|
Trestný čin opilství podle § 360 trestního zákoníku
Josef, Filip ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává nejen o velmi zajímavé, ale z hlediska výčtu všech ostatních skutkových podstat trestných činů také o skutkové podstatě poněkud vyčnívající. Tato, cum grano salis, kontroverznost trestného činu opilství, jakožto možného způsobu řešení postihu pachatele v době činu nepříčetného, je dána celou řadou vzájemně provázaných faktorů. Za výchozí lze přitom označit jednak nejednoznačnost panující co do názoru na samotné pojetí tohoto trestného činu, především pak ale jeho rozporuplnost i s tak pro trestní právo určující zásadou jakou je zásada odpovědnosti za zavinění. O těchto, jakož i o dalších s tímto trestným činem nepochybně souvisejících otázkách, ať už z hlediska historického, současného nebo z hlediska de lege ferenda, se tato práce pokouší podat výklad co možná nejúplnější.
|
|
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí
Zubková, Aleksandra ; Herczeg, Jiří (oponent) ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce)
Kapitola VIII: Záv r Mezi primární úkoly každého státu pat í ochrana ob an . Z tohoto d vodu si stát musí zajistit prost edky k ochran spole nosti p ed pachateli nejzávažn jších trestních in . Po celá staletí až do nedávné minulosti funkci nejp ísn jší trestní sankce plnil trest smrti. Jeho aplikace však znamenala zásah do elementárního lidského práva - práva na život, a proto byl neslu itelný s požadavkem ochrany lidských práv, který by každá moderní spole nost m la respektovat. P edevším z tohoto, ale i z jiných d vod eské trestní právo vypustilo absolutní trest ze svého systému trestních sankcí a nahradilo ho doživotním trestem. Trest odn tí svobody na doživotí p edstavuje nejp ísn jší trest, který sou astná právní úprava pachateli trestného inu dovoluje uložit. Stejn jako trest smrti, tak i doživotí má adu stoupenc a odp rc , a proto i u doživotního trestu m žeme nalézt ur ité výhody a nevýhody. Argumenty sv d ící v jeho prosp ch i neprosp ch lze shrnout do následujících: - pozitiva doživotního trestu: - respektuje právo na život, - nabízí každému - i t m nejnebezpe n jším delikvent m - možnost nápravy a resocializace, - institut podmín ného propušt ní, který dává odsouzenému nad ji na op tovné za len ní se do spole nosti, - neznamená nenapravitelný právní zásah v p ípad justi ního omylu, - doživotí p...
|
|
Právní úprava včelařství
Voda, Jiří ; Franková, Martina (oponent) ; Damohorský, Milan (vedoucí práce)
82 12.Závěr Právo životního prostředí se i nadále vyvíjí velmi rychle a dynamicky. Růstu právních úprav však neodpovídá efektivnost jejich prosazování v praxi, které pokulhává. Nejsou plně oceněny principy prevence a předběžné opatrnosti. Více se bojuje s následky a málo se hledí na příčiny a základy nepříznivého stavu. Právo životního prostředí bude mít jistě významnou roli v soustavě závazných pravidel chování subjektů k přírodě. Právo bude více tvořeno nástroji ekonomickými a finančními než administrativními. Daleko vyšší roli budou hrát daně, poplatky, povinná pojištění, účelové fondy aj. Ve vztahu k prevenci je třeba se zamyslet nad trestněprávní politikou, dnes již skupin států. Bude zřejmě více trestné již závažnější ohrožení životního prostředí či jeho složek, trestní odpovědnost právnických osob již nesmí být tabuizována. Předpokládá se, že již v našem století dojde k zásadním klimatickým změnám. Roste nejen teplota pevniny a oceánů, ale mění se síla a průběh mořských proudů, trvale zmrzlá půda rozmrzá. Na tomto stavu se podílí využívání fosilních paliv a vlivy v zemědělství, včetně zmenšování ploch zeleně a půdy na planetě. Nekoncepční stavebnictví vede k problémům se zásobami podzemní vody. Ačkoliv je všeobecně uznávaná idea trvale udržitelného rozvoje, v každodenním životě si s jejím dodržováním...
|
| |
|
Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí
Pospíšilová, Barbora ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
. Závěr Deliktní odpovědnost fyzických osob, jakožto jeden z právních nástrojů ochrany životního prostředí, má v demokratické společnosti bezesporu své opodstatněné místo. V poslední době sílí tendence dávat přednost trestněprávní odpovědnosti před odpovědností správní, pravdou ale je, že většina protiprávních činů proti životnímu prostředí je projednávána a sankcionována právě v rámci správního práva. Trestní právo je ceněno především pro svoji preventivní a represivní funkci a schopnost výrazněji postihnout pachatele nejzávažnějších deliktů. Na druhé straně je jeho využití v praxi spojeno s řadou procesních překážek, které často brání náležitému využití trestněprávní úpravy při ochraně životního prostředí. Jedná se zejména o problémy s prokazováním příčinného vztahu mezi protiprávním jednáním určité osoby a způsobeným následkem a s prokazováním míry způsobeného následku, značně obtížné je též samotné obstarávání potřebných důkazů. Nezanedbatelnou roli hraje rovněž skutečnost, že orgány činné v trestním řízení mnohdy nemají potřebné odborné znalosti ani dostatek času se trestnými činy proti životnímu prostředí náležitě zabývat. Jsou to příslušné správní orgány, resp. jejich jednotlivé útvary disponující odborně vzdělanými pracovníky v dané oblasti, jimž je uložena povinnost vykonávat dohled nad dodržováním...
|
|
Právo oběti na kompenzaci za újmu způsobenou pachatelem
RUSÍNOVÁ, Dana
Bakalářská práce je zaměřena na zkoumání práv oběti trestného činu uvedených v právním řádu České republiky. V souvislosti s právy oběti se zabývá dopadem novely trestního zákona na postavení oběti trestných činů, kdy dojde k výraznému posílení procesního práva obětí trestných činů. Oběť bude mít mnohem větší možnost se vyjádřit k trestnému činu během samotného trestního řízení, popsat vlastní psychický stav, následky trestného činu. Očekává se, že pozice oběti v trestním řízení bude mnohem silnější než dosud. Práce se zabývá analýzou procesu prokazování a rozhodování v trestním řízení o výši nároku na odškodnění oběti trestného činu majetkové újmy, ale i morální újmy způsobené pachatelem. Cílem není jen upozornit na vnímání prožité situace obětí trestného činu, ale i poukázat na obnovu narušených mezilidských vztahů mezi obětí a lidmi okolo oběti trestného činu. Pachatele je nutné přimět k tomu, aby se odpovědně pokusil o kompenzaci následků trestného činu. Cílem práce je vytvoření ucelené studie o přehledu práv oběti trestného činu uvedených v trestním řádu a poskytnutí srozumitelného návodu k tomu, jak správně vést oběť trestného činu, aby uplatnila v praxi náhradu škody z prostředků pachatele trestného činu.
|
| |
| |
|
Veřejné mínění o interrupci a eutanazii
Škodová, Markéta
V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory českých občanů na umělé přerušení těhotenství. Respondenti se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána. Další otázka zkoumala, jaký postoj zaujímají čeští občané k eutanazii.
|
|
Veřejné mínění o interrupci a eutanazii
Škodová, Markéta
V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory českých občanů na umělé přerušení těhotenství. Respondenti se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána. Další otázka zkoumala, jaký postoj zaujímá česká veřejnost k eutanazii.
|
host ::
