|
| |
|
|
Vývojové prostředí rozšiřující možnosti řízení dialogu v AIML
Brodec, Václav ; Kuboň, Vladislav (vedoucí práce) ; Plátek, Ondřej (oponent)
Jazyk AIML vznikl jako nástroj na tvorbu jednoduchých konverzačních agentů. Proto postrádá některé z vlastnosti pokročilých dialogových systémů. Jednou z nich je podpora pro řízení dialogu. Ta je přitom užitečná v mnoha aplikacích, v nichž byl jazyk díky své popularitě nasazen. Práce řeší problém implementace řízení dialogu v čistém AIML. A to nasazením rozšířených přechodových sítí při návrhu a generování zdrojového kódu. Jejím výsledkem je vývojové prostředí, které podporuje zvolený postup, a podstatně tak usnadňuje návrh složitějších robotů, aniž by bylo nutné uchýlit se k rozšíření standardního interpretu.
|
|
|
Příkladové projekty zobrazování na operátorských panelech
Urbánek, Matouš ; Šír, Michal (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
V této bakalářské práci se dozvíme o vývoji příkladových projektů, které jsou koncipovány s danými funkčnosti pro operátorské panely SIEMENS (BASIC, COMFORT, RT). Pro tento úkol máme k dispozici vývojové prostředí TIA Portal, které slučuje mnoho programových nástrojů a programů. Díky kterým nám je umožněno, jak vytvoření kódu pro konkrétní hardware, tak i komunikace s ním, či v režimu simulace otestovat chování dané aplikace v reálném prostředí. Kód na straně PLC je požadován pro platformu (PLC) S7-1200. Je moderní a poskytuje flexibilitu vyhotovující našim potřebám v automatizaci. Úloha se zabývá zaprvé řešením synchronizace času PLC a HMI operátorského panelu. A za druhé recepturami v těchto panelech.
|
|
|
Vícevrstvá neuronová síť
Kačer, Petr ; Klusáček, Jan (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje základy problematiky vícevrstvých neuronových sítí a vysvětluje princip fungování algoritmu backpropagation. Další část práce se zabývá vývojem programu pro učení a testování vícevrstvých neuronových sítí a popisem jeho grafického uživatelského rozhraní a principu ovládání. Poslední část práce je věnována výukovým příkladům a praktickým ukázkám využití vícevrstvé neuronové sítě.
|
|
|
Vývojové prostředí pro nanoprocesory
Plhák, Marek ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Kořenek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a implementací knihovny nad generickými vývojovými nástroji, zapouzdřující a také rozšiřující jejich funkčnost. Knihovna mimo svou funkci odrazit nově vznikající požadavky programátorů nanoprogramů je především vyvíjena s cílem zjednodušit implementaci vývojového prostředí. Navržená knihovna byla implementována a nyní slouží jako základ vývojového prostředí "geneditor" vyvíjeného v rámci projektu Liberouter.
|
|
|
Integrace vývojových prostředků AVG do prostředí Visual Studio 2005
Rajman, Jakub ; Hrubý, Martin (oponent) ; Kočí, Radek (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vytváření malé aplikace zvané add-in pro Visual Studio. Add-in poskytuje vývojovému prostředí několik nových vývojových prostředků AVG. První nástroj nabízí podporu vizualizérů pro debugger Visual Studia. Druhou schopností add-inu je Editor a Manažer Code Snippetů pro jazyk C++. A posledním nástrojem je integrace Programové dokumentace AVG jako help do prostředí Visual Studia. Všechny tyto nástroje spolupracují s firemním serverem.
|
|
|
Vývojové prostředí pro generování client/server databázových aplikací
Lempera, Milan ; Macho, Tomáš (oponent) ; Holek, Radovan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem vývojového prostředí pro generování client/server databázových aplikací. Definuje architekturu a vlastnosti správné databázové aplikace a navrhuje vhodné koncepty pro unifikaci systémových částí aplikace. Dále analyzuje vlastnosti vývojového prostředí, které usnadní implementaci databázových aplikací. Je navržen datový model, implementován prototyp vývojového prostředí a ověřena jeho funkčnost a správnost navržených konceptů.
|
|
|
Vývojový modul s 32bitovým procesorem typu ARM
Jůn, Lukáš ; Šebesta, Jiří (oponent) ; Frýza, Tomáš (vedoucí práce)
Náplní této práce je vytvořit podrobný popis 32bitových procesorů typu ARM. Čtenář bude seznámen s jednotlivými rodinami procesorů architektury ARM, s možnostmi vývoje aplikací pro tyto procesory. Aplikace se v převážné většině již nevyvíjí v jazyce symbolických adres (assembler), ale s výhodou se používají vyšší programovací jazyky (C/C++). Je zde pojednáno o vývojových nástrojích, které do značné míry usnadňují vývoj nových aplikací. Tato práce také obsahuje kompletní návrh a popis vývojové desky s mikropočítačem Atmel AT91SAM7S64 (se zdrojovým kódem vzorové aplikace).
|
|
|
Použití webových technologií při vývoji mobilních aplikací na platformě Android
Kameníček, Lukáš ; Kosek, Jiří (vedoucí práce) ; Hassman, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem aplikací určených pro operační systém Android. Nejprve definuje jakými způsoby lze aplikaci pro tuto platformu poskytnout a poté vše potřebné pro to, abychom mohli s vývojem začít. Stručně uvádí výhody a nevýhody použití konkrétních přístupů a pojednává o souvisejících vývojových prostředích. V další kapitole se zaměřuje na hlavní téma, kterým je využití webových technologií HTML, CSS a JavaScript při vývoji aplikací. Obsažena je i možnost propojení webových technologií s Java aplikací na straně klienta. Dále pojednává o způsobu využití externích periferií telefonu jako je fotoaparát nebo GPS. V poslední části pak prověřuje teoretické poznatky prvních kapitol při jejich použití v praxi, a to realizací prototypové aplikace postavené na webových technologiích a využívající fotoaparátu telefonu.
|
|
|
Programy pro podporu výuky programování v OOP
Bauer, Tomáš ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Pavlíčková, Jarmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá aplikacemi pro podporu výuky programování v objektově orientovaných jazycích Java a C#. Práce popisuje jednotlivé ve světě používané aplikace -- pro programovací jazyk Java programy BlueJ, Greenfoot, Alice, JKarel, jGRASP a DrJava, pro jazyk C# SGP Baltie 4 C# a dále některé další aplikace využitelné při výuce programování nebo objektově orientovaného přístupu. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké programy se pro výuku OOP používají, analyzovat a porovnat jejich možnosti a použitelnost pro výuku na středních a vysokých školách a doporučit jejich optimální využití ve výuce. V práci jsou také okrajově zmíněny aplikace, které mohou být při výuce použity, ale nejsou přímo zaměřené na výuku programování v OOP. Přínosem této práce je sestavení seznamu aplikací pro výuku, srovnání jednotlivých aplikací co se týče rozsahu zaměření, přístupu k výuce, možností a použitelnosti v praxi a návrh jejich využití při výuce na středních a vysokých školách. Na začátku se práce zabývá historií výuky programovacích jazyků, popisuje principy objektově orientovaného programování a jeho vztah s objektově orientovanými jazyky. Dále popisuje prostředí a možnosti aplikací, které podporují výuku objektově orientovaného vývoje. Závěr práce je věnován srovnání přístupu aplikací k výuce OOP, vyhodnocení vhodnosti jejich použití a návrhu jejich využití pro výuku principů OOP.
|
host ::
RSS.