|
Změny rychlosti výměny plynů vybraných genotypů máků v závislosti na působení nízkou teplotou
Málek, Jan ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
Česká republika patří mezi největší producenty máku setého. V roce 2015 zaujímaly jeho plochy asi 32 650 ha. Jelikož se mák vysévá poměrně časně na jaře, může docházet k jeho poškození či ovlivnění nízkými teplotami. Cílem této práce bylo stanovit rychlost výměny plynů u různých odrůd máku ovlivněných působením nízké teploty.
V pokusu bylo zařazeno dvanáct genotypů máku setého (Papaver somniferum L.), ve vývojové fázi 35 BBCH. Jednalo se o odrůdy CM 112, Sokol, Major, Opál, Florián, Albín, Postomi, Marianne, Budha, Lazur, Aplaus a Orbis. Rostliny byly v řízených podmínkách klimaboxu (Conviron) vystaveny po dobu jednoho týdne denním teplotám 10 °C a nočním teplotám -5 °C. Po týdnu byla noční teplota zvýšena na 5 °C, denní teplota zůstala stejná (10 °C). V následujících dvou týdnech proběhlo měření rychlosti fotosyntézy a transpirace infračerveným analyzátorem plynů LDpro+SD.
Měřením bylo zjištěno, že rychlost fotosyntézy a transpirace vykazuje značné rozdíly mezi genotypy. Tato skutečnost svědčí o existenci rozdílů v rychlosti výměny plynů mezi odrůdami zařazenými do pokusu. Rovněž mezi jednotlivými termíny měření byla rychlost fotosyntézy a transpirace odlišná, což dokazuje vliv nízké teploty na rychlost fotosyntézy a transpirace.
|
|
Tvorba výnosu a sušiny u genetických zdrojů máku setého (Papaver somniferum L.)
Slowiaczek, Lukáš ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma: Tvorba výnosu a sušiny u genetických zdrojů máku setého (Papaver somniferum L.), byla zpracována na Katedře botaniky a fyziologie rostlin, Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Cílem této práce bylo stanovit genotypové a ontogenetické rozdíly ve výši výnosu, tvorbě sušiny a hodnotách růstově-analytických charakteristik u vybraných odrůd máku setého. Diplomová práce vznikla na základě skutečnosti, že většina studií spojených s plodinou mák setý (Papaver somniferum L.) se zaměřují na obsah alkaloidů a jiných látek v makovině. Vzhledem k těmto skutečnostem je nutné popsat jednotlivé genotypy máků a jejich genetické zdroje po fyziologické stránce.
Do pokusu byly vybrány následující odrůdy máku setého: Akvarel, Albín, Buddha, Florian, Korneuburger Weisser, Lazur, Major, Marianne, Opál, Postomi, Sokol, Tatranský. Odrůdy byly vybrány na základě obsahu alkaloidů, především morfinu s velmi nízkým obsahem morfinu, s nízkým obsahem morfinu, se středním obsahem morfinu a s vysokým obsahem morfinu. Veškeré testované genotypy jsou testovány v rámci genetických zdrojů. Osivo bylo dodáno z GB Oseva Pro s r.o., o.z. VÚO Opava a z firmy Český mák.
Polní pokusy byly založeny na výzkumné stanici FAPPZ ČZU v Praze, v Červeném Újezdu. Daná lokalita se nachází v okrese Praha-západ, ve Středočeském kraji. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 401 m. n. m. Velikost pokusné parcely byl 2 m2 a pokus byl založen ve 4 opakováních metodou Latinského čtverce. Předplodinou byla ozimá pšenice. Mák setý byl pěstován v souladu s agrotechnickými zásadami pěstování.
Ve vybraných vývojových fází máku (35, 45, 49, 52, 54, 62, 81 BBCH) byl sledován obsah sušiny v jednotlivých rostlinných orgánech. Dále byla hodnocena velikost listové plochy na základě obrazové analýzy WinDias a výnos semen. Ze získaných hodnot hmotnosti sušiny a velikosti listové plochy byly vypočteny vybrané růstově analytické charakteristiky.
Ze získaných výsledků bylo potvrzeno, že velikost rostlin je ovlivněna nejenom ontogenetickým vývojem, ale také odrůdou. Z výsledků dále vyplývá, že výška rostlin není ovlivněna obsahem morfinu. Obdobně nebyla nalezena souvztažnost mezi barvou semene a výškou rostliny. Byl potvrzen nárůst hmotnosti nadzemní biomasy v závislosti na vývojové fázi a vliv odrůdy na tento parametr. Existují rozdíly v tvorbě sušiny u odrůd máku s rozdílným obsahem morfinu, neboť průměrná hmotnost sušiny odrůd s velmi nízkým obsahem morfinu byla 112,36 g, u odrůd s nízkým obsahem morfinu 110,41 g, u odrůd se středním obsahem morfinu 121,67 a u odrůd s vysokým obsahem morfinu 123,16 g. Byl potvrzen vliv ontogenetickým vývojem rostlin na velikost pokryvnosti listoví (LAI), kdy dochází k postupnému nárůstu této charakteristiky do období kvetení a poté k jeho snižování vlivem senescence a opadu starých listů. Byly zjištěny rozdíly ve velikosti pokryvnosti listoví mezi sledovanými skupinami odrůd máku v závislosti na obsahu morfinu. Bylo zjištěno, že rychlost tvorby sušiny (CGR), relativní rychlost růstu sušiny (Rw) a relativní rychlost růstu asimilační plochy (RA) jsou ovlivněny ontogenetickým vývojem rostlin. Bylo zjištěno, že odrůdy s vysokým obsahem morfinu v makovině (Buddha, Postomi, Lazur) a odrůdy bělosemenné Sokol a Albín mají nižší výnos semen než odrůdy se středním obsahem morfinu.
