| |
|
Klinicky významné druhy kvasinek a jejich interakce s hostitelem
Novosadová, Zuzana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Patogenní kvasinky představují v současnosti vážnou hrozbu pro člověka. Mohou způsobovat závažná onemocnění v některých případech končící smrtí hostitele. Patogeny mohou pomocí mnoha mechanismů virulence zvýšit riziko vzniku systémového onemocnění. Pro eliminaci infekce v lidském těle jsou velmi důležité experimenty zabývající se interakcemi patogenů a hostitele. Interakce mezi hostitelem a patogeny jsou velmi komplexní a zahrnují všechny součásti mnohobuněčného organismu hostitele. Vědci se detailněji zabývají interakcemi buněk imunitního systému a patogenních kvasinek. Tato práce shrnuje interakce patogenů s vybranými buňkami hostitele, především s makrofágy. Kvasinky, zejména Candida albicans, jsou schopné ovlivňovat genovou expresi interagujících buněk. Tyto patogeny jsou schopni modulovat expresi genů makrofágů, uvnitř nichž jsou pohlceni, a dalších buněk imunitního systému. Patogenní kvasinky mohou také měnit vnější podmínky ve svém bezprostředním okolí. C. albicans dokáže například vnímat a ovlivňovat okolní hodnotu pH. Změnou pH pak může zvyšovat svou virulenci indukcí buněčné morfogeneze. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o vlivu patogenních kvasinek na své okolí a jejich interakcích s hostitelským organismem. Hlubší pochopení těchto otázek by mohlo pomoci nalézt nové efektivnější metody pro...
|
|
Současné možnosti využití metabolomiky v produkci rostlin
Maršík, Petr ; Vaněk, Tomáš
Metabolomika podobně jako další takzvané "omics" přístupy je založena na charakterizaci a zpracování co možná největšího souboru dat v daném biologickém systému. Význam jednotlivých "omics" technik spočívá především v jejich vzájemné integraci jejímž vyústěním je tzv. systémová biologie spojující výstupy na úrovních genové exprese, translace proteinů a souboru metabolitů s genomickými daty. Tyto vztahy jsou shrnuty na obr. 1. Primárním cílem systémové biologie je porozumět biologickým procesům v takové míře, aby bylo možné predikovat funkci biologických systémů od úrovně genů přes metabolismus, fyziologické procesy až po růst a vývoj.
|
|
Sledování výskytu patogenů na druzích r. Ribes na lokalitě Modřice
Haba, Jan
Diplomová práce se zabývá nejvýznamnějšími houbovými patogeny Podosphaera mors-uvae, Cronartium ribicola a Drepanopeziza ribis, které lze v našich klimatických podmínkách nejčastěji identifikovat na rostlinách rybízu a angreštu. Je uveden popis jednotlivých patogenů, způsob jejich šíření a přežívání během roku, možnosti preventivní ochrany a možnosti kurativní chemické ochrany. Byl sledován a následně vyhodnocen stupeň napadení rostlin patogeny. V pokusu bylo použito deset odrůd rybízu a deset odrůd angreštu. Nejsilnější výskyt P. mors-uvae na letotostech i plodech byl zaznamenán u odrůd angreštu 'Terno', 'Zlatý fík', 'Neguš' a 'Industrie' a u odrůd rybízu 'Favorit' a 'Junifer'. Naopak odrůdy angreštu 'Kaptivátor' a 'Prima' a odrůdy rybízu 'Titania' a 'Detvan' nebyly napadeny. Nejsilnější výskyt C. ribicola byl zaznamenán u angreštu 'Karát', 'Kaptivátor' a 'Karmen' u nichž došlo následkem napadení k opadu listů. U rybízu byly nejvíce napadeny odrůdy 'Othelo', 'Titania' a 'Nigra'. Výskyt D. ribis byl slabě zaznamenán u angreštu 'Karmen', 'Karát', 'Prima' a 'Invicta'. U rybízu byl nejsilnější výskyt zaznamenán u odrůdy 'Jonkher van Tets'.
