|
|
Národní model socálně-ekonomického rozvoje Uzbekistánu a spolupráce se zeměmi Evropské unnie
Karimov, Dilshodjon ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent) ; Konečný, Čestmír (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent)
Hovoříme-li o zkoumání a rozpracování daného tématu, je třeba poznamenat, že za poslední dvě desetiletí se v uzbecké i zahraniční literatuře nedostalo seriózního vysvětlení. Je ale třeba poukázat na skutečnost, že problém integrace a zájmů Republiky Uzbekistánu v regionu na tom či onom stupni je vysvětlován v pracích prezidenta Republiky Uzbekistánu I. A. Karimova. Nakonec, také publikace, projevy a rozhovory státních a politických představitelů umožňují definovat prioritní směry ve dvoustranných i vícestranných vztazích. Ze širokého spektra zdrojů dané skupiny je třeba zdůraznit projevy a intervia prezidenta Republiky Uzbekistánu I. A. Karimova. V nich jsou vyhodnocovány politické procesy v postsovětském prostoru po rozpadu SSSR, je v nich zmiňováno geopolitická situace ve Střední Asii a problémy integrace. Jako aktuální se jeví rovněž projevy a rozhovory členů vlády a představitelů zahraniční politiky orgánů Společenství nezávislých států (SNS). Navíc je nutno poznamenat, že zájmy různých mocenských geopolitických center ve Střední Asii jsou bezprostředně podřízeny politice různých mocností v regionu. Aktuálnost předkládané práce také spočívá v tom, že současná etapa je charakteristická vyostřováním světové finančně ekonomické krize, vzniklé jako negativní efekt globalizace a integrace světového společenství. Integrace ekonomik světového společenství je podmíněna samotným životem. Rozvoj výroby je možný na základě upevnění společného trhu, rozšíření kooperace a prohloubení dělby práce mezi zeměmi Aktuálnost vyplývá rovněž ze zřetelné propojenosti světových mocenských center, z jejich vzájemého střetávání včetně problémů integrace v regionu a z vnější politiky Republiky Uzbekistánu. To našlo odezvu jak ve vzájemném působení a soupeření různých geopolitických sil v regionu, tak i ve specifičnosti, určující priority vnější ekonomiky, principy, kurs a geopolitickou orientaci středoasijských zemí. Do současné doby Uzbekistán a země Evropské unie položily dostatečně pevný základ dlouholeté spolupráce zemí v politických, ekonomických, kulturních a humanitních oblastech. Aktivnější vzájemné působení Uzbekistánu a Evropské unie se jeví nejdůležitějším faktorem současných mezinárodních ekonomických vztahů. To vše ještě není náležitými způsoby prozkoumáno a vyjasněno, čímž je jen zvýrazněna mimořádná aktuálnost disertace, protože solidních prací, zasvěcených etapám formování uzbeckého modelu a rozvoji tržní ekonomiky, ještě v Uzbekistánu není dostatečně mnoho, stejně jako prakticky neexistují práce zkoumající vnější ekonomické vztahy Republiky Uzbekistánu, zvláště pak v kontextu globalizujících se světových hospodářských vztahů.
|
host ::
RSS.