|
Vývoj místní samosprávy v obci Horní Cerekev
Toman, Radek ; Kubálek, Michal (vedoucí práce) ; Kristýna, Kristýna (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem místní samosprávy v obci Horní Cerekev. Práce je koncipována jako případová studie. Tematický rámec práce vychází z roku 1990 do současnosti. Jednotlivé komunální volby zachycuje jako prvek utváření lokálního politického prostředí. Sumarizuje vývoj politické scény v návaznosti na problematiku místní samosprávy. Úvodní část práce v pojetí literární rešerše charakterizuje základní teoretická východiska lokálního prostoru venkovské obce. Vychází z poznatků politologické teorie. Definuje zde souvislosti spojené se specifičností komunálních voleb, základní charakteristiky typologií politické scény obcí, starostenských typů včetně obecního zřízení. Teoretické informace jsou podkladem k praktické části. Přes úvodní socioekonomické ukazatele obce se praktická část práce zaměřuje pomocí řízených polostrukturovaných rozhovorů na zhodnocení lokální politické scény, principy fungování místního stranického systému a identifikaci politických aktérů.
|
|
Možnosti efektivního získávání finančních prostředků u neziskových organizací
Mynaříková, Adéla ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti získávání finančních prostředků u nestátních neziskových organizací. Teoretická část popisuje základní charakteristiky neziskového sektoru. Zaměřuje se na prostředí, ve kterém působí, popisuje podmínky vzniku a zániku, přibližuje problematiku financování a s tím spojenou propagaci. Praktická část práce charakterizuje čtyři vybrané nestátní neziskové organizace (Apropo Jičín, o.p.s, Sdružení SPLAV, z.s., Oblastní charita Trutnov a Centrum handicapovaných lyžařů, o.s.) a konkretizuje jejich činnost, poslání a působení. Zaměřuje se na jejich současný stav financování a formy propagace. Závěrečná část práce shrnuje zjištěné výsledky a navrhuje možná řešení.
|
|
Bezdomovectví -- věc veřejná (reflexe bytové politiky ve vybrané lokalitě)
Dobrovičová, Iveta ; Kučerová, Eva (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Diplomová práce je věnována řešení problému bezdomovectví, z pohledu současně působících nástrojů sociální politik, hlavně politiky bytové. Záměrem autorky je zjistit, jaké postupy jsou aplikovány k prevenci i řešení bezdomovectví v Praze, jestli kroky činěné ze strany státu či jiných, v metropoli působících subjektů, přinášejí skupině sociálně vyloučených jedinců pomoc v reintegračním procesu do společnosti bydlících.
Teoretická část práce se zabývá krizí konceptu welfare state, postaveném na prokazované solidaritě majetnějších vrstev ke skupinám sociálně slabým. Po prostudování odborných zdrojů je zde kladen důraz na vymezení aktérů sociální politiky, jak ze strany státu, tak i jiných subjektů, kteří jsou nápomocní při integraci osob dočasně či trvale vyloučených ze spotřeby základního společenského statku, bydlení. V neposlední řadě tato práce vymezuje fenomén bezdomovectví v jeho podstatných aspektech, historii zrodu, příčin jevu, jak je vnímán veřejností, typologii bezdomovců, i problému s kvalifikovaným odhadem počtu postižených osob.
Praktická část je věnována bližšímu zkoumání sociálního vyloučení obyvatel v interakci s odpovědnými osobami, z řad sociálních pracovníků, kurátorů, úředníků bytových odborů, poskytujících odbornou pomoc sociálně slabým skupinám občanů v Praze. Tato šetření formou rozhovorů, završí dotazníkové šetření přímo s lidmi, kterých se situace dotýká, s bezdomovci. Přínosem práce je právě propojení obou pohledů, jehož základem je znalost bezdomoveckého prostředí, získaná dobrovolnickou práci autora pro nízkoprahové centrum Naděje v Praze.
|
|
Benefity zelených ploch
Těťálová, Zuzana ; Souček, Josef (vedoucí práce) ; Marek, Marek (oponent)
Tato diplomová práce na téma Benefity zelených ploch se zabývá problematikou benefitů zeleně a jejich hodnotou.
