|
Charakteristika pracovního chování Čechů a Ukrajinců
BYKOVA, Sofia
Tématem mé bakalářské práce je pracovní chování v rámci vybraného podniku, zaměstnávajícího pracovníky českého a cizího (ukrajinského) původu. Cílem teto práce je vytvoření přehledné a srovnatelné charakteristiky jevu pracovního chování v rámci kultur uvedených států co mají společného a rozdílného, případně neslučitelného, analýza případných konfliktů a souvislost těchto aspektů s mentalitou. Zdůvodněním tohoto cíle je především obor, který studuji. Práce obsahuje informace, které by mohly být zajímavé a přínosné, nejen pro mé osobní účely a budoucí povolání, ale také pro role nadřízených i podřízených, případně pro manažery. Přehled zkoumané problematiky obsahuje specifické body, jako např. základy ekonomické psychologie a behaviorální ekonomie (symbióza psychologického a ekonomického názoru na motivaci a racionalitu jedince), teorie pracovní motivace a reakce na různorodé podněty, charakteristiku pojmu "mentalita", obecná východiska o působení člověka ve světě ekonomiky. Pro naplnění cílů mé práce jsem stanovila následující hypotézy: - Ukrajinská a česká mentalita mají určité podstatné rozdíly, i když jsou tyto národy kulturně blízké. - Pracovníci ukrajinského a českého původu dokážou efektivně fungovat v týmu a vycházet mezi sebou v pracovní činnosti. Rozdíl v mentalitě jim v tom nebrání. - Ukrajinští pracovníci by mohli být žádoucí pro zaměstnavatele v ohledu na vyšší zájem a motivaci. Všechny tři stanovené hypotézy byly přijaté na základě zjištěných údajů a srovnání charakteristik mentality. Češi jsou často tolerantní k jiným kulturám, navíc ukrajinská kultura se tolik neliší a nezpůsobuje komplikace v pracovních vztazích. S ohledem na to, že ve vybraném podniku nebyly zjištěné žádné problémy, spojené s pracovním chováním a rozdíly v mentalitě, těžko se definuje nějaký přínos pro danou organizaci.
|
|
Lidský a sociální kapitál v základním školství
KOKŠTEIN, Jiří
Obsahem diplomové práce je náhled do teoretických studií, které se problematikou lidského a sociálního kapitálu zabývají z různých pohledů, zabývají se jejich vývojem v čase, jejich měřitelností, zkoumají je a doplňují o další poznatky.Tato část práce obsahuje i vztah lidského a sociálního kapitálu v návaznosti na stárnutí lidské populace a zaměřuje se na lidský kapitál starších pracovníků. Teoretické studie končí náhledem do problematiky základního školství, role učitele a snaží se poskytnout informace o již provedených průzkumech v této oblasti školství, které v aplikační části poslouží k porovnání s mnou získanými daty z dotazníkového šetření. Aplikační část práce je zaměřena na pedagogické pracovníky základních škol. Vzdělávání v dnešním globalizovaném světě mění nejen svůj obsah, ale i metody a formy práce. Nezastupitelnou roli v tomto procesu sehrávají pedagogové. Aby vyhověli všem na ně kladeným požadavkům, je nezbytné, aby i oni věnovali zvýšenou pozornost svému dalšímu vzdělávání a sdílení nabytého vzdělání, což je nezbytné k růstu lidského i sociálního kapitálu, poněvadž jsou ve vzájemné interakci. Práce zkoumá vybraný vzorek pedagogů a přistupuje k této problematice zjišťováním toho, co je ke vzdělávání motivuje, zda jsou spokojeni s přínosem vzdělávacích akcí, jakému typu vzdělávání dávají přednost atd. Práce zjištěné skutečnosti dále analyzuje a hledá vztahy mezi věkem a pohlavím pedagogů dle stanovených hypotéz. Pedagog je člověk, který je v neustálém kontaktu s ostatními lidmi. To samozřejmě dále formuje jeho životní postoje a zkušenosti. Jako lidská bytost vnímá názory společnosti a utváří si na ní vlastní názory, které ho následné mohou ovlivňovat při výkonu jeho profese. Proto je v této části práce věnován prostor i zkoumání přemosťovacího sociálního kapitálu, který určuje velikost okruhu lidí, s kterými se pedagogové obecně stýkají a vzájemně ovlivňují. Posledním výzkumem, který je v práci možno nalézt, je vnímání společenského postavení pedagogů jimi samotnými.
