Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,344 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.10 vteřin. 

Taneční divadlo Piny Bausch
Faustová, Markéta ; Augustová, Zuzana (oponent) ; Christov, Petr (vedoucí práce)
Pina Bausch a soubor Tanztheater Wuppertal k sobě neodmyslitelně patří. Choreografka se stala vedoucím tohoto německého tanečního souboru v roce 1973 a od té doby ho vede dodnes. Nikdy nevytvořila choreografii pro jiný soubor či jiného tanečníka. Během tohoto pětatřicetiletého spojení se soubor dostal mezi taneční špičku a stále sklízí úspěchy po celém světě. Byl a stále je inspirací pro mnoho mladých tvůrců. Je zároveň historií, ale i současností. Hned zpočátku své kariéry dala Pina Bausch jasně znát, že její tvorba bude výjimečná. Žádné bariéry, ať již ve vyjádření témat, tak v použití výrazových prostředků, pro ní neexistovaly. Ve svých dílech organicky propojovala tanec a divadlo a vytvořila tak nový umělecký žánr nazývaný teoretiky- taneční divadlo. Dokázala stmelit mohonárodnostní soubor o šestadvaceti členech, s kterým pracovala velmi úzce na přípravě jednotlivých kusů. Zejména z počátku byli její tanečníci nuceni do každé choreografie zapojit kus svého já. Příprava inscenace totiž spočívala v tzv. otázkovém principu. Pina Bausch pokládala při zkouškách tanečníkům otázky, na které museli improvizovanými pohybovými či divadelními scénkami odpovídat. Z této banky materiálu pak vybírala základ pro nový kus. Její první díla byla tedy zejména o lidech. Diváci viděli na scéně realitu, reálné osoby, které...

Automobilový průmysl na stránkách denního tisku v roce 2007
Dobiáš, Petr ; Jirák, Jan (oponent) ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce zpracovává kvantitativní obsahovou analýzu tématických rubrik výše jmenovaných deníků na vzorku zahrnujícím všechna vydání v roce 2007. Je soustředěna výhradně na rubriky zaštiťující problematiku automobilismu a jejím cílem je popsat shodnosti a rozdíly v obsahové nabídce, jakým způsobem je vedena, jaký prostor zaujímá, a jaký druh informací svým čtenářům předává. Práce se věnuje segmentaci prostoru na kvantifikovatelné proměnné a výsledky šetření podrobuje statistickým analýzám. Veškerá zjištění jsou prezentována prostřednictvím tabulek a grafů. Výsledkem je kvantitativní popis zvolených tématických celků, který popisuje tématické a prostorové rozčlenění automobilismu jako tématu na stránkách podobných oddělení historicky, vývojově i co se čtenářských základen týká naprosto odlišných deníků deníků. V závěru jsou zodpovězeny otázky na sezonalitu a prostor, který jednotlivé deníky motorismu věnují.

Soubory tzv. Pražské pětky "před" a "po" (Proměny mediální prezentace a recepce generačních souborů ve změněném historickém kontextu po Listopadu 89)
Kovář, Zdeněk ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o divadlech Pražské pětky v 90. letech. Zabývá se proměnou mediální recepce i prezentace těchto generačních souborů ve změněném historickém kontextu po roce 1989. Na začátku je nastíněn vznik divadel a jejich tvorba v 80. letech i celková situace Pražské pětky před Listopadem '89. Poté je práce rozčleněna na tři části - období před otevřením společného divadla v Paláci Akropolis, akce samotného otevření a následně druhá polovina 90. let. Tvorba divadel je mapována z pohledu divadelních recenzí a novinových článků a důraz je kladen na vztah Pražské pětky a médií.