|
|
Posouzení větrných poměrů vybraných lokalit na území České republiky – první série
Hanslian, David
Jedná se o souhrn zpráv, analyzujících větrné podmínky a předpokládanou výrobu energie na vybraných lokalitách v České republice. Pro studované lokality byl proveden výpočet modely VAS/WAsP 1, VAS/WAsP 2 a PIAP. Jejich výsledky jsou navzájem porovnány a jsou analyzovány předpokládané chyby jednotlivých modelů. Na základě toho je sestaveno předpokládané zobecněné větrné klima v lokalitě, které slouží pro provedení finálních výpočtů modelem WAsP. Výsledkem je předpokládaná výroba energie větrnou elektrárnou či farmou větrných elektráren a mapa simulovaného prostorového rozložení průměrných rychlostí větru a výroby energie v okolí posuzované lokality. Součástí studie je též analýza nejistot dosažených výsledků. Souhrn sestává ze 7 dílčích zpráv. Počet stran: 17, 18, 17, 17, 17, 17, 16 + přílohy.
|
|
Posouzení větrných poměrů vybraných lokalit na území České republiky – navazující série
Hanslian, David
Jedná se o souhrn zpráv, analyzujících větrné podmínky a předpokládanou výrobu energie na vybraných lokalitách v České republice. Pro studované lokality byl proveden výpočet modely VAS/WAsP 1, VAS/WAsP 2 a PIAP. Jejich výsledky jsou navzájem porovnány a jsou analyzovány předpokládané chyby jednotlivých modelů. Na základě toho je sestaveno předpokládané zobecněné větrné klima v lokalitě, které slouží pro provedení finálních výpočtů modelem WAsP. Výsledkem je předpokládaná výroba energie větrnou elektrárnou či farmou větrných elektráren a mapa simulovaného prostorového rozložení průměrných rychlostí větru a výroby energie v okolí posuzované lokality. Součástí studie je též analýza nejistot dosažených výsledků. Souhrn sestává z 8 dílčích zpráv. Počet stran: 15, 17, 18, 15, 17, 17, 18, 16 + přílohy.
|
|
Biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti
Vitáček, Jakub ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti s důrazem na některé zajímavé fenomény v jejich životním cyklu. Žlabatky indukují hálky výhradně na růžích (Rosa spp.) a jsou široce rozšířeny v celé holarktické oblasti. Mnoho autorů se věnovalo výzkumu parazitoidů, kteří využívají larvy žlabatek jako potravní zdroj. Byli odhaleni také inkvilíni, kteří schopnost indukce hálky ztratili. Jejich vývoj je však na hálkách stále závislý, protože se živí rostlinným pletivem uvnitř hálek. Žlabatky rodu Diplolepis spp. se rozmnožují převážně nepohlavně. Samice klade neoplozená vajíčka a samci jsou velmi vzácní. V poslední době s rozvojem moderních technik bylo také autorům umožněno studovat infekci bakterií rodu Wolbachia a její spojitost právě s jejich partenogenetickým vývojem žlabatek. Z této práce je patrný velký rozdíl mezi našimi znalostmi o jednotlivých druzích. O evropských žlabatkách máme poměrně rozsáhlé znalosti, naproti tomu biologie některých druhů asijských žlabatek zůstává stále dosti nepoznaná.
|
|
Evoluce molekulární interakce hostitele a parazita
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Synek, Petr (oponent)
Vzájemný vývoj (koevoluce) hostitele a parazita je dlouhodobě předmětem zájmu biologického výzkumu, a to zejména z důvodu negativního vlivu parazitů na hostitele a potřebě člověka se tomuto negativnímu působení bránit. Přesto jsou doklady o fungování koevoluce stále neúplné a teorie a modely nejsou chápány jednotně. Vedle všeobecně známých teorií o koevoluci jako jsou teorie "Červené královny" či koevoluční "závody ve zbrojení", existují další modely jako např. "gene-for-gene" nebo "matching allele", které detailněji popisují společný vývoj hostitele a parazita a podstatu udržování genetické variability v jejich evoluční interakci. Přestože existují studie mapující vzájemný vývoj parazitů a hostitelů, často chybí jejich propojení s teoretickými modely a naopak práce popisující modely často postrádají dostatek relevantních příkladů. Tato práce proto shrnuje teoretické poznatky a uvádí příklady systémů hostitele a parazita a příklady molekul, které odpovídají chování popisovaných modelů.
