|
| |
|
|
Zákon na ochranu republiky v kontextu politické diskuse první Československé republiky
Zaimović, Enes ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá československým zákonem na ochranu republiky, dobovými okolnostmi jeho přijetí a názorovou reflexí mezi nejvýznamnějšími subjekty politického systému První republiky a jejich stranických tiskových orgánů k němu. Jejím cílem je přinést odpověď na otázky, jakým způsobem k zákonu na ochranu republiky přistupovaly nejvýznamnější subjekty stranického systému, jak zákon rámovaly navenek, jak tyto své přístupy aktéři stranického systému První republiky komunikovali navenek a čím byly jejich postoje formovány. Pro tyto účely práce provádí analýzu dobových pramenů, mezi které patří především stranický tisk a projevy představitelů politických stran v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění, v níž používá i rámcovou analýzu jakožto nezbytný předpoklad pro rekonstrukci jednotlivých rámců, do nichž straničtí aktéři zákon na ochranu republiky zasazovali.
|
|
|
Reflexe první Československé republiky a jejího prezidenta T. G. Masaryka na stránkách vatikánského listu L'Osservatore Romano
TALÍŘ, František
Cílem předkládané práce je přiblížit realitu první Československé republiky pohledem ze zahraničí, konkrétně prostřednictvím vatikánského deníku L´Osservatore Romano. Tato realita v sobě obsahuje více rovin a proto se jednotlivé kapitoly věnují reflexi celkového politického vývoje republiky, osobnosti jejího prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a situace katolické církve v zemi ze strany novinářů vatikánského listu. Jelikož byl jejich pohled nutně ovlivněn katolickou orientací listu, pracoval autor při zpracování tématu i s jinými periodiky a dalšími dokumenty, díky nimž mohl dosáhnout větší názorové plurality v jednotlivých otázkách. Čerpal proto také z některých dalších italských a českých novin, pastýřských listů československých biskupů, vzpomínek aktérů tehdejších událostí či z různých rozhovorů a projevů významných politických osobností. Svým výzkumem se však především pokusil nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem oficiální periodikum Svatého stolce na svých stránkách informovalo o dění v meziválečném Československu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Obraz legionářské tradice v médiích 1918-1939
Látalová, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Odraz legionářské tradice v médiích 1918-1939 rozebírá dobové články, divadelní hry a publikace věnované účastníkům prvního odboje a popisuje, jakým způsobem byla československá veřejnost informována o legionářích na základě studia archiválií. Jako hlavní zdroj informací byly použit výstřižkový katalog Ministerstva zahraničních věcí v Národním archivu v Praze, který obsahuje autentické sbírky článků týkajících se legionářů a působení legionářských organizací. Diplomová práce stručně shrnuje působení československé revoluční armády během první světové války a vývoj tisku v českých zemích. Zvláštní pozornost je věnovaná tehdy populárním periodikům Lidové noviny a Národní osvobození a jejich článkům. Popisuje vznik legionářského kultu a jeho symboliku. Velká část práce rozebírá osobu plukovníka J. J. Švece a jeho kult. Věnuje se prvnímu československému velkofilmu na motivy jeho příběhu. Také představuje zborovskou bitvu a její význam pro prvorepublikovou veřejnost a upozorňuje na státní svátky a tryzny spojené s legiemi. Součástí práce je také kapitola o křesťanských symbolech legií v době, kdy byla odluka církve od státu velkým tématem. Na příkladu dobových článků pak dokládá, jak tato historie byla prezentována čtenářům.
|
|
|
Československý stranický systém mezi roky 1918 až 1938 pohledem teorie konfliktních linií
STAREC, Jan
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na aplikaci konceptu konfliktních linií na stranický systém První Československé republiky. Koncept konfliktních linií, v originále cleavages, je politologický nástroj, který umožňuje zkoumat utváření a fungování politických stran a stranických systémů. Autorství je připisováno norskému politologovi Steinu Rokkanovi, který spolupracoval s americkým sociologem Seymourem Martinem Lipsetem. Společně vydali v roce 1967 knihu "Party Systems and Voter Alignments: Cross-national Perspectives", kde vylíčili, jakým způsobem se utvářely politické strany během 19. a začátkem 20. století. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je věnována fenoménu politických stran. Druhá kapitola je věnována teorii konfliktních linií, ale představuje i jiné Rokkanovy teoretické koncepty. Ve třetí kapitole autor představuje historii politických a stranických systémů před a po roce 1918. Poslední kapitola se věnuje samotné aplikaci teorie konfliktních linií na československý prvorepublikový stranický systém.