Hlavní část práce je literární rešerší na téma benefitů zeleně a metod jejich hodnocení. První část rešerše se věnuje zejména identifikaci funkcí vegetace v městském prostředí a bližší seznámení s jejími účinky, prospěšností a fungováním. V této části jsou také rozebrány dopady jevů, které v urbanizovaném prostředí vznikají a které jsou díky zeleni potlačeny. Druhá část rešerše se poté věnuje významu hodnocení zeleně a jejích benefitů a dále metodikám, které jsou podrobně rozebrány.
V následující části jsou metodiky hodnocení zeleně porovnány a jsou identifikovány jejich kladná a kritická místa. Tato část je také věnuje rozřazením metodik dle relevantnosti pro české prostředí, které je specifické a metodiky vyvinuté v anglosaském kontextu v něm nelze bez úpravy aplikovat. V této kapitole jsou také porovnány zdroje dat potřebné pro sestavení metodiky pro ohodnocení benefitů zeleně.
V páté kapitole diplomové práce je na základě poznatků získaných v literární rešerši sestavena metodika výpočtu ekonomické hodnoty benefitů zelených ploch ve městě. Metodika kombinuje metody z různých zdrojů a upravuje je pro český kontext. Také se zabývá zdrojovými daty, potřebnými k sestavení celé rozvahy.
V šesté části práce, která se zabývá diskuzí, jsou shrnuta data, která ze sestavené metodiky vyplývají a porovnává je s literaturou a aplikací obdobných metodik na jiných územích.
Závěrečná kapitola vyhodnocuje výsledky výzkumu a navrhuje další využití získaných informací.
|
|
Tradiční metody konzervace ryb v oblasti jihovýchodní Asie
Holmanová, Kateřina ; Banout, Jan (vedoucí práce) ; Leuner, Olga (oponent)
Tradiční metody konzervace ryb jsou stále často využívané v rozvojových zemích, které produkují značné množství čerstvých ryb. Mezi nejčastěji používané metody úpravy ryb v Kambodži patří sušení, solení, fermentace, uzení a marinování. Sušení na slunci jako jedna z nejběžnějších metod zpracování ryb v Kambodži představuje některé nevýhody, které znehodnocují konečný produkt. Solení přispívá k efektivnějšímu průběhu sušení. Sůl vytváří vysoce slané prostředí, ve kterém nemůže přežít většina bakterií, plísní a dalších potencionálně patogenních organismů. Cílem této bakalářské práce bylo provést výzkum zaměřený na metodu sušení v kombinaci se solením. U vybraných pěti druhů sladkovodních ryb: Claris batrachus, Channa micropeltes, Oreochromis niloticus, Pangasius hypophthalmus a Monopterus albus byl stanoven obsah sušiny, obsah tuků a vliv solení na množství soli. Vzorky ryb byly nejdříve ponechány v soli po dobu 2, 4 a 12 hodin a poté sušeny v solární sušárně s přirozeným konvekčním prouděním a elektrické sušárně. Výsledky měření obsahu sušiny se pohybovaly v intervalu 16,67 až 21,74 g/ 100 g svaloviny, kdy nejnižší hodnoty byly naměřeny u C. batrachus a nejvyšší u O. niloticus. Obsah tuků u jednotlivých druhů ryb vyšel rozdílný v intervalu hodnot 2,29 až 30,08 %, nejnižší hodnota u M. albus a nejvyšší u P. hypophthalmus. Z měření byl zjištěn vliv doby nasolení na celkovém množství soli v sušených rybách. Hodnoty se v závislosti na době solení zvyšovaly. Důležitým předpokladem k dosažení kvalitních sušených produktů je charakteristika vlastností jednotlivých druhů ryb, aby bylo dosaženo maximálního výnosu.
