|
Příjmová nerovnost mužů a žen v ČR (respektive v SR)
Weberová, Barbora ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na příjmovou nerovnost mužů a žen v České republice. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické práci je důraz kladen na rovnost, vývoj rovnosti mužů a žen a na předpisy, kterých se rovnost mužů a žen týká. Více specifikována je také genderová problematika a pojmy, které s ní souvisí. V praktické části je blíže popsán systém hodnocení ve vybrané společnosti a dále se zabývá vývojem mezd a bonusů v jednotlivých letech u jednotlivých pracovních pozic ve vybrané společnosti. Tato data byla získána u vybrané společnosti a zpracována. Výsledky jsou poté porovnány s daty z Českého statistického úřadu.
|
|
An Analysis of Francis Fukuyama's Arguments Exemplified on Contemporary Dystopian Cultural Production
Šinaľ, Martin ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
V této práci analyzuji a problematizuji přístup Francise Fukuyamy k posthumanizmu, který je vyjádřen převážně v knize Our Posthuman Future (2002). V ní Fukuyama varuje před pravděpodobným nepříznivým dopadem potenciální biotechnologické revoluce, která by mohla umožnit snadný přístup k manipulaci s lidským genomem, pomocí praktik jako je genetická modifikace nebo lidské klonování. Fukuyamův hlavní předpoklad je, že všichni členové společnosti musí splňovat jistá ohraničená kritéria humanity k tomu, aby si byli rovni, protože když různí lidé nabudou odlišné "lidské přirozenosti," výsledkem bude stratifikace, nezvrátitelná nerovnost a možná dokonce třídní válka. Z toho důvodu Fukuyama volá po preventivní regulaci genetické manipulace, aby se předešlo "posthumanitní budoucnosti." Tuto teorii dávám do kontrastu s názory vybraných transhumanistických a feministických teoretiků. Dále se věnuji beletrii, konkrétně románové trilogii Lilith's Brood (1987-1989) od Octavie Butler a románu Never Let Me Go (2005) od Kazua Ishigura. Vycházejíc z těchto zdrojů vyvozuji, že Fukuyamova pozice je škodlivě vylučující, rozdělující a kontraproduktivní v tom, že ve snaze zajistit svobodu a rovnost vykresluje potenciálně posthumánní subjekty jako fundamentálně podřadné, čímž v principu popírá vlastní projekt a odhaluje...
|
|
Důkazy silného zákona velkých čísel
Odintsov, Kirill ; Štěpán, Josef (vedoucí práce) ; Staněk, Jakub (oponent)
Tato práce obsahuje dva různé důkazy Silného zákona velkých čísel i se všemi potřebnými pomocnými větami a lemmaty. První Borelův důkaz je méně obecný, avšak podstatně jednodušší. Druhý důkaz je proveden za použití Kroneckerova lemmatu a Kolmogorov-Khinchinovy věty, která je dokázana přes Kolmogorovu nerovnost. Důkazy jsou dělány velmi podrobně a u čtenáře předpokládají pouze základní znalosti z pravděpodobnosti a teorie míry. Text je provázen četnými příklady a to, jak matematickými tak i příklady z bežného života. Nakonec jsou popsány čtyři důležité matematické aplikace Silného zákonu velkých čísel.
|
|
Vede (příjmová) nerovnost k většímu násilí ve společnosti?
Mlčoch, Tomáš ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Práce zkoumá vliv příjmové nerovnosti na násilí ve společnosti za použití dat z EU pro roky 2005 až 2008. Výsledky ukazují pozitivní a signifikantní vliv (v roce 2005) nerovnosti na násilné trestné činy, když zvýšení Giniho indexu o jeden bod znamená zvýšení násilných trestných činů o 6,1%. Dále nacházím významný vztah růstu HDP a počtu uvězněných osob s agresivitou a negativní korelaci s HND PPP na hlavu a počtem policistů. Především však Power Distance Index (měřící vnímanou nerovnost a centralizaci moci) vykazuje statisticky velmi významný a pozitivní vliv na násilné trestné činy, když jeho zvýšení o 1 bod značí zvýšení násilných trestných činů o 1,8%. Je rovněž diskutován faktor rezidenční segregace jakožto omezení či zkreslení při zkoumání vlivu nerovnosti a násilí za použití dat z menších územních celků nežli je státní úroveň.
|
|
Mezinárodní úprava zákazu obchodu se ženami
Mikolášová, Lenka ; Honusková, Věra (oponent) ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce)
vyzývány k přijetí svých národních akčních plánů k boji proti obchodu s lidmi. Také je prováděna řada výzkumů a studií, které zkoumají danou problematiku ze všech možných úhlů.144 Jednou z těchto iniciativ je i LARA projekt podporující reformu trestněprávní legislativy v jihovýchodní Evropě, jakožto prostředku k prevenci a k boji s obchodem s lidmi, který byl spuštěn v červnu 2002 a dokončen v listopadu 2003. V jeho důsledku přijaly téměř všechny zúčastněné státy své již dříve zmíněné národní akční plány k boji proti obchodu s lidmi, pokrývající oblast prevence, stíhání pachatelů a ochrany obětí. Právě zvýšená pozornost zaměřená na tuto problematiku je důvodem postupného vytváření výše nastíněného legálního rámce k potírání obchodu s lidmi.145 8. Závěr Obchod s lidmi, resp. se ženami je komplexní, mnohorozměrný a strukturovaný problém. Jeho příčinami jsou zejména chudoba, nedostatek pracovních příležitostí, migrace, občanské války, diskriminace, nerovnost a politické převraty. Jedná se o situace, které využívají organizované zločinecké skupiny i jednotlivci angažovaní v obchodování se ženami, které představují spolu s dětmi nejohroženější a nejbezbrannější oběti této činnosti. Lidé jsou obchodováni nejen přes hranice států, ale i vnitrostátně. Obchod s lidmi, zejména ženami a dětmi, jde vždy ruku v ruce se...
