníků v paliativní péči. Práce se zaměřuje na činnost sociálních pracovníků s veřejností. V první části práce je vysvětlen pojem paliativní péče. Blíže je popsána činnost paliativního týmu Zemské nemocnice Gmünd a Sdružení dobrovolníků hospicové péče. Důraz je kladen na komunitní práci jako na metodu sociální práce. V práci jsou definovány pojmy komunita a komunitní práce. Poslední kapitola obsahuje charakteristiku regionu Gmünd a České Velenice a je představen projekt healthacross a možnosti přeshraniční spolupráce. Sociologická sonda zkoumá informovanost obyvatel města Gmünd o paliativní péči poskytované v Zemské nemocnici. Výsledky sondy jsou v závěru práce demonstrovány grafy a tabulkami.
|
|
| |
|
|
Romské dítě "po škole" Význam romské kultury, rodinného, školního a neformálního (mimorodinného a mimoškolního) prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí
VOMLELOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá významem romské kultury, rodiny, formálního a neformálního prostředí pro výchovu a vzdělávání romských dětí. V teoretické části je nejprve představena romská kultura jako východisko pro výchovu a vzdělávání romských dětí. Dále výchova v romské rodině, co například znamená vychovávat dítě k romství a jak se liší romská výchova a vzdělávání od majoritní společnosti. Následně se práce věnuje formálnímu vzdělávání především v mateřské a základní škole, zabývá se úlohou pedagoga, školní úspěšností romských žáků a nástroji, které jejich postavení zlepšují. Vliv mimorodinného a mimoškolního prostředí je prezentován na příkladu Komunitního centra pro děti a mládež Cheiron T v Táboře. V praktické části je zprostředkován pohled komunitních a sociálních pracovníků tohoto komunitního centra. Hlavním cílem výzkumu mé bakalářské práce je zjistit vztah a motivace romských dětí ke vzdělání ? jaký vliv na ně má v tomto ohledu kultura, rodina, škola a komunitní centrum, kam dochází. Praktická část je zakončena prezentací a interpretací výpovědí dětí, se kterými jsem na toto téma vedla rozhovor. V závěru bakalářské práce dochází v diskuzi k porovnání výpovědí dětí, komunitních pracovníků a mých praktických zkušeností s názory získanými z odborné literatury.
|
host ::
RSS.