|
Genetická struktura lokálních plemen domestikantů
Neradilová, Silvie ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce)
Přechod od výhradně loveckého způsobu života k počátkům zemědělství byl zásadním zlomem pro člověka a vývoj civilizace. Tato doba byla příhodná pro domestikační procesy. Prvními domestikanty vůbec byli psi. Jejich chov je spojován s obranou sídel, ale především dobytka, pomáhají také při pastevectví a lovu potravy, a v některých kulturách jsou dodnes sami zdrojem potravy. Nejnovější trendy vedou k šlechtění nových ras a rozdělování původní genetické rozmanitosti do menších uzavřených skupin, kde následně dochází ke zvyšování homozygotnosti a projevu recesivně podmíněných onemocnění. Nejvýrazněji se tyto efekty uplatňují u malých lokálních plemen, které mají malou populační velikost. Globální ochranou genetické diverzity skotu, drůbeže a prasat se již zabývalo mnoho studií, zřejmě z důvodů vysoké ekonomické hodnoty těchto živočichů. Impakt domestikovaných šelem na člověka je však srovnatelný a vzhledem k rostoucímu trhu v oblasti veterinárních služeb je potřeba ochraňovat dostatečnou genetickou variabilitu různých unikátních ras. Cílem zadané práce je srovnat vybraná lokální plemena psů z různých oblastí původu, vyhodnotit jejich celkovou genetickou diverzitu, zjistit výskyt kandidátních typů onemocnění a porovnat jejich frekvenci u těchto plemen. Ze získaných parametrů doporučit vhodné postupy k ochraně genofondu těchto unikátních ras. Bude vybráno středoevropské plemeno (např. Český fousek), subtropické plemeno (např. šarplaninec), tropické kontinentální plemeno (např. Basenji), tropické ostrovní plemeno (např. Novoguinejský zpívající pes). Materiál bude sbírán na výstavách a ve spolupráci s lokálními chovateli. Vzorky budou zpracovány klasickými postupy populační genetiky v laboratoři molekulární genetiky FTZ ČZU.
|
|
Incidenty typu odepření služby
Rejman, Jakub ; Veber, Jaromír (vedoucí práce) ; Klíma, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá incidenty typu odepření služby. V úvodu první části práce jsou představeny nejdůležitější pojmy, které jsou v práci dále použity. Těmito pojmy jsou: incident, kybernetický útok, ISO 27035, útoky typu odepření služby a útoky typu distribuovaného odepření služby. Tato část práce dále popisuje typický profil osob, které provádějí útoky typu odepření služby a jejich nejčastější motivy k této činnosti. Závěr první části práce obsahuje vybrané přístupy ke klasifikaci útoků typu odepření služby. Druhá část práce nejprve popisuje a analyzuje vybrané metody útoků typu odepření služby. Tato část práce se dále zabývá analýzou obrany proti útokům typu odepření služby. Na základě provedených analýz metod útoků a metod obrany je v závěru práce sestaven návrh postupu řešení incidentu typu odepření služby.
|
|
The Study of Molecular and Biochemical Bases of Cytochrome C Oxidase Deficiency
Veselá, Kateřina ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Farghali, Hassan (oponent) ; Drahota, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce vznikla v Laboratoři pro studium mitochondriálních poruch Kliniky dětského a dorostového lékařství 1.LF UK v Praze, která je diagnostickým centrem pro pacienty z České a Slovenské Republiky. V průběhu posledních let bylo v naší laboratoři diagnostikováno přes 40 pacientů s izolovanou poruchou aktivity cytochrom c oxidázy (COX). Molekulární podstata onemocnění byla objasněna pouze u 12 pacientů, kteří nesli patologické mutace v SURF1 genu. Vzhledem k tomu, že v současnosti neexistuje žádná adekvátní léčba těchto onemocnění, hraje v přístupu k postiženým rodinám klíčovou roli genetické poradenství a možnost prenatální diagnostiky. Skutečnost, že mitochondriální poruchy mohou mít dvojí genetický původ (geny kódovány mitochondriální nebo jadernou DNA), se kterým jsou spojené i specifické vlastnosti různých typů dědičnosti, genetické poradenství založené pouze na biochemickém potvrzení COX deficience je značně obtížné nebo dokonce zcela nemožné. Cílem naší práce byla snaha odhalit molekulární podstatu deficitu COX u našich pacientů. Kromě optimalizace metod pro rutinní skríning a nalezení několika patologických mutací v genech pro asemblační proteiny, jsme měli možnost studovat také tkáňový dopad těchto mutací z pohledu biochemického, strukturálního a histochemického.