|
|
Analýza vlivu počasí na posun a tvar produkční hranice
Hřebíková, Barbora ; Čechura, Lukáš (vedoucí práce) ; Peterová, Jarmila (oponent)
Třebaže počasí je signifikantním determinantem zemědělské produkce, v běžné ekonomické analýze není vliv počasí na produkci konkrétně analyzován. Domníváme se, že důvodem je existence metodologického problému, spočívajícího v obtížné formulaci proměnné, která by vliv počasí pro daný účel vhodně reprezentovala. V rámci běžných modelů zemědělské produkce bývá proto počasí zahrnuto do množiny neměřených faktorů ovlivňujících produktivitu zemědělců (statistický šum, chyba odhadu). Disertační práce si klade za cíl odstranit tento metodologický problém a navrhnout způsob, jak vliv počasí definovat v podobě konkrétní proměnné, zahrnout tuto proměnnou ve vhodně specifikovaném modelu a tento model následně aplikovat. Účelem této práce je překlenout rámec empirických poznatků a odvodit ekonometrický model, který by popsal a kvantifikoval vliv počasí jako součást vlivu množiny více faktorů na výslednou produkci. Jinak řečeno, cílem je nalézt zůsob, jak definovat počasí jako jeden z mnoha vzájemně (ne)podmíněných faktorů určujících finální produkci, specifikovat model a aplikovat ho. Disertační práce je založena na předpokladu, že metoda Stochastické hraniční analýzy (SFA) představuje potenciální možnost jednat s počasím jako se specifickým (i když ne manegementem firmy kontrolovatelným) faktorem produkce, resp. technické efektivnosti. SFA je parametrická metoda založená na ekonometrickém přístupu. Jejím východiskem je definice stochastické hraniční produkční funkce. Metoda byla představena v práci Aignera, Lovella a Schmidta (1977) a Meusen a van den Broecka (1977). Oproti běžně používaným ekonometrickým modelům produkce je SFA založena na analýze produkční hranice, tvořené deterministickou produkční hraniční funkcí a složenou chybou odhadu. Složená chyba odhadu je přitom tvořena 2 prvky - náhodnou složkou (chyba odhadu, statistický šum) a technickou neefektivností, představující rozdíl ve skutečné úrovni produkce daného producenta a maximální dosažitelnou (možnou) úrovní daného producenta, které by bylo dosaženo v případě, že by producent využil konkrétní kombinaci produkčních faktorů maximáně technicky efektivně. Postupem času byla rozvíjena o řadu aspektů - viz v čase variantní a invariatní neefektivnosti, heteroskedasticita, meřená a neměřená heterogenita. Spolu s DEA se SFA stala upřednostňovanou metodologií v oblasti výzkumu hranice produkčních možností a analýzy produktivity a efektivnosti v zemědělství, v poslední době ji aplikovali například Bakusc, Fertő a Fogarasi (2008) Mathijs a Swinnen (2001), Hockmann a Pieniadz (2007), Bokusheva a Kumbhakar (2008) a Čechura a Hockmann (2011), Hockmann a kol.(2007), Čechura a kol. (2014 a, b), aj. Předpokládáme, že vlivy počasí by měly být analyzovány z hlediska jejich vztahu k technické efektivnosti, namísto konvenčního zahrnutí těchto vlivů do statistického šumu. Implementace počasí do deterministické části produkční funkce namísto zahrnutí do statistického šumu, je výraznou změnou v metodickém postupu v rámci stochastické hraničního analýzy. Analýza dopadů počasí na změny v úrovni TE nebyla dosud v související literatuře výrazně zaznamenána a je tedy považována za hlavní přínos této práce pro současnou teorii odhadu produkční hrancie, resp. technického efektivnosti v oblasti zemědělství. Zohlednění dalších proměnných, které jsou významné pro daný vztah a jejichž začlenění by mohlo zvýšit vypovídací schopnosti modelu bylo součástí cíle této práce. Při fomulaci modelů i závěrečné diskuzi nad výsledky odhadů tak byl brán zřetel na možný efekt heterogenity. V práci jsou nejprve definovány a diskutovány možné způsoby zahrnutí vlivů počasí do modelu produkční hranice. Zhodnocení možností zahrnutí vlivů počasí do těchto modelů se opírá o teoretický rámec vývoje stochastické hraniční analýzy, definující pojem technické efektivnosti, teorii distančních funkcí, torii stochastické produkční funkce a metodiku přístupů a technik SFA, které jsou relevantní pro účely disertační práce. Poté je analyzován vliv počasí na posun a tvar produkční hranice a technické efektivnosti v případě produkce obilovin v České republice v rámci osmileté časové řady, 2004-2011. Analýza pracuje s předpokladem, že existují dva různé způsoby, jak definovat proměnné reprezentující vlivy počasí. Jedním způsobem je použití konkrétních klimatických údajů, které přímo popisují stav počasí. V případě této disertační práce byly zvoleny proměnné průměrná teplota (AVTit) a plošný úhrn srážek (SUMPit) v období mezi setím a sklizní obilovin (za daný hospodářský rok) v jednotlivých krajích ČR (vypočtené z údajů o průměrných měsíčních teplotách a měsíčních plošných úhrnech srážek v jednotlivých krajích ČR získaných z databáze CHMU). Nebo lze definovat umělou (proxy) proměnnou, která bude vliv počasí reprezentovat. V případě této práce byl aplikován tzv. klimatický index (KITit), vypočtený jako suma vážených podílů skutečných výnosů obilnin a výnosů aproximovaných lineární trendovou funkcí, vážený zastoupením konkrétní obiloviny v celkovém portfoliu obilovin v daném kraji (výnosy a váhy byly vypočtené z údajů o úrovních krajské produkce v jednotlivých letech a osevních plochách jednotlivých obilovin na úrovni krajské produkce, získaných z veřejné databáze CZSO). Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Konkrétní klimatické jevy jsou velice přesnou specifikací počasí jako takového. Nicméně, aby se projevil jejich vliv na produkci, musí být vhodně implementovány do modelu ve zájemné interakci s dalšími faktory. Oproti tomu klimatický index v sobě sice nezahrnuje přímo konkrétní charakteristiku počasí, nicméně, vztahuje počasí přímo k výsledné produkci (je definován na základě předpokladu, že vliv počasí na produkci je příčinou odchylek produkce od trendu). Analýza je aplikována na panelová data, obsahující informace o individuální produkci celkem 803 producentů specializovaných na produkci obilovin, vykazujících minimálně 2 roky z celkové 8-mi leté časové řady. Specializace je definována minimálně 50-ti procentním podílem produkce obilovin na celkové rostlinné produkci daného producenta. Finální nevyrovnaný panel dat je tvořen celkem 2332 pozorováními. Každému z producentů je přiřazena hodnota proměnné AVTit, SUMPit a KITit na základě jeho místní příslušnosti ke konkrétnímu kraji. Modely jsou definovány jako stochastické hraniční modely zachycující vliv heterogenity, do nichž je počasí v navržených formulacích implementováno. Cílem je identifikovat vliv počasí na posun a