|
|
Kontinuální eliminační metody v intenzivní péči z pohledu všeobecné sestry
HOROVÁ, Petra
Účelem diplomové práce Kontinuální eliminační metody v intenzivní péči z pohledu všeobecné sestry je seznámení se s akutním i chronickým selháním ledvin, jelikož tato onemocnění jsou nejčastějším důvodem na jednotkách intenzivní péče a na anesteziologicko resuscitačních odděleních k použití eliminačních metod, dále v práci nastíníme problematiku eliminačních metod. Kontinuální očišťovací metody jsou v intenzivní medicíně důležitým léčebným postupem při již jmenovaném akutním či chronickém renálním selhání. Zvláště akutní selhání ledvin patří mezi časté komplikace u kriticky nemocných, a proto si ho v práci více probereme. Obáváme se ho, jelikož při něm dochází k náhlému snížení funkce ledvin, kdy ledviny ztrácí schopnost vylučovat odpadní produkty metabolismu a jejímž následkem je neschopnost udržet normální stav vnitřního prostředí organismu. Mortalita u akutního renálního selhání je vyšší než u chronického selhání, proto podpora nebo náhrada renálních funkcí, pro záchranu lidského života, je v současné době jedinou akceptovanou metodou léčby. Techniky podpory nebo náhrady renálních funkcí jsou nedílnou součástí orgánové podpory v intenzivní péči. Cílem práce bylo zpracování nejnovějších dostupných poznatků a specializované ošetřovatelské péči při kontinuálních eliminačních metodách. Snažili jsme se vytvořit ucelený, lehce pochopitelný přehled znalostí na toto téma. Jelikož se domníváme, že dané poznatky jsou nezbytné pro kvalitní vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Diplomová práce byla vypracována metodikou review a syntéza. Jelikož tato práce je čistě teoretická, čerpá zdroje literatury jak z českých tak i zahraničních poznatků. Informace byly získány z odborných publikací, odborných časopisů, monografií a internetových zdrojů. Výsledek této práce může být využit pro další výzkum této problematiky, nebo může být přínosem jako zdroj informací pro nelékařský zdravotnický personál. V diplomové práci rozebíráme akutní renální selhání, stručně chronické selhání ledvin, poté přecházíme na historii dialýzy a dále na již samotnou dialýzu, kterou podrobněji rozebíráme. Zaměřujeme se na technické aspekty jednotlivých eliminačních metod, jejich dělení, indikací k jejich zahájení, jejími výhodami a nevýhodami, popíšeme i cévní přístupy. Věnovali jsme zde prostor pro možnosti antikoagulace, typům membránových hemofiltrátů a dialyzátorů, substitučním a dialyzačním roztokům, dietnímu opatření při eliminačních metodách. Neopomíjíme ani komplikace, které mohou při eliminačních metodách vzniknout. Dále popisujeme jednotky intenzivní péče, kompetence sester, kde poté přecházíme k úlohám sestry, monitoraci, přípravě nemocného a přístroje a péči o cévní vstup.
|
|
|
Psychická podpora a komunikace s rodinou novorozence na ARO, JIP
Morávková, Tereza ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Novák, Ivan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Studijní program: Specializace ve zdravotnictví N5345 Studijní obor: Intenzivní péče MIP 5345T024 Bc. Tereza Morávková Psychická podpora a komunikace s rodinou novorozence na ARO/JIP Psychological support and communication with family on newborn resuscitation, ICU DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: PhDr. Alena Mellanová, CSc. Praha ABSTRAKT Tato práce je teoreticko empirická a je zaměřena na psychickou podporu a komunikaci s rodiči, kteří mají novorozence na oddělení ARO nebo JIP. Věnuje se přístupu zdravotníků k těmto rodičům, a to především psychické podpoře spočívající v dostatečné a adekvátní komunikaci. Teoretická část začíná klasifikací novorozenců. Dále jsou popsány důvody pro intenzivní péči novorozenců a samotná péče o předčasně narozené děti. Následně jsou uvedeny psychické změny, ke kterým u rodičů hospitalizovaného novorozence na ARO nebo JIP dochází. V této kapitole je popsána i obecná charakteristika strachu a úzkosti. V další části jsou popsány důvody, možné projevy a následky prožívání strachu a úzkosti rodin, jejich individuální rozdíly a možný vliv na péči o novorozence a přístup ke zdravotnickému personálu. V další kapitole jsou uvedeny zásady komunikace s rodinou novorozenců na ARO/JIP. Jsou zde zmíněny jak komunikační prostředky, tak...