|
|
Problematika hluku z hlediska zdravotních rizik, hlukové studie a možnosti prevence
Barvířová, Šárka ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se zaměřila na hodnocení zdravotních rizik v pracovním a mimopracovním prostředí. Popisuji zde biologické účinky na sluchový aparát a nepříznivé účinky hluku na zdraví člověka, dále rozdělení hluku podle typu a jejich zdroje. Z výsledků vyplývá, že hlučnost nezpůsobuje u exponovaných osob specifická onemocnění, nýbrž celkově zhoršuje jejich zdravotní stav a přispívá k dřívějšímu propuknutí chorob, které by se jinak projevily později a zhoršují jejich průběh. V oblasti prevence a ochrany jsou popisovány možnosti v pracovním i mimopracovním prostředí. Nejdůležitější prevencí v oblasti hluku bych na prvním místě uvedla především legislativní opatření. Nejvíc účinným opatřením je snížení hlučnosti přímo u zdroje. Dále je v mé práci pojednáno o možnostech měření hluku a rozdělení prací s expozicí hluku do čtyř kategorií, které jsou dány legislativou. V závěru jsem popsala kazuistiku při posuzování zdravotních rizik při činnosti odborných pracovníků hygienických stanic včetně výkonu státního zdravotního dozoru nad plněním hygienických limitů hluku stanovených právními předpisy k ochraně veřejného zdraví. V kazuistice je uveden postup při řešení stížnosti na hluk z hudebního klubu.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující kvalitu řepkového oleje
Zemanová, Kateřina ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Bečka, David (oponent)
Tato literární rešerše se dopodrobna zabývá kvalitou řepkového oleje v závislosti na dědičných a nedědičných faktorech. Spotřeba řepkového oleje každým rokem stoupá a kromě využití ve výživě lidí se zpracovává i v krmivářském průmyslu či jako biopalivo pro motorová vozidla. V řepkovém oleji má velké zastoupení zejména kyselina olejová. Dále se v něm nachází kyselina linolová a linolenová a nežádoucí kyselina eruková, jejíž množství je značně redukováno. Je podstatné zmínit i obsah glukosinolátů, jako antinutričních látek, které se spolu s kyselinou erukovou redukují a vzniká řepkový olej typu 00. Všechny tyto složky jsou v práci podrobně popsány. Obsah mastných kyselin v řepkovém oleji mohou ovlivňovat jak faktory genetické, tak faktory environmentální. Selekce hraje při šlechtění značnou roli. Vhodným výběrem správných genotypů spolu s vlivy vnějšího prostředí můžeme dosáhnout požadovaného cíle. Důležitou roli zde hraje i syntéza mastných kyselin, kde pomocí desaturačních enzymů řady fad, dochází k desaturaci kyseliny stearové na kyselinu olejovou, linolovou a linolenovou. Pomocí metody QTL je možné detekovat genové pozadí kvantitativních znaků. Hlavní geny zodpovídající za kvalitu řepkového oleje se nachází na chromosomech A, konkrétně A1, A3, A5 a A8, které jsou v práci zmíněny.