tvar produkční hranice. Prostřednictvím takto definovaných modelů je odhadnuta produkční technologie a technická efektivnost. Předpokládáme, že navrhované zahrnutí počasí do modelů povede k vyšší vypovídací schopnosti definovaných modelů, jako důsledku extrakce vlivů počasí z náhodné složky modelu, respektive s množiny neměřitelných faktorů způsobujících heterogenitu vzorku. Pro odhad technické efektivnosti byly aplikovány dva typy modelů - Fixed management model (FMM) a Random parameter model (RPM). Modely jsou definovány jako translogaritmická multiple-output distanční funkce. Analyzovanou endogenní proměnnou je produkce obilovin v monetárním vyjádření (tis. EUR). Další dva výstupy, ostatní rostlinná produkce (v tis. EUR) a živočišná produkce (v tis. EUR), vyjádřené jako podíl na produkci obilovin vystupují na pravé straně rovnice spolu s exogenními proměnnými (produkčními faktory) práce (v AWU), použitá půda (v ha), kapitál (odpisy investičního majetku podniku a najatá, zpravidla strojní, práce v tis. EUR), specifický materiál (příme náklady na osivo, sadbu, pesticidy, hnojiva a prostředky na ochranu obilnin v tis. EUR) a ostatní materiál (v tis. EUR). Hodnoty výstupů, kapitálu a materiálových vstupů jsou deflovány podle cenových indexů EUROSTATu (2005=100). Heterogenita v Random parameter modelu je zahrnuta v náhodných parametrech a v determinantech rozdělení technické efektivnosti. Všechny produkční faktory jsou defnovány jako náhodné proměnné, vliv počasí v podobě KITit vstupuje do průměru technické efektivnosti a představuje tak možný zdroj neměřené heterogenity vzorku producentů. Heterogenita ve Fixed management modelu je definována jako speciální faktor, představující neměřené firemně specifické efekty, m. Tento faktor představuje neměřenou mezipodnikovou heterogenitu a vstupuje do modelu v interakci s ostatními produkčními faktory i s časovým vektorem, reprezentujícím vliv technologické změny. Vliv počasí ve formě proměnných AVTit a SUMPit je spolu s ostatními produkčními faktory extrahováno z množiny firemně specifických efektů a numericky vyčíslen, čímž se z něj stává faktor měřené mezipodnikové heterogenity. Oba typy modelu byly odhadnuty také bez zahrnutí vlivů počasí a sloužily jako srovnávací základna pro posouzení efektu specifikace vlivu počasí na posun a tvar produkční hranice v konkrétním modelu. Pro snažší interpetaci výsledných odhadů jsou modely pojmenovány následovně: FMM je model typu FMM bez specifikovaných vlivů počasí, model AVT je model typu FMM zahrnující vliv počasí v podobě průměrných teplot v kraji v daném vegetačním období (hospodářském roku), SUMP je model zahrnující vliv počasí v podobě úhrnu srážek v kraji za dané vegetační období (hospodářský rok), model RPM je model typu RPM bez specifikovaného vlivu počasí, model KIT je model typu RPM zahrnující vliv počasí vypočtených jako klimatický index (KITit). Všechny navržené modely splnily specikační předpoklady. Podmínky monotocity a kvazikonvexity jou splněny u všech odhadnutých modelů pro všechny produkční faktory, s vyjímkou produkčního faktoru kapitálu u modelů FMM, KIT, AVT i SUMP. Nesplnění podmínky kvazikonvexity u kapitálu narušuje specifikační předpoklady, nicméně, vzhledem k tomu, že kapitál je v odhadu parametrů prvního řádu nesignifikantní, není nutné považovat model za špatně specifikovaný. Všechny odhadnuté modely dávají stejný výsledek, který je zároveň naprosto konzistentní s ekonomickou teorií. Porušení podmínky kvazikonvexity u kapitálu ukazuje na možnou přítomnost dalšího faktoru, který působí kontraproduktivně vůči působení kapitálu. Cechura a Hockmann (2014) zmiňují nedokonalosti na trhu s kapitálem jako pravděpodobnou příčinu neadekvátního využití kapitálových zdrojů ze strany zemědělců ve vztahu k předpokládanému technologickému rozvoji. Nesignifikantní vliv kapitálu je zřejmě důsledkem nevhodné specifikace proměnné. Kapitál, definovaný jako odpis investičního majetku a suma najaté, zejména strojní, práce, v sobě totiž zahrnuje veškeré kapitálové prostředky a nikoliv pouze prostředky, vztahující se k produkci obilovin. Váha kapitálu se, tudíž, neodrazí ve výsledné hodnotě produkce obilnin v takové míře, aby byla statisticky významná. Kromě kapitálu jsou v souladu s ekonomickou teorií jsou ve všech odhadnutých modelech všechny produkční faktory signifikantní na hladině významnosti =0,01. Nejvyšší elasticitu vykazují produkční faktory materiál a specifický materiál, a to u všech odhadnutých modelů RPM i FMM, včetně modelů bez zahrnutí vlivů počasí. Hodnota produkční elasticity specifického materiálu se pohybuje v rozmezí 0,29-0,38, nejvyšší hodnota produkční elasticity je odhadnuta v modelu RPM s KITit v rozdělení TE, nejnižší v modelu FMM s AVTit reprezentujícími vliv počasí na TE. Produkční elasticita ostatního materiálu je ještě vyšší, s hodnotou v rozpětí 0,40-0,47 s nejvyšší hodnotou v odhadu modelu AVT a nejnižší v odhadu modelu KIT. Nejnižší hodnotu produkční elasticity vykazují produkční faktory práce a půda. Produkční elasticita práce dosahuje v jednotlivých modelech hodnoty 0,006-0,129 a produkční elasticita půdy hodnot mezi -0,114 a 0,129. Všechny odhadnuté modely dávají obdobný výsledek a korespondují s teoretickým předpokladem o elasticitě výrobních faktorů - vysoká hodnota odhadnutých parametrů u materiálu odráží přirozeně vysokou produkční elasticitu "materiálových" vstupů, zatímco nejnižší hodnoty odhadnutých parametrů u produkčního faktoru půdy korespondují s předpokladem, že z ekonomického hlediska je půda považována za produkční faktor s nízkou produkční elasticitou. Relativně nízká produkční elasticita je vysvětlena jako důsledek nižší pracovní náročnosti sektoru obilovin oproti ostatním sektorům. Produkční elasticita vlivů počasí je signifikantní v případě obou proměnných - ve hodnota průměrné teploty za vegetační období v daném regionu, AVTit, je signifikantní, značně vysoká a rovna 0,3691, což ji řadí na úroveň elasticit u faktorů materiálu. Produkční elasticita proměnné SUMPit je také signifikantní s hodnotou rovnou 0,1489. Oproti produkční elasticitě vlivů počasí ve formě průměrných ročních teplot, je nižší. V obou případech hodnota parametru ukazuje na signifikantní, pozitivní vliv počasí na produkci obilnin. Suma odhadnutých produkčních elasticit je ve všech modelech blízko hodnotě=1, což, indikuje konstantní výnosy z rozsahu, RS (RSRPM=1,0064, RSKIT=0,9738, RSSUMP =1,00002, RSFMM= 0,9992, RSAVT=1,0018.). Výsledek všech modelů tak koresponduje se závěrem Cechury (2009) a Cechury a Hockmanna (2014) o konstantních výnosech z rozsahu u českých producentů obilnin. Vzhledem k tomu, že