|
Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.
|
|
Zhodnocení migrační propustnosti krajiny - případová studie na dálnici R 10
Novák, Libor ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem technických bariér na množství nehod se zvěří. Na dálnici D10 se během let 2006 až 2014 stalo celkem 598 nehod, ve kterých byla sražena zvěř. Bylo vyčleněno celkem 6 kategorií bariér: 1) žádná bariéra, 2) kovové svodidlo, 3) betonové svodidlo, 4) vyztužené kovové svodidlo, 5) protihluková stěna, 6) plot, které byly během terénního průzkumu zaměřeny. Následně byl přidán územní průmět zaznamenaných nehod a řešeny jejich vazby. V práci je dále řešen vliv urbanizovaných ploch a vytvořena hustota nehod na 1 km dálnice. Výsledky ukazují, že nebyl prokázán vliv technických bariér v kontextu celé dálnice (p=0,73164) . Z analýzy hustoty nehod vyplývá několik rizikových míst, kde dochází ke shlukování nehod >19 nehod/km. Veškeré rizikové hotspoty vykazují shodné vlastnosti. Nacházejí se v blízkosti lesních biotopů nebo jimi prochází liniové prvky zeleně.
|
|
Rybí společenstvo řeky Dyje v Národním parku Podyjí
Štrunc, David ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zaměřuje na změny rybích populací na řece Dyji na území dnešního Národního parku (NP) Podyjí. Tyto změny jsou zapříčiněné především výstavbou dvou velkých přehrad (Znojemská a Vranovská přehrada), mezi kterými se nachází zkoumaná lokalita. Na změny rybích populací mohou mít vliv také další faktory jako rybožraví predátoři, nepůvodní druhy nebo vysazování určitých druhů ryb. První informace o rybích populacích jsou z roku 1921. V těchto letech se na lokalitě vyskytovaly druhy, které se tam v dnešní době již nevyskytují. Jedná se například o jesetera malého nebo hlavatku podunajskou. Zánik těchto populací byl způsoben znemožněním migrace mezi úsekem Dyje v NP Podyjí a Dunajem. Naopak se zde v průběhu let začaly vyskytovat rybí populace, které zde dříve nebyly evidovány a nejsou v České republice původní. Z původního rybího společenství typu Barbus-Chondrostoma, se postupně stalo společenství typu Salmo-Thymallus. Na této změně se nejvíce podílí pravidelné vysazování lososovitých ryb. Od roku 1993 se zde vyskytují ryby, kterým by poměrně rychle tekoucí studená řeka nevyhovovala. Je tedy pravděpodobné, že jejich výskyt je následek zpomalení toku a ohřev vody v přehradách.
|
|
Význam ICT při vedení domácích rozpočtů
Vránová, Lucie ; Šilerová, Edita (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá významem prostředků ICT při vedení domácích rozpočtů. Nejprve jsou představeny cíle a zvolené metody v obou hlavních částech práce. V teoretické části jsou popsány základní pojmy, jako jsou finance, peníze, příjmy a výdaje, finanční řízení, úročení a postup sestavování rozpočtu. V další části jsou představeny základní formy vedení domácích financí a popsány vybrané aplikace. Úvod praktické části se zabývá vyhodnocením dotazníkového průzkumu, který měl za cíl zmapovat situaci správy domácích financí vysokoškolsky vzdělaných respondentů. Formou dotazníků je zjišťována věková kategorie respondentů, počet vyživovaných i výdělečně činných osob v domácnosti, způsob evidence příjmů a výdajů a následného sestavování rozpočtu, dále pak zadluženost či forma úspor domácností. Výsledky jsou prezentovány graficky i slovně. V další části je popis vlastního SW řešení evidence příjmů a výdajů a domácích rozpočtů vytvořeného právě pro účely této diplomové práce. V kapitole Výsledky a diskuze jsou pomocí SWOT analýzy prezentovány skutečnosti zjištěné v praktické části a navržena opatření pro eliminaci dvou identifikovaných hrozeb. Závěrečná kapitola hodnotí, zda bylo dosaženo stanovených cílů.
|
|
Vliv genotypu špenátu setého (Spinacia oleracea) a vodního deficitu na rychlost výměny plynů
Helebrantová, Aneta ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Pazderů, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce byla zpracována na téma: Vliv genotypu špenátu setého (Spinacia oleracea) a vodního deficitu na rychlost výměny plynů.
