|
|
Neolit na Domažlicku
Randová, Jana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Metlička, Milan (oponent)
Předložená práce mapuje osídlení Domažlicka v období neolitu. Sídliště se koncentrují na ostrůvcích degradované hnědozemě na spraši v povodí řeky Radbuzy a na drobných pravostranných přítocích řeky. Domažlicko bylo osídleno z Plzeňské kotliny nejdříve ve II. a především III. stupni LnK. Na některých lokalitách osídlení pokračuje také v šáreckém stupni a nejmladší nálezy jsou datovány do IV. stupně StK. Osídlení kopíruje dálkovou obchodní trasu vedoucí až do Kelheimu (SRN), k výchozu kvalitních bavorských rohovců, které jsou většinově zastoupeny v souborech štípané industrie jak na Domažlicku (více jak 70%), tak i na sídlištích Plzeňské kotliny. Pod populačním tlakem neolitiků usazených v Plzeňské kotlině se již v II. stupni LnK vydávali kolonisté proti toku hlavích řek (Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava). Důvodem, proč právě Radbuza byla nejúspěšněji osídlena, spočívá nejen v relativně lepších přírodních podmínkách (zejména kvalita půdy), ale hlavně v existenci zmíněné obchodní stezky vedoucí přes průsmyky Českého lesa do Bavorska.
|
|
|
Ložiska měděné rudy u Mutěnína a otázka jejich využití v pravěku
Chmelíková, Dana ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Metlička, Milan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl objasnit otázku možnosti využívání měděných dolů u Mutěnína (okr. Domažlice) v pravěku, zejména od nejstaršího osídlení doby bronzové v regionu. Na tento problém již od 60. let poukazují autoři zabývající se pravěkým osídlením v západních Čechách. Identifikace pravěkých aktivit na reliktech dolů v Čechách je velmi obtížná, neboť byly v naprosté většině zničeny těžbou novověkou. Pro účely výzkumu existují jen velice omezené možnosti. Jednou z nich je studium archivních pramenů o historické těžbě, které sice umožní nahlédnout nejdále do středověku - v našem případě jen do 16. stol., ale získáme díky nim informace o podobě dolů v minulosti. Jediná relativně efektivní forma archeologického výzkumu na zkoumané lokalitě, je povrchový sběr, který byl v rámci této práce proveden. Pro poznání pravěkého osídlení v okolí měděných dolů je třeba zaměřit se na širší oblast. Pro účely této práce byl zvolen okruh 15 km od lokality. Úkolem studie bylo také zabývat se možností identifikace měděné rudy v bronzových artefaktech. Prvním krokem byl rozbor prvkového složení měděné suroviny z Mutěnína. Účelem práce by mělo být její využití jako podkladového materiálu pro případné navazující studie.
|
|
|
Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách
Metlička, Milan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Chytráček, Miloslav (oponent)
Pravěká hradiště a raně středověké hrady jsou výrazným fenoménem evropského pravěku. Představují důležitý pramen pro poznání pravěkých společností a jedním z mála, který nám dává možnost hlouběji nahlédnout do struktury tehdejších společenstev s možností podchytit širší společenské vazby. Zároveň jde o archeologické nemovité památky, jejichž pozůstatky byly a dodnes jsou patrné v terénu, což vedlo již od počátku oboru k zájmu o ně. Zbytky opevnění, hluboké příkopy nebo kamenné a sypané valy jako pozůstatky kdysi pevných hradeb vybízely k tomu, že tato místa byla v lidové tradici spojována s určitými událostmi ať postavenými na historických základech nebo zcela smyšlenými. Na mnohá místa, kde i dávno před dobou historickou stávala pravěká hradiště a raně středověké hrady nás upozorňují pomístní názvy. Zcela jednoznačně vypovídající jsou názvy "Hradiště", "Na Hradišti", "Zámek" "Na Zámku", nebo méně výstižné "Ohrada", "Zahrada". O existenci fortifikace vypovídají názvy "Příkopy" nebo "Na Valu" v mladších dobách pak byla místům dávána pojmenování jako "Šance", "Vojenský tábor" a "Švédské šance". Mnohdy právě tato pojmenování byla jediným dokladem existence opevnění jako v případě Dolního Hradiště a hradiště u Bořic, kde dlouhodobé zemědělské využívání ostrožny vedlo k rozorání valů a zasypání příkopů. Jejich...
|
|
|
Výzkum části neolitického sídelního areálu v Chotěšově (okr. Plzeň-Jih)
Randová, Jana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Metlička, Milan (oponent)
Předložená práce shrnuje poznatky získané z výzkumu části neolitického sídelního areálu v Chotěšově, okr. Plzeň-jih. Hlavním cílem práce bylo vyjádřit se ke struktuře tohoto areálu, popsat jednotlivé objekty, určit vzájemné vztahy a pokusit se o jejich interpretaci a určit dataci. V závěru práce jsou porovnány výsledky analýzy tohoto sídelního areálu s neolitickými sídlišti z širšího regionu západních Čech především těch, které s popisovanou lokalitou sousedí. To vše má přispět k lepšímu porozumění způsobu, intenzity a průběhu kolonizace západních Čech v mladší době kamenné. Součástí příloh jsou kresby či fotografie vybraných objektů a kompletně zkreslený soubor typické keramiky a kamenné industrie z dané lokality.