hodnota RS je vypočtena jako suma produkčních elasticit výrobních faktorů, tj. bez proxy proměnných (AVTit, SUMPit), je téměř identický výsledek všech tří FMM modelů potvrzením správnosti specifikace modelu. Nepatrné rozdíly v hodnotách RS jsou výsledkem odchylek v odhadech jednotlivých parametrů. Hodnocen byl také význam technologické (někdy nazývané technické) změny, TCH. Pojem technologické změny (TCH) zahrnuje změny v technologii produkce v průběhu sledovaného období. Předpokládá se, že v čase dochází ke zlepšení technologie produkce. U všech odhadnutých modelů byl prokázán signifikantní vliv TCH na výslednou produkci.Všechny 3 odhadnuté FMM modely shodně indikují pozitivní a v čase se zvyšující signifikantní vliv technologických změn na výslednou produkci. Výsledky odhadu RPM modelu dávají rozporuplný výsledek - pro model s KITit ukazují odhadnuté hodnoty na negativní technologickou změnu, která se však s časem zpomaluje (deceleruje), zatímco RPM model bez specifikovaných vlivů počasí indikuje pozitivní, ale opět v čase decelerující vliv TCH. Lze konstatovat, že bez zahrnutí vlivu počasí, může mít faktor počasí vliv na výsledek odhadnutého směru technologické změny. V případě, že se zahrne počasí do modelu, je tento vliv odfiltrován a technologická změna se ukazuje jako negativní. Zároveň, jak bude uvedeno dále v textu, model RPM podhodnocuje odhad technické efektivnosti, tudíž i odhad vlivu TCH může být zkreslen. Vliv vývoje technologií na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů, (tzv. biased TCH), se v modelech typu FMM projevuje v odhadnutých hodnotách parametru definujícího interakci produkčních elasticit a časové proměnné. Hypotéza o časové invarianci parametrů (Hicksova neutrální technologická změna) spojených s produkčními faktory se zamítá pro všechny modely, s výjimkou modelu AVT. U modelů FMM a SUMP se tak potvrzuje předpoklad baised technological change v čase. Ta je u modelů FMM a SUMP úsporná na materiál a náročná na specifický materiál. V případě modelu s počasím reprezentovaným proměnnou AVTit se technologická změna nevyznačuje statistickou významností ve vztahu k žádnému z produkčních faktorů. V modelu RPM se zamítnutím této hypotézy potvrzuje signifikance TCH vzhledem k výsledné produkci. Nesignifikantní vliv zlepšení technologie produkce na produkční elasticity práce, půdy a kapitálu ukazuje na všeobecně nízkou schopnost zemědělců reagovat na technologický rozvoj, která může být vysvětlena dvěma důvody. Prvním důvodem jsou možné komplikace v přizpůsobení se podmínkám společného zemědělského trhu EU (např. nejsou zde vytvořeny dostatečné podmínky na domácím trhu, které by usnadňovali zemědělcům integraci do EU). Toto vysvětlení je postaveno na závěru Cechury a Hockmanna (2014), kteří vysvětlují skutečnost, že TCH je v řadě zemí EU (včetně ČR) v kapitálu úsporná, namísto očekávané kapitálové náročnosti, a že některé země EU se dokonce vykazují záporným vlivem TCH, existencí problémů na kapitálovém trhu a nedostatečné integraci. Druhou možností je skutečnost, že se pravděpodobně ještě nestačila projevit značná finanční podpora zemědělského sektoru, která by měla vést k vytvoření podmínek nutných pro přijetí technologického rozvoje. V obou případech pak zemědělci nemají dostatečné podmínky nutné pro využití možností představovaných rozvojem v technologii produkce, což se v modelu projeví nízkou či nulovou signifikancí biased TCH. Vlivy počasí nejsou v signifikantním vztahu k technologickým změnám v ani jednom z případů. Oba typy modelů, FMM i RPM, byly hodnoceny ve vztahu k podchycení vlivů mezipodnikové heterogenity. Všechny odhadnuté náhodné parametry u obou definovaných RPM modelů jsou statisticky významné s výjimkou produkčního faktoru kapitál v modelu nezahrnujícím vliv počasí (model RPM). Výsledek odhadu je důkazem o přítomnosti měřené mezipodnikové heterogenity. Odhadnutý parametr proměnné KITit (0,0221) ukazuje na signifikantním pozitivní vliv počasí na rozdělení TE. Potvrzena je tedy také heterogenita ve vztahu k TE a především signifikantní vliv počasí na velikost TE. Management, resp. produkční prostředí (heterogenita), je signifikantní ve všech třech FMM modelech. U modelů zahrnujících vlivy počasí (modely AVT a SUMP) hodnoty parametru ukazují na pozitivní, nepatrně se snižující vliv managementu, resp. heterogenity na výslednou produkci. Oproti tomu model bez specifikovaných vlivů počasí, FMM, má hodnoty parametru managementu rovněž signifikantní, nicméně vliv je záporný a v čase se zpomaluje. V případě zahrnutí vlivů počasí ve formě AVTit, resp. SUMPit, do modelu se tedy významně mění směr vlivu managementu (heterogenity) na produkci obilnin ve výsledném modelu. Ve všech třech FMM modelech se také na základě signifikance parametru managementu potvrzuje statisticky významnou přítomnost neměřené mezipodnikové heterogenity analyzovaného vzorku. Co se týče vlivu mezipodnikové heterogenity na produkční faktory (tzv. management bias), lze konstatovat, že v případě modelu bez vlivů počasí heterogenita zvyšuje produkční elasticitu půdy a kapitálu a snižuje elasticitu u materiálu. Oproti tomu v modelu zachycujícím vliv klimatu má zvýšení heterogenity za následek snížení produkční elasticity půdy a kapitálu a zvýšení produkční elasticity u materiálových vstupů. Vliv mezipodnikové heterogenity na produkční elasticitu práce je nevýznamný u všech FMM modelů. Ve všech třech případech má přítomnost mezipodnikové heterogenity největší vliv na produkční elasticitu materiálu a překvapivě také na produkční elasticitu půdy. Přitom v případě modelu bez vlivů počasí případná mezipodniková heterogenita zvyšuje produkční elasticitu půdy, zatímco v modelech AVT a SUMP zvýšená heterogenita výrazně snižuje produkční elasticitu půdy. Zároveň lze konstatovat, že samotná elasticita půdy je u všech definovaných FMM modelů nízká, ale heterogenita elasticitu půdy značně zvyšuje u FMM, a naopak výrazně snižuje u AVT a SUMP. V modelech AVT a SUMP je v důsledku extrahování vlivů počasí z neměřené mezipodnikové heterogenity je její vliv na produkční elasticitu půdy negativní. Lze konstatovat, že ponechání vlivů počasí v efektech neměřené podnikové heterogenity nadhodnocovalo pozitivní vliv neměřené heterogenity na produkční faktor půda v modelu FMM. Vůči vlivům počasí se management v modelu SUMP nevykazuje statisticky významným vlivem, zatímco na vlivy počasí reprezentované průměrnou teplotou, AVT, má management signifikantně negativní vliv s hodnotou rovnou -0.0622**. Zároveň lze říci, heterogenita se projevuje v negativním vztahu k vlivům počasí reprezentovaných průměrnou teplotou, zatímco vlivy počasí