|
|
Marketingový mix
Fatrdlová, Adéla ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce) ; Poláková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení marketingového mixu firmy HET, zanalyzování jednotlivých nástrojů a následné navržení jejich zlepšení. Tato práce je složena ze dvou částí, a to z literární rešerše a vlastního řešení, pod které spadá podkapitola návrhů a doporučení. V první části jsou obsaženy základní pojmy spojené s marketingem a marketingovým mixem se zaměřením na čtyři základní nástroje. V druhé části je stručně charakterizována firma HET, dále jsou zde rozebrány dílčí části marketingového mixu daného podniku a také marketingové mikroprostředí, ve kterém se firma pohybuje. Na základě sesbíraných informací jsou provedeny potřebné analýzy a poté jsou navrženy případné návrhy a doporučení, které by mohly napomoci k efektivnějšímu působení marketingového mixu.
|
|
Imigrace a nezaměstnanost ve Španělsku
Recinová, Kristýna ; Tichá, Milena (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza a vymezení vztahu mezi imigrací a nezaměstnaností ve Španělsku a jejich vliv na imigraci a nezaměstnanost v Evropské unii (EU). Zvláštní pozornost je věnována analýze předmětných fenoménů v kontextu španělského prostředí. Pomocí syntetického přístupu dochází k propojení těchto sfér na různých úrovních, především pak v oblasti volného pohybu osob a pracovních sil. Z teoretických a praktických hledisek jsou zkoumány jejich ekonomické projevy v azylové a (i)migrační politice země, integrace cizinců a sociální projevy legálního a nelegálního přistěhovalectví. Důraz je kladen na celkový dopad a důsledky ovlivňující migrační toky a na shrnutí vývoje nezaměstnanosti ve sledovaném regionu. Komparativním přístupem jsou zhodnoceny změny vyvolané v oblasti azylu a migrace v prostoru EU před a po přijetí Lisabonské smlouvy. Nastíněno je strategické směřování imigrační politiky Španělska a EU. Výsledky jsou posouzeny z hlediska prognostické metody a budoucího evropského demografického vývoje. V závěru jsou shrnuty hlavní myšlenky a uzlové body diplomové práce.
|
|
Sociálně vyloučené lokality a jejich revitalizace; Případová studie: Ústecký kraj.
Zoubková, Věra Thea ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou výskytu a revitalizace sociálně vyloučených lokalit ve vymezeném studijním území. Cílem je pomocí identifikace a vizualizace situace v Ústeckém kraji nalézt obecná pravidla výskytu sociálně vyloučených lokalit a politiky jejich revitalizace v České republice. Výzkum probíhal od září 2010 do června 2015. Propojil kvalitativní a kvantitativní metody, šetření in-situ a od stolu. Výsledky analýz primárních a sekundárních dat odhalily 130 deprivovaných lokalit ve 42 městech a obcích z celkem 354 v regionu. Naprostá většina lokalit (87 %) se nachází ve městech. Dvě třetiny lokalit jsou malá území do 100 obyvatel. Tři pětiny lokalit nejsou prostorově vyloučeny. K nejrozsáhlejším a nejlidnatějším deprivovaným územím patří sídliště. Každý druhý obyvatel sociálně vyloučených lokalit žije v panelovém domě. Bytové domy v cihle jsou nejrozšířenějším typem obydlí pro sociálně slabé. Najdeme je v každé druhé deprivované lokalitě. Naprostá většina budov byla postavena před rokem 1989. Individuální rodinné bydlení je zasaženo deprivací pouze marginálně, patří však k nejzchátralejší a také nejhůře vybavené části bytového fondu sociálně vyloučených území. Dvě třetiny lokalit se vyvinuly samovolně, třetina řízeným sestěhováním sociálně vyloučených obyvatel. Naprostá většina vyloučených lokalit se vyskytuje již déle než pět let. V deprivovaných lokalitách převládá soukromé vlastnictví nemovitostí. Revitalizací prochází polovina deprivovaných lokalit. Hlavními cíli jsou zlepšení životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a zajištění bezpečnosti. Používány jsou především nástroje intervence v území, zaměřené na udržení obyvatel v lokalitě a zlepšení kvality veřejných prostranství a služeb. Participace obyvatel na přípravě projektů revitalizace je nicméně slabá, rezidenti vnímají svou účast jako neefektivní. Proces obnovy je závislý na dotacích, silně se projevuje ekonomická europeizace. V oblasti obnovy fyzického prostředí jsou operační programy zaměřeny na velké lokality. Malá deprivovaná území do 100 obyvatel, kterých je většina, nedosáhnou na evropské zdroje. Výsledky revitalizace se různí. Ambice plánů se nedaří naplňovat hlavně v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Nejlepšími vlastníky co do objemu revitalizovaných nemovitostí jsou společenství vlastníků jednotek, obce a bytová družstva. Ani v jednom případě však podíl opravených bytů nepřesahuje 50 % z celkového majetku, vlastněného v deprivovaných lokalitách. V každém případě tržní ceny místních nemovitostí zůstávají nižší oproti cenám bytů srovnatelné velikosti a vybavení, nabízených k prodeji v jiných částech města.