|
|
Supervize v psychiatrickém ošetřovatelství
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část diplomové práce se zabývá supervizí a přibližuje problematiku psychiatrického ošetřovatelství. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena na supervizi, stručně charakterizuje supervizi samotnou, dále pak popisuje její dělení, funkce a metody. Též se věnuje účastníkům supervize, smlouvě o supervizi, transkulturní supervizi a Bálintovským skupinám. Dále navazuje část, která popisuje historický vývoj psychiatrického ošetřovatelství, stručně představuje osobnost Joyce E.Travelbee. V závěru teoretické části diplomové práce je zmíněna problematika vzdělávání a kompetencí sester pro péči v psychiatrii a též okrajově deklarace z Turku. Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat informovanost sester pracujících v psychiatrické péči o možnostech klinické supervize. Druhým cílem bylo zjistit názor sester pracujících v psychiatrické péči na supervizi. Třetí cíl byl zaměřen na prostředky pomáhající sestrám pracujícím v psychiatrické péči k jejich osobnímu rozvoji a růstu v rámci jejich praxe. Čtvrtý cíl měl zmapovat zkušenosti sester pracujících v psychiatrické péči se supervizí. Použité metody Pro empirickou část této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány pomocí diktafonu a poté přepsány, následně pomocí kódování technikou tužka a papír byla kvalitativní data analyzována a významově uspořádána do dvaceti sedmi kategorizačních skupin. Výběr výzkumného souboru byl záměrný, sestavený z dvanácti sester pracujících v psychiatrické péči v rámci České republiky. Výsledky Z výzkumného šetření zaměřeného na sestry, které nemají osobní zkušenost se supervizí vyplynulo, že určité povědomí o supervizním procesu mají, ovšem ne zcela dostačující k tomu, aby byly schopny popsat podstatu a funkci supervize v celém jejím rozsahu. Jejich znalosti jsou spíše teoretické. Supervizi chápou jako pomoc, která by vyřešila jednak neurovnané vztahy na pracovišti, dále pak zlepšila komunikační dovednosti daných sester, též by byla nápomocna v řešení krizových intervencí a jako prevence syndromu vyhoření. Z výsledků týkajících se sester, které nejsou účastny supervizního procesu jednoznačně vyplynulo, že nemají dostatečnou oporu a možnost jak profesního, tak i osobního růstu na svém pracovišti, přičemž tento významný problém by jim byla schopna vyřešit právě supervize. Z výzkumného šetření, které se týkalo výhradně sester, které mají osobní zkušenost se supervizí a jsou jí pravidelně účastny vyplynulo, že jejich znalosti a dovednosti týkající se supervizního procesu jsou zcela dostačující k tomu, aby byly schopny pochopit a následně prakticky využít supervizi v celém jejím rozsahu. Tyto sestry vidí supervizi jako přínos, díky kterému pochopily nejen sami sebe, ale především se naučily zvládat náročné situace, které jejich povolání provází. Supervize jim dává jistotu, poskytuje oporu a učí je jednat s lidmi, kteří jsou součástí jejich pracovního procesu. Supervize se pro ně stala nástrojem pro prevenci syndromu vyhoření a ukázala jim cestu, jak efektivně využít svůj vlastní potenciál. Závěr Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití supervize v psychiatrickém ošetřovatelství. Práce s pacienty s duševním onemocněním je velmi náročná, proto zrovna zde má supervize své opodstatněné místo. Pokud neznáme sami sebe a nejsme schopni sami řešit své problémy, nikdy nemůžeme efektivně a komplexně řešit problémy druhých, kteří často na naši pomoc zoufale čekají. Výsledky práce budou prezentovány na odborných seminářích určených nejen sestrám pracujícím v psychiatrické péči.
