|
Plánování radioterapeutického výkonu
Slavíček, Tomáš ; Kolářová, Jana (oponent) ; Hrozek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je uvést čtenáře do problematiky radioterapie, tedy poskytnout mu přehled základních metod a principů užívaných při léčbě onkologicky nemocných pacientů pomocí ionizujícího záření. První část práce je věnována fyzikálnímu popisu záření a způsobům jeho kvantifikace. Dále jsou zmíněny interakce záření s hmotou a účinky záření na živé buňky a tkáně. Následuje popis přístrojů užívaných při léčbě ionizujícím zářením a vysvětlení jednotlivých úkonů přípravy pacienta od lokalizace cílového místa až po vlastní ozáření. Závěrečná kapitola popisuje vytvořený program s grafickým prostředím, jež obsahuje klíčové prvky komerčních plánovacích systémů pro tvorbu ozařovacího plánu. Tento program využívá reálné CT snímky a poskytuje uživateli základní představu o tvorbě radioterapeutického plánu. Uživatel má k dispozici několik funkcí pro tvorbu a optimalizaci plánu. Výstupem programu je grafické znázornění prostorové distribuce dávky v těle pacienta.
|
|
Apoptóza a její role u vybraných chorob
Černá, Hana ; Kvasničková, Eva (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemickčh vûd Kandidát: Hana âerná ·kolitel: Prof. RNDr. Eva Kvasniãková, CSc. Název diplomové práce: Apoptóza a její role u vybrančh chorob Apoptóza, jeÏ pfiedstavuje specifickou formu programové bunûãné smrti, patfií k základním fyziologick˘m procesÛm. Je velmi dÛleÏitá pro v˘voj organismu i pro udrÏení tkáÀové homeostasy. Jedná se o vysoce regulovan˘ proces, k jehoÏ spu‰tûní dochází vÏdy na základû urãitého signálu. Ten aktivuje specifické apoptické dráhy, sled mechanismÛ, které postupnû vedou k bunûãnému zániku. Dysregulace apoptózy je spojena s fiadou patologickčh stavÛ jako jsou nádorová onemocnûní, nûkteré poruchy imunitního systému, kardiovaskulárního systému ãi neurologická onemocnûní. Mezi poslední jmenované patfií neurodegenerativní choroby charakteristické zánikem selektivních neuronálních populací. Konkrétním pfiíkladem jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba. PfiestoÏe patogeneze tûchto onemocnûní není doposud plnû objasnûna, fiada studií naznaãuje, Ïe by ztráta neuronÛ mohla úzce souviset s nadmûrnou apoptickou aktivitou. I pfies urãité nesrovnalosti se proto pfiedpo- kládá, Ïe by apoptóza mohla bť vžnamnou souãástí patogeneze tûchto onemocnûní. Alzheimerova a Parkinsonova choroba patfií k nejzávaÏnûj‰ím...
|
|
Laboratorní diagnostiky mikrometastáz u pacientek s karcinomem prsu
Mikulová, Veronika ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Marek (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Úvod: Přítomnost cirkulujících nádorových buněk (CTC) v periferní krvi je asociována s horší prognózou a časným relapsem u pacientek s karcinomem prsu. Stanovení přítomnosti CTC v periferní krvi je nyní považováno za tzv. tekutou biopsii. Cílem této práce bylo stanovení přítomnosti CTC a jejich molekulární charakterizace s potenciálním využitím nejen jako nový biomarker pro sledování účinnosti systémové terapie ale také jako vhodný nástroj pro stratifikaci pacientek a následnou individualizaci léčby karcinomu prsu. Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 54 pacientek s časným karcinomem prsu. Opakovaně jsme odebírali 10ml periferní krve pro stanovení přítomnosti a charakterizaci CTC v průběhu léčby. Izolace a detekce CTC byla provedena za použití AdnaTest BreastCancer™ kitu (AdnaGen AG, Německo) využívající kombinaci imunomagnetické separace s multiplex PCR pro stanovení transkriptů epiteliálních a tumor-asociovaných genů (EpCAM, MUC1 a HER2) v lyzátu CTC. Následně byla cDNA z izolovaných CTC použita pro analýzu genových expresí TOP1, TOP2A, CSTD, ST6GAL, KRT19 a aktin pomocí nově navržených a optimalizovaných esejí pomocí kvantitativní PCR (qPCR). Výsledky qPCR byly analyzovány pomocí softwaru Genex (MultiD Analysis). Výsledky: Celkem jsme vyšetřily 195 vzorků periferní krve. Přítomnost CTC...
