| |
|
Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě
KOUKAL - OFS, Petr
Práce se zabývá Plenárním sněmem katolické církve v České republice: konaného v letech 19972005, zvláště obdobím v letech 20032005. V přípravné části popisuje samotný proces synodality a účast českého episkopátu na průběhu 2. vatikánského koncilu. Dalším krokem je popis realizace odkazu a dokumentů 2. vatikánského koncilu v tehdejším totalitním Československu. Jedná se o Dílo koncilové obnovy, liturgickou obnovu a ekumenické biblické hnutí. Dále pojednává o situaci v církvi po zhroucení komunistického režimu a postupnou obnovu církve po kvantitativní i kvalitativní stránce a autor předkládá další témata na základě vybraných dokumentů pontifikátu papeže svatého Jana Pavla II. Jádrem této závěrečné práce je popis a zhodnocení diskontinuity témat mezi I. a II. zasedáním Plenárního sněmu. Autor předkládá možné důvody a důsledky vypuštění anebo nepoužití některých otázek běžných v tehdejší evropské i všeobecné církvi a ohlasem v dobovém tisku a dalších médiích. Práci ukončuje vyhodnocení krátké ankety provedené v pastoračních centrech českých a moravských diecézí. Sněmovní proces a dialog v církvi a společnosti určitě neskončil s vydáním závěrečného dokumentu, ale nadále pokračuje na různých úrovních.
|
|
Postavy v románu Eleny Garro: Vzpomínky na budoucnost
Novotná Ouřadová, Dagmar ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Téma postava jejich vztahu k ostatním stavebním prvkům románu jsem si vybrala z několika důvodů. Podle mého názoru vděčí dílo Eleny Garro za svoji nadčasovost z velké části právě postavám. Spojením klasického hrdiny s postavou moderního románu vytváří postavy, které přesahují hranice jednoho díla a jedné epochy. Po hrdinech dávných bájí zdědily mytickou nesmrtelnost, z druhé linie se jim dostalo křehké poetiky moderní literární postavy. Toto spojení z nich dělá univerzální literární postavy, které díky svému bytostně lidskému rozměru dokáží oslovovat i naši současnost. Elena Garro stojí jako spisovatelka i jako žena na prahu nové doby. Ve svém díle podává svědectví o začátku nové epochy. Mexická společnost konce 20. let, do kterých je román zasazen, otevírá otázku vlastní identity a po letech cizí nadvlády hledá svoji vlastní cestu. Na pozadí magického příběhu hlavních hrdinek se odehrává drama společnosti, která stojí před svým přerodem. Elena Garro kritizuje šedé maloměšťáctví, sobectví a zaslepenost, které v jejich důsledku přirovnává k neomalenosti velkých historických gest. Mexiko prochází deziluzí z revolučních bojů a touŽÍ po zavedení pořádku. Starý systém přestává platit a nový ještě nenabyl jasných obrysů. Cítíme nostalgii po dobách minulých, ze které je však zřejmé, že již není cesty zpátky. V...
|
|
Krysař Mariny Cvětajevové : geneze, recepce a překlad poemy s komentářem
Zakiyanov, Oskar ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Radka (oponent)
Ruská básnířka Marina Ivanovna Cvětajevová (1892 - 1941) je jednou z nejzajímavějších světových autorek první poloviny 20. století. Mezi vrcholné dílo její tvorby patří poéma Krysař. Cílem mé rigorózní práce bylo je poému doslovně přeložit a zpracovat k ní podrobný komentář. Překlad je určen pro slavisty, ale také pro širší veřejnost.Překlad má charakter návrhu a mohl by sloužit jako výchozí text pro případný další básnický překlad do češtiny. Záměrem komentáře je především poukázat na vztahy Krysaře Cvětajevové a možné zdroje inspirace texty jiných autorů nebo vlastními díly. Komentář dále vysvětluje pojmy specifické pro tvorbu Cvětajevové a její charakteristické poetické postupy. Komentář však prakticky neobsahuje interpretaci. Ta je použita pouze jako doplnění komentářů k jednotlivým částem, které jsou uváděny pro lepší pochopení originálního textu a překladu. První kapitoly pojednávají o historii vzniku, genezi poemy a o její recepci kritiky a spisovateli. Dále následují technické poznámky k přeloženému textu s vysvětlením specifik originálního textu, včetně syntaktických zvláštností M. Cvětajevové, které jsou vodítkem pro pochopení rytmiky díla. Pro lepší orientaci v přeloženém textu a eventuální srovnání s originálem je ruský text uváděn na dvojstraně s českým. Pro správné pochopení díla v kontextu...