|
|
Změny koncentrace prolinu a výtoku elektrolytu u vybraných druhů tribu Panicoideae v závislosti na vodním deficitu
Nováková, Hana ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tématem práce je vliv vodního deficitu na koncentraci prolinu a výtoku elektrolytu u zástupců tribu Panicoideae. V současnosti nabývá na významu vliv sucha na zemědělskou produkci i v podmínkách České republiky. Výjimečně suchý rok 2014/2015 a s ním spojený vodní deficit v půdě, se projevil především na sklizni širokořádkých plodin, včetně kukuřice. Zástupci tribu Panicoideae - čirok a bér se řadí mezi nejsuchovzdornější plodiny světa. Čirok a bér jsou řazeny podobně jako kukuřice do II. skupiny obilnin, ale oproti kukuřici vykazují nižší transpirační koeficient, jsou méně náročné na podmínky pěstování a jsou také méně sužovány chorobami a škůdci. Mohou konkurovat kukuřici také širokými možnostmi využití. Je proto vhodné zjistit, jak budou tyto plodiny reagovat na vodní deficit během jejich ontogenetického vývoje. Pro potřeby tohoto pokusu byly zvoleny genotypy pocházející z podmínek mírného klimatu, které mají kratší vegetační dobu, což je významným faktorem pro načasování sklizně těchto pozdě setých plodin v našich klimatických podmínkách.
Cílem diplomové práce bylo stanovení a vyhodnocení vlivu vodního deficitu na obsah prolinu a výtok elektrolytů u vybraných genotypů čiroku a béru a na základě výsledků zvolit genotypy s vyšší odolností vůči vodnímu deficitu. Na základě cílů práce byly stanoveny následující hypotézy: zjištění, zda existují rozdíly v koncentraci prolinu a výtoku elektrolytů mezi vybranými genotypy v závislosti na působení vodního deficitu a zda existují rozdíly v daných fyziologických charakteristikách v reakci na vodní deficit mezi čiroky a bérem. Pro naplnění cílů a vyhodnocení hypotéz byl založen skleníkový pokus s vybranými genotypy čiroku a béru na Katedře botaniky a fyziologie rostlin ČZU v Praze Suchdole.
Do pokusu byly zařazeny čtyři genotypy druhu Sorghum bicolor (L.) Moench. (čirok obecný): 1216, 30485, Barnard Red a Ruzrok a jedna odrůda druhu Setaria italica (L.) Beauv. (bér vlašský) Ruberit. Pokus byl designován celkem na čtyři varianty (jednu kontrolní a tři pod vlivem různě časově rozloženého vodního deficitu). Rostliny v kontrolní variantě byly zavlažovány po celou dobu pokusu. Varianta KS byla zavlažována prvních 14 dní, poté byla 10 dní bez zálivky a poslední 4 dny byla opět zavlažována. Rostliny ve variantě SK byly pod vlivem prvních 10 dní experimentu, poté byly 18 dní zavlažovány a rostliny ve variantě SS byly bez zálivky prvních 10 dní, během 4 následujících dní byla zálivka obnovena, poté se opakovalo stejné schéma: 10 dní bez zálivky a 4 dny s obnovenou zálivkou. Fyziologické charakteristiky byly sledovány na rostlinách ve vývojových fázích BBCH 14-16. Koncentrace prolinu byla určována prostřednictvím měření absorbance vzorků vzniklých reakcí s ninhydridem. Následně byly naměřené hodnoty porovnány s kalibrační křivkou. K měření absorbance vzorků při 520 nm byl využit spektrofotometr Hellios gama (Thermo). Výtok elektrolytu byl měřen na terčících z pletiva listů za pomoci elektrického konduktometru GRYF 158 (Gryf HB, s.r.o.).