|
|
|
Působení Řádu maltézských rytířů v Českých zemích v období první republiky a jeho hospodářské aspekty
Pola, Martin ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
(česky) Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě je nejstarším a nejvýznamnějším rytířským řádem katolické církve. Jeho počátky jsou spojené s křížovými výpravami do Svaté země a na české území přišel již ve druhé polovině 12. století. Až do rozpadu Rakouska-Uherska se zde těšil výjimečnému postavení, avšak po vzniku takzvané první Československé republiky byla jeho pozice značně oslabena. Nový stát, především část jeho politických elit, nebyl katolické církvi příliš nakloněn a pro řadu současníků navíc působil tento svým charakterem tradičně aristokratický řád jako relikt starého mocnářství. K nelehké politicko-společenské pozici řádu se záhy přidaly i hospodářské potíže, způsobené mimo jiné pozemkovou reformou, která citelně zasáhla řádový pozemkový majetek. Cílem této práce je popsat působení řádu v této době, a to především z pohledu jeho hospodářského fungování. Klíčová slova Maltézský řád, České velkopřevorství, Hospodářská činnost, První Československá republika, Pozemková reforma
|
|
|
Max Brod jako zprostředkovatel českého dramatu německojazyčnému publiku. Recepce české divadelní scény v článcích Maxe Broda v denících Prager Abendblatt a Prager Tagblatt v letech 1921 - 1939
Fojtíková, Anežka ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Bakalářská práce Max Brod jako zprostředkovatel českého dramatu německojazyčnému publiku. Recepce české divadelní scény v článcích Maxe Broda v denících Prager Abendblatt a Prager Tagblatt v letech 1921 - 1939 se zabývá divadelními recenzemi Maxe Broda, jimiž se snažil zprostředkovat české drama německému publiku. Práce zkoumá Brodovu motivaci v této činnosti, styl a obsah jeho recenzí a chce také přispět do diskuze o prolínání jazykových a národnostních sfér v Praze za první Československé republiky. Brodova zprostředkovatelská činnost je nejprve zasazena do historického kontextu soužití Čechů a Němců v historické perspektivě i v ČSR a jejich kulturní interakce. Je zde představena také pražská německá literatura, německojazyčný tisk a pražská divadelní scéna. Druhá kapitola se věnuje osobnosti Maxe Broda a jeho zájmu o českou kulturu. Ve třetí kapitole jsou podle sekundární literatury charakterizovány Brodovy divadelní recenze. Důraz je kladen na jejich politický rozměr a jejich vývoj ve 30. letech po nástupu NSDAP v Německu. V poslední kapitole jsou analyzovány tři konkrétní Brodovy články o divadle, které mají jeho tvorbu charakterizovat.
|
|
|
Lužičtí Srbové a společnost Pojizeří a středního Polabí v době první Československé republiky
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
V letech 1931-1934 vzniklo v Pojizeří v oblasti od Semil po Mladou Boleslav a ve středním Polabí mezi Kolínem a Nymburkem osm odborů Československo-lužického spolku "Adolf Černý" (od roku 1932 Společnosti přátel Lužice), neúspěšné pokusy o ustavení odboru navíc proběhly v Českém Brodě, Kouřimi a Lysé nad Labem. Oblast se stala po Praze nejvýznamnějším centrem styků s Lužickými Srby v meziválečném Československu. Mířily sem výpravy lužickosrbských sokolů a pěvců, prázdniny zde trávily lužickosrbské děti i vysokoškoláci, v červenci 1933 po vlně čistek a zatýkání v Německu se na podporu Lužických Srbů uskutečnila manifestace na vrchu Mužský u Mnichova Hradiště. Téma práce je vzhledem k torzovitému zachování pramenů sledováno v prvé řadě na základě studia regionálního tisku, lužickosrbského tisku a časopisu českolužického spolku Českolužického věstníku, od roku 1931 Lužickosrbského věstníku. Ucelený fond se dochoval toliko v případě semilského odboru českolužického spolku (uložen ve Státním okresním archivu v Semilech). Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Lužickosrbského kulturního archivu (Serbki kulturny archiw) v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Fond Oddělení pro lužickosrbské záležitosti (Wendenabteilung), uložený ve Státním pobočném archivu...
|
host ::
RSS.