Špenát setý (Spinacia oleracea) je jako všechna listová zelenina velmi náročná plodina na dostatek vláhy, a proto je věnována pozornost odrůdám odolným vůči vodnímu stresu. Cílem šlechtění je tedy nalézt rostliny s genotypy, které by vykazovaly odolnost vůči působení vodního deficitu.
V klimaboxu katedry botaniky a fyziologie rostlin byl založen nádobový pokus se třemi genotypy špenátu: Misano F1, Monores a Matador. Rostliny byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm. Teplotní režim byl nastaven na 21 °C ve dne a v noci na 17 °C. Světelný režim byl nastaven na 16 hodin světla a 8 hodin tmy. Maximální osvětlení v klimaboxu bylo 800 mikromolů. Rostliny byly pěstovány ve 4 opakováních, kdy schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty, kontrolní a stresovanou. Rostliny z kontrolních podmínek byly pěstovány v substrátu, který byl po celou dobu pokusu zavlažován cca 250 ml zálivky.U rostlin stresovaných byla zálivka přerušena na dobu 10 dnů, kdy byl substrát ponechán přirozenému vysychání. Po 10 dnech byla u stresovaných rostlin opět obnovena zálivka (rehydratace) na úroveň kontrolních rostlin. U pokusných rostlin byla ve dvoudenním intervalu sledována rychlost výměny plynů (fotosyntéza a transpirace). Rychlost výměny plynů byla měřena na listech rostlin gazometricky infračerveným přenosným analyzátorem plynů Lpro+ (ADC Bioscientific, Hodeson, Velká Británie). Měření probíhalo vždy v dopoledních hodinách. Z naměřených hodnot rychlosti fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE).
Ze získaných výsledků vyplývá, že u kontrolních rostlin nejvyšší průměrnou rychlost fotosyntézy vykazovala odrůda Monores (12,10 mikromolů CO2.m-2.s-1) a nejnižší u odrůdy Misano (11,58 mikromolů CO2.m-2.s-1). U rostlin stresovaných byla nejvyšší průměrná rychlost fotosyntézy naměřena u odrůdy Matador (9,43 mikromolů CO2.m-2.s-1) a naopak nejnižší u odrůdy Monores (8,76 mikromolů CO2.m-2.s-1). U všech sledovaných odrůd byl zaznamenán pokles fotosyntézy v době působení vodního deficitu.
Nejvyšší průměrné hodnoty transpirace dosáhla stresovaná rostlina odrůdy Monores (1,97 mmol H2O.m-2.s-1), nejnižší odrůda Matador (1,68 mmol H2O.m-2.s-1). Stresované rostliny odrůdy Misano měly rychlost fotosyntézy ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1. U kontrolních rostlin odrůdy Matador dosahovala rychlost transpirace hodnoty 1,54 mmol H2O.m-2.s-1 a odrůdy Monores 1,85 mmol H2O.m-2.s-1. Rostliny kontrolní (1,85 mmol H2O.m-2.s-1) i stresované (1,82 mmol H2O.m-2.s-1) odrůdy Misano dosahovaly podobných hodnot.
Nejcitlivěji na stres reagovala odrůda Monores, jejíž efektivita využití vody byla 4,43 (10-3). Naopak nejlépe si při navození stresu vedla odrůda Matador, efektivita využití vody u této odrůdy byla 5,60 (10-3).
Získané výsledky potvrdily navrhované hypotézy, že existují genotypové rozdíly v reakci na vodní deficit a zároveň, že mezi odrůdami jsou rozdíly v rychlosti výměny plynů a WUE u kontrolních a pokusných rostlin.
|
|
Performance of private MFIs and financial cooperatives
Neradová, Alena ; Van Damme, Patrick (vedoucí práce)
Rozvojové země se v současném ekonomickém prostředí dlouhodobě potýkají s finanční a ekonomickou nestabilitou. Jedním z často diskutovaných řešení této situace bývá, krom jiného, mikrofinancování, kde jsou patrné snahy o zajištění socio-ekonomického rozvoje. Disertační práce tak bude zaměřena na analýzu relativní výkonnosti vybraných sociálně-ekonomických ukazatelů soukromých mikrofinančních institucí a finančních kooperativ ve Středomoří. Sociálně ekonomickými ukazateli jsou například zaměstnanost žen, vzdělání nebo úroveň materiálního blahobytu. Významný je také dopad nabízených produktů jakými jsou úvěr nebo spoření. Snahou je vyjádřit jaké typy institucí poskytují vyšší přidanou hodnotu své klientele. Shromážděná primární data budou porovnána s globálními údaji v hlavních světových oblastech. To umožní lépe pochopit logiku, rizika a potenciál mikrofinančního sektoru a sektoru kooperativ a jejich vzájemné ovlivňování se. Výstupem budou doporučení pro další rozvoj v již zmíněných sektorech.
