|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Janíček, Vladan ; Sochor, Jan (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Projekt NOVÉ NA STARÉ řeší nároží dvou brněnských ulic Bratislavská a stará. Podle zadání by zde měl být navržen polyfunkční dům s 60 procenty bytových ploch a 40 procenty ostatních funkcí. V mém případě jde pouze o bytovou a komerční funkci. Dům obsahuje dvě podlaží garáží, dvě podlaží obchodního parteru a až nad nimi formou menších soliterních budov vystupuje funkce bydlení. Hmoty stavby se vzájemně propisují, z vyčnívající hmoty na zapuštěnou pasáž až po samostatně stojící dům na severní hranici. Celá stavba je do jisté míry parafrází konceptu jin-jang.
|
|
| |
|
|
Analýza suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předmětem zkoumání této práce jsou suburbánní zóny měst a vesnice v přímé vazbě na velká města. A to jak jejich fyzické urbánní struktury, tak jejich změny a vývoj v čase a procesy, které se na transformaci této struktury podílejí. Přestože mají různé evropské země různé systémy územního plánování, vždy jsou jim společné tři základní roviny územního plánování. Těmi jsou strategické plánování, regulativní rovina a fáze rozhodování. Co se však výrazně liší, je konkrétní nastavení systému a důraz, jaký je kladen na jednotlivé fáze procesu. Toto nastavení má v první řadě velký vliv na to, jakým způsobem, a po jakých částech dochází k rozšiřování a transformaci sídel. V druhé řadě má toto nastavení velké dopady na fyzickou a funkční strukturu, stejně jako podobu sídel. Každé nastavení systému nabízí rozdílné možnosti řešení problémů, ať již v krátkodobém, nebo dlouhodobém horizontu. Tato práce bude proto zkoumat, jaký má různé nastavení systému územního plánování v České republice a Spolkové republice Německo (konkrétně pak spolkové zemi Bavorsko, oblasti Horní Falc) vliv na fyzickou strukturu a stavbu měst a zejména na transformování původních historických vesnických jader v městské části. Úkolem práce je tedy snaha postihnout a zhodnotit výsledky práce těchto územně plánovacích systémů. A to zejména v suburbánních strukturách, které navazují na krystalizační osy velkých měst. Práce bude srovnávat městské a příměstské struktury dvou různých měst v různých státech. Příkladem, na kterém bude zkoumán český systém územního plánování, je moravská metropole Brno. Jako německý příklad poslouží bavorský Regensburg, (jakožto bavorské město podobné struktury). Jedním z kritérií hodnocení bude schopnost systému dostatečně zachytit a využít rozvojové možnosti území, jinými slovy schopnost tvořit stabilní a udržitelné systémy. V případě suburbánních prostorů a území, ve kterém se městské prostředí setkává s vesnickým, je tak intenzivní využívání stávajících struktur, aktivní práce se subcentry, případně aktivní tvorba nových urbánních center klíčová pro další udržitelný rozvoj obce.
|
|
|
Stavebná kultúra a regulácie vidieckych regiónov
Šuška, Milan
This article gathers scientific opinions on architectural and urban regulation of rural development, both positive and negative. It explains the ways and reasons for regulation and demonstrates different views on influencing rural buildings between West Europe and Post-socialistic countries. The examples show local regulations in European regions.
|
|
|
Fenomén zastavování krajiny - urban sealing
Šerek, Jiří
Vedle fenoménu urban sprawl, který byl již poměrně bohatě popsán a diskutován, stojí ještě jeden jev, který s předchozím úzce souvisí. Jedná se o tzv. urban seailng, neboli zastavování krajiny. Tento termín zachycuje veškerý typ výstavby vedoucí k přeměně přírodních propustných povrchů na nepropustné. Článek se bude zabývat charakteristikou problému, metodikami měření a současným stavem ochrany v rámci České republiky.
|
|
|
nové kvality obytného prostoru
Jireš, Martin
Článek popisuje nutnost a důvody k novému přístupu k územnímu plánování v ČR. Na příkladech místních i zahraničních poukáže na současný směr urbanismu, architektury a naznačí analýzu projektů a její následné zhodnocení z hledisek legislativy, financování a kvality.
|
|
|
Územní plánování v praxi
Pravdík, Petr ; Čech, Josef (oponent) ; Superatová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce přibližuje územní plánování a udržitelný rozvoj. Seznamuje s nízkoenergetickou výstavbou a jejími typy. Blíže se zaměřuje na soběstačný dům, popisuje jeho vlastnosti, principy a výběr vhodné lokality. Závěr práce řeší legislativu spojenou s umístěním soběstačného domu na vhodný pozemek.
|
|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
|
|
Development of problems in contemporary cities in South America * City of La Paz
Valdez Jarandilla, Fernando Hugo ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Zezůlková, Marie (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
This thesis is divided in two literary bodies, the first one a comparative analysis among cities in Latina America and the second one about successful case of Curitiba city. So then, for better understanding the problems of cities in Latin America and especially of La Paz city, which is main analysis of this lecture, within the context of the historical process of contemporary urbanism, where we may find some answers to the origin of urban problems and even some others that will provide guidelines as developed cities in America, which is why we address a synthesis of aspects on historical urbanism where we find references to how cities are hatched. Moreover, the reading also focuses on analyzing the case of the city of Curitiba, where we investigate the possible application of the principles of strategic planning focused on urban sustainability, this reading aims to extract the urban experience which has been subject Curitiba, like other cities in Latin America in the mid to late twentieth century, Curitiba suffered the same problems as other cities, rapid growth, traffic congestion and decreased quality of life, these are some of the challenges Curitiba faced with creative solutions within a context of sustainable development. To propose a set of solutions or proposals to the reality that faces La Paz city, we must first achieve a better understanding of the historical urban processes that have shaped and transformed and later, make an analysis, if the Curitiba ideas and experience could be applied towards the reality of the city.
|
|
|
Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně
Svoboda, Jiří ; Prof.Ing.arch.Robert Špaček,CSc. (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Jiří Voženílek se narodil 14. srpna 1909 v Holešově, v rodině gymnaziálního profesora. Gymnázium studoval v Praze, kde pak vystudoval i architekturu na ČVUT. V 60. letech se stává na této škole univerzitním profesorem a později také hlavním architektem Hlavního města Prahy. K firmě Baťa nastoupil 20. dubna 1937. První jeho prací bylo sekundovat na tehdejším projektu Římsko-katolického kostela v Otrokovicích-Baťově panu ing. arch. Vladimíru Karfíkovi. Později se stává vedoucím skupiny č. 276 Stavebního oddělení č. 8 a je vedoucím projektantem. Za firmu Baťa spolupracuje s architektem Jaroslavem Fragnerem při tvorbě urbanistického konceptu Průmyslového města Kolín z let 1940 - 41. Sám projektuje zajímavou industriální stavbu kafilérie v Otrokovicích-Baťově. Z jeho dalších architektonických realizací jsou v areálu bývalých baťových závodů ve Zlíně nejvíce známy tovární budovy č. 14 a 15, které byly postaveny v letech 1946 – 47 (č. 15) a 1947 - 48 (č. 14). Ovšem nejvýraznější architektonickou realizací ing. arch. Jiřího Voženílka je rozhodně budova Kolektivního domu ve Zlíně. Je autorem mnoha významných urbanistických projektů u nás i ve světě. Stál v čele skupiny architektů, kteří v letech 1946-47 vytvořili Regulační plán Zlína, který je ve své podstatě platný dodnes.
|
host ::
RSS.