|
| |
|
|
Funkčnost příspěvku na péči
Hemelík, Rudolf ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Svou prací nabízím pohled na příspěvek na péči jako jeden ze zdrojů financování sociálních služeb, ze kterého se v čase stala spíše dávka pro osoby se zdravotním postižením, která výrazně pomáhá udržitelnosti omezeného množství sociálních služeb, ať pobytových nebo terénních, a skutečně dává příjemcům kupní sílu zaplatit si část služby nebo soukromé pomoci dle svého uvážení. Příspěvek na péči vnímám jako významnou státní podporu lidí závislých na pomoci druhé osoby a zároveň ho považuji za nástroj, který by měl napomáhat žít svobodný život lidem se znevýhodněním. Příspěvek samotný se za dobu své existence ukázal jako velmi neindividualizovaný (nepružný) - neschopný reagovat na změny nebo se přizpůsobovat potřebám jeho žadatelů - příjemců. Přestože zákon o sociálních službách důrazně dbá o individuální přístup, nastavení, způsob práce s lidmi v rámci sociálních služeb, v praxi příspěvku na péči to spíše neplatí. Samotné přiznání a vyplácení příspěvku není individualizované, protože každý musí být zařazen/ být zařaditelný do čtyř stupňů. Bez ohledu na to, jestli potřebuje, využívá a platí takovou míru podpory, která je mu přiřčena a naopak. Systém příspěvku na péči nemá jeden problém, ale hned několik, které v celku udělají hodně. Není to nic bez čeho by systém neměl dál fungovat, je to něco, co by ho...
|
|
|
Vztah veřejnosti k sociální práci v Kraji Vysočina
HOLEC, Štěpán
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění vnímání sociální práce z pohledu veřejnosti v Kraji Vysočina. Práce vychází z teoretických východisek, které popisují aktuální stav sociální práce u nás, základní postavení sociální práce, tj. definice sociální práce. Dále pak cílové skupiny, služby sociální práce a jejich rozdělení. V následující části práce je popsána samotná profese sociálního pracovníka, kde se práce zabývá vlastnostmi a schopnostmi sociálního pracovníka, typologií přístupů a vzděláváním sociálních pracovníků. Práce se také věnuje faktorům, které ovlivňují samotné vnímání sociální práce. Na teoretická východiska práce navazuje výzkum, který má za cíl zjistit, jak je vnímána sociální práce veřejností. Výzkumným souborem je veřejnost z Kraje Vysočina. Mezi hlavní zjištění uskutečněného výzkumu patří, že dotazovaná veřejnost považuje sociální práci za důležitou pro fungování společnosti. Neméně důležitým zjištěním výzkumu je vnímání sociálních pracovníků veřejností, jako pracovníků, kteří pomáhají lidem s řešením jejich problémů. Veřejnost Kraje Vysočina nepovažuje sociální práci, jako lukrativní pracovní pozici.
|
|
|
Rodičovství žen s mentálním postižením: Faktory ovlivňující plnění mateřské role
Bernoldová, Jana ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Matky s mentálním postižením (MP) byly velmi dlouhou dobu opomíjenou skupinou jak ve výzkumu, tak v každodenní praxi sociálních pracovníků a zdravotníků. Cílem výzkumu prezentovaného v této práci bylo analyzovat, jak ženy s MP prožívají svou mateřskou roli a jejich zkušenosti s formální a neformální podporou. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak odborníci, tyto ženy přijímají a jak vnímají podporu, kterou těmto ženám poskytují. Autorka použila smíšené výzkumné strategie. Pro sběr dat byl použit rozhovor a dotazník. Do výzkumu se zapojilo 19 žen s MP se zkušeností s mateřstvím a 504 odborníků (175 zdravotníků a 329 sociálních pracovníků). Autorka také zpracovala 4 případové studie, jež ilustrují prožívání mateřské identity v různém kontextu. Výzkum ukázal, že ženy s MP prožívají svou mateřskou roli stejně jako jejich vrstevnice, nicméně potřebují odpovídající podporu pro zvládání úkonů péče o dítě a úkonů každodenního života. Výzkum také ukázal, že odbornost a nabízená podpora ze strany sociálních pracovníků a zdravotníků není dostatečná. Další profesní rozvoj odborníků a rozvoj a posílení sociální služby (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) se do budoucna jeví jako stěžejní.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami
ŠVÁBKOVÁ, Lucie
V bakalářské práci se zabývám syndromem vyhoření u sociálních pracovníků pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami. Cílem práce je zjistit míru ohrožení syndromem vyhoření u sociálních pracovníků pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami. V rámci svého vlastního zájmu se věnuji výzkumu, zda jsou více ohrožení sociální pracovníci či pracovníci v sociálních službách. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zabývám definicí syndromu vyhoření, příčinami jeho vzniku, ať již ze strany jednotlivce či organizace. Dále pak historií, fázemi a v neposlední řadě i prevencí vyhoření. Krátce se věnuji i popisu rozdílu mezi sociálními pracovníky a pracovníky v sociálních službách. Dále definuji osoby se zdravotním znevýhodněním. Praktická část obsahuje zpracování polostrukturovaných rozhovorů získaných od sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách včetně dotazníku Burnout Measure, jež zmínění pracovníci vyplňovali, a díky němuž byla zjištěna míra ohrožení. Znalost míry ohrožení u sociálních pracovníků je důležitá pro jejich budoucí práci. Práce by přinesla užitek nejen samotným pracovníkům, kteří se účastnili výzkumu, aby si uvědomili, jaké mají znalosti o syndromu vyhoření a zda jím trpí či netrpí. Ale i ostatním pracovníkům a organizacím v oblasti pomáhajících profesí tím, že by se mohli vyvarovat riziku vyhoření a měli povědomí o využitelných a účinných možnostech prevence.
|
|
|
Institucionální řešení problematiky nechtěných dětí
Burešová, Adéla ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
ČJ Tato rigorózní práce se zabývá problematikou nechtěných dětí v České republice a hledá odpovědi na její řešení. Nechtěné děti jsou dětmi, o které se jejich rodiče starat z jakéhokoli důvodu nechtějí. Institucionální řešení je pak řešením, o němž rozhodl soud. V textu jsou představeny možnosti těchto dětí i možnosti jejich rodičů. Práce se tudíž zaměřuje jednak na popis systému náhradní péče o děti i popis sytému forem jejich legálního anonymního odložení. Uvádí příčiny umístění dětí do ústavů a stručně popisuje také tyto ústavy včetně počtu dětí v nich umístěných. Pro lepší pochopení a úvod do problematiky je detailně prezentován i postupný historický vývoj péče o nechtěné děti. Práci je možné rozdělit na tři části. První z nich je jakýmsi úvodem a představením dané problematiky, o čemž svědčí vymezení pojmů jako dítě, rodičovství a jeho složky, charakteristické rysy matek odkládajících své dítě a důvody vedoucí je k takovému činu. Vymezení těchto pojmů je nezbytné pro ucelený pohled na věc a pochopení dané materie. Navazuje podrobná pasáž o historicko-právním vývoji, která dokládá, jak velký kus cesty ochrana dětských práv ušla. Tato kapitola je rozdělena do 14 subkapitol a její rozměr sahá až do starověku, kdy se na dětech páchalo násilí a o jejich právech se nedá vůbec hovořit, zahrnuje...
|
|
|
Současná péče o sociální pracovníky v ČR: Její způsoby, podoba a možnosti se zaměřením na roli sdružujících organizací
Vošahlíková, Radka ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Suda, Radek (oponent)
Bakalářská práce "Současná péče o sociální pracovníky: Její způsoby, podoba a možnosti se zaměřením na roli sdružujících organizací" se zabývá otázkou péče o sociální pracovníky, současně se však zaměřuje i na organizace sdružující sociální pracovníky a jejich roli v této oblasti. V práci je srovnáván systém péče o pracovníky u hasičů, záchranářů a sociálních pracovníků se zaměřením na pracovníky tzv. "první linie". Nejdříve je zde popsána péče o pracovníky v teoretické rovině z hlediska personalistiky či řízení lidských zdrojů, posléze jsou charakterizovány zaměstnanecké výhody u zvolených třech skupin povolání. Praktická část práce obsahuje sondu, která je pouze prvním krokem v této oblasti a která si klade za cíl zjistit, jak se v oblasti péče o sociální pracovníky angažují různé organizace sdružující sociální pracovníky, jak péči o sociální pracovníky pojímají a jaké jsou jejich plány do budoucna, co se týče péče o sociální pracovníky.
|
host ::
RSS.