|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči
Jánová, Simona ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo zjistit výskyt rizika syndromu vyhoření u sester v intenzivní péči ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, porovnat riziko syndromu vyhoření mezi sestrami v intenzivní péči u dětí a dospělých, a dále podle věku, pohlaví, rodinného stavu, délky praxe ve zdravotnictví a na současném oddělení, spokojenosti a náročnosti na pracovišti. Výzkumnou metodou pro sběr dat byly použity dva anonymní dotazníky: dotazník vlastní konstukce a standardizovaný dotazník dr. Pines pro zjištění rizika syndromu vyhoření. Bylo zjištěno, že více než polovina sester ve FN Motol měla nízké riziko syndromu vyhoření a nebylo prokázáno, zda mají sestry na dětských nebo dospělých odděleních toto riziko vyšší. Výsledky potvrdily, že nespokojenost a zvyšující se intenzita stresu na pracovišti je úměrná riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento výzkum potvrdil, že ačkoliv většina sester dosáhla dobrých výsledků, bylo prokázáno vysoké procento sester s alarmujícím skóre a dokonce i vyhoření. Proto bychom toto téma neměli opomíjet, ale naopak na něj upozorňovat a předcházet nepříjemným následkům pomocí vzdělávacích seminářů, zpříjemňování pracovního prostředí a nepřetěžování sester. Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, sestry, intenzivní péče, duševní hygiena
|
|
|
Nozokomiální nákazy na pracovištích intenzivní péče
Zavřelová, Martina ; Lutovský, Roman (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Cílem práce je shrnutí problematiky nozokomiálních infekcí intenzivní péče v okresní nemocnici. Tato problematika je stále poměrně podceňována. Teoretická část je zaměřena na rozdělení nozokomiálních nákaz, nejčastější místa jejich výskytu, nejčastěji vyskytované druhy a samozřejmě příslušné statistické údaje. Dále jsou zde zmíněny rizikové faktory a možná preventivní opatření. Výzkumná část zkoumá dotazníkovou metodou znalost personálu pracovišť intenzivní péče v dodržování preventivních opatření v klinické praxi. Vše je zpracováno do tabulek a grafů pro lepší přehlednost a srozumitelnost. Ve výsledcích výzkumu se potvrdila domněnka o podceňování výskytu a preventivních opatření proti šíření nozokomiálních infekcí a to celým spektrem zaměstnanců. Klíčová slova: Nozokomiální nákazy/infekce Prevence nozokomiálních nákaz Hygiena rukou Intenzivní péče
|
|
|
Prevence a význam pneumonie ventilovaných nemocných v intenzivní péči
Sekerka, Pavel ; Kolář, Martin (vedoucí práce)
Pneumonie ventilovaných nemocných (VAP) představuje závažnou komplikaci v péči o ventilovaného pacienta a její závažnost se dále zvyšuje vzestupem počtu rezistentních kmenů mikroorganismů, které ji způsobují. VAP zvyšuje jak morbiditu tak mortalitu pacientů, prodlužuje jejich hospitalizaci a vede ke zvýšení přímých i nepřímých nákladů na léčbu. Možnosti terapie jsou občas obtížné, nákladné a neefektivní, proto je zapotřebí vzniku VAP přecházet řadou preventivních opatření. Jejich uplatněním v praxi a důsledným dodržováním lze snížit výskyt VAP a zlepšit tak prognózu kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. Cílem experimentální části práce bylo prověřit provádění těchto preventivních opatření v praxi. Průzkum pomocí dotazníků a sledování situace na lůžkových částech KAR FNKV ukázalo, že některá opatření jsou prováděna správně, zatímco u jiných je prostor pro jejich zlepšení, jsou prováděna nesprávným způsobem nebo nejsou prováděna vůbec.
|
|
| |
|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Praktické využití dokumentu "Plán adaptačního procesu všeobecných sester na jednotce intenzivní péče" v ČR a jeho srovnání s praxí ve Velké Británii
Skřivanová, Eva ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Dokument Plán adaptačního procesu má sloužit jako nástroj pro správné vedení procesu adaptace nového zaměstnance na oddělení intenzivní péče a také jako zpětná vazba a zhodnocení úrovně jeho dovedností. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak efektivní je v současnosti využívání dokumentu Plán adaptačního procesu u sester v České republice na oddělení intenzivní péče. Dále bylo cílem zjistit, jakým způsobem je vyplňován, zda dochází k průběžnému vyplňování jednotlivých položek a zda položky, které byly hodnoceny nedostatečně, byly opětovně vysvětleny. Posledním dílčím cílem bylo porovnat výsledky využívání dokumentu mezi praxí v České republice s praxí ve Velké Británii. Kvalitativní výzkum probíhal formou rozhovorů se třemi sestrami, které absolvovaly adaptační proces na oddělení intenzivní péče, jedna z informátorek jej absolvovala ve Velké Británii a dvě v České republice. Z výsledků šetření vyplývá, že v našem výzkumném souboru se dokumenty "Plán adaptačního procesu" v České republice nevyužívají efektivně, zejména ve srovnání s praxí ve Velké Británii. Formy vyplňování plánu se v obou zemích liší, zejména co se týče pravidelnosti a pečlivosti. Položky, které byly hodnoceny jako nedostatečné, byly v případě informátorky z Velké Británie vysvětlovány, u jedné z informátorek z České republiky se s...
