|
| |
|
|
Poetry on the Road
Likina, Nina Justina ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce se věnuje významu cesty, putování, úniku v poezii Arthura Rimbauda, pomocí analýzy jednotlivých básní a syntézy studií o autorovi je sleduje jako motivy, procházející celým autorovým dílem, i jako skutečnou, radikální vnitřní touhu, která určovala jeho osud. Od prvních vlivů a inspirací, které formovaly Rimbaudovu fantazii, přes jeho pozdější toulky a útěky až k odjezdu do Afriky a úplnému odmítnutí poezie práce vede celistvou linii a snaží se zodpovědět otázku, zda a nakolik došlo k naplnění jeho vizí a zda jeho skutečná cesta souvisí s tou literární. Na základě analýzy rozdílných postojů životopisců vůči africkému období pak nastoluje téma jednoty života a díla.
|
|
| |
|
|
Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana
Zamazalová, Michaela ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Bakalářská práce "Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana" se zabývá budovou krematoria v Liberci i osobou jejího tvůrce, architekta Rudolfa Bitzana. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby jejího vzniku. Zaměřuje se také na kulturně-historické pozadí stavby libereckého krematoria, které je první stavbou krematoria na našem území. Hlavní část práce se soustředí kromě architektury stavby, na umělecko-historický pohled i na uměleckou výzdobu krematoria. Součástí práce je také podrobný popis interiéru včetně porovnáním původní a současné podoby stavby, která utrpěla mnohými rekonstrukcemi. Jedna z kapitol je věnována samotné osobnosti, u nás stále málo známého německého architekta, Rudolfa Bitzana. Kapitola se zaměřuje především na jeho dílo, stručně shrnuje i architektův život a studia. Popisuje Bitzanovy významné architektonické návrhy a realizace nejen v Německu, ale především v oblasti českého pohraničí, kterými jsou například Krušnohorské divadlo v Teplicích, kancelářská budova v Podmoklech či vily v Liberci. Práce nabízí také srovnání s drážďanským krematoriem a dalšími německými stavbami tohoto druhu. Poukazuje na vzájemné ovlivnění těchto staveb a snaží se nalézt architektovu možnou inspiraci.
|
|
|
High Tatras as a field of confrontation of Czech and Slovak modern architecture
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spracováva štúdiu o architektúre na území Vysokých Tatier v časovom rozpätí od počiatku rekreačnej a kúpeľnej architektúry po prípravy Majstrovstiev sveta v klasických lyžiarských disciplínach v roku 1970. Téma je spracovaná najskôr v širších súvislostiach objavovania hôr európskou kultúrou, ich postupného osídľovania a hospodárskeho využívania, nástupu a rozvoja klimatických kúpeľov a horských športových stredísk. Jadro štúdie ukazuje Vysoké Tatry ako priestor kontaktov architektúry slovenskej, českej, maďarskej a poľskej s dôrazom na vzájomné vplyvy českej a slovenskej architektúry v rokoch 1918-1970. Vybrané stavby na území Vysokých Tatier sú podrobené porovnávacej analýze a niektoré z nich sú porovnané s typovo príslušnými dielami ich autorov na iných miestach Slovenska a Česka. Cieľom komparatívnej časti je jednak stanovenie špecifík slovenskej a českej modernej architektúry, jednak stanovenie špecifických rysov architektúry Vysokých Tatier. Klíčová slova Vysoké Tatry, slovenská architektúra, česká architektúra, kúpeľná architektúra, športová architektúra, historizmus, secesia, moderna, funkcionalizmus
|
|
|
Nová synagoga Opava
Gášek, Daniel ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce byla architektonická studie nové synagogy v Opavě. Obdobně jako v mnoha jiných městech byla původní synagoga vypálena při tzv. křišťálové noci nacisty, její trosky byly rozbořeny a rozebrány. Na jejím pozemku nyní nestojí žádná budova, až na původní dům rabína. Záměrem návrhu bylo zachování parkového charakteru místa pomocí vnesení nearogantní nízké kubusovité hmoty mezi stávající bytové domy z první poloviny 20. století. Navržená forma těží z charakteru místa, a přitom se pokorně vyhýbá místu původní synagogy. Jeho součástí je též začlenění stávajících stromů do předprostoru nové stavby, ba dokonce do objektu samotného. Vzniká tak elegantně přízemní objekt, jehož dvě horizontální dominanty, stropní desky, mezi nimiž je převážně skleněná výplň, zachovávají jakousi formu transparentnosti dnešního parku, a zároveň nechávají vnitřní prostory kosher restaurace, a to i díky rozměrným posuvným oknům, volně pronikat do exteriéru a naopak. V těžišti kvádru pak vzniká ze tří stran uzavřené atrium, které obklopuje nový jemný kvádr synagogy, do jejíhož decentního interiéru proniká rozptýlený sluneční svit skrze stěny z průsvitného onyxového kamene.
