|
|
Přirozené toxiny v potravinách a jejich vliv na lidské zdraví
Houdková, Kristine ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Schlenker, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskytem přirozených toxických látek v potravinách a popisuje jejich vliv na lidské zdraví. Zaměřuje se na toxické látky, které jsou přirozenou součástí rostlin, živočichů, a také na přírodní kontaminanty. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem této práce je poskytnout informace a rozšířit povědomí o těchto látkách, protože jsou nedílnou součástí většiny potravin. Praktická část prověřuje informovanost veřejnosti ohledně toxinů v potravinách a dále zjišťuje frekvenci výskytu mykotoxinů v potravinách ze systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), která funguje v rámci Evropské unie. Toxiny plísní představují velký celosvětový problém jak zdravotní, tak i ekonomický. Výzkumná část práce byla prováděna pomocí dotazníkového šetření přes sociální sítě. Prokázalo se, že veřejnost má základní povědomí o toxických látkách v potravinách i o bezpečnosti potravin. Bakalářská práce může sloužit jako informační a edukační materiál pro veřejnost. Klíčová slova přirozené toxiny - toxické látky - mykotoxiny - alkaloidy - otrava
|
|
|
Stanovení mykotoxinů v komerčních pivech
Martiník, Jan ; Benešová,, Karolína (oponent) ; Mgr. Marek Pernica, Ph.D (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou sekundární metabolity mikroskopických vláknitých mikromycet, které jsou schopné napadat obiloviny. Používáním kontaminovaných surovin může dojít k přenosu mykotoxinů do finálního produktu, jako je pivo. Diplomová práce se zabývá stanovením mykotoxinů v pivech. V teoretické části této práce jsou popsány vybrané mykotoxiny, jejich výskyt, toxické vlastnosti a legislativní limity dané Evropskou unii. Teoretická část se také věnuje popisu výroby piva a možnostech stanovení mykotoxinů. V teoretické části jsou také popsány metody pro statistické zpracování dat. Experimentální část práce popisuje validaci metody pro stanovení mykotoxinů v pivech. V této části je také popsána optimalizace extrakce mykotoxinů pomocí komerčně dostupné imunoafinitní kolonky 11+Myco MS-PREP®. Jsou zde uvedeny podmínky pro stanovení mykotoxinů na přístroji UPLC-MS/MS. Pro validaci byly určeny parametry linearita, přesnost, správnost, LOD a LOQ. Tato část obsahuje popis vzorků piv použitých pro stanovení mykotoxinů. Cílem diplomové práce bylo optimalizovat a validovat analytickou metodu pro stanovení mykotoxinů v pivech. Z validačních parametrů bylo zjištěno, že tato metoda je vhodná pro zamýšlený účel, jmenovitě pro mykotoxiny aflatoxin B1, aflatoxin B2, aflatoxin G1, aflatoxin G2, fumonisin B1, fumonisin B2, fumonisin B3, ochratoxin A, ochratoxin B, zearalenon, -zearalenol, -zearalenol, -zearalanol, -zearalanol, deoxynivalenol, 3-acetyldeoxynivalenol, T-2 a HT-2. Výtěžnosti metody pro stanovení se pohybovali od 72,2 % do 100,0 %. Validovaná metoda byla využita pro stanovení výše uvedených mykotoxinů celkem v 89 pivech. Z celkového počtu piv bylo 37 vyrobeno v České republice a 52 v jiných evropských zemích. Mykotoxiny deoxynivalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin byly stanoveny ve všech vzorcích piva. Mezi často vyskytující se mykotoxiny patřily fumonisin B1, -zearalenol, ochratoxin A a 3-acetyldeoxynivalenol. Mykotoxiny aflatoxin B1, aflatoxin B2, aflatoxin G1, fumonisin B2, fumonisin B3, zearalenon a ochratoxin B byly identifikovány v méně než 50 % vzorků. Mykotoxiny aflatoxin G2, -zearalenol, -zearalanol a -zearalanol nebyly stanoveny v žádném analyzovaném vzorku. Výsledky měření byly podrobeny zpracovány s využitím pokročilých statistických metod jako je shluková analýza,analýza hlavních komponent a korelační analýza pro vybrané mykotoxiny aflatoxin B1, fumonisiny, ochratoxin A, -zearalenol, deoxynivalenol, 3-acetlydeoxynivalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin. Výsledky měření byly také porovnány s publikovanými studiemi.