reprezentované úhrnem srážek (SUMPit) se nevykazují signifikantním vztahem k neměřené mezipodnikové heterogenitě, tedy jejich efekt ve výsledné heterogenitě je stejně tak jako vliv nárůstu heterogenity na produkční elasticitu práce nevýznamný. V porovnání s modelem bez zahrnutí vlivů počasí má v modelu zachycujícím vliv klimatu zvýšení heterogenity opačný efekt na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů. V porovnání s modelem, kde je vliv počasí reprezentován průměrnou teplotou za dané vegetační období (model AVT), je vliv managementu (resp.heterogenity) v modelu SUMP větší v případě produkčního faktoru kapitál, zatímco v případě půdy a materiálu se lehce snižuje. Technická efektivnost je signifikantní ve všech odhadnutých modelech. Variabilita efektů neefektivnosti je větší než variabilita náhodné složky jak v modelech nespecifikujících vlivy počasí, tak v modelech zahrnujících tyto vlivy. Průměrná hodnota TE v modelech typu RPM dosahuje značně nízké hodnoty (54%), z čehož lze usoudit, že modely podhodnocují odhad TE a (některé proměnné) nebyly proto pro účely analýzy TE vhodně formulovány, resp. nebyl vhodně zvolen typ rozdělení náhodné proměnné reprezentující neefektivnost. Všechny modely FMM dávají obdobný výsledek odhadu TE (odhadnutá průměrná TE se pohybuje okolo 86-87 %), se velice podobnou hodnotou variability TE (cca 0,5%). Vliv změn technologie výroby (TCH) na TE se v modelu bez specifikovaných vlivů počasí projevuje pozitivně (0,0140***), u FMM modelů zahrnujících klimatické vlivy působí změny v technologii výroby vzhledem k TE negativním směrem (-0.0135*** pro model AVT, a -0.0114*** pro model SUMP). Lze vyvodit závěr, že v modelu bez zahrnutí počasí dochází ke zkreslení odhadu role technologické změny, jelikož odhadnutý parametr v sobě zahrnuje i systematický vliv počasí v analyzovaném období. Vliv neměřené heterogenity na TE se projevuje signifikantně ve všech třech modelech. V modelu AVT a SUMP má neměřená mezipodniková heterogenita pozitivní dopad na TE (model AVT= 0.1413 a model SUMP=0,1389), zatímco v modelu bez vlivů počasí (FMM) management (heterogenita) snižují úroveň TE (model FMM =0,1378). Počasí je v případě modelů AVT a SUMP extrahováno z neměřené heterogenity (spolu s ostatními produkčními faktory je tedy zahrnut do determinantů měřené heterogenity). Extrakce počasí z neměřené heterogenity vede ke změně z negativního vlivu heterogenity, zahrnující vliv počasí, na TE (model FMM) na pozitivní (modely AVT a SUMP). Přímý vliv počasí na TE je signifikantní pouze v případě specifikace AVT. Počasí v podobě průměrných teplot v období od setí do sklizně působí na velikost TE negativně, tj. snižuje TE (-0.0622**). Počasí definované úhrnem srážek se nevyznačuje statisticky významným vlivem na úroveň TE. Zahrnutím vlivů počasí se tedy významně mění směr vlivu managementu na produkci obilnin ve výsledném modelu i směr vlivu managementu na produkční elasticity jednotlivých výrobních faktorů. Analogicky s případem vlivu heterogenity na produkční elasticitu půdy je konstatováno, že počasí (zahrnuté v neměřené mezipodnikové heterogenitě) hrálo roli v podhodnocování vlivu heterogenity na celkovou produkci obilnin a zároveň také, že nevyjmutí vlivů počasí z neměřené mepodnikové heterogenity hrálo roli v podhodnocování vlivu heterogenity na TE. Na základě těchto výsledků a výsledků odhadu průměrné TE (a její variability) lze konstatovat, že efekt zahrnutí počasí neměl zásadní přímý vliv na hodnotu průměrné TE, nicméně, jeho vliv na TE a výslednou produkci se projevil prostřednictvím vlivu heterogenity, z níž byl v důsledku specifikace v podobě AVTit a SUMPit vyňat. Výsledky analýzy potvrzují, že vliv počasí na posun a tvar produkční hranice a TE je možné specifikovat a numericky vyjádřit. Indikují také, že počasí snižuje úroveň TE a je důležitým zdrojem neefektivnosti českých producentů obilnin. Byl navržen způsob, jak počasí definovat do modelu stochastické hraniční funkce, čímž byl splněn cíl disertační práce. Z výsledných odhadů vyplývá, že neměřená mezipodniková heterogenita je důležitým znakem českého zemědělství a identifikování jejích zdrojů by mělo být kritické pro zajištění lepšího výkonu zemědělské produkce. Byl tedy potvrzen předpoklad, že mezi jednotlivými producenty existují signifikantní rozdíly v technologii produkce, tj. mezipodniková heterogenita je signifikantní charakteristikou producentů obilnin. V důsledku extrahování počasí ze zdrojů neměřené mezipodnikové heterogenity se ukazuje skutečný vliv heterogenity a skutečný vliv počasí na TE. Kdyby vlivy počasí nebyly zahrnuty do modelu, docházelo by k nadhodnocování TE. Model definovaný jako translogaritmická multiple-output distanční funkce je vhodnou specifikací vztahu mezi počasím, TE i celkovou produkcí obilnin. Analýza také odhalila, že RPM model není vhodným nástrojem pro odhad vlivů počasí definovaných v indexovém vyjádření (klimatický index), protože jeho odhad podhodnocuje TE. Problém může být způsoben nevhodnou definicí některých proměnných, či nesprávným předpokladem o rozdělení neefektivnosti. Na druhou stranu, FMM je dobrý nástroj pro identifikaci vlivů počasí definovaných v konkrétních klimatických údajích na TE a na posun a tvar produkční hranice českých producentů obilnin. Výsledky odhadů tak potvrzují předpoklad o důležitosti specifikování vlivů počasí v modelech analyzujících úroveň TE rostlinné produkce. Specifikací vlivu počasí na výslednou produkci bylo počasí vyčleněno z množiny neměřených faktorů, způsobujících mezipodnikovou heterogenitu. Tento metodický krok pomůže zpřesnit odhad technologie a zdrojů neefektivnosti (respektive skutečné neefektivnosti). Zvyšuje se tím pádem vypovídací schopnost modelu a celkově se zpřesňuje odhad TE. Disertační práce splnila svůj účel a přinesla důležité poznatky o vlivu počasí na úroveň TE, o vztahu počasí a neměřené mezipodnikové heterogenity, o vlivu počasí na dopady technologických změn, a tím i efektu specifikace počasí na posun a tvar produkční hranice. Byl navržen model, který je vhodnou aplikací k definování těchto vztahů. Umístění počasí do deterministické části funkce produkční hranice, namísto do statistického šumu, představuje výraznou změnu v metodickém postupu v rámci stochastické hraničního analýzy a vzhledem ke skutečnosti, že analýza dopadů počasí na úrovneň TE takového rozsahu nebyla dosud v související literatuře zaznamenána, lze výsledek disertační práce považovat za značný přínos pro současnou teorii odhadu technického efektivnosti v oblasti zemědělství. Disertační práce byla vypracována v souvislosti s řešením 7th FP EU project COMPETE no 312029.