|
|
|
Válka žádaným tématem? Eseje F. V. Krejčího z roku 1915 jako podnět literární polemiky.
VITOŇOVÁ, Barbora
Cílem této bakalářské práce je reflexe otázky první světové války jako vhodného literárního tématu prezentované v knize esejí českého spisovatele a kritika Františka Václava Krejčího na přelomu 19. a 20. století Doba: Essaye z roku 1915. Na základě jejich podrobné ideové analýzy a dobového kritického ohlasu v recenzích a článcích uveřejněných v denním tisku během války a studií, jež se osobností Františka Václava Krejčího a jeho názory na potřebu literární (umělecké) tvorby inspirované válkou zabývají, osvětlit motivaci a zdroje, jež k vyhraněným názorům tohoto významného literárního a uměleckého kritika přispěly. Představit F. V. Krejčího jako vůdčí osobnost literárního hnutí 90. let 19. století, jež svými pozdějšími postoji k válce a jí chápané potřebě české literatury bezprostředně na ni reagovat, vyvolala četné polemiky a kritická hodnocení (např. F. X. Šaldy, uznávané kritické osobnosti první poloviny 20. století).
|
|
|
Vliv antroposofie na české umění počátku 20. století
LHOTSKÁ, Karolina
Rudolf Steiner, zakladatel antroposofie, svým nadsmyslovým bádáním ovlivnil mnohá odvětví lidské činnosti, mezi nimi i umění. Bakalářská práce se zabývá vlivem jeho duchovní vědy především na malířství. Toto téma také zařazuje do širšího kontextu spirituálna jako zdroje inspirace pro ranou fázi abstrakce. Poté na dvou vybraných českých umělcích prozkoumá, jak konkrétně se antroposofie promítla do jejich tvorby.
|
|
|
Architektura na výstavě. Nástup moderní architektury na velkých pražských výstavách 1891-1908
Turková, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V období od 90. let 19. století do počátku 20. století došlo v české architektuře k přerodu od pozdního historismu k moderně. Diplomová práce se snaží tuto změnu ukázat na architektuře výstavních pavilonů během velkých pražských výstav, konaných v letech 1891-1908 na holešovickém výstavišti. Monograficky pojednává o Jubilejní zemské výstavě v roce 1891, Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, Výstavě architektury a inženýrství v roce 1898 a Jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory v roce 1908. Po zasazení výstav do širšího kontextu a s důrazem na výrazné stavby, které by neměly být opominuty v rámci vývoje české architektury, v závěrečné kapitole odpovídá na v úvodu položenou otázku, zda lze velké pražské výstavy považovat za pole nástupu české moderní architektury.
|
|
|
Klasicismus v české architektuře 19. a 20. století
Ďurža, Karel ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie zpracuje téma klasicismu v širším smyslu tohoto pojmu na materiálu české architektury. V úvodní kapitole pojmově vymezí klasické, klasicismus a neoklasicismus. Samostatně stručně pojedná o formování klasického kánonu v Evropě a nastíní vývoj klasicismů v dějinách české architektury v evropském kontextu. Systematicky pak v samostatných kapitolách zpracuje problematiku klasicismu 1. poloviny 19. století, období přísného a pozdního historismu a rané a vrcholné moderny. Zvláštní pozornost bude věnovat tématu klasického v českém myšlení o umění v meziválečném období a v letech okupace. Po analýze klasicizujících tendencí v architektuře socialistického realismu stanoví základní klasicizující snahy ve druhé polovině 20. století a na počátku století 21. Závěrečná kapitola na základě vybraných příkladů identifikuje rysy, které lze považovat za specifické pro klasicismus v české architektuře.
|
host ::
RSS.