|
|
Konstrukce identity dlouhodobě zaměstnaných Romů v Litvínově
Gonsiorová, Olga ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Autorka se v práci zabývá konstrukcí identity dlouhodobě zaměstnaných Romů ve městě Litvínov. Vychází z předpokladu, podpořeného několika výzkumy, že ve městě Litvínov, které se nachází v severních Čechách, budou Romové poměrně silně stigmatizováni. Jedno z nejsilnějších stigmat mezi obyvateli severních Čech je přesvědčení, že Romové nepracují. Romové, kteří jsou dlouhodobě zaměstnaní, se tomuto předsudku alespoň částečně vymykají. Přesto je jejich etnický původ na první pohled viditelný a jsou proto do jisté míry stále zařazováni mezi stigmatizovanou etnickou menšinu. Autorka se v teoretické části práce soustředí na to, aby čtenáře seznámila s teoretickými východisky zkoumání sociologického konceptu identity. V této části také čtenáři přibližuje romskou menšinu žijící v Česku. V praktické části se potom autorka soustředí zejména na svůj vlastní výzkum, v jehož rámci provedla šest hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s dlouhodobě zaměstnanými Romy z Litvínova, na jejichž základě dochází k zodpovězení svých stanovených výzkumných otázek.
|
|
|
Politika nulové tolerance v Duchcově a Litvínově jako (společnost polarizující) politika disciplinace
Matysová, Barbora ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
V diplomové práci se zabývám politikou nulové tolerance v její teoretické, evidované a aplikované perspektivě. Nahlížím ji jako disciplinační politiku, jež vede k polarizaci společnosti a následnému prohlubování problémů. A to za absence označení sociálních témat jejich pravými jmény. Řešením tohoto tématu práce je evidence praktického příkladu v zahraničním prostředí, a následná hloubková kvalitativní analýza případů dvou měst ústeckého kraje - Duchcova a Litvínova. Data byla zpracována kvalitativními metodami a technikami sociologického výzkumu za opory dílčích statistik a tvrdých dat. Tato kombinovaná metodologie si klade za cíl uchopit téma v poli sociologie města a z tohoto titulu se pokusit o plasticitu výzkumu na bázi interdisciplinarity. Na základě výzkumu bylo potvrzeno, že politika nulové tolerance v Duchcově a Litvínově není doporučitelný manuál pro řešení dlouhodobě se zhoršující sociální a bezpečnostní situace. Dále bylo zjištěno, že jmenovaná politika neřeší příčiny vniklých dlouhodobě se utvářejících problémů. Naopak obrací logiku příčin a následků - za příčinu poklesu kvality života ve městech je tak považována koncentrace nezaměstnaných, pobíratelů sociálních dávek, drogově závislých, v etnické rovině Romů. Toto zjištění se vztahuje i k teoretickému východisku dané politiky jako...
|
|
|
Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky
Severová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Pospíšil, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky. Téma je sledováno na třech konkrétních obcích v rámci jednoho regionu a přístupu tamních komunálních politiků k problematice sociálního vyloučení, přičemž těsná blízkost obcí umožňuje sledovat i rozdílnost přístupů jednotlivých samospráv k problematice sociálního vyloučení. V práci je vymezen pojem sociální vyloučení a tento pojem je také popsán historicky jak ve světovém, tak evropském kontextu. S pojmem sociální vyloučení úzce souvisí téma vyloučená lokalita a přijetí sociálně ohrožených lidí majoritní společností, proto je této oblasti věnována druhá kapitola práce. Další oblastí, zpracovanou na základě odborné literatury, je popis konkrétní situace v ČR, možnosti a působnost státní i komunální politiky. V poslední kapitole jsou přiblíženy možnosti podpory a práce se sociálně vyloučenými občany. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha odborných studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených lidí je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavním rozdílem je přístup vedení samosprávy, na což je zaměřena výzkumná část práce. Tato část práce přináší popis...
