|
|
Využití stresových faktorů k produkci lipidických látek kvasinkami rodu Metschnikowia
Tručková, Marie ; Márová, Ivana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
stresových faktorů v kultivačním procesu, jako je osmotický stres, oxidační stres, dehydratace, doba kultivace, pH či teplota, na kvasinky rodu Metschnikowia. Praktická část se fokusuje na stres osmotický a oxidační, přičemž oxidační stres byl proveden za dvou odlišných podmínek (odlišná doba kultivace a teplota). Produkční vlastnosti kvasinek byly monitorovány zejména plynovou chromatografií a okrajově také průtokovou cytometrií. Analýza byla provedena pro kmeny Metschnikowia pulcherrima, Metschnikowia andauensis, Metschnikowia chrysoperlae, Metschnikowia sinensis, Metschnikowia zizyphicola a Metschnikowia shanxiensis. Výsledky prokázaly, že jak oxidační stres, tak osmotický stres vyvolává lepší produkci lipidických látek. Množství lipidů a zejména složení mastných kyselin se také měnilo v závislosti na studovaných kmenech a použitých kultivačních podmínkách. V práci byla dále prokázána produkce nenasycených mastných kyselin. Nejvhodnějším prostředím pro produkci lipidů a nenasycených mastných kyselin se zde ukazuje být solné prostředí. Je možné s přehledem říci, že kvasinky rodu Metschnikowia jsou vysoce adaptabilními kvasinkami. Tato vlastnost z nich činí potenciálně slibné biotechnologické producenty.
|
|
|
Informovanost o nahrazení kuchyňské soli v potravinách
Vaňková, Marie ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice kuchyňské soli a možnostem jejího nahrazení v potravinách. Zvolené téma je velmi aktuální, protože zdravá výživa je v současné době moderním trendem. Kuchyňská sůl je nedílnou součástí jídelníčku každého člověka. Jako sloučenina dvou biogenních prvků sodíku a chlóru má v lidském těle nezastupitelné funkce. Zvýšený příjem sodíku však může být spojen se zdravotními riziky, především s hypertenzí. Světová zdravotnická organizace doporučuje maximální denní příjem soli 5 g. Podle aktuálních statistik je přitom příjem soli v České republice až třikrát vyšší. Je tedy vhodné konzumaci soli omezit a snažit se o její náhradu, aniž by došlo ke snížení chuti potravin. Jedním z cílů této práce bylo zjistit, jaké jsou možnosti nahrazení soli a jaká je jejich dostupnost. Praktická část se dále zabývá výsledky dotazníkového šetření, během kterého byla zkoumána informovanost různých skupin obyvatelstva (žáci, pedagogičtí pracovníci, vedoucí školních jídelen) o kuchyňské soli a možnostech jejího nahrazení v potravinách. Na základě zjištěných skutečností byl navrhnut projekt Sůl prospěšná i nebezpečná, který má za cíl zlepšit informovanost žáků o tomto tématu. Výstupy je možné využít v praxi základních škol v rámci předmětu Výchova ke zdraví.
|
|
|
Studium akumulace polyhydroxyalkanoátů u cyanobakterií
Pacasová, Viktorie-Alexandra ; Slaninová, Eva (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřená na studium vlivu vybraných stresových faktorů na produkci PHB u kmenů cyanobakterií Synechocystis sp. PCC 6803 a Synechocystis salina CCALA 192. Cyanobakterie byly kultivovány v multikultivátoru a jako stresový faktor byl použit zvýšený obsah soli (chloridu sodného) nebo směs acetátu a -butyrolaktonu v kultivačním médiu. Obsah PHB v jednotlivých cyanobakteriích byl stanovován pomocí plynové chromatografie, přítomnost a množství barviv byla stanovována pomocí extrakce barviv a pomocí přímé spektrofotometrické analýzy. Získané výsledky nepotvrdily hypotézu o zvýšení produkce PHB při kultivaci cyanobakterií v prostředí se zvýšeným obsahem soli. Příčinou tohoto zjištění je pravděpodobně společné působení několika stresových faktorů jako zvýšený obsah soli, kontinuální osvětlení v multikultivátoru a limitace dusíkem, díky použitému typu média, na kultury Synechocystis salina CCALA. Při kultivaci se směsí acetátu a -butyrolaktonu byly kultury analyzovány stejným způsobem, jako v případě prostředí se zvýšeným obsahem soli, a byla stanovována i přítomnost kopolymeru 3-hydroxybutyrátu a 4-hydroxybutyrátu. Během této kultivace byl rovněž pozorován pozitivní vliv kombinace působení kontinuálního osvětlení, typu média limitujícího dusík a výchozí koncentrace buněk v kulturách na rychlost růstu vybraných kmenů cyanobakterií.