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí v souvislosti s plánovaným operačním výkonem z pohledu pacienta a všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Plánovaný operační výkon vždy nějakým způsobem ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí. Pro to, aby měl pacient co největší pocit jistoty a bezpečí, jsou důležité informace týkající se všeho, co se bude dít s ním samým v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Klíčovou roli pro pacienta a jeho potřebu jistoty a bezpečí má však všeobecná sestra, která je v situaci, v níž se pacient nachází, tím nejbližším člověkem, který mu může pomoci naplnit co nejlépe jeho potřebu jistoty a bezpečí za pomoci znalostí a dovedností, které by měla všeobecná sestra ovládat, a za pomoci postojů, které by měla zaujímat. Cílem práce bylo zjistit, jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta a jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta? Jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem? Jaké jsou nedostatky v uspokojování potřeb jistoty a bezpečí u pacientů před plánovaným operačním výkonem? Jak může všeobecná sestra pomoci zvládat pacientovi strach a úzkost související s plánovaným operačním výkonem? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že plánovaný operační výkon negativně ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí bez ohledu na jeho předešlé zkušenosti. Velký vliv na eliminaci pacientových obav a negativních pocitů má právě všeobecná sestra, která bere pacienta jako rovnocenného partnera, zaujímá k němu individuální přístup, informuje ho o všech ošetřovatelských výkonech a postupech, volí klidný a vstřícný způsob komunikace, využívá empatii, naslouchání a snaží se pacientovi v rámci možností ve všem vyhovět. Výzkumné šetření dále ukázalo, že existují některé nedostatky v oblasti informovanosti ze strany lékařů, a rovněž ukázalo na vhodnost přípravy pacientů před plánovanou operací v rámci edukace v ambulanci již od okamžiku, kdy se pacient dozví, že podstoupí plánovaný operační výkon. Dalším zjištěním výzkumného šetření je, že všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Výsledky naznačují, že ke snížení negativního dopadu, který má chirurgická léčba na pacientovu potřebu jistoty a bezpečí, by bylo vhodné zahájit edukaci pacientů již ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že jejich onemocnění bude řešeno tímto způsobem. Všeobecné sestry by si měly doplnit znalosti a dovednosti v oblasti terapeutické komunikace, aby pomohly pacientovi lépe zvládat jeho nelehkou životní situaci. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma Komunikace s pacientem před plánovaným operačním výkonem se zaměřením na terapeutickou komunikaci a terapeutický rozhovor. Ostatní zjištěné nedostatky, týkající se nedostatečné informovanosti pacientů a možnosti lepší přípravy pacientů před plánovaným operačním výkonem v rámci edukace v ambulanci, budou řešeny managementem nemocnice.
|
|
Komparace zdravotní péče v ČR a SRN
Dutá, Sára ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dvou zdravotnických systémů, rozdíly mezi kvalitou lékařské péče v České republice a ve Spolkové republice Německo, přesněji pak konkrétním přístupem lékaře k pacientovi. Práce v teoretické části vysvětluje základní pojmy, které se týkají tématu zdraví (hodnota zdraví a jeho determinanty, způsob života, prevence, nemoc, choroba, zdravotní péče, zdravotnický systém a zdravotní politika), dále pojednává o českém a německém zdravotnickém systému a komparuje jejich základní strukturu, kde nejzásadnějším rozdílem je odlišnost německého systému zdravotnictví, který se dělí do dvou úrovní, celostátní a spolkové. Práce také studuje roli lékaře a pacienta a vztah mezi nimi. Sekundární a komparativní analýza dat o rozdílech ve zdravotní péči v ČR a v SRN ukázala, že dotazovaní jsou s péčí a obecně s přístupem lékaře k pacientovi spokojeni spíše v Německu, ačkoliv zde existují také nedostatky. Data získaná pomocí polostandardizovaných rozhovorů ukazují, že názory na zdravotní péči se liší podle počtu let strávených v SRN (dotazovaní, kteří v SRN žijí např. již 15 let, měli s tamním zdravotnictvím více zkušeností). Téměř všichni dotazovaní se však shodují na tom, že rozdíl ve zdravotní péči ve zmíněných státech je zapříčiněn i rozdílem ve finančních prostředcích, které jsou na zdravotnictví vynakládány. Ročně je v Německu na zdravotnictví vynaloženo zhruba 11, 6 % HDP, z čehož 76,8 % jsou veřejné finanční prostředky. Na zdravotní péči je v České republice je to 7,5% HDP. Spoluúčast na úhradách zdravotní péče v ČR byla 15,8 %, v SRN 23,5 %. Ze získaných dat lze usuzovat, že kvalita péče ovlivňuje i důvěru v ní a také potřebu pacienta se léčit.