|
|
|
Ložiska měděné rudy u Mutěnína a otázka jejich využití v pravěku
Chmelíková, Dana ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Metlička, Milan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl objasnit otázku možnosti využívání měděných dolů u Mutěnína (okr. Domažlice) v pravěku, zejména od nejstaršího osídlení doby bronzové v regionu. Na tento problém již od 60. let poukazují autoři zabývající se pravěkým osídlením v západních Čechách. Identifikace pravěkých aktivit na reliktech dolů v Čechách je velmi obtížná, neboť byly v naprosté většině zničeny těžbou novověkou. Pro účely výzkumu existují jen velice omezené možnosti. Jednou z nich je studium archivních pramenů o historické těžbě, které sice umožní nahlédnout nejdále do středověku - v našem případě jen do 16. stol., ale získáme díky nim informace o podobě dolů v minulosti. Jediná relativně efektivní forma archeologického výzkumu na zkoumané lokalitě, je povrchový sběr, který byl v rámci této práce proveden. Pro poznání pravěkého osídlení v okolí měděných dolů je třeba zaměřit se na širší oblast. Pro účely této práce byl zvolen okruh 15 km od lokality. Úkolem studie bylo také zabývat se možností identifikace měděné rudy v bronzových artefaktech. Prvním krokem byl rozbor prvkového složení měděné suroviny z Mutěnína. Účelem práce by mělo být její využití jako podkladového materiálu pro případné navazující studie.
|
|
|
Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách
Metlička, Milan ; Chytráček, Miloslav (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Pravěká hradiště a raně středověké hrady jsou výrazným fenoménem evropského pravěku. Představují důležitý pramen pro poznání pravěkých společností a jedním z mála, který nám dává možnost hlouběji nahlédnout do struktury tehdejších společenstev s možností podchytit širší společenské vazby. Zároveň jde o archeologické nemovité památky, jejichž pozůstatky byly a dodnes jsou patrné v terénu, což vedlo již od počátku oboru k zájmu o ně. Zbytky opevnění, hluboké příkopy nebo kamenné a sypané valy jako pozůstatky kdysi pevných hradeb vybízely k tomu, že tato místa byla v lidové tradici spojována s určitými událostmi ať postavenými na historických základech nebo zcela smyšlenými. Na mnohá místa, kde i dávno před dobou historickou stávala pravěká hradiště a raně středověké hrady nás upozorňují pomístní názvy. Zcela jednoznačně vypovídající jsou názvy "Hradiště", "Na Hradišti", "Zámek" "Na Zámku", nebo méně výstižné "Ohrada", "Zahrada". O existenci fortifikace vypovídají názvy "Příkopy" nebo "Na Valu" v mladších dobách pak byla místům dávána pojmenování jako "Šance", "Vojenský tábor" a "Švédské šance". Mnohdy právě tato pojmenování byla jediným dokladem existence opevnění jako v případě Dolního Hradiště a hradiště u Bořic, kde dlouhodobé zemědělské využívání ostrožny vedlo k rozorání valů a zasypání příkopů. Jejich...
|
|
|
Neolit na Domažlicku
Randová, Jana ; Metlička, Milan (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Předložená práce mapuje osídlení Domažlicka v období neolitu. Sídliště se koncentrují na ostrůvcích degradované hnědozemě na spraši v povodí řeky Radbuzy a na drobných pravostranných přítocích řeky. Domažlicko bylo osídleno z Plzeňské kotliny nejdříve ve II. a především III. stupni LnK. Na některých lokalitách osídlení pokračuje také v šáreckém stupni a nejmladší nálezy jsou datovány do IV. stupně StK. Osídlení kopíruje dálkovou obchodní trasu vedoucí až do Kelheimu (SRN), k výchozu kvalitních bavorských rohovců, které jsou většinově zastoupeny v souborech štípané industrie jak na Domažlicku (více jak 70%), tak i na sídlištích Plzeňské kotliny. Pod populačním tlakem neolitiků usazených v Plzeňské kotlině se již v II. stupni LnK vydávali kolonisté proti toku hlavích řek (Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava). Důvodem, proč právě Radbuza byla nejúspěšněji osídlena, spočívá nejen v relativně lepších přírodních podmínkách (zejména kvalita půdy), ale hlavně v existenci zmíněné obchodní stezky vedoucí přes průsmyky Českého lesa do Bavorska.
|
|
|
Struktura pravěkého osídlení na horním toku Černého potoka
Kausková, Jana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Metlička, Milan (oponent)
Hlavním úkolem předložené práce bylo ověřit dosavadní poznatky o vybraném mikroregionu a pokud možno je doplnit o nová zjištění. Tento úkol byl bez pochyby splněn. Hlavní přínos této práce spočívá v několikaletém opravdu detailním terénním průzkumu zvoleného katastrálního území. Velmi důležitá byla možnost zkoumání jedné jednotky v rámci širšího regionu a vytvořením tak poměrně podrobného obrazu pravěkého osídlení dané buňky vzhledem k okolním. Tento pracovní postup a zpracování výsledků můžou být aplikovatelné na výzkum dalších, podobných jednotek v tomto regionu.
|
host ::
RSS.