|
|
Stres management u pedagogických pracovníků
Urbanová, Marie ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Lorencová, Hana (oponent)
Diplomová práce si dává za cíl zmapovat přítomnost stresu v pedagogické profesi, jeho význam, vliv i okolnosti, které jeho výskyt ovlivňují. Práce dále mapuje výskyt syndromu vyhoření, jeho projevy i vlivy, které jeho výskyt mohou zapříčinit. Práce se též zabývá oblastí stress managementu a jeho možných využití v pedagogické profesi, převážně pak time managementem, sebereflexí a vlivem pozitivní orientace. Metodou výzkumu bylo dotazníkové šetření mezi pedagogy pražských škol a pilotní rozhovory s vybranými pedagogy či řediteli. Výstupy práce potvrdily, že existuje souvislost mezi hodnotami syndromu vyhoření a délkou pedagogické profese, věkem, pohlavím a dalších sledovaných aspektů, nicméně hypotézy vycházející z prostudované literatury nebyly potvrzeny.
|
|
|
Využívání technik sebeřízení při předcházení syndromu vyhoření ředitelů v mateřských školách
Šolcová, Hana ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Lisnerová, Romana (oponent)
Diplomová práce nazvaná Využívání technik sebeřízení při předcházení syndromu vyhoření ředitelů v mateřských školách si klade za cíl identifikovat techniky sebeřízení, time a stres managementu ředitelů mateřských škol. Práce vychází v teoretické části z poznatků o ředitelích škol, jejich motivaci a kompetencemi, sebeřízením, sebereflexí, dotýká se i seberozvoje. Dále se diplomová práce zabývá syndromem vyhoření, jeho projevy a prevencí, time a stres managementem, pomůckami a technikami, které pomáhají při řízení času, dotýká se i tzv. zlodějů času. Práce zmiňuje i stres, který ředitele provází, jsou zde popsány projevy stresu, jeho kladné a záporné působení na člověka a popsána je i prevence, která by měla člověku pomoci při zvládání stresových situací. Teoretická část práce vychází z odborné literatury a vysvětluje pojmy a názory autorů zabývajících se sebeřízením, time a stres managementem. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na identifikaci technik z oblasti sebeřízení, time a stres managementu, které ředitelé mateřských škol využívají v rámci sebeřízení a které jim pomáhají při předcházení stresu a následného syndromu vyhoření. Výzkumné šetření probíhalo formou dotazníků, které byly rozeslány ředitelům Prahy 8 a 9. Rozhovory, které následovaly, byly vedeny s řediteli Mateřských škol v Praze....
|
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků v zařízeních pro seniory
Šebková, Štěpánka ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
1 Anotace Diplomová práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření a supervize, jakožto formy jeho prevence. Téma je zaměřeno na pracovníky, kteří se věnují seniorům trpících demencí v zařízeních denního stacionáře. Práce je dělena na dvě části. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů týkajících se syndromu vyhoření, demence, denního stacionáře a supervize. Výsledky praktické části vychází z výzkumných metod, konkrétně vlastního dotazníku, a již vypracovaného dotazníku Ch. Maslachové a Ayali Pinesové "Tedium Measure". Diplomovou práci jsem dále rozšířila o rozhovor s vybraným odborníkem. Formou otevřených otázek se dotýkám oblasti supervize a syndromu vyhoření z praktického pohledu a zkušeností. Základním cílem práce je přispět k prevenci syndromu vyhoření, a také zmapovat, zda je supervize v zařízeních denního stacionáře využívána a přispívá k předcházení syndromu vyhoření.