Historický vývoj Mezinárodního družstevního svazu
Závitkovská, Lucie ; Vávrová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce popisuje proces historického vývoje Mezinárodního družstevního svazu (MDS) od období před jeho vznikem, přes založení v roce 1895 až do současnosti. Zachycuje rovněž klíčové momenty ve vztazích MDS a českého družstevnictví. Práce zohledňuje jak vnitřní vývoj MDS, tak vnější okolnosti, které ho ovlivňovaly. Cílem práce je ukázat průběh procesu historického vývoje MDS jako reflexe vývoje a potřeb rostoucího družstevního hnutí ve světě, tj. jak se rozvoj a rostoucí význam družstevnictví odrážely na podobě MDS. Zaměřuje se na hlavní linii vývoje MDS a družstevního hnutí, aby zachytila jejich vývojovou kontinuitu. Práce odpovídá na tři výzkumné otázky: Jak se na podobě MDS odrážel rozvoj světového družstevního hnutí? Jaké byly významné mezníky, které ovlivnily podobu MDS? Jak se do činnosti MDS zapojovalo české družstevnictví?

Integrace z pohledu žáků běžných tříd.
BLÁHOVÁ, Dita
V teoretické části se zabývám vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Popisuji pojem integrace, její typy, modely a stupně. Následně se zaměřuji na problémy, se kterými se proces začleňování může potýkat a věnuji se integraci v souvislosti s druhem a stupněm postižení jedinců. Praktická část je zaměřena na proces integrace z pohledu spolužáků. Uvádím zde data získaná z dotazníkového šetření a porovnávám je s daty poskytnutými občanským sdružením Rytmus, které provedlo tentýž výzkum v roce 2008.

Křepenice za kolektivizace
Macourková, Anna ; Rychlík, Jan (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Období čtyřicátých a padesátých let dvacátého století bylo pro zemědělce velmi těžkou a bolestnou zkušeností. Protektorát a zejména první tři léta po pádu nacistické diktatury se vyznačovala rozsáhlými změnami ve vlastnictví půdy a také proměnou společenské struktury. Válečná zkušenost a vliv Sovětského svazu ve střední Evropě předurčily vývoj v Československu směrem ke vzniku komunistického státu. S převzetím moci komunisty v roce 1948 došlo k výrazné změně zemědělské politiky a nastaly krušné časy pro všechny soukromé zemědělce. Hned v úvodu si vypůjčím úryvek z projevu Lubomíra Štrougala na IX. Sjezdu JZD v roce 1979, který je typickým příkladem komunistického popírání skutečnosti a zlehčování lidského utrpení. "Všichni, kdož jsme byli u toho, víme, že proces združstevňování našeho zemědělství byl velice složitou etapou v úsilí o socialistickou přeměnu naší země. Museli jsme bojovat s nepochopením, se starými zvyklostmi i s působením odpůrců a nepřátel. Museli jsme trpělivě vysvětlovat a přesvědčovat, překonávat počáteční nedůvěru k nové věci, a to za stavu, kdy rolník ještě neměl bezprostřední a plnou možnost ohmatat si ji a na vlastní oči se přesvědčit o jejích výhodách. Myslím, že dnes už se jen pousmějeme nad různými konfliktními situacemi, které jsme při zakládání družstev prožili, i nad slzami,...

České země a válka v roce 1813. Reflexe hospodářských obtíží a ohlas válečných událostí u venkovského i městského obyvatelstva
Kessler, Vojtěch ; Bělina, Pavel (oponent) ; Stellner, František (vedoucí práce)
Ve své práci se snažím analyzovat válečné události roku 1813, které se bezprostředně odehrály na našem území. Důraz jsem kladl zejména na ohlasy událostí u venkovského i městského obyvatelstva. Klíčová otázky tedy zněly - jakým způsobem obyvatelé nahlíželi a jak chápali velké válečné události své doby. Stranou zájmu však nezůstala ani reflexe hospodářských obtíží vzniklých vojenskými akcemi, či prostými průchody vojsk. Z pochopitelných důvodů jsem se zaměřil na obyvatele převážně severočeského regionu. Ukázalo se, že válka je u prostého člověka počátku 19.století stále ještě vnímána jako "boží úděl", či jako "rozmar mocných". Její destruktivní horizont si tehdejší lidé uvědomovali jen potud, pokud se jich přímo dotýkal. Dá se říci, že míra odsouzení a nářků je nepřímo úměrná vzdálenosti mezi místy bojů a průchodů vojsk a bydlištěm osoby, jenž je projevuje. I přes válečné útrapy a hospodářské vyčerpání se velmi brzy poté, co boje ustaly, opět objevují v zápisech písmáků a farních kronik, zprávy z běžného života, např. o přírodních cyklech nebo o kvalitách sklizně. Což byly nepochybně události, které měly pro tehdejšího člověka prvořadý význam.