|
|
|
Multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem
KOPULETÁ, Martina
Blast syndrom je velmi vážné poranění způsobené tlakovou vlnou, která vzniká při výbuchu. Další sekundární poranění mohou vzniknout při zasypání jedince sutinami, úlomky střepin z obalu výbušniny, při hoření, jedovatými plyny, které se vytvořily chemickými pochody během detonace. Poranění jsou to často fatální a procento přeživších lidí se odvíjí od toho, jak daleko se nacházeli od epicentra výbuchu. Pokud je jedinec velmi blízko, nemá takřka šanci na přežití, pakliže je od jádra výbuchu dál, několik desítek metrů, je jeho šance vyšší. Nejčastěji je s explozí spjatý větší počet raněných, takzvané hromadné neštěstí. Proto je zapotřebí, aby sestry, ale i další nemocniční personál věděl, jak při takové mimořádné události postupovat a jak se odvíjí lékařská a ošetřovatelská péče o větší počet pacientů s blast syndromem. Samotná péče o pacienty s blast syndromem je velmi náročná, jelikož ranění jsou často v kritickém stavu. Cílem této diplomové práce na téma multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem bylo zjistit informace na základě prostudování nejnovější české a zahraniční literatury a vytvořit ucelený přehled znalostí o této problematice, jelikož dané poznatky jsou nezbytné pro vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Druhým cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování role sestry v péči o pacienta s blast syndromem. Tento cíl byl stanoven z důvodů náročnosti a komplexnosti ošetřovatelské péče na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce, neboť právě na těchto odděleních jsou na sestry kladeny vysoké kvalifikační a dovednostní nároky. Tato diplomová práce byla zpracována ryze jako teoretická, čerpající z českých a zahraničích pramenů. Dané informace pro jednotlivé kapitoly práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, monografií, odborných časopisů a internetových zdrojů. První část práce byla věnována popisu dané problematiky, přednemocniční péči a třídících algoritmů, které jsou využívány při hromadných ztrátách zdraví, tak aby zasažené osoby měly větší šanci na přežití. V další části je rozpracován krizový management nemocnic a příjem raněných do nemocnice, práce na urgentním příjmu a následná péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále se teoretická práce zabývá ošetřovatelskou péčí na oddělení kritických stavů, kde je popsána ošetřovatelská péče o pacienta s blast syndromem a povinnosti sestry. V této kapitole byly definované potřebné kompetence sestry pracující na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce. Dle platné české legislativy by o klienty s blast syndromem měly pečovat sestry se specializačním vzděláváním pro intenzivní péči, protože rozsah kompetencí sester pro intenzivní péči je mnohonásobně vyšší než u všeobecných sester. V poslední kapitole se věnuji týmové a mutlidisciplinární spolupráci, jelikož aktivní a kvalitní komunikace ať už v přednemocniční péči mezi složkami IZS na místě mimořádné události, tak komunikace mezi lékaři a ostatním nemocničním personálem je klíčová pro dobře a kvalitně odvedenou práci s co nejnižšími následky.