|
|
Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice
Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha ; Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha ; Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Praha ; Zavadil, Vít ; Volf, Ondřej ; Starý, Josef ; Straka, Jakub ; Sádlo, Jiří ; Rambousek, Petr ; Přikryl, Ivo ; Lepšová, Anna ; Godány, Josef ; Frouz, Jan ; Farkač, Jan ; Vrabec, Vladimír ; Cílek, Václav ; Gremlica, Tomáš
Přehled lokalit Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Ústeckého kraje zkoumaných v roce 2010 a výsledky jejich podrobného inventarizačního průzkumu. Základní charakteristika vybraných nepřírodních biotopů. Výskyt a diverzita skupin organismů vyskytujících se v nepřírodních biotopech: Vyšší houby (Macromycetes). Cévnaté rostliny (Tracheophyta). Metodika výzkumů hmyzu a bezobratlých živočichů. Měkkýši (Mollusca). Pancířníci (Oribatei). Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae). Motýli (Lepidoptera). Blanokřídlí žahadloví (Hymenoptera: Aculeata). Mravenci (Formicidae). Obojživelníci (Amphibia). Plazi (Reptilia). Ptáci (Aves). Savci (Mammalia). Soubor lokalit pro finální výběr nepřírodních biotopů. Analýza typů a rozsahu lokalit poškozených činností člověka. Vždy je diskutována možnost spontánní rekolonizace nebo oživení lokality po provedené rekultivaci. Pro každou lokalitu jsou uvedeny ortofotomapa, geologické a topografické schéma. Zpráva se zabývá problematikou výskytu chráněných druhů na územích, která nepožívají žádnou ochranu nebo se uvažuje o jejich rekultivaci, která nemusí zajistit vhodné podmínky pro tyto druhy. Jsou shrnuty výsledky inventarizačního výzkumu nepřírodních biotopů a vodních nádrží v nich se nacházejících.
|
|
Nukleace aktinu v rostlinné buňce
Schiebertová, Petra ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Schopnost rostlinných buněk nukleovat aktin je důležitá hlavně pro dynamiku vnitrobuněčných pohybů organel a váčků, organizaci buněčné stavby a růstu a koordinaci endo- a exocytosy. Nukelace aktinu znamená vytváření nového aktinového vlákna z G-aktinu. K tomu slouží rostlinné buňce proteiny asociované s aktinem - Arp2/3 proteinový komplex a proteiny z rodiny forminů. Arp2/3 komplex polymeruje nové "dceřiné" vlákno z boku vlákna "mateřského" v úhlu 70 stupňů a po nukleaci zůstává na mínus konci filamenta, tedy rozvětvuje již stávájící vlákna. Nukleace aktinu pomocí Arp2/3 komplexu je regulována proteiny podporující nukleaci - NPFs. Delece podjednotek Arp2/3 komplexu je pro živočišné buňky často letální, u rostlin delece podjednotek vyvolává spíše mírné fenotypové projevy. Forminy katalyzují vznik přímých aktinových vláken a zůstávají na plus konci vlákna i po nukleaci. U rostlin existuje více isoforem pro formin než u živočichů, což naznačuje jejich významnou roli v rostlinných buňkách. Cobl, Lmod, Spire, JMY a APC jsou nové nukleátory aktinu objevené u živočichů využívající WH2 (WASP homology 2) doménu, avšak u rostlin tento typ nukleace není popsán. Klíčová slova: Aktin, Arp2/3 komplex, forminy, Scar/WAVE, Cobl, Lmod, Spire
|
host ::
