| |
|
Aplikace jazykového práva a jazykové politiky při ochraně menšin v SRN. Na příkladu sporu lužickosrbských obcí Crostwitz a Radibor se státem Sasko v letech 2001-2006
Hartmanová, Lenka ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Dovalil, Vít (vedoucí práce)
Cílem této práce je popsat jazykovou politiku Spolkové republiky Německo vůči menšinovým a regionálním jazykům, vyskytujícím se na jejím území. Důraz bude kladen na stav ochrany menšinových a regionálních jazyků, především na soulad německého zákonodárství s moderními standardy ochrany menšin, formulovanými v mezinárodních úmluvách a soft law. Práce se zaměří rovněž na výslednou implementaci politik, týkajících se menšinových a regionálních jazyků a v závěrečné případové studii ji vyhodnotí. Problematika menšinových jazyků bude vždy posuzována v širším mezinárodním kontextu. Je proto nezbytné zasadit jazykovou politiku a situaci konkrétních menšinových jazyků do souvislosti s jazykovou politikou Evropské unie (EU) a dalších mezinárodních organizací. Jazyková politika patří do kompetencí jednotlivých členských států a Evropská unie jim poskytuje především podporu a to pomocí programů a doporučení. Existují určité náznaky samostatné jazykové politiky a speciálně politiky vůči menšinovým jazykům, ale jsou velmi omezené, jelikož se ani v rámci Evropské unie nedaří nalézt soulad mezi jednotlivými státy v tak ožehavém tématu, jako je ochrana menšin a menšinových jazyků. Přesto patří péče o evropské jazyky a zachování jazykové diverzity k základním principům EU a je zakotvena v článku II - 82 Charty základních...
|
|
Internacionalizace českého tisku a proměny obsahů hlavních českých deníků
Pivoňka, Ondřej ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Tato práce je inspirována kritickými teoriemi médií, zejména prací amerických badatelů Hermana a McChesneyho, významných představitelů radikálně kritického přístupu v mediálně globalizačním diskurzu. Snaží se aplikovat hlavní teze jejich teorie na české prostředí na příkladu denního tisku. Jejím jádrem je srovnávací empirická analýza formální struktury obsahu hlavních celonárodních deníků (Právo, Lidové noviny a Mladá fronta DNES) v roce 1994 a 2004. Nejprve jsou představeny metody vlastní analýzy, následuje vymezení teoretických východisek v rámci mediálně globalizačního diskurzu, analýza vývoje kapitálové struktury českého tisku a vlastní obsahová analýza, na vzorku dvaceti vydání od každého titulu v každém roce je sledováno 16 proměnných. Ověřují se hypotézy týkající se koncentrace a konsolidace kapitálu na novinovém trhu a globalizace, komercionalizace, bulvarizace a unifikace obsahů sledovaných titulů. Empirická část obsahuje také model měření míry bulvárnosti, "obsahové profily" sledovaných titulů a srovnání.jejich titulních stran. Výsledky analýzy některé z tezí výchozí teorie podporují (především teze o koncentraci kapitálu, komercionalizaci a bulvarizaci obsahů), jiným odporují (globalizace a unifikace obsahů). V zásadě však její pojetí společenské kritiky fungování masových médií potvrzují Powered...
|
|
Tajemná atmosféra Prahy a pražští němečtí autoři
Karevová, Darina ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
V diplomové práci se zabývám zvláštní tajemnou atmosférou Prahy, se kterou se setkáváme v dílech pražských německých autorů. Vycházím z analýzy dobového kulturního kontextu, ze skutečnosti dané prolínáním kultur tří etnik, českého, německého a židovského. Na vybraných dílech Gustava Meyrinka, Franze Kafky a Paula Leppina sleduji specifickou atmosféru, jejíž kořeny lze hledat v Praze.
|
| |
| |
|
Change of characters of the Bundeswehr Foreign missions - case of the Bosnian war
Hudzieczková, Eva ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Ryáček, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je změna povahy zahraničních misí Bundeswehru - případ války v Bosně a Hercegovině. Tato práce se nejdříve zabývá komplikovaným vznikem německé armády (Bundeswehru) a představuje její první humanitární mise pod vedením mezinárodních organizací. Dále se věnuje diskusi o tzv. Out-of-area nasazeních, která začala krátce před pádem železné opony, a to jak v německém parlamentu, tak i mezi širokou veřejností. Hlavní kapitola se zaměřuje na první zahraniční operaci německých vojáků ve válce v Bosně a Hercegovině. Další část představuje precedentní rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu z roku 1994, která těmto operacím dala právní rámec. Důležitým přínosem práce je reflexe tohoto tématu v českém tisku.
|
|
Komparace ekonomických reforem v Československu a NDR v šedesátých letech 20. století
Vochozka, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Práce se věnuje ekonomickým reformám v Československu a v Německé demokratické republice v 60. letech 20. století a jejich dopadu na hospodářský, politický i sociální vývoj společnosti. První část práce je zaměřena na Československo a základní předpoklady a teoretické základy reforem až po tzv. Šikovu reformu, která byla ukončena v roce 1968. V druhé části jsou pak reformní snahy v NDR přímo srovnávány s reformami v Československu a jejich celkovým dopadem na budoucí vývoj obou socialistických států. Závěr práce pak hodnotí přínos reforem a jejich uskutečnění v praxi.
|
|
Boj o národní identitu v 80. letech 19. století.
Kutová, Karolina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Cílem rigorózní práce je rozebrat společenskou a ekonomickou situaci v českých zemích s přihlédnutím k nacionalismu jako základní politické konstrukci obou českých liberálních politických stran, a tak zmapovat proměnu ve vedoucích pozicích v české liberální politice. Zároveň tento rozbor umožní posoudit cíle mladočechů a staročechů, v 80. letech 19. století jediných reprezentantů českého národa, s ohledem na snahy německé liberální politiky v Čechách.
|
|
Občané o odsunu a Benešových dekretech – listopad 2016
Červenka, Jan
V listopadovém reprezentativním šetření se CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., věnovalo problematice poválečného odsunu sudetských Němců a tzv. Benešových dekretů, jež kromě jiného vytvořily právní rámec odsunu. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda občané pokládají poválečný odsun sudetských Němců za spravedlivý, nebo nespravedlivý, zda by podle veřejnosti Benešovy dekrety měly platit i nadále, nebo zda by měly být zrušeny, a zda a jak ovlivňují vztahy s okolními zeměmi, tj. Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem.
|
host ::