|
|
Ekonomická úspornost výstavby pasivního domu
Lakosil, Jakub ; Hricová, Daniela (vedoucí práce) ; Olga, Olga (oponent)
Předmětem diplomové práce je ekonomická úspornost výstavby pasivního domu v porovnání s konkrétním klasickým a nízkoenergetickým rodinným domem. V první části, se práce zabývá vývojem nízkoenergetických staveb a rozdělením těchto staveb podle jejich energetické náročnosti. Dále se práce zabývá výhodami, které přináší výstavba pasivních domů a dotačním systémem, který je možno využít pro domy s velmi nízkou spotřebou energie. Obsahem praktické části, je nejprve popis vybraného rodinného domu typu bungalov, který je rozdělen dle technických specifikací na klasický, nízkoenergetický a pasivní. Dále je stručně popsána energetická náročnost a zařazení do příslušné energetické skupiny. Dotační systém popsaný v teoretické části je podkladem pro zjištění nároku na dotaci u jednotlivých modelových variant. Dle konkrétních rozpočtů, je sestaven stručný popis pořizovacích nákladů s důrazem na zobrazení odlišností u pozorovaných variant. Na základě technických a cenových podkladů jsou vypočteny investiční a provozní náklady. V závěru práce je provedeno ekonomické zhodnocení návratnosti investice dle jednotlivých modelových typů domů.
|
|
Aktuální situace v oblasti zdrojů a příjmu Se u evropské populace
Půtová, Lucie ; Čadková, Zuzana (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na současná výživová doporučení a následný skutečný příjem selenu z potravy u obyvatel Evropy, rozdělených dle 6 -ti patřičných regionů. Především je zde řešena problematika zdrojů tohoto prvku a možným způsobům jeho suplementace. Součástí této práce je také identifikace areálů, u nichž se vyskytuje riziko nízkého příjmu selenu, a zároveň jsou zde řešeny důvody tohoto nedostatku.
V úvodu práce je tedy charakterizován selen jakožto stopový biogenní prvek, který má nespočet fyzikálních a chemických vlastností, které ovlivňují organismus každého jedince. Selen může na člověka působit v mnoha směrech pozitivně, ale zároveň samozřejmě i svou toxicitou. Z tohoto důvodu byl v této studii věnován prostor i chorobám, které selen může při nedodržování doporučeného množství příjmu způsobovat.
Výše příjmu selenu ve značné míře záleží především na jeho obsahu v půdě. Koncentrace selenu se proto liší dle geografických podmínek jednotlivých regionů, jimž byla věnována hlavní část práce. Každý region tak pochopitelně obsahuje rozdílné množství Se v půdě a následně tedy i v živočišných a rostlinných produktech. Dle mých poznatků ze studia odborné literatury, je však také velmi důležitá dostupnost určitých potravin, jako například ryb, které jsou na selen bohaté, a tak koncentraci selenu v denní stravě u několika států značně zvyšují. Dále zde byly vyzdviženy země, které příliš nedisponují potravinami na selen bohatými, a tak nadále hledají nejlepší možnou formu suplementace.
Tato literární rešerše tedy uvádí celkové srovnání denního příjmu selenu konkrétních států na území Evropy. Výsledky prokázaly, že nejstabilnější příjem tohoto prvku se vyskytuje na území Jižní Evropy, kde se jedná především o státy přímořské a je zde velmi dobrá dostupnost již zmíněných rybích produktů. Naopak v Jihovýchodní Evropě je patrné, že vzhledem k nízkým finančním možnostem, deficit není řešen a tak se předpokládá, že může nastat opětovný pokles příjmu tohoto prvku ve stravě.
|
|
Vliv vodního stresu brambor na obsah monosacharidů v hlízách
Podhorecká, Klára ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na sledování vlivu stresových faktorů na vybrané metabolity, především monosacharidy. První část je věnována stručné charakteristice brambor, tedy významu plodiny, původu, morfologii, pěstování, dále jsou popsány nároky brambor na prostředí i výživu.
V další části je podrobněji rozebírána problematika chemického složení hlíz se zaměřením na sacharidy. Brambory jsou oblíbeným zdrojem sacharidů a jsou konzumovány v celosvětovém měřítku. Dále jsou brambory bohaté na vitaminy zejména vitamin C, B1, B3 a B6, rovněž obsahují vysoký obsah minerálních látek, hlavně draslíku a hořčíku. Jako další jsou v bramborách přítomny barviva, antioxidační látky, fenolové a příbuzné látky, bílkoviny a v malé míře i lipidy. Uvádí se, že bílkoviny hlíz brambor řadíme mezi nutričně nejhodnotnější bílkoviny rostlinného původu, z nichž patatin je považován za hlavní zásobní bílkovinu a je uložen ve vakuolách. Látky, které naopak působí negativně na lidský organismus, jsou tzv. glykoalkaloidy, syntetizované rostlinami čeledi Solanaceae. U brambor je nejvýznamnější alfa-solanin a alfa-chaconin.
Hodnota hlíz je dána především jejich chemickým složením, které z nich vytváří potravinu a surovinu. Obsah cukrů v hlíze je relativně nízký (0,5 % v původní hmotě) a i přesto má jejich obsah význam jak z hlediska zpracovatelského, tak i senzorického. Mezi hlavní redukující monosacharidy je řazena glukosa a fruktosa, obvykle s koncentrací od 0,15 do 1,5 %. Obsah cukrů výrazně ovlivňuje vnitřní a vnější znaky kvality především smažených výrobků.