|
|
Místní suroviny a jejich využití v restauračních zařízeních (případ Jablonce nad Nisou) jako příklad rozvoje venkova
Preislerová, Bára ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu zákazníků a provozovatelů restaurací k regionálním, místním produktům a jejich využití při výrobě pokrmů. Snahou bylo odpovědět na několik výzkumných otázek zákazníky restaurací. I provozovatelé restaurací odpovídali na rozhovor, který jim ukládala autorka práce. Výzkum probíhal v oblasti Jablonce nad Nisou a jeho okolí. Cílem této práce bylo analyzovat, zda jsou vůbec místní suroviny využívány alespoň natolik, aby přispívali rozvoji venkova anebo nejsou. Literární rešerše poukazuje na počátky gastronomie v České republice, v zahraničí a vliv globalizace na gastronomii. Nedílnou součástí rešerše je také pohled na regionální produkty a jejich návaznost na rozvoj venkova. Výzkumem bylo zjištěno, že restaurace v Jablonci nad Nisou v malé míře používají k výrobě pokrmů místní suroviny. Míra používání musí být větší, aby využití místních surovin mělo větší podíl na rozvoji regionu. Proto autorka na konci práce uvádí doporučení, která by tomu mohla pomoci.
|
|
Problematika farmářských trhů v České republice
Prošková, Jiřina ; Toth, Štefan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou farmářských trhů. Mezi spotřebiteli zatím stále platí pravidlo upřednostnění nízké ceny nad kvalitou potravin. Česká republika se snaží o prosazování biopotravin jejich propagací v rámci zviditelnění regionalizace potravin. Tento postoj zvyšuje nejen úspěšnost prodeje, ale i obnovení zdravého životního stylu. Existuje vzájemná propojenost mezidobrou propagací regionálních potravin a větší úspěšností prodeje těchto výrobků. Marketingová role je tu v rukou samotných prodejců, kteří jsou nuceni na sebe upozornit a svůj produkt prodat.
Vychází z platných právních předpisů, norem a vyhlášek týkajících se nejen podnikatelské činnosti ale i oblasti životního prostředí. Na farmářské trhy dohlížejí stejné legislativní zákony jako na jakoukoli jinou potravinu. Další formou prodeje jsou rozšiřující se farmářské kamenné obchody.
Cílem práce bude identifikace determinantů spotřebitelského chování při nákupu bioproduktů od farmářů, a historický vývoj trhů. Formou rešerše zpracovat problematiku farmářských trhů od jejich historických počátků až po předpokládaný průběh rozvoje do dalších let. Pomocí dotazníkových šetření zjistit jejich návštěvnost v ústeckém kraji a vytvořit návrh dalších opatření směřujících k jejich rozvoji. Následným rozborem analýzy poskytnutých informací od prodávajících nabízejících bioprodukty, až po cílovou skupinu kupujících.
|
|
Manažerské účetnictví jako zdroj informací v konkrétní účetní jednotce
Kruml, Lukáš ; Lörinczová, Enikö (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na úlohu manažerského účetnictví a využití jeho metod pro rozhodování a řízení ve vybrané účetní jednotce. Je rozdělena na tři části.
Teoretická část se zabývá vztahem finančního a manažerského účetnictví a jejich vymezením v rámci jednotlivých podnikových procesů. Dále se zabývá ekonomickou strukturou a popisem hospodářských středisek, členěním nákladů z různých hledisek, kalkulací a kalkulačním systémem, podnikovým plánováním a rozpočetnictvím. V poslední části teoretických východisek jsou charakterizovány jednotlivé etapy kontroly nákladů, stanovení odchylek a nápravných opatřeních.
Praktická část obsahuje obecnou charakteristiku vybrané účetní jednotky, popis současného stavu manažerského informačního systému, ekonomické struktury a členění jednotlivých středisek. Dále jsou v této části popsány jednotlivé výkony společnosti, kalkulační vzorec a druhy kalkulací, plánování a rozpočetnictví a formy sledování nákladů.