|
|
Kvasinky jako model pro studium savčích onkogenních transkripčních faktorů
Novák, Josef ; Šťovíček, Vratislav (oponent) ; Zámostná, Blanka (vedoucí práce)
Kvasinky jsou výborným modelovým organismem pro studium buněčných pochodů a za tímto účelem pro ně bylo vytvořeno značné množství technik a protokolů. Pro studium transkripčních faktorů v kvasinkách jsou vytvořeny specifické postupy, jako jsou modifikované kvasinkové dvouhybridní systémy, jednohybridní systémy a systémy zkoumající schopnost transkripčního faktoru transaktivovat reportérový gen. V hlavní části této práce jsou podrobně popsány studie zkoumající savčí onkogenní proteiny komplexu AP-1 a proteinových rodin Myc a Myb. Pomocí kvasinkových modelů lze určovat strukturně- funkční vlastnosti zkoumaných proteinů a v některých případech i odhadnout jejich onkogenní vlastnosti (FASAY, schopnost proteinu c-Myc transaktivovat reportérový gen). Výsledky z kvasinkových modelů ovšem musí být ověřeny v savčích buňkách. 1
|
|
Lysosomální dědičná onemocnění: patobiochemie Gaucherovy choroby
Illner, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Šulc, Miroslav (oponent)
Gaucherova choroba se řadí do skupiny lysosomálních střádavých onemocnění, které se týkají dědičných poruch katabolismu sfingolipidů. Tyto poruchy jsou způsobené mutacemi v genech příslušných hydrolas nebo jejich proteinových aktivátorů. Následkem je lysosomální hromadění nedegradovaných sfingolipidů, které vede u pacientů k závažným zdravotním problémům. V případě Gaucherovy choroby se jedná o nedostatečnou aktivitu lysosomální β- glukocerebrosidasy (GBA1). Neodbourávanými glykolipidy jsou glukosylceramid (GlcCer) a jeho lysoderivát glukosylpsychosin (lyso-GlcCer). Hromadění těchto látek je spjato s buňkami makrofágového původu označovanými jako Gaucherovy buňky, které se vyskytují především v játrech, slezině či plicích. Tato práce je zaměřena na patobiochemii těchto glykolipidů. Náplní této práce byla optimalizace hmotnostně spektrometrické metody pro měření aktivity β-glukocerebrosidasy s přirozeným substrátem. Metoda byla úspěšně optimalizována a může být efektivně využita pro diagnostické účely namísto používaných syntetických substrátů. V další fázi práce byl analyzován pH profil aktivity lysosomální β-glukocerebrosidasy za účelem zjistit přítomnost nelysosomálního enzymu, který by mohl degradovat glukosylceramid. Vyhodnocení pH profilu existenci takového enzymu v kožních fibroblastech...
|
|
Studium mitochondriální ultrastruktury a funkcí u vybraných mitochondriálních a lysosomálních střádacích chorob
Kostková, Olga
This thesis has been worked out in The laboratory for study of mitochondrial disorders (Departement of Pediatrics, 1st Faculty of Medcine, Chales university in Prague) and in cooperation with The Institute of Inherited Metabolic Disorders. Mitochondrial disorders represent a heterogeneous group of diseases with the onset at any age from neonatal period till adulthood, mostly presented with very severe clinical courses of disease. The mammalian organism is fully dependent on mitochondrial oxidative phosphorylation system as on the major energy producer of the cell. Therefore the mitochondrial disorders affect mainly high energy demanded tissues such as brain, heart or muscle. Simillar phenotype is observed in many lysosomal storage disorders. Despite of expanding knowledge of molecular basis of mitochondrial and lysosomal disorders, it may be still difficult to explain the exact pathogenesis of disease as well as the prognosis for patients and their families. Mitochondrial functions affect more than just energy production; they contribute in initiation of apoptosis, in cellular calcium homeostasis, and in production of reactive oxygene species. Disturbed mitochondria become a goal of autophagy mediated by the lysosomal compartement. The results of our study enable: 1. better understanding of the...
