|
|
Problematika integrace dětí azylantů a imigrantů žijících v ČR
HODOUŠOVÁ, Jana
Tématem této diplomové práce je: Problematika integrace dětí azylantů a imigrantů žijících v ČR. Zvolila jsem si toto téma, protože si myslím, že je velmi zajímavé a zároveň aktuální a týká se všech občanů České republiky. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění pojmů, jako je azylant, imigrant, cizinec, uprchlík, nezletilý bez doprovodu, integrace a další. Cílem práce je zjistit překážky bránící integraci dětí azylantů a imigrantů žijících v České republice. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku rozhovor. Jako doplňkovou metodu jsem zvolila sociometrický test. Výzkum probíhal v zařízení pro děti cizince ? Permon, v období od ledna do března 2011. Výzkumný soubor č. 1 tvořily děti imigranti ve věku 7-18 let (max. 21 let u studujících), kterých bylo 10. S dětmi azylanty výzkum umožněn nebyl. Zařízení je povinno tyto děti chránit a neposkytuje o nich žádné informace. Výsledky jsem zpracovala formou případových studií. Integraci jsem si pro potřeby realizace výzkumu rozdělila do pěti oblastí (jazyk, kultura, bydlení, sociální vztahy, potřeby). Další samostatnou oblast tvořil doplňující dotazník, který navrhl doc. PhDr. Kovařík a Prof. Dunovský. V oblasti jazyka se ukázalo, že děti imigranti komunikují převážně českým jazykem, který se naučily od svých rodičů, výjimečně v zařízení pro zajištění cizinců. Nejčastějším problémem v této oblasti je psaní (pravopis). V oblasti kultury se ukázalo, že málokterý respondent dodržuje v České republice zvyky z původní země, i když tu možnost má. Zvyky a tradice jsou v každé zemi odlišné, ale ani to není překážkou v integraci dětí imigrantů. Pokud jde o oblast bydlení, tak všichni respondenti bydlí v zařízení pro děti ? cizince. Domů, pokud domov mají, jezdí pouze na víkendy nebo dle možností rodičů. Až na dva respondenty se všem doma líbí. V oblasti sociálních vztahů se ukázalo, že pokud respondenti potřebují s něčím pomoci, např. s učením, které je nejčastějším problémem, obracejí se převážně na učitele a vychovatele, ale také na kamarády a rodiče. V poslední oblasti, a to oblasti potřeb, se ukázalo, že nejčastější potřebou je být s rodinou a potřeba získat větší volnost. Z doplňujícího dotazníku pro děti vyplynulo, že respondenti mají největší strach z toho, že už nikdy neuvidí svou rodinu, naopak se nejvíce těší na víkendy strávené s rodinou a na odchod ze zařízení. Je možné uvést, že respondenti berou zařízení jako bariéru, která jim brání v jejich integraci do většinové společnosti a bere jim jejich volnost. Sociometrický test byl realizován na jedné střední škole a na jedné základní škole ve městě Písek, v období od února do března 2011. Výzkumný soubor č. 2 tvořili studenti tříd různého stupně, ve věku 7-18 let (včetně cizinců). Celkem byl realizován v pěti třídách. Výsledky ukázaly, že děti cizinci s integrací žádný problém nemají. Na základě výsledků sociometrického testu lze uvést předpoklad, že původ dětí není překážkou v komunikaci s ostatními. Tento předpoklad může být základem pro rozsáhlejší výzkum. Uvedenou diplomovou práci je možné využít jako podklad pro případný kvantitativní výzkum, ale může posloužit i široké veřejnosti ke zvýšení informovanosti o této problematice.
|
|
|
Vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením
HODOUŠOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je Vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění pojmů, jako je celoživotní vzdělávání a učení, andragogika, speciální pedagogika (ve smyslu jednotlivých typů postižení a jejich specifik ve vztahu ke vzdělávání). V praktické části práce se věnuji popisu cíle práce, metod výzkumu a vlastních výsledků. Cíle výzkumu: 1. zjistit, jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením, 2. zjistit, jak osoby se zdravotním postižením tyto možnosti dalšího vzdělávání hodnotí. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku rozhovor. Výzkum probíhal v neziskových organizacích, které sdružují osoby se zdravotním postižením nebo jim poskytují různé služby, v období od února do dubna 2009. Pro výběr zařízení jsem použila Průvodce sociálními službami města České Budějovice 2009, což je dokument, který mohou využít osoby se zdravotním postižením, pokud budou službu vyhledávat. Celkem bylo osloveno 11 organizací, z toho dvě organizace se odmítly výzkumu zúčastnit. Výzkumný soubor č. 1 tvořily osoby se zdravotním postižením ve věku 15 {--} 64 let, kterých bylo 35. Výzkumný soubor č. 2 tvořili pracovníci zařízení, věnující se osobám se zdravotním postižením na Českobudějovicku, kterých bylo 9. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti nemají dostatečný přehled o možnostech dalšího vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením. Většina jich na otázku, zda jsou možnosti vzdělávání pro tyto osoby dostačující, nedokázala odpovědět. Dále výsledky práce ukázaly, že pracovníci neziskových organizací, sídlící v Českých Budějovicích, vědí minimálně o jednom zařízení, které se dalším vzděláváním osob se zdravotním postižením zabývá. Pouze jeden respondent nemá přehled žádný. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít pro vzdělávací instituce, nabízející další vzdělávání osobám se zdravotním postižením a pro neziskové organizace, věnující se těmto osobám. Dále mohou být využity Úřadem práce v Českých Budějovicích.
|
host ::
RSS.