|
|
Energy security in the South Caucasus region (Armenia as security challenge)
Ďuraňa, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou energetické bezpečnosti v geopoliticky strategickém regionu Jižního Kavkazu. Zameřuje se na analýzu vývoje energetické politiky v jednotlivých zemích regionu od rozpadu Sovětského svazu a na základě toho určuje za nejdůležitější bezpečnostní výzvu Arménii. Tato výzva vyplýva z potřeby vyvažovat vliv vnějších aktérů v regionu a řešit dlouhotrvající regionální konflikty, které by přispěly nejen ke stabilitě Jižního Kaukazu, ale i pomohly plně využít potenciál regionu jako důležitého tranzitního koridoru pro kaspické a íránské energetické zdroje.
|
|
|
The Russian Geopolitics of Energy
Vlčková, Kateřina ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
This Thesis is titled The Energy Geopolitics of Russia and its main purpose is to analyze the energy geopolitics of Russia and the country's shifting energeopolitical pivot to Asia, especially to China. The Thesis is divided into three respective sections -- a theoretical approach, Russian geopolitics of energy, and one descriptive and exploratory case study. It strives to answer three main research questions considering Russia's shifting energeopolitical pivot, Ukraine crisis, and the development of Russia's foreign policy in regard to her energy geopolitics.
|
|
| |
|
|
Geopolitical Implications of the Eastern Partnership
Maťašovský, Jozef ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Ve své práci se věnuji Východnímu partnerství (EaP) jako instrumentu politiky EU vůči svým východním sousedům s ohledem na geopolitické důsledky vyplývající ze spolupráce skrz tuto iniciativu. Mou ambicí bylo identifikovat případný přínos z zahájení daného projektu, zejména v politicko-bezpečnostním a energetickém aspektu. V první kapitole se zaměřuji na teoretický koncept geopolitiky spolu s geopolitickou definicí východoevropského regionu. Druhá kapitola je věnována konceptualizácii EaP jako instrumentu zahraniční politiky EU i konkrétním provádění EaP v praxi. Ve třetí kapitole se zabývám konkrétním významem tohoto projektu s ohledem na (geostrategické cíle EU i analýze EaP z pohledu efektivního fungování.
|
|
|
Národní model socálně-ekonomického rozvoje Uzbekistánu a spolupráce se zeměmi Evropské unnie
Karimov, Dilshodjon ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent) ; Konečný, Čestmír (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent)
Hovoříme-li o zkoumání a rozpracování daného tématu, je třeba poznamenat, že za poslední dvě desetiletí se v uzbecké i zahraniční literatuře nedostalo seriózního vysvětlení. Je ale třeba poukázat na skutečnost, že problém integrace a zájmů Republiky Uzbekistánu v regionu na tom či onom stupni je vysvětlován v pracích prezidenta Republiky Uzbekistánu I. A. Karimova. Nakonec, také publikace, projevy a rozhovory státních a politických představitelů umožňují definovat prioritní směry ve dvoustranných i vícestranných vztazích. Ze širokého spektra zdrojů dané skupiny je třeba zdůraznit projevy a intervia prezidenta Republiky Uzbekistánu I. A. Karimova. V nich jsou vyhodnocovány politické procesy v postsovětském prostoru po rozpadu SSSR, je v nich zmiňováno geopolitická situace ve Střední Asii a problémy integrace. Jako aktuální se jeví rovněž projevy a rozhovory členů vlády a představitelů zahraniční politiky orgánů Společenství nezávislých států (SNS). Navíc je nutno poznamenat, že zájmy různých mocenských geopolitických center ve Střední Asii jsou bezprostředně podřízeny politice různých mocností v regionu. Aktuálnost předkládané práce také spočívá v tom, že současná etapa je charakteristická vyostřováním světové finančně ekonomické krize, vzniklé jako negativní efekt globalizace a integrace světového společenství. Integrace ekonomik světového společenství je podmíněna samotným životem. Rozvoj výroby je možný na základě upevnění společného trhu, rozšíření kooperace a prohloubení dělby práce mezi zeměmi Aktuálnost vyplývá rovněž ze zřetelné propojenosti světových mocenských center, z jejich vzájemého střetávání včetně problémů integrace v regionu a z vnější politiky Republiky Uzbekistánu. To našlo odezvu jak ve vzájemném působení a soupeření různých geopolitických sil v regionu, tak i ve specifičnosti, určující priority vnější ekonomiky, principy, kurs a geopolitickou orientaci středoasijských zemí. Do současné doby Uzbekistán a země Evropské unie položily dostatečně pevný základ dlouholeté spolupráce zemí v politických, ekonomických, kulturních a humanitních oblastech. Aktivnější vzájemné působení Uzbekistánu a Evropské unie se jeví nejdůležitějším faktorem současných mezinárodních ekonomických vztahů. To vše ještě není náležitými způsoby prozkoumáno a vyjasněno, čímž je jen zvýrazněna mimořádná aktuálnost disertace, protože solidních prací, zasvěcených etapám formování uzbeckého modelu a rozvoji tržní ekonomiky, ještě v Uzbekistánu není dostatečně mnoho, stejně jako prakticky neexistují práce zkoumající vnější ekonomické vztahy Republiky Uzbekistánu, zvláště pak v kontextu globalizujících se světových hospodářských vztahů.