|
|
| |
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce České republiky
MARKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá tématem syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek (ONSD) Úřadu práce ČR. V literatuře se setkáme s celou řadou definic syndromu vyhoření; některé z nich se orientují na stav emočního, mentálního a fyzického vyčerpání a jiné vnímají syndrom jak proces, který má určitý vývoj. Nicméně syndrom vyhoření představuje celý soubor příznaků, který se projevuje ztrátou elánu, radosti ze života a ztrátou energie. Úřad práce ČR plní úkoly v oblasti zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ale především také zajišťuje administrativu, rozhoduje a také vyplácí nepojistné sociální dávky. Na Úřadu práce ČR zajišťují chod oddělení ONSD především referenti a sociální pracovníci, kteří jsou extrémně vystaveni nebezpečí syndromu vyhoření, protože jejich náplní práce je každodenní jednání s klienty, kteří mají ne jeden, ale více problémů, které nejsou schopni vlastními silami řešit, a od pracovníka čekají mnohdy více, než jim může poskytnout. Cílem diplomové práce je popsat problematiku syndromu vyhoření u pracovníků (sociálních pracovníků a referentů) ONSD Úřadu práce ČR. Dílčím cílem je zjistit, jestli pracovníci mají informace, jak syndromu vyhoření předcházet a zároveň porovnat rozdíl mezi pracovníky velkých a malých měst. Dalším dílčím cílem je zjistit, jestli se pracovníci subjektivně cítí vyčerpáni. S ohledem na tyto cíle byly stanoveny tři hypotézy: Pracovníci ONSD ve větších městech se cítí subjektivně více vyčerpáni než pracovníci v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD. Referenti ONSD se cítí subjektivně více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Dále byla zvolena výzkumná otázka: Jaké povědomí mají pracovníci ONSD Úřadu práce ČR o syndromu vyhoření? Pro potřeby výzkumu byla zvolena kvantitativní strategie, metoda dotazování v technice dotazníku. Výzkumný vzorek tvoří 148 pracovníků ONSD, kteří úplně a správně vyplnili dotazník. Jako doplňková technika byl použit kvalitativní sběr dat, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, kdy z 249 pracovníků ONSD bylo prostým náhodným výběrem vylosováno 8 komunikačních partnerů, kteří tedy tvoří druhý výzkumný vzorek. Výsledky kvantitativního výzkumu jsou prezentovány popisnou statistikou pomocí grafů a tabulek. Stanovené hypotézy byly testovány statistickou metodou dobré shody, Chí-kvadrát test. Výsledky ukazují, že pracovníci ONSD ve větších městech se necítí více vyčerpáni než pracovníci ONSD v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD a referenti ONSD se necítí více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Pro fixaci dat kvalitativního výzkumu jsem zvolila ruční zápis. Analýzu kvalitativních dat jsem provedla metodou vytváření trsů, což znamená, že jsem vyhledávala ve výrocích osob všechny takové pasáže, které se týkají jednoho úzce ohraničeného okruhu. Z odpovědí komunikačních partnerů vyplynuly následující 3 trsy: informovanost o syndromu vyhoření, vnímání klientů a subjektivní pocity. Výsledky kvalitativní části výzkumu ukazují, že pracovníci ONSD sice mají znalosti o syndromu vyhoření, znají jeho příčiny a mají představu o prevenci. Nicméně tyto informace jsou většinou neúplné, někdy matoucí ve smyslu zaměření se na nepodstatné příčiny a pomíjení těch důležitých. Z jednotlivých odpovědí je také patrné, že většina komunikačních partnerů vnímá své klienty a práci s nimi jako přítěž, jako problém, práce je jim nepříjemná a nebaví je. Z výzkumu dále vyplývá, že Úřad práce ČR by měl organizovat cílené školení o prevenci před syndromem vyhoření právě s ohledem na pracovní pozici, kterou pracovník vykonává. Předpokládaný přínos práce pro praxi je poskytnutí studijního materiálu pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také jako informační materiál pro Úřad práce ČR.
|
|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Bártová, Soňa ; Linkeschová,, Dana (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma „Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu“ se zabývá touto v současné době často diskutovanou problematikou se zaměřením na možné příčiny pracovního stresu, vlivu stresu na zdraví a techniky zvládání stresu. Teoretická část pojednává o stresu a souvisejících pojmech. V praktické části jsem provedla analýzu stresové zátěže některých zaměstnanců společnosti dm drogerie markt, s.r.o. Závěrem jsem formulovala opatření vedoucí ke snížení stresu na tomto pracovišti.
|
|
|
Syndrom vyhoření v pedagogické praxi
Slívová, Tereza ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Hubinková, Zuzana (oponent)
Tématem diplomové práce je syndrom vyhoření u pedagogických pracovníků. Cílem práce je komplexní analýza tohoto onemocnění, kde se v první fázi práce věnuje definici syndromu vyhoření jakožto civilizační choroby dnešní společnosti a specifikaci jeho teoretických východisek. Následuje rozbor příčin, příznaků a fází vývoje syndromu. Práce v neposlední řadě rozebírá také jednotlivé možnosti léčení a vyléčení syndromu, včetně toho, jak mu předcházet, vyvarovat se ho nebo se s ním vyrovnat. Navazuje část věnující se charakteristice a vývoji pedagogické profese, jež obsahuje kapitoly rozebírající syndrom vyhasnutí právě u této profesní skupiny. Tento úsek diplomové práce se zabývá příčinami případné náchylnosti pedagogů k tomuto onemocnění, zátěži pedagogů při výkonu profese a specifickými příčinami výskytu syndromu. Cílem praktické části práce je vytvoření kazuistiky popisující konkrétní případ syndromu vyhoření u respondentky působící v pedagogické praxi. Kazuistika se opírá o kvalitativní šetření, provedené formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů s danou respondentkou, jež je doplněno rozhovory s jejími kolegy, zaměstnavatelem, terapeutem a dalšími doprovodnými metodami, sloužícími k dokreslení situace a docílení hlubokého kontextuálního porozumění ohledně detailů tohoto konkrétního případu.