|
|
|
Technologie výroby vinné klobásy se sníženým obsahem soli
Martonová, Rebeka ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Cieľom tejto bakalárskej práce bola príprava vínnych klobás so zníženým obsahom soli a následná senzorická analýza. Teoretická časť charakterizuje všeobecne mäso a mäsové výrobky, ďalej chlorid sodný (kuchynskú soľ) a jeho význam v potrave. V ďalších kapitolách sa práca zaoberá senzorickou analýzou vzoriek a analytickou metódou na stanovenie koncentrácie prvkov v biogénnych vzorkách, konkrétne optická emisná spektrometria s indukčne viazanou plazmou. Experimentálna časť sa zameriava na vyhodnotenie dát zo senzorickej analýzy pomocou Kruskal-Wallisovho a Spearmanovho testu. Vzorky boli následne analyzované pomocou metódy ICP-OES. Analýza zisťovala koncentráciu sodíku a draslíku vo vzorkách vínnych klobás pred a po upečení.
|
|
|
Soľ v potravinách a možnosti použitia jej náhražiek
Kertysová, Klaudia
Tématem této práce je "Sůl v potravinách a možnosti použití její náhražek." Sůl vznikla už před mnoha lety a kromě moří se vyskytuje i v půdě. Byla velmi cenná. Lidé ji kromě dochucování, konzervace používali i jako platidlo. Těží se třemi způsoby. Horskou těžbou, odpařováním nebo vyluhováním, kde vzniká solanka. Sůl se skládá ze sodíku a chlóru. Jsou to prvky, které zabezpečují správnou funkci organismu. Tedy sůl je pro organizmus nezbytná. Překročení denní doporučené dávky však může vést ke zhoršení zdraví. Nejčastějším onemocněním je hypertenze. Sůl se využívá v masném, v mlékárenském ale i pekařském průmyslu. Zajišťuje správnou strukturu finálních výrobků a také působí proti mikrobiálnímu kažení. Vysoký příjem soli je celosvětovým problémem. Proto se využívají různé náhražky soli, které sníží obsah soli v potravinách.
|
|
|
Sůl v masných výrobcích
Bartuňková, Barbora
Bakalářská práce „Sůl v masných výrobcích“ se zabývá problematikou použití různých druhů solí v masných výrobcích, a dále i v pekařském a mlékárenském průmyslu. Spotřeba soli v České republice je 13 – 14 g na osobu a den. Nejčastěji používanou soli v masném průmyslu je chlorid sodný a dusitanová solící směs. Způsob použití solí závisí od druhu masného výrobku, může se předsolovat, solit na sucho, nakládat maso do láku, může se dělat kombinované solení nebo nastřikování láku do svaloviny. Obsah soli v masných výrobcích je regulován legislativou Evropské unie, nařízením EP a Rady č. 1333/2008 a ke stanovení je možné použit metodu dle Mohra, dle Volharda a potenciometrickou metodu. Sůl má jak pozitivní tak i negativní vliv na zdraví člověka. Zvýšená konzumace soli může vyvolat kardiovaskulární onemocnění, rakovinu žaludku, poruchy jater, ledvin nebo obezitu. Na druhou stranu má sůl pozitivní účinek na lidský organismus. Sůl má vliv na látkovou výměnu a také má vliv na přenos impulzů v mozku člověka.