|
|
|
Pozice Ukrajiny v euroasijském transportu ropy a zemního plynu
Ruban, Andriy ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent) ; Terem, Peter (oponent)
Práce se soustředí na teoretické a empirické analýzy toků ropy a zemního plynu v Euroasii a mapuje tranzitní pozici Ukrajiny v regionálním řetězci dodávek ropy a plynu. Cílem disertační práce je pokusit se objektivně zhodnotit možnosti euroasijské energetické integrace v rámci rozšíření evropského energetického trhu na východ a předpovědět úlohu Ukrajiny v nové geopolitické energetické alianci vedené EU. Tato disertační práce staví na ekonomických, geografických, historických a politických premisách integrace trhů stejně jako na systémovém přístupu vývoje energetických aliancí. Tvrdí, že (i) energetická integrace narozdíl od tradičního ekonomického směru může být vysvětlena systémovým přístupem a geopolitickým směrem energetického expanzionismu; (ii) infrastrukturní ropné a plynové projekty EU znamenají hlubší intergaci členských zemí EU se zainteresovanými nečlenskými zeměmi (iii) status Ukrajiny jakožto tranzitora ropy a plynu v euroasijském regionu znamená rostoucí angažovanost v energetických iniciativách EU dle evropských pravidel. Práce je rozčleněna do tří kapitol. První je predominantně teoretická a snaží se stručně shrnout současné teoretické přístupy energetické integrace a trendy energetických trhů v Euroasii. Druhá kapitola představuje stav ropných a plynových přepravních kapacit a status Ukrajiny v řešení disparit dodávek energetických zdrojů v Euroasii. Třetí kapitola popisuje status ukrajinské ropné a plynové infrastruktury a dotýká se témat reformování národních ropných a plynových přepravních potrubí. Zajištění přístupu k energetickým dodávkám bylo hnacím motorem globálního rozvoje už od industriální revoluce. Zvyšující se poptávka po ropě a plynu ovládla energetickou a ekonomickou bezpečnost světových center. V Euroasii soutěží Evropa s Asií o fosilní paliva pocházející z Ruska, Středního Východu a Střední Asie. Až nedávno se euroasijský energetický bezpečnostní problém začal řešit výstavbou nových tras dodávek. Tyto infrasktrukturní projekty jsou iniciovány spotřebiteli ropy a plynu stejně jako dodavateli a přepravci, kteří mezi sebou soutěží o kontrolu nad infrastrukturou. Toto soutěžení destabilizuje euroasijské vztahy, vede k energetickým "válkám", politickým konfliktům a zvyšuje rizika přerušení dodávek. Aby byla zajištěna stabilita energetických dodávek, měli by se producenti, přepravci I spotřebitelé ropy a plynu integrovat, úzce spolupracovat a společně investovat do zlepšení existujících tras dodávek a efektivity spotřeby paliv, jejich produkce a přepravy. Ropa a plyn by měly být obchodovány za technologie a kapital zajišťující kontrolu nad infrastrukturou společných zájmů. Vývoj dalších bilaterálních a multilaterálních nástrojů společných zájmů by take pomohl řešit kontradikce mezi zúčastněnými stranami, které souvisejí s energetikou. Klíčová role v rozvoji energetické integrace v Euroasii patří EU jako nejstaršímu a nejrozvinutějšímu integračnímu uskupení v této části světa. Evropská unie realizuje projekty TEN-e a nedávno začala prosazovat i společnou energetickou politiku k upevnění vnější spolupráce s dodavateli a tranzitory ropy a plynu, a to včetně Ukrajiny. Od 70. let je Ukrajina důležitým tranzitorem ropy a plynu z Ruska a Střední Asie do Evropy. Ukrajinská potrubí přepravují 10 % ropných a 50 % plynových importů do Evropy. Aby EU vyvážila ruskou energetickou politiku vůči Ukrajině, podporuje její aktivity v rámci energetických aliancí jako jsou INOGATE nebo GUAM. Nedávné přijetí Ukrajiny do Jihovýchodního evropského energetického společenství by mělo zlepšit stabilitu dodávek ropy a plynu do Evropy a umožnit zreformování národních přepravních kapacit.