|
|
|
Zátěž sociálních pracovníků na dávkách pomoci v hmotné nouzi na příkladu sociální reformy
BOČANOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá otázkami psychické a tělesné zátěže sociálních pracovníků na dávkách pomoci v hmotné nouzi. Hlouběji popisuje úskalí a problémy sociální práce, které byly spojeny s výkonem profese v této agendě především po sociální reformě k 1.1.2012. Postupně jsou probírány veškeré aspekty, se kterými se mohou pracovníci na dávkách pomoci v hmotné nouzi setkat, jako je stres, přepracování, syndrom vyhoření - burn out, zvýšení nemocnosti, komunikační problémy, konflikty na pracovišti, agresivní klienti. Není opomenuto ani zvládání a předcházení zátěži. V pozadí diplomové práce je srovnávána sociální práce před a po sociální reformě a z toho plynoucí návrhy na zlepšení situace sociálních pracovníků na úřadech práce.
|
|
|
Význam supervize pro zdravotnické pracovníky v lůžkových zařízeních
CIKLEROVÁ, Monika
Abstrakt V teoretické části této práce je popsána oblast zdravotnictví s důrazem na práci nelékařských zdravotnických pracovníků v kontextu s platnou legislativou. Teorie dále přibližuje aspekty práce zdravotníků v kontextu s etickými zásadami a zátěží v rovině emocionální, psychické, fyzické i sociální, kterou sebou povolání zdravotníka přináší. Zamýšlí se nad možnými projevy vyčerpání a únavy v těchto rovinách a plynule navazuje popisem projevů syndromu vyhoření. Tento soubor příznaků je často vnímán v kontextu s prací v takzvaných pomáhajících profesích, kam patří též zdravotničtí pracovníci. V rozvinutém a neošetřeném stádiu může takový syndrom vést až k profesionálnímu selhávání ve smyslu nevratného poškození pracovníka a též jeho pacienta nebo klienta. Ve zdravotnictví, jakkoli je to oblast s enormní zátěží pro pracovníky, s příčinou především permanentním stykem s utrpením, bolestí a bezmocí, je supervize zatím metodou, která není příliš rozšířená a používaná. Výzkumem v Oblastní nemocnici Příbram, a.s., se snaží nalézt a pojmenovat možné bariéry rozvoje supervize a přispět k většímu zájmu pracovníků o její zavedení. Na základě stanovených výzkumných otázek nachází hlavní bariéry především v malé informovanosti a zkušenosti vedoucích pracovníků v možnostech a funkci supervize. Překážky identifikuje též v obavě z finanční a časové náročnosti supervize a v zahlcení zdravotníků nutností učit se a neustále vstřebávat i aplikovat velké množství odborných metod a informací. Tím pádem zbývá malý prostor, který dovolí nelékařským zdravotnickým pracovníkům zabývat se projevy vlastního deficitu a péčí o sebe. V oblasti specifikace podmínek, které by supervize ve zdravotnickém zařízení musela splňovat, nachází práce pouze jednu odpověď, a sice, že případný supervizor by se měl velmi dobře orientovat ve zdravotnickém prostředí, případně mít vlastní zdravotnickou praxi a zkušenost, aby byl pro supervidované zdravotníky autentický a věrohodný. Práce dále zjišťuje, že vedení zdravotnického zařízení případnou supervizi u svých zaměstnanců sice podporuje, zatím však nijak nezaznamenalo zájem o její zavedení. Výsledky dotazníkového šetření mezi nelékařskými zdravotnickými pracovníky vybraných oddělení této nemocnice, které bylo součástí výzkumu v této práci, však ukazují, že více než 50% dotazovaných považuje supervizi ve zdravotnictví za potřebnou. Konkrétní oblasti potřebné podpory u nelékařských zdravotnických pracovníků pak výzkum nalezl v nejčastěji se opakujících vyjádřených pocitech. Jednalo se zejména o pocit nedostatečného uznání a ocenění vlastní práce a dále pocit, že vlastní práce již nepřináší pracovníkovi radost. Ve velké míře byly dotazovanými také popisovány problémy v oblasti somatické, zejména časté bolesti hlavy, obtíže spojené se zažíváním a dýcháním a poruchy spánku, které s vyčerpáním mohou souviset. Výzkumná práce nachází dobré podmínky pro zavedení supervize ve zkoumaném zdravotnickém zařízení. Je však třeba nejprve zajistit dobré a dostatečné informace jak pro vedoucí pracovníky, tak i pro nelékařské zdravotnické pracovníky samotné. Klíčové je zde přijetí myšlenky, že investice do spokojených a ?nevyhořelých? zaměstnanců je deviza stejně důležitá, jako špičkové vybavení a dobře zvládnuté postupy práce odpovídající nejnovějším poznatkům lékařské vědy. Tato práce nabízí některé poznatky o pocitech nelékařských zdravotnických pracovníků s cílem podpořit zavádění supervize v lůžkových zdravotnických zařízeních pro tuto profesní skupinu. Je určená jak pracovníkům samotným, tak i managementu zdravotnických zařízení. Jako studijní materiál může posloužit studentům zdravotnických, sociálních i psychologických oborů. Jejím cílem je propagovat myšlenku, že dobře léčit a pomáhat může jen člověk, který je sám zdravý, jistý ve svých schopnostech a nasycený ve svých potřebách.
|
host ::
RSS.