|
|
|
Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky
Severová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Havrdová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem sociálního vyloučení a lidí ohrožených tímto fenoménem. V práci se zabývám procesem sociálního začleňování, se kterým souvisí sociálně vyloučená lokalita, včetně jejích specifik a problémů. Samostatná kapitola je věnována metodě komunitní práce, je zaměřena na efektivní postupy reagující na potřeby sociálně vyloučených osob. Dále se věnuji práci Agentury pro sociální začleňování, která je hlavním nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory obcím v procesu sociální integrace. Tato práce také pojednává o vztahu majority vůči sociálně vyloučeným. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavním rozdílem je přístup vedení samosprávy. Proto jsem se rozhodla na toto téma zaměřit svou výzkumnou část diplomové práce. Cílem práce je popsat postoje členů samospráv k sociálně vyloučeným u třech konkrétních obcí v jednom regionu České republiky. Vlastní výzkum v praktické části pomůže porozumět vztahu komunálních politiků a úředníků k inkluzi a pochopit jejich pocit odpovědnosti za tento proces v místě, ve kterém se nachází sociálně vyloučená...
|
|
|
Sociálně vyloučená lokalita Mojžíř?
Prokopcová, Lenka ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá analýzou počínající sociálně vyloučenou lokalitou Mojžíř. Soustředí se na průzkum problémů místních lidí, na důvody jejich vzniku a možnosti jejich nápravy. Neméně důležitou součástí práce je rozbor dosavadních programů a projektů podporujících lokalitu a její obyvatele a posouzení jejich dostatečnosti. V práci jsou využity metody: sekundární analýza dat, rozhovory s odborníky, dotazníková šetření v rámci případové studie, hloubkové rozhovory s vybranými obyvateli, strom problémů lokality. Z výsledků výzkumu vyplývá velké množství problémů, se kterými se místní obyvatelé potýkají a minimální možnosti, jak těmto problémům čelit a hlavně předcházet. Mezi klíčové pokládám velkou nezaměstnanost, zadluženost a nemocnost zdejších lidí. V lokalitě pracuje organizace Člověk v tísni, která se výrazným způsobem podílí na pomoci místním, naráží ale na velkou neochotu až aroganci při spolupráci s obecním úřadem v Neštěmicích, pod který sídliště Mojžíř spadá.
|
|
|
Vývoj české politiky sociálního začleňování
Šálková, Eva ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Navrátil, Martin (oponent)
Diplomová práce "Vývoj české politiky sociálního začleňování" se zabývá tím, jaké faktory ovlivňovaly vývoj a podobu politiky sociálního začleňování se zaměřením převážně na sociálně vyloučené Romy od roku 1989. V období po roce 1989 působilo na českou veřejnou a sociální politiku mnoho vlivů jak vnějších, plynoucích ze snahy České republiky o připojení se k Evropské unii nebo později ze samotného členství, tak i vnitřních, vyplývajících z potřeby zajistit fungování systému v rychle se měnících socioekonomických podmínkách. Při mapování vývoje zkoumané politiky je v práci věnována pozornost zejména dopadům procesu evropské integrace a institucionálním změnám, které se promítly do implementace politiky sociálního začleňování. Dále se text snaží odhalit příčiny a dopady jednotlivých změn ve vývoji zkoumané politiky, přičemž při určování faktorů, které lze považovat za podstatné pro vývoj české politiky sociálního začleňování, bylo vycházeno z výsledků tematické analýzy rozhovorů s experty. Data získaná od respondentů jsou pak často doplněna o podrobnější informace z odborné literatury a veřejně politických dokumentů. Změny v české politice sociálního začleňování od roku 1989 se práce snaží vysvětlit pomocí teorií evropeizace a nového institucionalismu.