|
|
|
Mykotoxiny v kvašených nápojích
Martiník, Jan ; Svoboda, Zdeněk (oponent) ; Běláková,, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní a hub, které napadají obiloviny, hrozny vína nebo jablka, které se používají na přípravu kvašených nápojů. Tato práce se zaměřuje na mykotoxin patulin, který se primárně nachází v ciderech. V teoretické části jsou popsány vybrané mykotoxiny, legislativa týkající se těchto mykotoxinů a jejich výskyt v kvašených nápojích. Část teoretické části je také věnována popisu kvašených nápojů a analytickým metodám sloužícím ke stanovení mykotoxinů v nápojích. Experimentální část se zabývá validačními parametry metody na stanovení patulinu a 5-HMF. Dále se také zabývá extrakcí těchto látek a jejím stanovením. Pro stanovení mykotoxinu patulinu byla použita extrakce pomocí kolonky EASIMIPTM PATULIN a koncentrace patulinu byla změřena pomocí ultra účinné kapalinové chromatografie s detekcí fotodiodového pole (UPLC/PDA). Stanovení patulinu a 5-HMF bylo provedeno v celkem 33 vzorcích ciderů, 9 vzorcích jablečných šťáv, 2 vzorcích vína a 2 vzorcích radlerů. Patulin byl nalezen u 6,1 % vzorků ciderů a u 44,4 % vzorků jablečných šťáv. 5-HMF byl nalezen u obou vín a radlerů, u 78,8 % ciderů a u 77,8 % jablečných šťáv. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány všechny výsledky měření. Výsledky měření byly porovnány se zahraničními studiemi.
|
|
|
Aflatoxiny v potravinách a jejich vliv na DNA a buněčné linie
Šislerová, Lucie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Aflatoxiny představují kvůli jejich vysoké toxicitě a karcinogenitě velké nebezpečí, kterému se v běžném životě snadno nevyhneme. Intoxikace aflatoxiny způsobuje velkou řadu onemocnění od těch lehčích až po nekrózu orgánů či smrt. Nejvíce aflatoxiny postihují játra, kde dochází k jejich odbourávání a vzniku následných metabolitů, které jsou pro tělo nejtoxičtější. Z tohoto důvodu je jejich přesné stanovení a porozumění principu jejich účinků velmi důležité. V práci byly kalibrovány metody pro sledování a k bližšímu určení vlivu aflatoxinů na lidské buňky. K tomuto sledování byly použity metody: MTT testy viability, fluorescenční mikroskopie a průtoková cytometrie. Jako další bylo proměřeno množství přítomných aflatoxinů v různých potravinách s odlišnými podmínkami skladování. Pro tuto analýzu byly použity ELISA testy RIDASCREEN Aflatoxin Total a RIDA Aflatoxin column. Kalibrované metody byly porovnány s metodami již používanými pro stanovení vlivu aflatoxinů a výsledky ELISA testů byly porovnány s limity množství aflatoxinů povolenými Českou legislativou. Žádná z kontrolovaných potravin neobsahovala nadlimitní koncentraci aflatoxinů, která je v České republice stanovena na 4-10 µg/l (liší se pro různé druhy potravin). Nejvyšší hodnoty aflatoxinů vykazovaly potraviny, které byly špatně skladovány ale nebyly viditelně napadeny plísněmi. Byla stanovena hodnota LD50 pro aflatoxin B1 na 12,25 µM. Pomocí průtokové cytometrie byl stanoven druh buněčné smrti, kterou aflatoxin způsobil a tato data byla dále potvrzena díky snímkům z fluorescenční mikroskopie.
|
|
|
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.