|
|
|
Obsah soli v potravinách a její příjem v ČR
Olišarová, Anna ; Dostálová, Jana (vedoucí práce) ; Chrpová, Diana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obsahem soli v potravinách a jejím příjmem v České republice. Spotřeba soli v České republice dosahuje až trojnásobku doporučeného množství soli na den. O její snížení se dlouhodobě pokoušejí společnosti jako je WHO, EU, EFSA, WASH, Společnost pro výživu a další. Za nejúčinnější nástroj pro snížení spotřeby soli se ukazuje reformulace potravin. V teoretické části je popsána legislativa týkající se soli. Probrán je vliv chloridu sodného na lidský organismus. Uvedeno je, co se děje v těle při nedostatku nebo nadbytku Na. Dále jsou popsána možná rizika nadbytečné konzumace soli. Je vysvětleno využití soli v potravinářství a potravinářských technologiích. Jsou popsány komodity potravin, které jsou významnými zdroji soli, jako je chléb a pečivo, masné výrobky a některé druhy sýrů. Představena je také reformulace potravin a snahy potravinářů o snížení soli ve výrobcích. Uvedeno je doporučené množství soli a aktuální produkce a spotřeba soli. Cílem praktické části je zjistit jaké je povědomí skupiny obyvatel ČR o množství soli v potravinách, o jejich vlastní spotřebě soli, znalost doporučeného množství soli na den a čtení etiket na obalech potravin a zda je ovlivní množstvím soli ve výrobku při nákupu potravin. Sběr dat byl proveden pomocí dotazníkového šetření. Dotazník...
|
|
|
Diagnostika diafragmového výboje ve vodných roztocích a jeho aplikace pro povrchovou úpravu nanomateriálů
Dřímalková, Lucie ; Brablec, Antonín (oponent) ; Janda,, Mário (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Přesný mechanizmus samotného zapálení výboje v roztocích není dosud znám, ačkoli v posledních několika letech došlo k velkému pokroku a přiblížením, z nichž některá jsou nastíněna v teoretické části práce. Tato práce je rozdělena na dvě experimentální části. První část se zabývá diagnostikou diafragmového výboje v roztocích elektrolytů a druhá část je zaměřena na jeho využití k rozpadu aglomerátů (vyšší homogenizaci distribuce) uhlíkových nanotrubek v roztocích. V experimentu 1 se k diagnostice diafragmového výboje v roztocích elektrolytu používaly tři různě velké reaktory (4 l, 100 ml, 50 ml) s diafragmovou konfigurací. Diagnostika probíhala pomocí časových záznamů proudu a napětí s doplněním synchronizovaných snímků z ICCD kamery, které byly zapojeny do čtyřkanálového osciloskopu. V-A charakteristiku lze popsat pomocí tří dějů probíhajících v roztoku elektrolytu za postupného zvyšování napětí. Za postupného zvyšování napětí v roztoku dochází nejdříve k elektrolýze. Další fáze je tvorba mikrobublin či bublin, která je na křivce charakteristická mírným poklesem nárůstu procházejícího proudu. Prudkým nárůstem procházejícího proudu je zase charakteristická poslední fáze a to výbojová fáze. Vzdálenost elektrod od diafragmy nijak významně neovlivňuje V-A charakteristiku. S vyšším průměrem dírky prochází vyšší proud, což však nemá vliv na počátek generace bublin či zápalné napětí. Čím je tloušťka diafragmy vyšší, tím je potřeba vyšší napětí k počátku generace bublin a následně i k zapálení výboje. Porovnáním napětí počátku generace bublin a zápalných napětí pro PET diafragmy a diafragmy z keramiky nebyl zjištěn žádný zásadní rozdíl. Jedním z nejdůležitějších parametrů je vodivost roztoku elektrolytu. Čím vyšší je vodivost roztoku, tím je potřeba nižší napětí pro počátek generace bublin