|
|
|
Zdravotní a sociální situace osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad"
ONDRÁŠEK, Stanislav
Diplomová práce s názvem "Zdravotní a sociální situace osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad" " vznikla proto, že v dnešní době jsou sociálně vyloučené lokality stále častěji v hledáčku výzkumníků, badatelů a v neposlední řadě i médií. Obyvatelům sociálně vyloučených lokalit se dostává od jejich sousedů ve většině případů slovního napadání a celkově nezájmu. Lokality dostávají i různé přezdívky, jako "dům hrůzy" nebo "cikánské ghetto". V teoretické části práce jsou postupně popsány a vysvětleny základní pojmy a jevy, které se k tématu diplomové práce vztahují. Takovými pojmy a jevy jsou např. sociální vyloučení a jeho dopady na život jedinců, kterých se týká, nebo příčiny vzniku sociálně vyloučených lokalit a jaké osoby jsou sociálním vyloučením ohroženy. Dále je v teoretické části popsána zdravotní situace osob žijících v sociálně vyloučené lokalitě obecně. Jsou zde uvedeny i základní pojmy, které se ke zdravotní situaci vážou jako kvalita života a determinanty, které ovlivňují a podmiňují zdraví. V poslední části teorie je uvedená jaká zaměstnanost a ekonomická situace osob v sociálně vyloučené lokalitě se zaměřením na nezaměstnanost, pracovní úrazy a vliv nezaměstnanosti na zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat jaká je zdravotní a sociální situace osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad" a dílčím cílem bylo zjistit, jaké vztahy mají obyvatelé z exkludované lokality "Stalingrad" se svými sousedy, kteří žijí v blízkosti lokality. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které zněly: VO1: Jaká je životní historie osob v exkludované lokalitě "Stalingrad" ve zdravotně sociálním kontextu? VO2: Existuje vztah mezi sociální a zdravotní situací osob žijících v exkludované lokalitě "Stalingrad"?. Ve výzkumné části práce je charakterizován výzkumný soubor, který tvořili dva informanti ze sociálně vyloučené lokality "Stalingrad" a tři sousedi, kteří žijí poblíž této lokality. Pro sběr dat byla zvolena kvalitativní strategie a konkrétně se jednalo o narativní rozhovory. Před začátkem rozhovoru byli informanti seznámeni s cílem rozhovoru a s jeho průběhem a byli ubezpečeni, že rozhovory jsou zcela anonymní a že budou použity pouze pro účely diplomové práce. Bylo stanovené téma rozhovoru pro osoby žijící v exkludované lokalitě "Stalingrad", které jsem stanovil otázkou "Vyprávějte mi o Vašem životě na "Stalingradu" od doby, co jste se nastěhoval/a až do teď.". Pro osoby žijící v blízkosti lokality bylo téma stanoveno otázkou "Vyprávějte mi o Vašich vztazích se sousedy ze "Stalingradu". Rozhovory byly doslovně přepsány a poté analyzovány pomocí otevřeného kódování a axiálního kódování. V diskuzní části byly zjištěné informace porovnány s výzkumy a dostupnou literaturou. Výsledky práce jsou takové, že zdravotní situace těchto osob ze "Stalingradu" je ztížena zejména díky fyzicky náročné práci (práce v lese, ve stavební firmě, autoservisu). Na zdravotní situaci se podepsaly i pracovní úrazy, které utrpěl informant a jeho kamarád. Tyto úrazy se bezesporu trvale podepsaly i na kvalitě života těchto osob. Potenciálním ohrožením zdravotního stavu je vlhkost, která se do obydlí dostává kvůli zničené struktuře garáže. Sociální situace je taková, že informant má kvůli vysokým výdajům tři zaměstnání, které mají ale náročnou pracovní dobu. Do sociální situace zasahuje i fakt, že obyvatelé "Stalingradu" musí do práce dojíždět a také to, že musí investovat větší finanční obnos do opětovné rekonstrukce obydlí. V minulosti se objevily určité konflikty a problémy s přijetím obyvatel "Stalingradu" do vesnické komunity.V závěru práce je zmíněné možné využití této práce. Práce může být nápomocna pro sociální pracovníky nebo romské koordinátory při řešení zdravotní a sociální situace osob žijících ve zkoumané lokalitě.