|
|
Finanční analýza podniku
Kubant, Petr ; Klečka, Jiří (vedoucí práce) ; Líšťanský, Milan (oponent)
Teoretická část: uživatelé finanční analýzy, metody a nástroje finanční analýzy. Praktická část: charakteristika odvětví, analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů analýza cash flow, analýza poměrových ukazatelů, Du Pontova analýza, nerovnost, ekonomický normál, Altmanův index, IN99, IN01, EVA.
|
|
Konvergence evropských ekonomik v kontextu globální nerovnosti
Kučerová, Michaela ; Čermáková, Klára (vedoucí práce) ; Kubíček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou konvergence evropských ekonomik v souvislosti s prohlubující se globální nerovností ve světě. Teoretická část pojednává o pojmu konvergence a o základních teoriích ekonomického růstu, které vysvětlují konvergenci ekonomik do jejich stálého stavu. V této části práce je také věnována pozornost globální nerovnosti. Jsou zde identifikovány jednotlivé druhy nerovnosti a způsoby měření se zaměřením na vnější nerovnost měřenou pomocí HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Analytická část se zabývá analýzou vývoje hrubého domácího produktu v analyzovaných ekonomikách. Je zde provedena regresní analýza beta konvergence, z které vyplývá, že mezi ekonomikami dochází ke konvergenci a nerovnost mezi nimi se snižuje. Součástí analytické části je taktéž objasnění vztahů mezi dlouhodobým ekonomickým růstem a jeho determinanty. V závěru této části je provedena regresní analýza závislosti mezi dlouhodobým růstem a vybranými determinanty. Z analýzy vyplývá, že hlavními faktory přispívajícími k dlouhodobému růstu v rámci analyzovaných ekonomik, jejichž statistickou významnost jsem prokázala, jsou míra investic, otevřenost ekonomiky a kapitálové vládní výdaje. Důležitým determinantem růstu je také příliv přímých zahraničních investic, jejich statistická významnost ale nebyla prokázána. Naopak v neprospěch růstu hovoří míra růstu populace.
|
|
Příjmová nerovnost mužů a žen v ČR
Cudzišová, Ludmila ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Krejčová, Iva (oponent)
Cílem této bakalářské práce na téma Příjmová nerovnost mužů a žen v České republice je porovnat vývoj průměrných měsíčních mezd mužů a žen ve dvou různých organizacích a vyhledání faktorů, které mzdy ovlivňují. V analytické části se dozvíme základní informace spojené s problematikou příjmové nerovnosti, mezd a teorií statistické metody, která je ve studii použita. Syntetická část práce je zaměřena na vývoj mezd vzorku zaměstnanců "organizace A" a "organizace B".
|
|
Impact Analysis of income inequality to emigrate
Šimo, Dominik ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce analyzuje vztah mezi emigrací měřenou počtem emigrantů na 1000 obyvatel a příjmové nerovnosti měřené Giniho koeficientem. Testuji hypotézu, že vyšší příjmová nerovnost způsobí růst emigrace. V práci pracuji se dvěma modely. V prvním modelu odhaduji regresní analýzu pomocí metody nejmenších čtverců a v druhém modelu pomocí metody fixních efektů. V obou případech pracuji s panelovými daty a v rozmezí let období 2005-2013. Rozdíl mezi modely je ten, že v prvním modelu pracuji se zeměmi bývalého Východního bloku, tedy se zeměmi V4, Pobaltí a Rumunska a v druhém modelu se zeměmi bývalého Západního bloku, tedy se zeměmi Západní, Jižní a Severní Evropy. V prvním modelu byl prokázán negativní vliv Giniho koeficientu na emigraci a v druhém modelu pozitivní vliv na emigraci, což není v rozporu s uvedenou literaturou.
|
|
Společná zemědělská politika Evropské unie na trhu mléka a mléčných výrobků
Šimková, Petra ; Lipka, David (vedoucí práce) ; Koblovský, Petr (oponent)
Společná zemědělská politika (SZP) vznikla v roce 1958 jako jedna z prvních politik Evropského hospodářského společenství. Je ale zároveň jednou z nejproblematičtějších. V této práci se nejprve věnuji jejímu vzniku, principům a cílům. Dále popisuji reformy, které měly za cíl omezit některé náklady, jež tato politika na společnost uvalovala. Protože se v hlavní části práce věnuji českým zemědělcům produkujícím mléko, shrnuji vývoj českého zemědělského sektoru a detailně popisuji regulace a podpory související s produkcí mléka a mléčných výrobků. Mikroekonomickou analýzou rozebírám dopady, které mají jednotlivé nástroje SZP na domácí a zahraniční producenty a spotřebitele. I přes řadu reforem na SZP stále zdaleka nejvíce vydělávají velcí zemědělští producenti, přičemž podpora malých farmářů je velmi omezená. Náklady pak nesou zejména chudí spotřebitelé a zemědělští producenti mimo EU. Pomocí unikátních dat získaných ze Státního zemědělského intervenčního fondu popisuji strukturu dotací využívaných českými mlékaři a její vývoj mezi lety 2005 až 2008. Ačkoliv je značná nerovnost v dotačních příjmech patrná i na souboru českých držitelů kvóty na prodej mléka, je menší než v případě všech zemědělců.
|
host ::