|
|
|
Toxické látky v potravinách a jejich vliv na zdraví
KADLECOVÁ, Hana
Bakalářská práce "Toxické látky v potravinách a jejich vliv na zdraví" se zabývá charakteristikou vybranými historickými obdobími toxikologie. Popisuje základní pojmy toxikologie. Stručně charakterizuje toxické látky rostlinného a živočišného původu. Větší pozornost je věnována mykotoxinům, zejména aflatoxinům, fumonisinům, ochratoxinům a zearaleonu. Velmi důležitou část práce tvoří prevence před působením toxických látek na zdravotní stav a jsou popsána dílčí opatření, která jsou nezbytná před konzumací nebo úpravou potravin. Praktická část práce zkoumá informovanost vysokoškolských studentů o významných toxických látkách v potravinách. Hodnotí, zda tito studenti rozeznávají žádoucí druhy plísní na potravinách. A v neposlední řadě se zajímá, jaká preventivní opatření studenti vysokých škol provádějí před samotnou konzumací a úpravou potravin. Závěr práce ukazuje, že informovanost studentů vysokých škol je na poměrně vysoké úrovni.
|
|
|
Využití plazmových technologií ke zlepšení kvality krmiv
HAVELKA, Zbyněk
Dizertacní práce se zabývá problematikou využití plazmových technologií v zemedelství za úcelem zlepšení kvality krmiv pro hospodárská zvírata. Pozornost je zamerena predevším na využití nízkoteplotního klouzavého plazmového výboje generovaného za atmosférického tlaku (Gliding Arc Plasma Discharge) k eliminaci modelových houbových patogenu (T. virens) a k otestování možností využití plazmatu ke snižování mykotoxinové záteže (DON a D3G). Odborné zamerení dizertacní práce je výrazne mezioborové s presahem do oblasti fyziky plazmatu, mikrobiologie, zootechniky a návrhu a konstrukce technických zarízení. Tomu odpovídá i clenení práce do jednotlivých kapitol. V rešeršní cásti jsou shrnuty aktuální poznatky z oblasti houbových mikroorganismu a jim produkovanýchmykotoxinu se zretelem na jejich prítomnost v krmivech. Následuje rešerše poznatku o nízkoteplotním plazmatu a jeho aplikacích v potravinárském prumyslu a krmivárství. V kapitole Materiál a metodika jsou popsány použité postupy práce, využité prístroje a biologický materiál. Výsledková cást je pro prehlednost rozclenena do peti podkapitol ? stanovení vybraných parametru plazmové aparatury, vliv plazmatu na výživové parametry, vliv plazmatu na modelovou houbu Trichoderma virens a možnosti využití plazmového výboje ke snižování koncentrace mykotoxinu v krmivech. Poslední cást je venována popisu systému, který umožnuje ošetrení vzorku v kontinuálním režimu. Ošetrení myceliálních disku plazmovým výbojem vedlo ke snížení klícivosti spor hub, pricemž byl prokázán synergický efekt pusobení jednotlivých mechanismu, kterými plazma interaguje s povrchem biologického materiálu. Zároven nebyla pozorována výraznejší zmena ve složení krmiv, významnejší je pouze zmena vlhkosti vzorku. V laboratorních podmínkách bylo prokázáno snížení koncentrace mykotoxinu nanesených na laboratorní sklícko. U vzorku krmiv kontaminovaných prirozenou cestou se nepodarilo spolehlive prokázat snížení koncentrace mykotoxinu ve vzorku v dusledku pusobení plazmatu.
|
|
| |
|
|
Problematika výskytu kontaminujících látek v mléce
UHLÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se věnuje problematice rizikových kontaminujících látek v mléce, jako jsou pesticidy, veterinární léčiva, těžké kovy, mykotoxiny a jejich vlivu na kvalitu mléka. U těchto látek přítomných v mléce je prokázán negativní vliv na zdraví, jak spotřebitele, tak i dojnic. Přítomnost kontaminujících látek v mléce je tedy nutno sledovat hlavně k zajištění zdravotní nezávadnosti mléka jako suroviny. Důležitou skupinou z hlediska kontaminace mléka jsou veterinární léčiva. Jejich rezidua mají negativní dopad na mlékárenské zpracování a zdraví spotřebitele, ale mohou přispívat také k nárůstu antimikrobiální rezistence. Nicméně nadlimitní nálezy reziduí veterinárních léčiv v České republice jsou podle dostupných dat v posledních letech na nízké úrovni. Zvláštní pozornost byla v práci věnována kontaminaci mléka mykotoxiny, neboť tento problém je v současnosti velmi aktuálním a diskutovaným tématem. Nejvíce se práce zaměřuje na kontaminaci mléka aflatoxinem M1, který je nejvíce prozkoumaným mykotoxinem v souvislosti s mlékem.
|
|
| |
host ::
RSS.