Název:
Syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce České republiky
Překlad názvu:
Burnout Syndrome of the Czech Republic Labour Office Workers from Noninsurance Social Benefits Department
Autoři:
MARKOVÁ, Marcela Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2016
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Diplomová práce se zabývá tématem syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek (ONSD) Úřadu práce ČR. V literatuře se setkáme s celou řadou definic syndromu vyhoření; některé z nich se orientují na stav emočního, mentálního a fyzického vyčerpání a jiné vnímají syndrom jak proces, který má určitý vývoj. Nicméně syndrom vyhoření představuje celý soubor příznaků, který se projevuje ztrátou elánu, radosti ze života a ztrátou energie. Úřad práce ČR plní úkoly v oblasti zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ale především také zajišťuje administrativu, rozhoduje a také vyplácí nepojistné sociální dávky. Na Úřadu práce ČR zajišťují chod oddělení ONSD především referenti a sociální pracovníci, kteří jsou extrémně vystaveni nebezpečí syndromu vyhoření, protože jejich náplní práce je každodenní jednání s klienty, kteří mají ne jeden, ale více problémů, které nejsou schopni vlastními silami řešit, a od pracovníka čekají mnohdy více, než jim může poskytnout. Cílem diplomové práce je popsat problematiku syndromu vyhoření u pracovníků (sociálních pracovníků a referentů) ONSD Úřadu práce ČR. Dílčím cílem je zjistit, jestli pracovníci mají informace, jak syndromu vyhoření předcházet a zároveň porovnat rozdíl mezi pracovníky velkých a malých měst. Dalším dílčím cílem je zjistit, jestli se pracovníci subjektivně cítí vyčerpáni. S ohledem na tyto cíle byly stanoveny tři hypotézy: Pracovníci ONSD ve větších městech se cítí subjektivně více vyčerpáni než pracovníci v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD. Referenti ONSD se cítí subjektivně více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Dále byla zvolena výzkumná otázka: Jaké povědomí mají pracovníci ONSD Úřadu práce ČR o syndromu vyhoření? Pro potřeby výzkumu byla zvolena kvantitativní strategie, metoda dotazování v technice dotazníku. Výzkumný vzorek tvoří 148 pracovníků ONSD, kteří úplně a správně vyplnili dotazník. Jako doplňková technika byl použit kvalitativní sběr dat, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru, kdy z 249 pracovníků ONSD bylo prostým náhodným výběrem vylosováno 8 komunikačních partnerů, kteří tedy tvoří druhý výzkumný vzorek. Výsledky kvantitativního výzkumu jsou prezentovány popisnou statistikou pomocí grafů a tabulek. Stanovené hypotézy byly testovány statistickou metodou dobré shody, Chí-kvadrát test. Výsledky ukazují, že pracovníci ONSD ve větších městech se necítí více vyčerpáni než pracovníci ONSD v menších městech. Sociální pracovníci ONSD mají více informací o tom, jak předcházet syndromu vyhoření než referenti ONSD a referenti ONSD se necítí více vyčerpáni než sociální pracovníci ONSD. Pro fixaci dat kvalitativního výzkumu jsem zvolila ruční zápis. Analýzu kvalitativních dat jsem provedla metodou vytváření trsů, což znamená, že jsem vyhledávala ve výrocích osob všechny takové pasáže, které se týkají jednoho úzce ohraničeného okruhu. Z odpovědí komunikačních partnerů vyplynuly následující 3 trsy: informovanost o syndromu vyhoření, vnímání klientů a subjektivní pocity. Výsledky kvalitativní části výzkumu ukazují, že pracovníci ONSD sice mají znalosti o syndromu vyhoření, znají jeho příčiny a mají představu o prevenci. Nicméně tyto informace jsou většinou neúplné, někdy matoucí ve smyslu zaměření se na nepodstatné příčiny a pomíjení těch důležitých. Z jednotlivých odpovědí je také patrné, že většina komunikačních partnerů vnímá své klienty a práci s nimi jako přítěž, jako problém, práce je jim nepříjemná a nebaví je. Z výzkumu dále vyplývá, že Úřad práce ČR by měl organizovat cílené školení o prevenci před syndromem vyhoření právě s ohledem na pracovní pozici, kterou pracovník vykonává. Předpokládaný přínos práce pro praxi je poskytnutí studijního materiálu pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a také jako informační materiál pro Úřad práce ČR. My thesis deals with the topic of burning out of Department of non-insurance social benefits (DNSB) Labor Office workers in the Czech Republic. We can find a lot of definitions of Burn-out Syndrome in the literature. Some of them are focused on the emotional, mental or physical exhaustion, others interpret the syndrome as a process with certain development. Nevertheless, Burn-out Syndrome is a pack of symptoms including lack of zest and energy, life joy and mainly enthusiasm needed for work. There are various functions of the Labor office CZ: to fulfill tasks in the employment area, protection of employees in case of employer´s insolvency and first of all, to administrate, decide and pay non-insurance social benefits. Social workers and referees who work in DNSB are extremely endangered with Burn-out Syndrome because of their specific work. Their job requires daily talks with clients who do not have only one but various problems and who are unable to solve them by themselves. And these clients usually expect more service than the office workers can provide. The aim of my thesis is to describe the Burn-out Syndrome issue and its appearance in the group of the social workers and referees of the DNSB Labor Office CZ. Partial aim of my thesis is to find out if the workers have information how to precede it and to compare the difference between small and big town workers. Other partial aim is to find out if the workers subjectively suffer exhaustion. Three hypotheses were set up. Workers of DNSB in bigger towns feel subjectively more exhausted than those in smaller ones. Social workers have more information how to precede it than referees. Referees feel subjectively more exhausted than social workers. Flowingly there is a survey question: what do the workers in the DNSB Labor Office CZ know about Burn-out Syndrome? A quantity strategy of survey was set up via using questionnaire. There were 148 DNSB workers in the survey sample who filled in completely and correctly the questionnaire. As a complement strategy a quality data survey was used via questioning method, semi-structured interview. 8 workers from total 249 workers were chosen by random choice to be interviewed - this group forms the second survey sample. Results of quantity survey are presented with descriptive statistics using graphs and charts. The set up hypotheses were tested with statistic method of Chi-squared test. The results show that DNSB workers in bigger cities do not feel more exhausted than those in smaller ones. Social workers of DNSB have more information how to precede it than referees. Referees do not feel more exhausted than social workers of DNSB. For analysis of quality survey, a hand written record was chosen. There were identified three clusters: awareness about Burn-out Syndrome, perception of clients and personal feelings. The results of quality part show that DNSB workers have information about the Syndrome, but the information is incomplete - sometimes even confusing in the sense of focusing on the unimportant peculiarities instead of core causes. Regarding individual answers, most of the workers see the clients and work with the clients as something unpleasant, not entertaining. Moreover, we can imply from the survey a necessity of specialized training about Burn-out Syndrome focused on the workers. Practical anticipated benefit of the thesis is providing study materials to the students of the Health and Social Faculty of the Southern Bohemian University in České Budějovice and providing the materials to the Labor Office CZ.
Klíčová slova:
nepojistné sociální dávky; prevence syndromu vyhoření; referent; sociální pracovník; syndrom vyhoření; Úřad práce ČR; Burn-out Syndrome; Labor Office CZ; Non-insurance Social Benefits; Prevention of Burn-out Syndrome; Referee; Social Worker Citace: MARKOVÁ, Marcela. Syndrom vyhoření u pracovníků oddělení nepojistných sociálních dávek Úřadu práce České republiky. České Budějovice, 2016. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/47267
host ::
