|
|
Exprese CD47 a jeho topologie na povrchu primárních buněk karcinomu močového měchýře při interakci s makrofágy
Rajtmajerová, Marie ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
CD47 je tak zvaný "don't-eat-me" signál, který chrání buňky před fagocytózou. Jeho zvýšená exprese na nádorových buňkách otevírá novou možnost pro protinádorovou terapii. Monoklonální protilátky, které jsou dnes v klinických testech, blokují vazbu CD47 k inhibičnímu receptoru SIRPA na povrchu makrofágů, a tím zvyšují jejich fagocytickou funkční kapacitu. Proto umožňují pohlcení fagocytózou a následnou likvidaci nádorových buněk. To, zda bude buňka zlikvidována, závisí na úrovni celkové exprese, strukturní konformaci a stechiometrii CD47. Cílem mé diplomové práce je testování a příprava metod pro zmapování expresních parametrů CD47 metodou průtokové cytometrie (FCM), kvantitativní PCR (qPCR) a mikroskopie. K dosažení tohoto cíle jsem porovnala detailní vazebné vlastnosti komerčně dostupných protilátek v kompetičních testech na buněčných liniích. Po provedení tSNE analýzy jsem porovnala expresi CD47 s expresí dalších povrchových receptorů na primárních buňkách pacientů s karcinomem močového měchýře. Zde jsem se zaměřila na expresi CD47 v rámci diferenciačního kontinua nádoru. Abych lépe porozuměla vztahu mezi expresí CD47 a diferenciačním stádiem nádorové buňky, provedla jsem qPCR a porovnala expresi CD47 s vybranými transkripčními faktory. Následně jsem u dvou vybraných buněčných linií ověřila...
|
|
|
Radioterapie karcinomu děložního čípku
KUBIŠOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce je radioterapie karcinomu děložního čípku. V teoretické části jsou popsané anatomické poměry malé pánve, typologie nádoru, jeho výskyt, rizikové faktory, které toto onemocnění mohou způsobovat, příznaky a diagnostika. Zvláštní pozornost je věnována otázce prevence karcinomu děložního čípku. Dále je zde zmíněna léčba tohoto zhoubného onemocnění chirurgické řešení, teleterapie, brachyterapie a chemoterapie. Druhá část bakalářské práce, její praktická část, zkoumá radioterapeutickou léčbu u pacientek s cervikálním karcinomem, především formou vyhodnocení dávek záření obdržených kritickými orgány s ohledem na výskyt akutních a pozdních nežádoucích účinků. Rizikový faktor, který se ukázal jako zásadní, je nedostatečná účast respondentek na preventivních gynekologických prohlídkách. Z nasbíraných dat bylo zjištěno, že pouhá třetina žen podstupuje pravidelný screening u svého lékaře. Mezi hlavní zkoumaná fakta patřila aplikovaná dávka záření na kritické orgány v radioterapii. Získané výsledky ukázaly, že dávky ani frakce během sedmi let nezaznamenaly žádný výrazný progres. Ani technika ozařování se za tu dobu nezměnila, jediným rozdílem byl nárůst využití IMRT techniky v roce 2017 oproti roku 2010. Výchozí hypotéza práce, zda zdokonalení verifikačních systémů, ozařovacích přístrojů a plánovacích systémů může mít vliv na snížení nežádoucích účinků záření na kritické orgány při radioterapii karcinomu děložního čípku, byla dle výše uvedených výsledků zamítnuta.
|
|
|
Sledování parametrů imunitní odpovědi u pacientek s karcinomem ovária léčených experimentální aktivní buněčnou imunoterapií DCVac/OvCa ve fázi II klinického hodnocení.
Ksandrová, Marie ; Sadílková, Lenka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
V rámci klinické studie SOV02 (Eudra CT number: 2013-001323-38) je testován imunoterapeutický přípravek DCVAC/OvCa v léčbě pacientek s karcinomem ovaria. Toto onemocnění se řadí mezi gynekologické malignity s největší mortalitou. Kolem 60% pacientek je diagnostikováno v pokročilých stádiích. Navzdory počáteční úspěšné léčbě, dochází u většiny případů k relapsu a onemocnění se navíc stává často rezistentní k chemoterapii. Účinná léčba pro pacientky s relapsem či metastázami stále chybí. Řešením by mohla být imunoterapeutická léčba. DCVAC je aktivní buněčná imunoterapie založená na autologních dendritických buňkách. Předmětem této diplomové práce bylo sledování imunitních parametrů u vzorků pacientek z klinické studie SOV02 v průběhu časového období definovaného v protokolu studie. Sledovali jsme přítomnost antigenně specifických T lymfocytů, nádorově-specifických protilátek, imunosupresivní populace T regulačních lymfocytů a MDSC buněk a také expresi inhibičních molekul na povrchu T lymfocytů. Zaznamenali jsme vyšší hladiny Her-2, Muc-1 a MAGE-A1 protilátek u skupiny pacientek léčených přípravkem DCVAC/OvCa oproti skupině kontrolní. Významné rozdíly v dalších sledovaných parametrech nebyly oproti očekáváním zaznamenány. Bylo však získáno velké množství dat, která budou dále statisticky analyzována a...