|
|
|
Geopolitika Jižního Kavkazu
Zacpalová, Lucie ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Diplomová práce pojednává o geopolitické situaci Jižního Kavkazu ve vztahu k Evropě, se zaměřením na Evropskou unii. Specifické geopolitické podmínky Jižního Kavkazu vedly od vzniku samostatných států na jeho území k tzv. "nové velké hře" mocenských zájmů globálních aktérů. Vztah Evropské unie k Jižnímu Kavkazu se vyvíjel v průběhu času a na pozadí této "hry" je představován. Zlomovou událostí v mnoha směrech byl rusko-gruzínský konflikt ze srpna 2008, v němž Evropská unie sehrála jednu z nejvýznamnějších rolí. Vzhledem k omezenému charakteru předchozí spolupráce, byla tato "Pětidenní válka" silným signálem ke změně přístupu Evropské unie k oblasti. Cílem práce je analyzovat, do jaké míry se Evropská unie v nových geopolitických souvislostech Jižního Kavkazu dokázala zorientovat a tuto příležitost využít.
|
|
|
Zahraniční politika USA v období 2. Bushovy administrativy
Matoušková, Hana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována americké zahraniční politice během druhého volebního období prezidenta Bushe ml., kterou zasazuje do širšího mezinárodněpolitického rámce. Počáteční kapitola shrnuje mezníky prvního funkčního období, druhá kapitola popisuje oficiální cíle zachycené v dokumentu amerického ministerstva zahraničí Strategic Plan 2007-2012. Hlavní důraz je kladen na reálné kroky Bushovy administrativy v zahraničněpolitické oblasti od charakteristiky bilaterálních vztahů s významnými státy až po vyjednávání v krizových oblastech. Jsou zde také uvedeny globální trendy pro rok 2025 a pravděpodobné postavení USA na mezinárodní scéně v budoucnosti. Závěrečná kapitola reflektuje nástup demokratického prezidenta Baracka Obamy do úřadu a nastiňuje, do jaké míry si nová vláda zachová kontinuitu s tou předchozí ve vedení americké zahraniční politiky.
|
|
|
Aktuální problémy evropské energetické politiky
Kopp, Vojtěch ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce)
V práci "Aktuální problémy evropské energetické politiky" je kladen důraz na tři základní aspekty evropské energetické politiky: liberalizace energetických trhů, bezpečnost energetických dodávek a boj se změnami klimatu. Po popisu historie problematiky následuje význam externích determinantů majících vliv na artikulaci skutečné společné energetické politiky na přelomu tisícíletí. Důraz je kladen na odpověď EU ve formě evropské legislativy a několia "balíčkům" z poslední doby, spolu s analýzou základních reakcí hlavních stakeholderů. Finální část práce poukazuje na diskrepance mezi oficiální energetickou politikou na papíře a evropskou realitou. Jedná se zejména o neúspěchy EU ve vnější energetické politice (Rusko), kontroverzní dopady biopaliv, neplnění cílů v oblasti emisí a podílu obnovitelných zdrojů členskými zeměmi a v neposlední řadě obtížný proces liberalizace evropských energetických trhů.
|
|
| |
host ::
RSS.