|
|
Využití českého teplokrevníka u jízdních složek státní policie České republiky
Vlčková, Petra ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Vývoj koně započal u Hyracotheria, drobného živočicha obývajícího lesy eocénu. Od té doby se rozvíjel do více či méně úspěšných forem, v nichž se odrážely podmínky prostředí jeho výskytu. Prvotní využití koní spočívalo ve zdroji masa a teprve až v dobách před 4600 lety se začínají objevovat důkazy o domestikaci těchto zvířat. Z tažného a dopravního prostředku se spolu se zdokonalujícím systémem chovu postupně stával kůň jezdecký, který napomáhal nejen šířit lidskou populaci, ale i ovlivňovat historii mnoha civilizací.
Dnes je kůň reprezentován velkým množstvím plemen a rázů, jenž jsou uplatňovány mimo jiné v jezdeckém sportu, práci s dobytkem, dostizích, práci v lese nebo jako společníci.
Svou nezastupitelnou úlohu získal kůň i ve službách státní jízdní policie České republiky, kde je denně nasazován do akcí různorodého charakteru, mezi které patří hlídkování ve městech a v okrajových oblastech, pátrání po pohřešovaných osobách nebo obnovování veřejného pořádku. Pro tyto účely se policistům nejvíce osvědčilo plemeno český teplokrevník, přičemž dochází k preferenci valachů se zbarvením hnědák nebo ryzák. Vysoké nároky jsou kladeny na fyziologické vlastnosti, přičemž nejdůležitějším kritériem je výborný charakter. Kvalita těchto vlastností je následně odrážena v délce setrvání ve výkonu služby a v důvodech pro jejich vyřazení. Mezi ty nejvíce objevované patří především z různých příčin narušený zdravotní stav, ale i stáří signalizující tvrdé a odolné jedince.
Z hlediska původu policejních koní se ve výkonu služby nejlépe osvědčili jedinci po hřebcích 1154 Quick Lauro Z, Mykonos a 1028 Manillon Rouge, což koreluje s jejich početním zastoupením v souboru služebních koní. Po zařazení všech dohledaných hřebců do příslušných linií se nejpočetnější linií stala linie 1100 Przedswit se sedmi hřebci, která však z pohledu potomků ve službě není hodnocena kladně. Z velkého počtu zastoupených linií byly četné především linie 5500 Pythagoras, 4700 Amour du Bois, Orange Peel xx-Almé Z, 67 Dark Ronald nebo 4800 Ladykiller XX.
Centrálním systémem nákupu koní vhodných pro výkon služby by mělo prostřednictvím stanovených obecných požadavků dojít k unifikaci těchto koní a zároveň k prodloužení délky výkonu služby. Ve výsledcích je sjednocení typologických vlastností patrné, ovšem kohoutková výška hůlková u naměřených koní dosahuje v průměru vyšších hodnot, než stanovují požadavky. Co se týče délky výkonu služby, nejsou výsledky průkazné, tudíž se hypotéza potvrdila jen částečně.
|
|
Pozemkové úpravy v České republice z pohledu dotčených orgánů státní správy a samosprávy
Chvojková, Jana ; Cvik, Eva Daniela (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce Pozemkové úpravy v České republice z pohledu dotčených orgánů státní správy a samosprávy zpracovává v části teoretické ucelený přehled problematiky pozemkových úprav a podrobně přibližuje celý proces řízení o pozemkových úpravách. Pro ucelení daného tématu je práce doplněna o historický přehled pozemkových úprav a související vývoj evidence vlastnických vztahů k půdě. Praktická část je věnována statistické analýze vybraných ukazatelů pozemkových úprav regionu východních Čech. Data jsou zpracována pomocí statistických metod, především analýzy časových řad, syntézy a predikce. Součástí řešení analýzy je i předpověď budoucího vývoje ceny za realizaci 1 hektaru komplexní pozemkové úpravy.