|
|
|
Neromští obyvatelé sociálně vyloučených "romských" lokalit
HAVLÍKOVÁ, Jana
Diplomová práce nesoucí název Neromští obyvatelé sociálně vyloučených ?romských? lokalit je rozdělena na dvě části: teoretickou a empirickou. V teoretické části se diplomová práce věnuje zejména vymezení pojmů sociální exkluze a sociálně exkludovaná lokalita. Zároveň popisuje fenomén kultury chudoby, underclassu, white trash a etnicity. Výzkumná část se zabývá popisem metodiky samotného výzkumu, interpretací a prezentací výsledků výzkumného šetření. Cílem diplomové práce je popsat percepci života v sociálně exkludované ?romské? lokalitě neromským obyvatelstvem. S ohledem na cíl diplomové práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Kvalitativní šetření bylo provedeno metodou dotazování. Technikou dotazování byl polostrukturovaný rozhovor sestávající z otevřených otázek. Cílový soubor představuje dvanáct respondentů žijících ve třech vyloučených lokalitách na území města České Budějovice, kteří se na základě sebeidentifikace nepovažují za příslušníky romského etnika. Výsledkem práce je zjištění, co vede neromy k životu ve vyloučených lokalitách, zda se respondenti v místě bydliště cítí bezpečně a jak vnímají soužití s romským etnikem.
|
|
|
Sociální situace obyvatel sociálně vyloučené lokality v Náchodě
BIDLOVÁ, Jana
Sociálně vyloučené lokality se nachází po celé České republice. Jedná se o celé čtvrtě, domy nebo ulice, které se zpravidla nachází na okraji města, kde hrozí symbolické, prostorové, kulturní, ekonomické a sociální vyloučení. Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit zpravidla mají dluhy vůči městu, proto byli do lokality přestěhováni. Problémové oblasti, které se často v sociálně vyloučených lokalitách vyskytují jsou nedostatečné vzdělání, vysoká míra nezaměstnanosti, finanční problémy, zvýšený výskyt sociálně patologických jevů. Na základě zjištěných faktů mohou být případně doporučeny sociální služby, které zde v současné době chybí. Zároveň by výsledky této práce mohly sloužit sociálním pracovníkům jako bližší zmapování sociální situace dané lokality.
|
|
|
Zdravotní a sociální služby nabízené obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Českých Budějovicích
SÁDOVSKÁ, Petra
Diplomová práce zjišťuje, jaké zdravotní a sociální služby jsou poskytovány obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Českých Budějovicích. Sociální vyloučení je proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti. O vážnosti situace vypovídá i fakt, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jednou z možností řešení této situace, je poskytování zdravotních a sociálních služeb, jako jsou například terénní programy, sociální poradenství, krizová pomoc, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Práce zjišťuje, zda zdravotní a sociální služby poskytované v sociálně vyloučených lokalitách v Českých Budějovicích jsou dostupné, dostatečné, orientované správným směrem a zda jsou využívané. V teoretické části jsem se ze začátku krátce věnovala definici pojmu sociální vyloučení a chudoby. Dále byly popsány hlavní problémové oblasti sociálně vyloučených, na které mají zdravotní a sociální služby reagovat, také se zde objevuje současná situace v jednotlivých vybraných sociálně vyloučených lokalitách a specifikace zdravotních a sociálních služeb, kterými se práce zabývá. Na konci teoretické části je shrnutí teoretické části a náměty na vlastní výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat dostupnost a dostatečnost služeb, zejména zdravotních a sociálních, nabízených obyvatelům sociálně vyloučených lokalit v Českých Budějovicích. Vytyčeného cíle práce bylo dosaženo. K tomu jsem použila kvalitativní výzkum, metodu dotazování, techniku polořízený rozhovor, a dále přímé pozorování. Šetření bylo provedeno u dvou výběrových souborů, a to u obyvatel vybraných sociálně vyloučených lokalit a u poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb v Českých Budějovicích. Získaná data mohou být využitelná pro poskytovatele služeb k úvaze nad jejich rozšířením. Dále jako výstup pro odborný článek nebo jako podklad pro další výzkumy realizované v této oblasti.
|
host ::
RSS.