Ze získaných výsledků vyplývá, že se koncentrace prolinu zvyšovala v reakci na stres, jelikož nejvyšší koncentrace prolinu byla zjištěna u rostlin rostoucích v nejvíce stresované variantě SS (670,13 mikrogramů), v porovnání s ostatními variantami stresu. Rostliny ve variantě KS (643,85 mikrogramů) vykazovaly vyšší akumulaci prolinu než ve variantě SK (636,69 mikrogramů). Nejvyšší koncentrace prolinu byla naměřena mezi genotypy u odrůdy čiroku Ruzrok (642,94 mikrogramů). Nejnižší obsah prolinu byl zjištěn u odrůdy čiroku 1216 (623,78 mikrogramů), tato hodnota byla zároveň jediná průkazně odlišná od obsahů prolinu ostatních genotypů. Což alespoň z části potvrzuje navrženou hypotézu, že existují rozdíly v obsahu prolinu mezi genotypy.
Nejvyšší výtok elektrolytů, respektive poškození buněk vykazovaly opět rostliny z varianty SS
(39,56 %). Rostliny z varianty SK vykazovaly vyšší míru poškození buněk (32,95 %) než rostliny ve variantě KS (29,88 %). Nejnižší poškození buněk vykazovaly rostliny pěstované v kontrolních podmínkách, což opět značí, že se poškození buněk zvyšuje v reakci na vodní deficit. Z genotypů v daném pokusu vykazovala nejvyšší míru poškození buněk odrůda čiroku 1216 (29,26 %) a nejnižší poškození buněk bylo zjištěno u odrůdy čiroku Ruzrok (27,03 %). Průkazně odlišná míra poškození buněk vyšla pouze u odrůdy béru Ruberit (28,6 %), což potvrzuje naši hypotézu, že existují rozdíly ve výtoku elektrolytu mezi čiroky a bérem.
Hypotézy nebyly tímto pokusem zcela potvrzeny. Přesto lze na základě získaných výsledků konstatovat, že nejméně odolným genotypem v pokusu byla odrůda čiroku 1216 a nejlépe adaptovanou na vodní deficit byla odrůda Ruzrok. Zároveň se potvrdilo, že vyšší akumulace prolinu může rostlinu chránit před negativními vlivy vodního deficitu na buněčné membrány, což se posléze projevuje sníženým výtokem elektrolytů.
|
|
Strategické řízení
Houška, Jiří ; Pánek, Pavel (vedoucí práce) ; Lukáš, Lukáš (oponent)
Diplomová práce Strategické řízení poskytuje ucelený pohled na prostředí, ve kterém se nachází zkoumaný subjekt. Práce je rozdělena do dvou částí, do teoretické a praktické. V teoretické části jsou obsaženy informace spojené se strategickým myšlením, řízením a plánováním. Zásadní část je pak věnována doporučeným metodám zkoumání podniku na úrovni makrookolí a mikrookolí, analýze životního cyklu podniku, analýze zájmových skupin a SWOT analýze. Praktická část užitím vybraných metod systematicky směřuje k cíli práce, vygenerovat a doporučit pensum vhodných strategických úkolů pro situaci, v které se zkoumaná firma v současnosti nachází. Výsledky jednotlivých analýz slouží jako vstupní data pro generování a návrhy strategií. Závěrem je provedeno zhodnocení a porovnání navržených doporučení s dosavadním postupem implementace a zavádění strategického řízení zkoumané organizace.
|
host ::