|
|
|
Povrchový fenotyp nádorových kmenových buněk (CSC) lidských karcinomů
Bočková, Marie ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
Nádor se sestává z heterogenní masy buněk, které lze - podobně jako zdravé orgány a tkáně lidského těla - rozdělit dle morfologických, funkčních či expresních hledisek na jednotlivé buněčné populace. Populaci buněk, která dává vznik všem těmto buněčným liniím, označujeme jako nádorové kmenové buňky (CSC). Tyto CSC nejen že mají vlastnosti běžných kmenových buněk, tj. schopnost sebeobnovy a dát vzniku heterogenní populaci diferencujících se buněk, ale jsou zpravidla také nejodolnější subpopulací v nádoru, která je vysoce odolná vůči léčbě a způsobuje reziduální nemoc. Znalost CSC biomarkerů jednotlivých typů nádorů významně zvýší účinnost léčby, která může být skrze tyto biomarkery lépe zacílena. Hledání unikátního genového otisku pro CSC jednotlivých nádorových onemocnění je umožněno díky tak zvaným -omickým přístupům, zvláště charakteristice povrchového proteomu buněk, jehož prostřednictvím buňka komunikuje s okolím. Dnes je známo, že CSC karcinomu močového měchýře exprimují ve vysokých množstvích CD44, CD90 a CD49f, které jsou používané k identifikaci těchto buněk, mezi ostatními znaky ještě jmenujme molekulu CD47 s imunosupresivní funkcí.
|
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
| |
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Koudelková, Lenka (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
|
Sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu
Mohelníková Duchoňová, Beatrice ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Cílem této práce bylo sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu. První část se zabývá etiologickými faktory, a to vlivem polymorfismů v biotransformačních enzymech a genetických alterací v genu CHEK2 na vznik těchto malignit. V druhé části jsou analyzovány geny transportu cytostatik jako případné prognostické a prediktivní markery odpovědi na onkologickou léčbu. Materiály a metody: Polymorfismy a další genetické alterace byly zjišťovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR a PCR-RFLP metody v DNA získané z krve pacientů. Byla hodnocena frekvence polymorfismů a posuzován jejich význam s ohledem na dostupná epidemiologická data. Exprese genů byly stanoveny metodou qPCR v párových vzorcích tkání nádoru a okolního parenchymu. Výsledky: Pro většinu námi sledovaných polymorfismů se nepodařilo prokázat vztah mezi jejich přítomností a rizikem vzniku obou těchto malignit. Variantní alela CYP2A13*7, byla nalezena u 7 z 265 hodnocených zdravých kontrol, ale nebyla nalezena u žádného pacienta s karcinomem pankreatu. Výskyt variantní alely GSTP1-Val a genotypu GSTT1-null byl naopak spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu (OR=2,38; 95% CI=1,17- 4,83). V souboru pacientů s kolorektálním karcinomem byl genotyp GSTT1-null v kombinaci...
|
|
|
Protinádorová imunoterapie karcinomu prostaty
Kobosilová, Linda ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
Pokroky v základní imunologii vedou k lepšímu porozumění interakce mezi imunitním systémem a nádory, což vzbuzuje zájem o využití imunitního systému v léčbě nádorových onemocnění. Preklinické i klinické studie protinádorové imunoterapie vykazují u několika testovaných látek nadějné výsledky a navíc ilustrují základní principy fungování imunitního systému. Nejlépe dokládá naděje vkládané do protinádorové imunoterapie nedávné schválení přípravku buněčné imunoterapie Sipuleucelu-T pro léčbu karcinomu prostaty Americkou lékovou agenturou FDA. V této práci jsou shrnuty recentní poznatky o stavu vývoje strategií protinádorové imunoterapie u karcinomu prostaty, ale většinu poznatků a principů, které jsou zde zmíněny lze aplikovat i na další nádorová onemocnění.
|
|
|
Úloha radiologického asistenta při radiojodové diagnostice a léčbě nádorů štítné žlázy
Hrbek, Jaroslav ; Táborská, Kateřina (oponent) ; Vlček, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce "Úloha radiologického asistenta pri radiojodové diagnostice a lécbe nádoru štítné žlázy" pojednává o problematice nádorového onemocnení štítné žlázy v Ceské republice. Je strucným prehledem jednotlivých typu nádoru, které štítnou žlázu postihují, jejich klasifikace, diagnostiky a terapie, s durazem na využití moderních vyšetrovacích metod a terapeutických postupu zahrnujících mimo jiné aplikaci radiojodu. Práce rovnež zahrnuje kazuistiky ctyr pacientu s podobnou diagnózou, u nichž mi srovnání vývoje jejich onemocnení pripadalo zajímavé. V neposlední rade práce obsahuje radu príloh, jejichž soucástí jsou mimo jiné tabulky s duležitými pokyny pro pacienty pred a po aplikaci radiojodu a fotografie z pracovište, kde se samotná aplikace radiojodu provádí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.