|
|
Holocenní klima a vegetace SV Afriky v interakci s kulturním vývojem směřujícím k zemědělství.
Kuncová, Kristýna ; Pokorná, Adéla (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Před více než osmi tisíci lety, v důsledku rychle se měnících environmentálních podmínek, dochází v oblasti Blízkého východu k zásadní změně ve strategii získávání potravy tehdejších obyvatel: z lovce-sběrače se postupně stává pastevec a zemědělec. I když jsou příčiny a průběh této "revoluce" v současnosti poměrně dobře zdokumentované, informací o biologickém pozadí transformace k zemědělství, tj. kultivace a domestikace plodin, je překvapivě málo, resp. jsou značně fragmentární. Tato práce se zabývá interakcí člověk- životní prostředí v raném a středního holocénu v oblasti severovýchodní Afriky a shrnuje současný stav poznání archeobotanických výzkumů se zvláštním ohledem na problematiku domestikace zemědělských plodin.
|
|
|
Postižitelné proudy dějin a civilizací
Léwová, Dana ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Práce skicuje základní přístupy v oboru srovnávací civilizační analýzy v díle Jóhanna P. Árnasona, Jaroslava Krejčího, v konfrontaci s filosofií dějin Jana Patočky. Tato teoretická východiska jsou zasazena do širšího historického kontextu a dějinných souvislostí v kazuistických studiích, zúžených na civilizační areál Blízkého východu, především starověké Mezopotámie a Syropalestiny, a areál egejsko-řecký. Práce zdůrazňuje nutné propojování obecně koncipované civilizační analýzy, resp. historické sociologie, s konkrétní historiografií. Osamocené vyčleňování teoretických koncepcí chápe jako relikt slepého redukcionismu a determinismu, vůči němuž se ostentativně vymezuje i filosofie dějin, dobírající se namísto historických chronologií osmyslňujícího fenoménu dějinnosti. Bez opory v empirickém reálu by se ovšem i filosofie dějin stala pouhým filosofujícím přemítáním. Ve spojeném interdisciplinárním přístupu se lze tedy jedině dobrat dějinného/ civilizačního smyslu, "mezi minulostí a budoucností", v tvorbě kontinuální kulturní paměti, od vědomí souvislostí k souvislosti vědomí.
|
|
|
Celiakie- zdravotní problémy neolitické stravy u dnešního člověka
Polanská, Helena ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedlak, Petr (oponent)
Celiakie je zánětlivé onemocnění střeva, které se projevuje u geneticky disponovaných jedinců. Manifestace celiakie je podmíněna konzumací stravy s obsahem lepku, jenž je pro toto onemocnění spouštěcím faktorem. Lepek je obsažen v obilných zrnech pšenice, ječmene a žita a v původní stravě lovců sběračů se nevyskytoval. Obilná zrna se stala trvalou součástí stravy až se zavedením zemědělské tradice, v období neolitu. Některé společnosti byly však založené na konzumaci bezlepkových plodin, a byly tak dlouhodobě chráněny. Dnes je celiakie rozšířena globálně, i v populacích s tradiční konzumací kukuřice či rýže, a riziko jejího vzniku má vztah ke spotřebě pšenice.
|
|
|
Výzkum části neolitického sídelního areálu v Chotěšově (okr. Plzeň-Jih)
Randová, Jana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Metlička, Milan (oponent)
Předložená práce shrnuje poznatky získané z výzkumu části neolitického sídelního areálu v Chotěšově, okr. Plzeň-jih. Hlavním cílem práce bylo vyjádřit se ke struktuře tohoto areálu, popsat jednotlivé objekty, určit vzájemné vztahy a pokusit se o jejich interpretaci a určit dataci. V závěru práce jsou porovnány výsledky analýzy tohoto sídelního areálu s neolitickými sídlišti z širšího regionu západních Čech především těch, které s popisovanou lokalitou sousedí. To vše má přispět k lepšímu porozumění způsobu, intenzity a průběhu kolonizace západních Čech v mladší době kamenné. Součástí příloh jsou kresby či fotografie vybraných objektů a kompletně zkreslený soubor typické keramiky a kamenné industrie z dané lokality.