|
|
Vliv indukce magnetického pole síťového kmitočtu na adherenci leukocytů nemocných s karcinomy hlavy a krku
Čoček, Aleš ; Filip, Stanislav (vedoucí práce) ; Rosina, Jozef (oponent) ; Vávrová, Jiřina (oponent)
Souhrn Z dosavadní práce víme, že magnetické pole síťové frekvence (50 kHz) o nízkých indukcích (0,01 mT - 10 mT) zvyšuje in vitro schopnost adherence T lymfocytů pacientů s dlaždicobuněčnými karcinomy hrtanu a hltanu i T lymfocytů dobrovolných dárců krve (kontrolní skupina) k povrchu. Cílem této práce bylo zjistit, zda je mezi vlivem nízkých indukcí rozdíl a potvrdit či vyvrátit tak literární předpoklad, že nižší indukce mají výraznější vliv na biologické systémy. Nejprve byly prováděny srovnávací testy inhibice adherence T lymfocytů bez přítomnosti magnetického pole a v přítomnosti pole s jednotlivou nastavenou indukcí (10mT (n=30), 1 mT ( n=30), 0.5 mT ( n=76), 0.1 mT (n=60), 0.05mT (n=69)). Celkem byla vyšetřena krev 265 pacientů. Kontrolní skupinou byly T lymfocyty dobrovolných dárců krve (n=316). V další etapě byly provedeny testy inhibice adherence T lymfocytů bez přítomnosti pole a v přítomnosti pole srovnávaných indukcí současně tak, aby byly porovnávány schopnosti adherence T lymfocytů téhož pacienta (srovnávána schopnost adherence bez přítomnosti pole a v přítomnosti pole 0.1 mT, 0.05 mT, a 0.01 mT (n=20)). Jako kontrolní skupina byla použita skupina pacientů s percepční nedoslýchavostí (n=30). Výsledky potvrdily publikované experimentální práce a prokázaly, že magnetické pole síťového kmitočtu o...
|
|
Porovnání sekvenčních variant genů pro biotransformační enzymy u různých typů karcinomů
Turková, Lucie ; Tavandzis, Spiros (oponent) ; Bóday, Arpád (vedoucí práce)
Biotransformační aparát a jeho kapacita hrají významnou roli ve vyrovnávání se s environmentálními faktory negativně působícími na buněčné struktury. Enzymy účastnící se tohoto procesu jsou v závislosti na genech, které je kódují, různě účinné. Cílem práce bylo srovnat frekvence konkrétních polymorfismů vybraných genů u nádorových skupin pacientů a u zdravých kontrol. Sledovanými polymorfismy byly null genotypy genů pro glutathion-S transferázu M1 a T1 a inzerce TA dinukleotidu v promotorové sekvenci genu pro UDP-glukuronosyl transferázu 1A1. Nádorových skupin, kde byly tyto polymorfismy sledovány, bylo celkem šest - kolorektální karcinomy, karcinomy plic, prostaty, prsu, pankreatu a hlavy a krku. Celkem byly zmíněné polymorfismy vyšetřeny na 1 118 pacientech a 470 zdravých kontrolách. Kontrolní skupiny byly dvě - první obecná a druhá speciální, do které byli zařazeni pouze zdraví jedinci starší šedesáti let bez výskytu nádorového onemocnění u jejich nejbližších příbuzných. Gilbertův syndrom (GS), jehož příčinou je homozygotní inzerce TA dinukleotidu v sekvenci TATA boxu promotorové oblasti UGT1A1, má za následek zvýšenou hladinu celkového bilirubinu v krvi. Cílem bylo ověřit, zda má bilirubin protektivní účinek proti vzniku nádorového onemocnění. Bylo očekáváno, že frekvence Gilbertova syndromu, jakožto protektivního faktoru, bude u nádorových skupin statisticky významně nižší než u zdravých kontrol. Tato hypotéza se potvrdila pouze u pacientů s nádorem prsu (frekvence GS 10,0 %) a u pacientů s nádory pankreatu (frekvence GS 11,1 %). V kontrolní skupině I byla frekvence GS 16,0 %, v kontrolní skupině II pak 15,4 %. U ostatních nádorových skupin byla sice frekvence GS vždy nižší oproti kontrolním skupinám, ne však statisticky významně. Null genotyp genu pro GSTM1 byl v kontrolní skupině I zjištěn u 50,4 % jedinců, v kontrolní skupině II u 55,3 % jedinců. Žádná z nádorových skupin nevykazovala statisticky vyšší frekvenci výskytu tohoto null genotypu. U pacientů s nádory plic (37,4 %) a pankreatu (39,3 %) byla naopak frekvence statisticky významně nižší. Deficience enzymu glutathion-S transferázy M1 tak dle těchto výsledků nemůže být považována ve studovaných skupinách za rizikový faktor pro vznik nádorového onemocnění. Null genotyp genu pro GSTT1 nebyl identifikován v žádné z kontrolních skupin, ve skupině s nádory prsu a prostaty byl pak identifikován pouze v jednom případě. Statisticky významně vyšší frekvence null genotypu byla pozorována u pacientů s kolorektálním karcinomem (9,7 %), karcinomem plic (17,2 %), karcinomem pankreatu (3,0 %) a karcinomem hlavy a krku (15,9 %). V těchto nádorových skupinách tak lze deficienci glutahion-S transferázy T1 považovat za rizikový faktor pro nádorovou transformaci buněk. Pro další potvrzení této hypotézy by však bylo vhodné provézt vyšetření na větší skupině pacientů, zejména pak u nádorů hlavy a krku, plic a pankreatu.