V poslední části, Zhodnocení a návrhy řešení, jsou na základě teoretických poznatků a provedených zjištění v praktické části identifikovány oblasti s nedostatky. Následně je nastíněn možný postup řešení, který by vedl ke zlepšení jednotlivých problémových oblastí.
|
|
Aktéři lokálního rozvoje (Kácov, Chlum, Tichonice, Kladruby)
Jirků, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat a zhodnotit, jaký význam má spolková činnost, zda a jakým způsobem přispívá ke zkvalitnění a rozvoji lokálního života a lokálního společenství ve zkoumaných obcích Chlum, Tichonice a Kladruby (obce do tří set obyvatel) a porovnat spolkovou činnost těchto obcí s třikrát větším městysem Kácov. Cílem diplomové práce je zjistit, z jakého důvodu se menší obce do tří set obyvatel jeví stejně aktivní jako větší městys. Teoretická část vymezuje teoretické zázemí ke zkoumané problematice. Empirická část práce je tvořena sekundární a komparativní analýzou dat o aktérech, aktivitách a majetkovém vybavení obcí a empirickým šetřením o aktérství ve sledovaných obcích. Sekundární a komparativní analýza dat ukázala, že společenský život v menších obcích je rozmanitý a bohatý především aktivitami typu zábavného, kulturního a sportovního. Oproti většímu městysi je v menších obcích pořádáno méně aktivit folklorních a vzdělávacích. Bylo zjištěno, že společensky nejaktivnější je obec Kladruby, u níž je poměr aktivit k počtu obyvatel nejvyšší - 5,3%. Následuje obec Tichonice s poměrem 3,6%, městys Kácov s poměrem 3,3% a obec Chlum s poměrem 3%. Vyšlo najevo, že neexistuje přímá souvislost mezi počtem aktérů a společenskou aktivitou obce. Aktivita jednotlivých aktérů se liší a neplatí tedy, že čím více skupin aktérů v obci působí, tím více aktivit aktéři v obci pořádají. Bylo zjištěno, že nejrozmanitější občanskou vybaveností disponuje městys Kácov. I přes patrný vliv majetkového vybavení obce na pravidelnost pořádání aktivit, není tento faktor jedinou podmínkou při pořádání aktivit. Nedostatky v občanské vybavenosti může při pořádání aktivit částečně nahrazovat dobře fungující společné organizování aktivit aktéry, což je při pořádání aktivit faktorem, který odlišuje menší obce od třikrát většího městyse. Exogenní vliv byl v posledních deseti letech patrný ve všech sledovaných obcích, a to skrze získání a investování finančních prostředků do majetkového vybavení obcí, které jim umožnilo pořádat aktivity zcela nové, nebo pokračovat v pořádání aktivit stávajících. Empirické šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s aktéry působícími ve veřejném a neziskovém sektoru ve sledovaných obcích. Klíčovým faktorem při pořádání aktivit je občanská angažovanost propojená se vzájemnou spoluprací jednotlivých aktérů (tj. kombinace využití kulturního a sociálního kapitálu aktéra). Dotazovaným aktérům se menší obce možná nejeví stejně aktivní jako třikrát větší městys. Důvody, proč se mohou menší obce jevit stejně aktivní jako větší městys, tak spočívají, dle autorky této práce, ve vyšší občanské angažovanosti a vyšší míře spolupráce aktérů při pořádání aktivit v menších obcích. Společenský život hraje ve všech sledovaných obcích důležitou roli, zejména ve vytváření a udržování mezilidských vztahů, v posilování sociální soudržnosti, udržování tradic a ve vytváření vztahu k místu. Bylo zjištěno a tím potvrzeno, jak jsou pro rozvoj sledovaných obcí klíčové endogenní vlivy (činný aktér), který je, při vhodném doplnění a sladění s vlivy exogenními, dále podněcován.
|
|
Kompetence a zaměstnatelnost absolventů zemědělských oborů Erasmus Mundus na asijském profesním trhu
Brtníková, Petra ; Slavík, Milan (vedoucí práce)
The agricultural sector in Cambodia and Vietnam continues playing important role in supporting national economic growth and food security. Governments together with range of local and international non-profit organisations work on crosscutting topics of development, particularly in the agriculturally profuse provinces. It creates a number of job opportunities for skilled labour. This research aimed to identify the skills and competences of higher education graduates who participated in the Erasmus Mundus exchage programme in europe in agriculture and related life sciences. It highlights the need to adopt skills and competences that graduates acquired during studies in Europe to demands of the labour market in Cambodia and Vietnam. To conduct this study, two-dimensional research was chosen. It combined quantitative survey among Erasmus Mundus alumni from Cambodia and Vietnam who participated in one of agriculture-related programmes in Europe between 2004 and 2013. Qualitative approach was facilitated using semi-structured interviews and focus group discussions with employers/HR managers and key informants from related NGOs, public and private institutions.
|
host ::