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči
Jánová, Simona ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Honzák, Radkin (oponent)
Syndrom vyhoření u sester v intenzivní péči Abstrakt: Cílem této diplomové práce bylo zjistit výskyt rizika syndromu vyhoření u sester v intenzivní péči ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, porovnat riziko syndromu vyhoření mezi sestrami v intenzivní péči u dětí a dospělých, a dále podle věku, pohlaví, rodinného stavu, délky praxe ve zdravotnictví a na současném oddělení, spokojenosti a náročnosti na pracovišti. Výzkumnou metodou pro sběr dat byly použity dva anonymní dotazníky: dotazník vlastní konstukce a standardizovaný dotazník dr. Pines pro zjištění rizika syndromu vyhoření. Bylo zjištěno, že více než polovina sester ve FN Motol měla nízké riziko syndromu vyhoření a nebylo prokázáno, zda mají sestry na dětských nebo dospělých odděleních toto riziko vyšší. Výsledky potvrdily, že nespokojenost a zvyšující se intenzita stresu na pracovišti je úměrná riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento výzkum potvrdil, že ačkoliv většina sester dosáhla dobrých výsledků, bylo prokázáno vysoké procento sester s alarmujícím skóre a dokonce i vyhoření. Proto bychom toto téma neměli opomíjet, ale naopak na něj upozorňovat a předcházet nepříjemným následkům pomocí vzdělávacích seminářů, zpříjemňování pracovního prostředí a nepřetěžování sester. Klíčová slova: syndrom vyhoření, stres, sestry, intenzivní péče, duševní hygiena
|
|
|
Nozokomiální nákazy na pracovištích intenzivní péče
Zavřelová, Martina ; Lutovský, Roman (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Cílem práce je shrnutí problematiky nozokomiálních infekcí intenzivní péče v okresní nemocnici. Tato problematika je stále poměrně podceňována. Teoretická část je zaměřena na rozdělení nozokomiálních nákaz, nejčastější místa jejich výskytu, nejčastěji vyskytované druhy a samozřejmě příslušné statistické údaje. Dále jsou zde zmíněny rizikové faktory a možná preventivní opatření. Výzkumná část zkoumá dotazníkovou metodou znalost personálu pracovišť intenzivní péče v dodržování preventivních opatření v klinické praxi. Vše je zpracováno do tabulek a grafů pro lepší přehlednost a srozumitelnost. Ve výsledcích výzkumu se potvrdila domněnka o podceňování výskytu a preventivních opatření proti šíření nozokomiálních infekcí a to celým spektrem zaměstnanců. Klíčová slova: Nozokomiální nákazy/infekce Prevence nozokomiálních nákaz Hygiena rukou Intenzivní péče
|
|
|
Prevence a význam pneumonie ventilovaných nemocných v intenzivní péči
Sekerka, Pavel ; Kolář, Martin (vedoucí práce)
Pneumonie ventilovaných nemocných (VAP) představuje závažnou komplikaci v péči o ventilovaného pacienta a její závažnost se dále zvyšuje vzestupem počtu rezistentních kmenů mikroorganismů, které ji způsobují. VAP zvyšuje jak morbiditu tak mortalitu pacientů, prodlužuje jejich hospitalizaci a vede ke zvýšení přímých i nepřímých nákladů na léčbu. Možnosti terapie jsou občas obtížné, nákladné a neefektivní, proto je zapotřebí vzniku VAP přecházet řadou preventivních opatření. Jejich uplatněním v praxi a důsledným dodržováním lze snížit výskyt VAP a zlepšit tak prognózu kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. Cílem experimentální části práce bylo prověřit provádění těchto preventivních opatření v praxi. Průzkum pomocí dotazníků a sledování situace na lůžkových částech KAR FNKV ukázalo, že některá opatření jsou prováděna správně, zatímco u jiných je prostor pro jejich zlepšení, jsou prováděna nesprávným způsobem nebo nejsou prováděna vůbec.