|
|
Studium funkce Ser/Thr proteinkináz a fosfatáz Pseudomonas aeruginosa
Goldová, Jana ; Branny, Pavel (vedoucí práce) ; Nešvera, Jan (oponent) ; Španová, Alena (oponent)
Reverzibilní fosforylace proteinů je považována za univerzální mechanizmus v intracelulární komunikaci všech živých organizmů. Tento proces, katalyzovaný proteinkinázami a fosfatázami, umožňuje přeložit extracelulární signály do odpovídající buněčné odpovědi a umožňuje tak adaptaci na změny podmínek v prostředí. V posledních letech byla objevena celá řada Ser/Thr proteinkináz a fosfatáz eukaryotního typu u bakterií, jejich přesná funkce a substráty však nejsou zatím příliš prostudovány. Podmíněný lidský patogen Pseudomonas aeruginosa obsahuje ve svém chromozomu minimálně 5 genů kódujících předpokládané Ser/Thr proteinkinázy a fosfatázy eukaryotního typu. V první části této práce jsme se pokusili stanovit fyziologickou roli Ser/Thr proteinkinázy PpkA a fosfatázy PppA, které jsou součástí sekrečního systému typu VI H1-T6SS. V kmeni P. aeruginosa PAO1 jsme připravili dvojitého delečního mutanta ∆pppA- ppkA. Fenotypová analýza prokázala, že v porovnání s divokým kmenem vykazuje mutantní kmen pomalejší růst v minimálním médiu a sníženou produkci pigmentu pyocyaninu. Mutant dále prokazoval významně sníženou odolnost k oxidativnímu stresu a naopak zvýšenou odolnost k hyperosmotickému stresu. V souladu s pozorovanou sníženou odolností k oxidativnímu stresu mutantní kmen hůře přežíval v baktericidním...
|
|
Regulace aktivity a aktivace kathepsinu D
Máša, Martin ; Mareš, Michael (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Holada, Karel (oponent)
Disertační práce SOUHRN REGULACE AKTIVITY A AKTIVACE KATHEPSINU D Martin Máša školitel: Michael Mareš Katedra biochemie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky PRAHA 2009 Úvod Kathepsin D (KD) je lysozomální aspartátová peptidasa přítomna ve všech savčích organizmech, její hlavní funkcí je katabolická degradace proteinů. Dále je zapojen v řadě fyziologických procesů jako jsou apoptóza a tkáňová homeostáze, podílí se na regulaci angiogeneze a na tvorbě peptidových antigenů. Z hlediska patofyziologie je KD studován ve spojitosti s několika chorobami jako jsou Alzheimerova choroba a rakovina. Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku obecně považované za nejběžnější příčinu senilní demence. V průběhu nemoci dochází k ukládání plaků β-amyloidních peptidů (β-AP) na povrch neuronů, což vede postupně k jejich atrofii a rozpadu. β-AP vznikají proteolytickým štěpením amyloidního prekurzorového proteinu (APP) nejčastěji tzv. sekretasami1 . U pacientů s Alzheimerovou chorobou byly nalezeny vysoké koncentrace KD v mozkomíšním moku2 . Bylo ukázáno, že KD je schopen štěpit APP za vzniku patogenního β-AP a přispívat tak k rozvoji Alzheimerovy choroby3 . U pacientů s Alzheimerovou chorobou byl v genu KD nalezen minoritní polymorfizmus,...
|
host ::