Hudební televize v českých podmínkách - TV Óčko
Heger, Matouš ; Balvín, Jiří (vedoucí práce) ; Fričová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce "Hudební televize v českých podmínkách. TV Óčko" se zabývá souvislostmi existence tematické hudební televize v lokálním prostředí prostřednictvím konkrétní případové studie - české televizní stanice TV Óčko, založené v roce 2002. Zároveň přibližuje také fenomén globální hudební hudební televize MTV. První část textu se věnuje formátům, které předcházely vzniku hudební televize v globálním (před vznikem MTV jako první hudební televize) či lokálním smyslu. Druhá pasáž zevrubně popisuje první desetiletí existence americké stanice MTV (období 1981-1992), přičemž uplatňuje především ekonomický a produkční pohled. Třetí, nejrozsáhlejší část je věnována vzniku a rozvoji české hudební televize Óčko (období 2002-2010). Na celý fenomén je nahlíženo z hlediska ekonomického, produkčního i programového. Čtvrtá část zprostředkovává dva vnější pohledy na lokální tematickou hudební televizi: pohled lokálního distributora a pohled producenta hudebního klipu.

Prezentace díla E. W. Korngolda v České republice
Fišer Silkenová, Lucie ; Havlík, Jaromír (vedoucí práce) ; Štilec, Jiří (oponent)
Předkládaná bakalářské práce se zabývá prezentací skladatele Ericha Wolfganga Korngolda a jeho díla v České republice. Úvodní kapitoly se věnují skladatelovu životu, a to nejprve v Čechách, později ve Spojených státech amerických, dále je rozebíráno skladatelovo hudební dílo a jeho přínos. Následující kapitoly jsou zaměřeny na praktickou prezentaci E. W. Korngolda v České republice s pohledem do historie uvádění jeho skladeb (symfonickými orchestry ČR, operními domy ČR, Českým rozhlasem a Českou televizí). Velkou kapitolu tvoří zmapování ojedinělých významných projektů spojených s EWK a pohled do současnosti (Korngold Quartet, světové symfonické orchestry, operní divadla, oslavy v roce 2012...) Závěr shrnuje hlavní problémy propagace a plánování kulturních projektů s ohledem na propagaci osobnosti EWK.

Vliv jazzu v českých klavírních koncertech
Košnarová, Zdeňka ; Filas, Juraj (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent) ; Ivanovič, Marko (oponent)
Diplomová práce "Vliv jazzu v českých klavírních koncertech" pojednává o české jazzové scéně v první republice a po roce 1945. Připomenuta je také česká hudba na hranici žánrů. Následuje úvaha nad českými klavírními koncerty v první republice a po roce 1945 a výběr těch, které jsou silně ovlivněny jazzem (E. Schulhoff: Koncert pro klavír a malý orchestr, J. Ježek: Klavírní koncert, M. Svoboda: Concerto grosso pro housle, klavír a smyčcový orchestr, M. Hybler: Koncert pro klavír a orchestr op. 21). Jejich rozbor s notovými příklady tvoří další část práce. V závěru pojednává autorka o tom, které prvky jazzové hudby použila ve svém klavírním koncertu "Za nebem".