Některé studie potvrzují, že hromadění sacharidů by mohlo pomoci odolávat extrémním stresovým podmínkám, zejména nízkým teplotám, zasolení či vodnímu deficitu.
V další kapitole byl vytvořen souhrn stresových faktorů působících na rostliny, se zaměřením na brambory. U rostlin lze hovořit o stresu, pokud proměnlivost negativních faktorů vnějšího prostředí překročí určitou mez. Hlavním tématem a zároveň nejvíce limitujícím faktorem je nedostatek vody neboli vodní stres. Dále byly zmíněny i ostatní abiotické faktory a okrajově i faktory biotické.
Působením stresové reakce vzniká určitá úroveň adaptačních schopností. Přechodně může dojít k aklimatizaci, tedy zvýšení odolnosti vůči abiotickým stresorům. Většina rostlin se pokouší o nastolení tolerance vůči stresu. V rámci kapitoly byly rovněž rozebrány změny během skladování a úpravy brambor, kdy dochází k nežádoucímu tmavnutí hlíz. Nadměrné množství redukujících cukrů způsobuje nepřijatelné hnědnutí smažených produktů.
Poslední kapitola teoretické části se zabývá vybranými metodami stanovení sacharidů. Obecně se jedná o metody založené na redukčních vlastnostech sacharidů, na barevných kondenzačních reakcích, měření optické aktivity, měření indexu lomu látek, separačních metodách a dalších.
Metodika práce se týká stanovení redukujících monosacharidů (glukosy, fruktosy) a sacharosy pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) ve čtyřech vybraných odrůdách brambor ze sklizně roku 2015.
|
|
Nízko- a neenergetická sladidla
Trnková, Lenka ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Nízko- a neenergetická sladidla jsou látky, které zajišťují potravinám sladkou chuť. Již z názvu vyplývá, že mají menší či žádnou energetickou hodnotu a obvykle se vyznačují vyšší sladivostí než sacharóza. Z tohoto důvodu jsou užívána hlavně při onemocnění diabetes mellitus, redukci obsahu energie v potravinách a ochraně před zubním kazem.
Přírodní sladidla byla objevena již v dávné minulosti, při hledání obživy. Za zmínku stojí například stévie, která byla užívána indiány před dobytím Jižní Ameriky. Avšak historie syntetických sladidel není příliš významná, jelikož převážně souvisí s porušováním správného chování v laboratoři. Tímto způsobem byl jako první objeven sacharin v roce 1878.
Sladidla jsou součástí potravinářských přídatných látek, které jsou do potravin přidávány záměrně. V potravinách mohou upravovat senzorické vlastnosti nebo prodloužit trvanlivost. V Evropské unii je ke každému schválenému sladidlu přiřazen tzv. E-kód, který je součástí etiket.
Sladidla lze rozdělit podle původu, nutriční hodnoty a chemické struktury. Tato bakalářská práce pojednává o nízko- a neenergetických sladidlech, která mohou být syntetického i přírodního původu. Pro zmíněná neenergetická syntetická sladidla je typické, že obsahují méně než 21 kJ na porci. Jedná se o vysoce intenzivní látky, které dosahují mnohonásobně vyšší sladivosti než sacharóza. Hlavními zástupci jsou sacharin, cyklamát, acesulfam K, sukralóza, aspartam a jeho deriváty. Z nízko- či neenergetických přírodních sladidel lze zmínit erythritol, D-tagatózu, threalózu, neohesperidin dihydrochalkon, steviosid a thaumatin.
Existuje celá řada omezení, která jsou potvrzena odbornými výzkumy. Například pacienti trpící onemocněním diabetes mellitus by měli užívat zejména synteticky vyrobená sladidla, jelikož zde nemusí připočítávat energetickou hodnotu.
I když v některých státech jsou určitá sladidla zakázána, z hodnocení bezpečnosti vyplývá, že při dodržování doporučeného denního dávkování nedochází k nežádoucím vedlejším účinkům, a proto lze sladidla považovat za bezpečná.
|
|
Vlastnosti vybraných odrůd kostřavy rákosovité a jejich využití pro trávníky
Zachař, Jakub ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Tráva a její pěstování je předmětem zkoumání šlechtění a udržování již dlouhá léta. Tématem této diplomové práce je hodnocení patnácti odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), což je vytrvalý robustní druh s krátkými podzemními výběžky, stočenou listovou vernací, širokými, velmi tuhými, na rubu drsnými a lesklými a na líci rýhovanými listy. Odnožuje extravaginálně a vytváří hustý drn. Její velikou výhodou je mohutný kořenový systém a určitá symbióza (mutualismus) s endofytní houbou rodu Neotyphodium, díky čemuž je odolná vůči celé škále stresů. Cílem práce je zjištění meziodrůdových rozdílů kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), které v ČR nejsou zatím používané, ve sledovaných ukazatelích, (pokryvnost, barva, textura, výška porostu v určitém časovém intervalu, celkový dojem). V budoucnu se dá očekávat zvýšená poptávka po tzv. low input trávníkách, díky jejich toleranci vůči suchu, vysokým a nízkým teplotám a chorobám, a především pak díky nízké potřebě vstupů.
V další kapitole jsou popsány vlastnosti jednotlivých použitých odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.), kterými jsou: Barcesar, Barfelix, Barlexas, Barleroy, Cochise, Debussy, Fine Lawn, Galatea, Kontiky, Olympic Gold, Rembrandt, Regiment, Starlett, Paladio a Zuzana.
Pokus byl založen koncem srpna roku 2012 na demonstračním a pokusném pozemku v těsné blízkosti areálu České zemědělské univerzity v Praze Suchdole, přičemž bylo použito 15 odrůd kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.). Každá odrůda byla vyseta na parcele o rozměrech 1 x 1 metr (1m2), při výsevku 35g na m2 ve třech opakováních. Pouze odrůda Barfelix (BF) byla zaseta jen ve dvou opakováních. Byly získány hodnoty klimatických podmínek na daném stanovišti pro rok 2014, 2015 a dlouhodobý průměr. Průměrná teplota za rok 2014 činila 10,7 °C a za rok 2015 to bylo 10,8°C, což ukazuje, že oproti dlouhodobému průměru byla za tyto dva roky průměrná teplota téměř o 2°C vyšší. Roční úhrn srážek za rok 2014 činil 571,4 mm, což je o více než 45 mm víc než dlouhodobý průměr, avšak roční úhrn srážek za rok 2015 činil pouhých 370,6 mm, což je o více než 200 mm méně než je dlouhodobý průměr. Rok 2015 se celkově řadil k nejsušším rokům vůbec. Měření bylo prováděno každých 14 dní a celkem bylo provedeno 8 měření, přičemž první měření proběhlo 21.5.2015. Od tohoto data následovalo celkem 5 měření, a sice do 21.7.2015. Po tomto datu následovala téměř dvouměsíční pauza, z důvodu dlouhodobě trvajícího sucha. U jednotlivých odrůd kostřavy rákosovité bylo prováděno ve třech opakováních měření výšky porostu, dle metody ČSN EN 735933 stanovení výšky porostu přírodního trávníku. Dále byla měřena pokryvno podle metody ČSN EN 735930 Metody C s použitím bodového rámu
(2x 20 bodů na každé parcele).