|
|
|
Úloha sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči
VACKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se problematikou úlohy sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsme komplexně shrnuli celou problematiku zajištění výživy pacienta na intenzivní jednotce. Zabývali jsme se obecným pojetím výživy na jednotkách intenzivní péče a úlohou nutričního terapeuta, a také charakteristikou, příčinami a diagnostikou malnutrice jako nejzávažnějšího problému v oblasti výživy. V práci jsme dále definovali druhy nutriční podpory v intenzivní péči a seznamuje s jejich indikacemi, kontraindikacemi, způsoby a typy podání, komplikacemi, druhy přípravků, monitorací a s tím související rolí sester. Empirická část nabízí výsledky výzkumného šetření zajištěné pomocí kvalitativní výzkumné metody. Hlavním záměrem bakalářské práce bylo zdůraznit úlohu sestry při podávání enterální a parenterální výživy v intenzivní péči a také popis spolupráce s nutričním terapeutem na sdružené interní a neurologické jednotce intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Na základě toho byly stanoveny dva cíle. Zaprvé si dáváme za úkol zjistit, jakým způsobem zajišťuje sestra zásady správného podání výživy u pacienta na jednotce intenzivní péče. Druhým naším cílem je zjistit, jakým způsobem spolupracuje sestra s nutričním terapeutem při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče. K prvnímu cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a k druhému cíli jedna výzkumná otázka. Ke kvalitnímu sběru dat byla použita metoda skrytého pozorování pro zachování autentičnosti. V důsledku nedostatečného množství dat ke splnění druhého cíle, bylo pozorování nahrazeno polostrukturovaným rozhovorem. Výzkumný soubor byl tvořen ze třinácti záznamů pozorování a jednoho rozhovoru na uvedené jednotce intenzivní péče. Jako podklad k pozorování byly zhotoveny tři pozorovací archy, do kterých byly v průběhu pozorování zaznamenány zjištěné informace. Arch se skládal z jednotlivých bodů sestavených podle teoretické části, podle kterých sestra při zajištění výživy pacienta postupuje. Zbývající informace, které pozorovací arch neobsahoval, byly vypsány do sekce poznámky nebo se staly součástí suché informace o provedení konkrétního bodu. Výsledky byly podrobeny analýze pomocí otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo šest kategorií, které se týkali zajištění edukace a informovanosti, dodržení bariérového přístupu, předcházení komplikací, prací s pomůckami, spoluprací sestry s pacientem a rozhodovacími procesy při provádění výkonu sestrou. Ve výsledcích je obsaženo shrnutí výzkumného šetření, které je proloženo názornými příklady záznamů. Posloupnost výsledků je prezentována dle posloupnosti kategorií v průběhu vykonávání činnosti. V každé kategorii hodnotíme výsledky ve vztahu ke stanoveným výzkumným otázkám. Věříme, že získané informace mapující počínání sester při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče a přiblížení spolupráce s nutričním terapeutem přispěje v budoucnu k uvědomění si případných nedostatků a jejich následné nápravě. Výsledky se též mohou stát inspirací k podrobnějšímu vědeckému bádání této problematiky.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů v deliriu na JIP
VANIŠOVÁ, Štěpánka
Delirium je velmi častá a závažná komplikace zdravotního stavu, která postihuje spíše pacienty vyššího věku a je spojena s četnými negativními jevy, jako je prodloužení hospitalizace, zvýšení finančních nákladů, vyšší mortalita a častěji nutnost dalšího institucionálního řešení. Péče o pacienta v deliriu představuje pro ošetřovatelský personál zvýšené psychické a fyzické vypětí a v neposlední řadě i časovou náročnost. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u pacientů v deliriu. Má stanoveny tři cíle. První cíl zjišťuje specifika ošetřovatelské péče o pacienty v deliriu na vybraných jednotkách intenzivní péče chirurgických oborů. Druhý cíl zjišťuje, jak sestry zvládají komunikaci s pacientem v deliriu, a třetí cíl mapuje znalosti sester v oblasti péče o pacienta v deliriu. K cílům jsou přiřazené čtyři výzkumné otázky, které se odvíjejí od stanovených cílů. V empirické části bylo použito kvalitativní šetření. Jeho základem je polostrukturovaný rozhovor, který byl veden se sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče chirurgických oborů. Odpovědi jsou analyzovány a poté převedeny do kategorizací. Výzkumné šetření je doplněno metodou zúčastněného pozorování sester,se kterými byl veden rozhovor. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že většina dotázaných sester nemá správný přístup k pacientům v deliriu. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je ovlivňována jejich náladou. V některých případech dochází k nadužívání omezovacích prostředků a k nedodržování standardu o Omezení pacienta ve volném pohybu. Znalosti správných komunikačních metod s pacientem v deliriu mají sestry, se kterými byl veden rozhovor, dostatečné, ale v některých případech je nepřevádí do praxe. Méně znalostí mají v oblasti preventivních a ošetřovatelských intervencí deliria. Z výsledků vyplývá, že sestrám chybí teoretické a praktické zkušenosti potřebné ke zvládání této velmi časté a závažné komplikace zdravotního stavu. Bakalářská práce by mohla posloužit jako podklad pro uspořádání semináře s touto problematikou pro všeobecné sestry.
|
host ::
RSS.