a také dochází ke generaci výboje při nižším zápalném napětí. Druhá experimentální část je zaměřena na zkoumání vlivu diafragmového výboje na uhlíkové nanotrubky. Pro úpravu uhlíkových nanočástic se používá speciálně navržený reaktor ve tvaru U. Jako elektrolytický roztok je používána vodovodní voda a vodné roztoky organických sloučenin. Výboj je generován pomocí nepulzního stejnosměrného zdroje s napětím v rozmezí 0 – 2,8 kV přiváděným na platinové elektrody umístěné v roztoku elektrolytu. Výsledky měření prokázaly, že diafragmový výboj má pozitivní účinky na rozmotání shluků a aglomerátů uhlíkových nanotrubek. Primární účinek na rozmotání mají pravděpodobně rázové vlny generované výbojem. Ukázalo se, že ošetření plazmatem v katodovém a anodovém prostoru se liší. Ošetření plazmatem v anodovém prostoru má mnohem vyšší účinky než v katodovém. Účinky rozmotání uhlíkových nanotrubek roztoku jsou dlouhodobé a neztrácí svůj efekt ani po několika měsících. Pomocí infračervené spektroskopie nebyly zjištěny žádné významné změny ve struktuře plazmatem ošetřených nanotrubek.
|
|
|
Zdravotní aspekty kuchyňské soli v potravinách
Wűrzová, Anna ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Králíková, Eva (oponent)
Chlorid sodný je nedílnou součástí naší výživy a má důležitou funkci v metabolismu lidského organismu. Obsahuje sodík, který je jedním ze základních minerálů těla. Sůl je pro naše tělo nezbytná, avšak její nadbytečný příjem vede k řadě negativních zdravotních účinků. Teoretická část práce popisuje jak fyziologický význam chloridu sodného, tak i negativní vliv kuchyňské soli na organismus. Dále se zabývá legislativními požadavky na sůl, doporučenými denními dávkami a trendy ve spotřebě soli. V neposlední řadě informuje o léčebné výživě a prevenci vzniku onemocnění, která souvisí s nadbytečným příjmem soli. Cílem práce je vypracovat přehled o významu a použití soli a negativních zdravotních účincích nadbytečného množství soli ve výživě člověka a dále laboratorní ověření obsahu soli u vybraných potravin a porovnání naměřených výsledků s údaji o obsahu soli uvedených na obalech. Součástí práce jsou vzorové jídelníčky s různým obsahem soli. Sestavené celodenní jídelníčky pomocí programu Nutriservis představují, jak se správně stravovat a dodržet zdravotní doporučení pro příjem soli dle WHO a zároveň obsahují i nevhodné příklady jídelních lístků s překročenou denní dávkou soli. Pro laboratorní práci byla zvolena metoda argentometrické titrace chloridů podle Mohra. Chlorid sodný byl stanovován celkem v 10...
|
|
|
Vliv vybraných těžkých kovů na fyziologii ryb
Šanda, Radek
Práce se zabývá studiem působení rtuti na hematologické ukazatele a biochemické parametry v krevní plazmě kapra obecného (Cyprinus carpio L.). Teoretická část práce se zabývá problematikou výskytu rtuti a jejich forem ve vodním prostředí a v rybách. Praktická část zahrnuje, jak působení samotné rtuti, tak i vlivy rtuti za přídavku chloridu sodného. V I. experimentu došlo k vystavení Cyprinus carpio L. několika koncentracím rtuti po dobu 5, 10 a 15 dnů. Ve II. experimentu byl kapr obecný vystaven koncentraci rtuti 1,5 micro g.l-1 s přídavkem různých koncentrací chloridu sodného (29 mg.l-1, 300 mg.l-1, 1 000 mg.l-1) po dobu 72 hod. Pro stanovení hematologických ukazatelů a biochemických parametrů ve vzorcích krevní plazmy kapra obecného bylo využito přístroje Konelab T 20xt a přístroje Easy Lyte. Získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena.
|
host ::
RSS.