|
|
Céline v Čechách
Kareninová, Anna ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Jamek, Václav (oponent)
Céline v Čechách Práce podává chronologickou dokumentární metodou výpověď o procesu přijímání a zavrhování jedné z nejkontroverznějších osobností moderní literatury nejen v Čechách. Soubor složený z objevené korespondence, dobových ohlasů, fotografií a dalších dokumentů, budovaný na půdorysu Célinova života a díla, sleduje ohlas veškerých jeho textů od vydání prvotiny až po současnost, přičemž českou kritickou recepci (F. X. Šalda, F. Peroutka, J. Vašica, R. Weiner, K. Čapek, B. Hrabal, M. Kundera, underground ad.) zasazuje do mezinárodního kontextu.Všímá si okolností historických i biografických, v nichž Célinovo dílo vznikalo a jež poznamenaly Célinovu osobní i osobnostní cestu. Poukazy na okolnosti, vlivy a ohlasy v pozadí nejsou soustavnou a celistvou probírkou: významné či zajímavé célinovské návaznosti mají především rozšířit pohled a dát možnost srovnání. Za Célinovým portrétem se nakonec ukazuje i podoba české literární atmosféry během osmdesáti let od vydání Célinovy prvotiny (1932) do roku 2010. První překlad Célinovy první vydané knihy Cesta do hlubin noci byl český (1933), ohlas byl u nás obrovský. Ale zatímco dnes je Céline diskutován v souvislosti se svým antisemitismem, ve 30. a 40. letech 20. století se debaty odvíjely v rovině jeho estetických postupů a postojů. Otázkou nebylo, zda jsou...
|
| |
| |
|
Videodokument o Milanu Grygarovi
HAVLÍKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce na téma Videodokument o Milanu Grygarovi se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Úvodní teoretická část se zabývá uměním 60. let 20. století v Československu, životem Milana Grygara, jeho tvorbou a v neposlední řadě i osobnostmi, které jeho život a práci ovlivnily. Za cíl si klade seznámit s osobností Milana Grygara a zmapovat jeho dílo v celé jeho umělecké genezi. Praktická část obsahuje videodokument, který má sloužit jednak jako výukové video pro žáky druhého stupně základních škol a zároveň jako didaktická pomůcka pro učitele do hodin výtvarné výchovy.
|
|
Mediální obraz fotbalu ve zpravodajském servisu ČTK v letech 2000-2010.
Slomek, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je deskripce a analýza současného mediálního obrazu fotbalu vytvářeného Českou tiskovou kanceláří v prvním desetiletí 21. století. Konkrétní vzorek ukazuje změny v objemu, tematickém zaměření a prezentování fotbalu v agenturním zpravodajství ČTK v letech 2000-2010. Práce vychází především z rozboru agenturního zpravodajství, vydaného ve sledovaném období a posléze archivovaného v infobance ČTK. Týká se výhradně textové části, složka obrazová, audiovizuální či infografická byla pominuta, protože její zahrnutí by výrazně překročilo vymezený rozsah. Prezentuje se tu také pohled interní (na základě hloubkového rozhovoru se sportovním redaktorem ČTK se zaměřením na fotbal) a rovněž externí (závěry plynoucí z dotazníkové ankety mezi pracovníky vybraných tištěných, audiovizuálních a internetových médií, kteří sportovní a především fotbalový agenturní servis využívají). Práce se snaží ukázat, jak Česká tisková kancelář vnímá sebe samu, jaký má na ostatní média vliv a do jaké míry je pro ně důvěryhodná. Důležitým aspektem je zde též otázka rozmáhající se bulvarizace a způsobu, jak se s tímto trendem ČTK vypořádává.
|
|
Kazatelská činnost u Origena a Jana Zlatoústého
Hudec, Jonatan ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Tato práce chce poukázat na kazatelskou činnost Origena a Jana Zlatoústého. Nejprve se zabývá křesťanským kázáním v prvních stoletích obecně. Zpracovává jednotlivé termíny, užívané v této době pro slovo kázání, pokouší se o rozdělení kázání podle různých kategorií a zmiňuje i způsob uchovávání kázání s tím, že se také dotýká otázky autorství. Rozebírá problematiku kazatelské činnosti otců. Dále uvádí statě o původu kázání a o okolnostech, za kterých kázání vznikala nebo byla pronášena. Ústředním tématem práce je dílo autorů Origena a Zlatoústého a kontext jejich kazatelské činnosti. Postupně se věnuje Origenovi a překladu jeho dvanáctého kázání na Jeremiáše s rozborem tohoto kázání a Zlatoústému a jeho činnosti kazatele, rovněž s překladem jednoho z jeho kázání. Jde o šesté kázání na knihu Genesis s jeho následným rozborem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