|
|
| |
|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Praktické využití dokumentu "Plán adaptačního procesu všeobecných sester na jednotce intenzivní péče" v ČR a jeho srovnání s praxí ve Velké Británii
Skřivanová, Eva ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Dokument Plán adaptačního procesu má sloužit jako nástroj pro správné vedení procesu adaptace nového zaměstnance na oddělení intenzivní péče a také jako zpětná vazba a zhodnocení úrovně jeho dovedností. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak efektivní je v současnosti využívání dokumentu Plán adaptačního procesu u sester v České republice na oddělení intenzivní péče. Dále bylo cílem zjistit, jakým způsobem je vyplňován, zda dochází k průběžnému vyplňování jednotlivých položek a zda položky, které byly hodnoceny nedostatečně, byly opětovně vysvětleny. Posledním dílčím cílem bylo porovnat výsledky využívání dokumentu mezi praxí v České republice s praxí ve Velké Británii. Kvalitativní výzkum probíhal formou rozhovorů se třemi sestrami, které absolvovaly adaptační proces na oddělení intenzivní péče, jedna z informátorek jej absolvovala ve Velké Británii a dvě v České republice. Z výsledků šetření vyplývá, že v našem výzkumném souboru se dokumenty "Plán adaptačního procesu" v České republice nevyužívají efektivně, zejména ve srovnání s praxí ve Velké Británii. Formy vyplňování plánu se v obou zemích liší, zejména co se týče pravidelnosti a pečlivosti. Položky, které byly hodnoceny jako nedostatečné, byly v případě informátorky z Velké Británie vysvětlovány, u jedné z informátorek z České republiky se s...
|
|
|
Multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem
KOPULETÁ, Martina
Blast syndrom je velmi vážné poranění způsobené tlakovou vlnou, která vzniká při výbuchu. Další sekundární poranění mohou vzniknout při zasypání jedince sutinami, úlomky střepin z obalu výbušniny, při hoření, jedovatými plyny, které se vytvořily chemickými pochody během detonace. Poranění jsou to často fatální a procento přeživších lidí se odvíjí od toho, jak daleko se nacházeli od epicentra výbuchu. Pokud je jedinec velmi blízko, nemá takřka šanci na přežití, pakliže je od jádra výbuchu dál, několik desítek metrů, je jeho šance vyšší. Nejčastěji je s explozí spjatý větší počet raněných, takzvané hromadné neštěstí. Proto je zapotřebí, aby sestry, ale i další nemocniční personál věděl, jak při takové mimořádné události postupovat a jak se odvíjí lékařská a ošetřovatelská péče o větší počet pacientů s blast syndromem. Samotná péče o pacienty s blast syndromem je velmi náročná, jelikož ranění jsou často v kritickém stavu. Cílem této diplomové práce na téma multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem bylo zjistit informace na základě prostudování nejnovější české a zahraniční literatury a vytvořit ucelený přehled znalostí o této problematice, jelikož dané poznatky jsou nezbytné pro vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Druhým cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování role sestry v péči o pacienta s blast syndromem. Tento cíl byl stanoven z důvodů náročnosti a komplexnosti ošetřovatelské péče na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce, neboť právě na těchto odděleních jsou na sestry kladeny vysoké kvalifikační a dovednostní nároky. Tato diplomová práce byla zpracována ryze jako teoretická, čerpající z českých a zahraničích pramenů. Dané informace pro jednotlivé kapitoly práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, monografií, odborných časopisů a internetových zdrojů. První část práce byla věnována popisu dané problematiky, přednemocniční péči a třídících algoritmů, které jsou využívány při hromadných ztrátách zdraví, tak aby zasažené osoby měly větší šanci na přežití. V další části je rozpracován krizový management nemocnic a příjem raněných do nemocnice, práce na urgentním příjmu a následná péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále se teoretická práce zabývá ošetřovatelskou péčí na oddělení kritických stavů, kde je popsána ošetřovatelská péče o pacienta s blast syndromem a povinnosti sestry. V této kapitole byly definované potřebné kompetence sestry pracující na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce. Dle platné české legislativy by o klienty s blast syndromem měly pečovat sestry se specializačním vzděláváním pro intenzivní péči, protože rozsah kompetencí sester pro intenzivní péči je mnohonásobně vyšší než u všeobecných sester. V poslední kapitole se věnuji týmové a mutlidisciplinární spolupráci, jelikož aktivní a kvalitní komunikace ať už v přednemocniční péči mezi složkami IZS na místě mimořádné události, tak komunikace mezi lékaři a ostatním nemocničním personálem je klíčová pro dobře a kvalitně odvedenou práci s co nejnižšími následky.
|
host ::
RSS.