|
|
Evidence obyvatel podle zákona 133/2000 Sb. se zaměřením na místo trvalého pobytu a problematika „úředních adres“ při výkonu státní správy a občanskoprávních řízeních
Krausová, Veronika ; Kadlecová, Eva (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na způsob evidence obyvatel v České republice dle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a na instituty s evidencí obyvatel spojeny. Hlavním cílem této diplomové práce je vysvětlit problematiku evidence obyvatel, její zákonnou úpravu a historii evidence obyvatel v českých zemích. Dalším cílem je objasnit pojmy úřední adresa, ohlašovna úřadu, proč a na základě čeho je tento institut občanům umožněn. Práce se také zaměří na problémy, které jsou s institutem úřední adresy spojeny v souvislosti s doručováním v občanskoprávním či správním řízení. V praktické části práce budou vyhodnoceny dotazníky zaslané úřadům obcí s rozšířenou působností v Ústeckém a Středočeském kraji a také v hlavním městě Praze. V závěru práce jsou uvedeny návrhy možných změn v souvislosti s předloženým návrhem novely zákona o evidenci obyvatel.
|
|
Vliv parametrů ekvilibrace a mrazení ejakulátu býků na motilitu spermií po rozmrazení
Beránková, Monika ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Hypotézou práce je předpoklad průkazných rozdílů v životaschopnosti spermií charakterizované vyšší motilitou a podílem živých spermií po rozmrazení inseminačních dávek vyrobených při aplikaci prodloužené ekvilibrace a nižšího teplotního gradientu mrazení.
Cílem práce bylo zjistit, zda mají odlišné podmínky ekvilibrace a mrazení vliv na životaschopnost spermií po rozmrazení.
V teoretické části práce jsou shrnuty informace o parametrech ejakulátu býků, metodách jeho hodnocení a především o jeho zpracování a dlouhodobé konzervaci. V průběhu let 2013-2015 byl na inseminační stanici odebírán ejakulát od předem vybrané skupiny plemenných býků, skupina čítala 5 býků s ohledem na stejný věk, plemeno a podmínky ustájení a ošetřování. Odebraný ejakulát byl po vstupním hodnocení rozdělen na několik částí, které byly zpracovány různým způsobem.
Část inseminačních dávek byla standardně ekvilibrována po dobu 120 minut, následně byla polovina pejet standardně mrazena metodou Direct Freezing dle standardní 3-fázové mrazicí křivky a polovina pejet dle odlišné 2-fázové mrazicí křivky. Druhá část inseminačních dávek byla ekvilibrována po dobu 240 minut a mrazena jako v předchozím případě dle 3-fázové standardní mrazicí křivky a dle 2-fázové mrazicí křivky. Zmrazené inseminační dávky byly poté uloženy v kontejneru s tekutým dusíkem při -196°C.
Byla hodnocena motilita spermií pomocí CASA, dále podíl živých a mrtvých spermií pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem a reakce membrán spermií pomocí HOS testu, který zjišťuje reakci membrán bičíků spermií na vytvořené hypoosmotické prostředí.
Výsledky dokumentují vyšší progresivní motilitu spermií a podíl živých spermií na základě barvení (+5,57 %; +4,47 %) při použití prodloužené délky ekvilibrace (240 min) rozdíly oproti použití standardní délky ekvilibrace (P < 0,01). Souhlasně byly nalezeny i vyšší hodnoty celkové motility a HOS testu při použití prodloužené délky ekvilibrace, avšak rozdíly nebyly statisticky průkazné. Při mrazení na základě odlišných mrazicích křivek byly zjištěny vyšší hodnoty (v průměru +1,6 %) téměř u všech sledovaných parametrů spermií po rozmrazení při použití 3-fázové mrazicí křivky, nalezené rozdíly nebyly statisticky průkazné.
Při hodnocení parametrů ejakulátu u býků zde byly mezi býky nalezeny statisticky významné rozdíly (P < 0,01) v celkové a progresivní motilitě, podílu živých spermií a HOS testu, je tudíž patrná individualita mezi býky v odpovědi na metodiku zpracování ejakulátu.
Při hodnocení charakteristik pohybu spermií z CASA zde byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi býky u VCL, VSL, VAP, LIN, STR, WOB, taktéž mezi různými délkami ekvilibrace (P < 0,01), avšak rozdíly nebyly nalezeny u těchto parametrů pohybu spermií při použití různých mrazicích křivek.
|
host ::