|
|
|
Břeclavsko v době kultury s lineární keramikou
Mikulíková, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Kovárník, Jaromír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na Břeclavsko v období kultury s lineární keramikou. Zahrnuje stručný úvod do problematiky vývoje LnK na Moravě a přilehlých územích, stejně jako zpracování vývoje Břeclavska v době kamenné. Výsledkem je katalog lokalit s doloženým osídlením kultury s lineární keramikou. Zvláštní zájem byl věnován lokalitě Bavory, u domu č. p. 114, kde v roce 1987 proběhl záchranný archeologický výzkum pod vedením J. Pešky. Byla provedena analýza nalezeného keramického i ostatního materiálu LnK včetně kresebné dokumentace. Klíčová slova: Kultura s lineární keramikou, neolit, Břeclavsko, Bavory, Jižní Morava
|
|
|
Neolitická sídelní aglomerace v prostoru dnešního Kolína
Končelová, Markéta ; Pavlů, Ivan (vedoucí práce) ; Podborský, Vladimír (oponent) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Neolitická sídelní aglomerace v prostoru dnešního Kolína - abstrakt Disertační práce Markéta Končelová Kolínsko svou polohou i příhodnými přírodními podmínkami patří ke staré sídelní oblasti České kotliny a řadí se k nejlépe archeologicky poznaným územím u nás. I přes tuto skutečnost poskytl záchranný archeologický výzkum v trase stavby silničního obchvatu Kolína množství nových a v mnohém unikátních stop starších antropogenních aktivit. Neobyčejnou koncentraci zde vytváří půdorysy dlouhých domů neolitického stáří (kultury s keramikou lineární a vypíchanou). Především výskyt a forma pozůstatků mladoneolitických obytných struktur představuje fenomén, který nemá u nás analogie. Předmětem předkládané práce je archeologický rozbor veškerých neolitických sídlištních nálezů a chronologické zařazení dokladů těchto prozatím jedinečných obytných konstrukcí. Navíc vyhodnocení mladoneolitického sídliště doprovázeného pozůstatky domů jako chronologicko-prostorové jednotky prozatím scházelo. Důležitým úkolem do budoucna je synchronizace s nedalekým dosud nezpracovaným rondelovým komplexem a dalšími nepublikovanými areály s nálezy půdorysů jiných mladoneolitických staveb (např. v Příšovicích nebo Jaroměři). Sídliště v Kolíně je zasazeno do kontextu vývoje osídlení definovaného regionu užšího Kolínska v neolitu....
|
|
|
Neolitické sídliště s hroby v Hrobčicích, okr. Teplice (výzkum 2011)
Rauerová, Martina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Řídký, Jaroslav (oponent)
Předložená práce se zabývá archeologickým výzkumem, který probíhal v roce 2011 v Hrobčicích (okr. Teplice). Na základě datace archeologického materiálu byla zjištěna sídlištní kontinuita od kultury s lineární keramikou do přelomu neolitu a eneolitu. Nálezy lze zařadit obecně do období pravěku či neolitu, kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou (její starší, mladší a pozdní fáze), přelomu neolitu a eneolitu. Několik keramických zlomků je nejspíš i z eneolitu, eneolitu-bronzu a novověku. Z 19 objektů byla vyzvednuta keramika, kamenná industrie (zejména štípaná industrie z křemence typu Skršín), mazanice, barvivo, lidské a zvířecí kosti (včetně mušle). Z keramických nálezů je zajímavý pohárek skupiny Malice, z kamenné industrie nález bavorského pruhovaného rohovce. Na zkoumané lokalitě byly nalezeny také dva hroby, atypický byl především hrob v objektu 3/11 (mrtvý byl uložen v neanatomické poloze s červeným barvivem).
|
|
|
Význam neolitické expanze ve střední Evropě - posouzení fylogenetického stáří mtDNA haploskupin u české populace.
Priehodová, Edita ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent)
Zemědělství, resp. první kultury neolitu, vznikly na Předním východě před více než 10 000 lety. Neolit, jakožto nový životní styl s naprosto odlišným archeologickým projevem, pak rychle pronikal do jihovýchodní Evropy. Ve střední Evropě jsou první doklady neolitických kultur staré již 7 000 let. Uvažuje se o tom, že tato kulturní inovace ovlivnila do značné míry i demografický růst na zemědělství se podílejících populací. Za takové situace by ale muselo docházet k fixaci nových mutací, které by mohly vytvořit nové, pro Evropu specifické haploskupiny, jejichž ancestrální vazby by se nacházely na Předním východě. Fylogeografické studie evropských a předovýchodních mtDNA sekvencí zjistily, že se na evropské neolitické komponentě podílejí převážně haploskupiny J a T1, a že příspěvek nově příchozích zemědělců do celoevropského genofondu činí zhruba 10 - 20 %. V jednotlivých částech Evropy ale takové výzkumy povětšinou aplikovány nebyly. Cílem této diplomové práce je určit které klady haploskupin J a T1 by se na neolitické expanzi ve střední Evropě mohly podílet. Tyto haploskupiny jsme určili z D-loop oblasti mtDNA u souboru 281 vzorků současné populace České republiky. 36 sekvencí J a T1 mtDNA haploskupin jsme spolu s dříve publikovanými 124 sekvencemi haploskupiny J a 40 sekvencemi haploskupiny T1 z...
|
|
|
Komentovaný překlad: Hibbert, Christopher. The Story of England . Phaidon, 1992. kapitoly 1 - 6, s.12-89)
Šerbaumová, Anna ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Šťastná, Zuzana (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je vypracování překladu první části knihy A Story of England britského autora Christophera Hibberta a následného komentáře, který zahrnuje překladatelskou analýzu originálu, popis metody překladu a popis předkladatelských problémů a posunů. První část knihy pojednává o dějinách Anglie od neolitu až do roku 1066, přičemž se zaměřuje zejména na jednotlivé vlny osidlování ostrova. Jedná se o populárně naučný text, který se vyznačuje zejména množstvím termínů, reálií, rozvitých větných členů, polovětných vazeb a komplikovanou syntaxí. Klíčová slova: překlad, překladatelská analýza, vnětextové faktory, vnitrotextové faktory, metoda překladu, překladatelský problém, překladatelský posun, lexikum, syntax, britské dějiny, neolit, římská Británie, Anglosasové
|
|
| |
host ::
RSS.