Výsledky byly vyhodnoceny pomocí statistického programu ANOVA (LSD, "alfa"=0,05). Odrůdy Paladio (88,3%), Kontiky (87,5) a Zuzana (87,5%) měly prokazatelně nejvyšší pokryvnost oproti všem ostatním odrůdám. Naopak nejhorších výsledků v pokryvnosti dosahovaly odrůdy Debussy (82,5%), Barfelix (83,3%) a Regiment (83,3%). Průkazné byly i rozdíly v pokrivnosti mezi dalšími odrůdami. Odrůdy Olympic Gold (85,8%), Barleroy (85,8%), Cochise (86,7%) a Barcesar (86,7%) byly sice prokazatelně horší než odrůdy Paladio, Kontiky a Zuzana, zároveň však byly prokazatelně lepší, než odrůdy Barlexas (84,2%), Fine Lawn (84,2%), Starlett (85%), Rembrandt (85%) a Galatea (85%), které však byly tedy průkazně lepší než odrůdy Debussy, Barfelix a Regiment. Odrůda Fine Lawn dosahovala průkazně největší výšky nadzemních orgánů (v průměru 6,4cm). V období sucha však nevykazovala žádné přírůstky a trpěla naopak přísušky, naproti tomu průkazně nejnižší výšky dosahovala odrůda Paladio (průměrně 4,4cm), což při seči na 4cm značí průměrný nárůst jen 0,4cm za 14 dní. Odrůdy Barfelix, Barlexas, Barleroy, Debussy, Galatea, Rembrandt a Starlett dobře odolávaly suchu a vysokým teplotám, méně tolerantní byly Cochise a Zuzana. Některé nevykazovaly žádnou toleranci a naopak trpěly přísušky (Barcesar, Fine Lawn, Kondiky, Olympic Gold, Paladio a Regiment). U všech odrůd byla patrná velice dobrá regenerace po stresovém období.
Bylo dokázáno, že jednotlivé odrůdy kostřavy rákosovité se od sebe v určitých ohledech odlišují a jejich široký výběr je tak schopný vyplnit rozmanitou škálu uplatnění Kostřavy rákosovité ve všech různých ekologických podmínkách, či podmínkách v intenzitě pěstování, přičemž její využití je možné ve stále více zmiňovaném systému low-input trávníků
|
|
Hodnocení potravin a jídelníčku při onemocnění fenylketonurií
Čermáková, Venuše ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Renata, Renata (oponent)
Diplomová práce se zabývá hypotézou, že striktní dodržování nebo výpadky v nízkobílkovinné dietě rozhodují o zdravotním stavu pacientů s fenylketonurií. Cílem práce bylo u vybraného souboru pacientů s různou úrovní diety při onemocnění fenylketonurií vyhodnotit skladbu jídelníčku z hlediska dietologického a nutričního v závislosti
na individuálním zdravotním stavu, hodnoty porovnat se skladbou jídelníčků zdravých osob
a obecně zhodnotit dostupnost speciální zdravotní péče a potravin pro pacienty s fenylketonurií.
Přehled literatury podává informace o fenylketonurii, příčinách jejího vzniku, metabolismu fenylalaninu, diagnostikou, možnostmi léčby, riziky důsledků neléčení, vlivem složení potravin na zdraví pacientů a dietologickými doporučeními.
Pro hodnocení bilance živin a energie ve stravě osob s fenylketonurií byla
ve spolupráci se specializovaným zdravotnickým zařízením vybrána skupina 10 osob různého věku, pohlaví a úrovní diety, 5 osob s fenylketonurií a 5 osob zdravých. U každé osoby byl sestaven podrobný týdenní jídelníček a vyhodnocen nutriční příjem, sledován byl denní příjem Phe, bílkovin, tuků, sacharidů a energie. U osob s fenylketonurií byl nutriční příjem hodnocen ve dvou krocích, bez užití léčebného přípravku a s jeho užitím. Hodnoty nemocných s fenylketonurií byly porovnány s hodnotami zdravých osob.
Z výsledků vyplynula nutnost užívání léčebných aminokyselinových přípravků pacienty s fenylketonurií, v opačném případě hrozí u všech z nich vážný deficit příjmu bílkovin, u některých ale také tuků a energie. Složitá situace nastává u žen s fenylketonurií, které plánují těhotenství. Z výzkumu vyplynula nutnost striktního dodržování velmi přísné nízkobílkovinné diety již před početím a potřeba častého monitoringu hladin Phe v krvi těhotných pacientek.
Jídelníčky musí být sestavovány obezřetně s přihlédnutím k individuálnímu stavu pacientů, doporučuje se důkladná edukace od dětského věku až po dospělé pacienty. Situaci by značně usnadnil lepší přístup státu v oblasti úhrady příspěvků na potraviny, ale i jiné podpory pacientů s fenylketonurií, aby byla zlepšena především dostupnost speciálních potravin pro nízkobílkovinnou dietu a možnost léčby.
|
|
Zdroje tepla pro nízkoteplotní otopné soustavy
Vyskočil, Petr ; Adamovský, Radomír (vedoucí práce) ; Neuberger, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat zdroje tepla vhodné pro nízkoteplotní otopné soustavy a popsat základní principy a druhy tohoto vytápění. Práce je rozdělena na pět hlavních částí. V první (nejobsáhlejší) části je popisován vývoj tepelných čerpadel, jejich princip, pracovní látky a základní zdroje nízkopotenciálního tepla. Druhá část se zabývá principem kondenzačních a nízkoteplotních kotlů a spalováním zemního plynu i s ohledem na účinnost. Základní konstrukční prvky a princip solárních systémů jsou obsahem třetí části této práce. Předposlední oddíl je věnován vzájemnému porovnání analyzovaných zdrojů z hlediska spotřeby a nákladů na provoz a investici. Poslední pasáží práce je diskuse, která obsahuje pohled autora na danou problematiku. Z práce plyne, že nelze jednoznačně určit nízkoteplotní zdroj, který by byl z hlediska svých výhod a nevýhod výrazně výhodnější než ostatní zdroje. Obsahem této práce je ale především podrobný popis právě těchto výhod a nevýhod.
|
host ::