|
|
Dendritické buňky a jejich význam v imunitní odpovědi
Vávrová, Jitka ; Rožková, Daniela (vedoucí práce) ; Bartůňková, Jiřina (oponent)
Dendritické buňky (DC) jsou nejúčinnějšími antigen prezentujícími buňkami v lidském organismu. Hrají významnou úlohu v imunitních dějích tím, že stimulují naivní T-lymfocyty. Této vlastnosti se proto hojně využívá v imunoterapii nádorových onemocnění. Cílem této bakalářské práce byla optimalizace výrobního protokolu při výrobě vakcíny dendritických buněk pro nemocné s karcinomem ovárií. Zkoumali jsme jednotlivé fáze přípravy vakcíny a jejich případný dopad na výsledek celého procesu přípravy vakcíny. Zajímal nás vliv použitého plastiku, ze kterého jsou vyrobeny kultivační nádobky, na výsledek maturace dendritických buněk. Dále pak fakt zda při použití stejného druhu maturačního činidla typu poly I:C od jiného výrobce budou dendritické buňky maturovány stejnou měrou. Jelikož jsou vakcíny po vyrobení zamražovány na -80DC pro uchování svých imunosupresivních vlastností, zkoumali jsme také jestli nedochází ke změně těchto vlastností po rozmražení. A v neposlední řadě jsme také zkoumali vliv druhu zamražovacího média na fenotyp a výtěžek DC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |
|
Vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením
HODOUŠOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je Vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění pojmů, jako je celoživotní vzdělávání a učení, andragogika, speciální pedagogika (ve smyslu jednotlivých typů postižení a jejich specifik ve vztahu ke vzdělávání). V praktické části práce se věnuji popisu cíle práce, metod výzkumu a vlastních výsledků. Cíle výzkumu: 1. zjistit, jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením, 2. zjistit, jak osoby se zdravotním postižením tyto možnosti dalšího vzdělávání hodnotí. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku rozhovor. Výzkum probíhal v neziskových organizacích, které sdružují osoby se zdravotním postižením nebo jim poskytují různé služby, v období od února do dubna 2009. Pro výběr zařízení jsem použila Průvodce sociálními službami města České Budějovice 2009, což je dokument, který mohou využít osoby se zdravotním postižením, pokud budou službu vyhledávat. Celkem bylo osloveno 11 organizací, z toho dvě organizace se odmítly výzkumu zúčastnit. Výzkumný soubor č. 1 tvořily osoby se zdravotním postižením ve věku 15 {--} 64 let, kterých bylo 35. Výzkumný soubor č. 2 tvořili pracovníci zařízení, věnující se osobám se zdravotním postižením na Českobudějovicku, kterých bylo 9. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti nemají dostatečný přehled o možnostech dalšího vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením. Většina jich na otázku, zda jsou možnosti vzdělávání pro tyto osoby dostačující, nedokázala odpovědět. Dále výsledky práce ukázaly, že pracovníci neziskových organizací, sídlící v Českých Budějovicích, vědí minimálně o jednom zařízení, které se dalším vzděláváním osob se zdravotním postižením zabývá. Pouze jeden respondent nemá přehled žádný. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít pro vzdělávací instituce, nabízející další vzdělávání osobám se zdravotním postižením a pro neziskové organizace, věnující se těmto osobám. Dále mohou být využity Úřadem práce v Českých Budějovicích.
|
|
Chování člověka v krizových situacích
Kreislová, Jana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hurt, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá chováním člověka v krizových situacích. Jejím cílem je poznat okolnosti, příčiny a průběh domácího násilí jako specifické krizové situace. V teoretické části práce jsou především vymezeny pojmy jako krize, stres, domácí násilí a pojmy související s danou problematikou. Práce se zaměřuje na vysvětlení pojmu krize z hlediska jejích typů, příčin krize, determinantů a neopomíná průběh krize. Další větší kapitola se soustřeďuje na pojem stres. Především se zaměřuje na to, jak je vysvětlován a jakým způsobem stresová situace na člověka působí. Těžiště práce pak spočívá v samotném vymezení domácího násilí, kde se práce soustřeďuje na vysvětlení pojmu a popisu typologie, forem, cyklu, příčin a následků násilí. Dále je v práci rozebírána charakteristika násilných osob, z hlediska rozdělení na muže a ženy. Poslední kapitola teoretické části se dotýká krizové intervence a podává přehled o možných formách pomoci v případě ohrožení domácím násilím. Praktická část práce je věnována rozboru uskutečněných rozhovorů, které charakterizují a zároveň doplňují popisovanou problematiku o pohled obětí domácího násilí.
|
host ::
