|
Přestavba zemědělského objektu na rekreační objekt
Vávra, Tomáš
Diplomová práce se zabývá návrhem přestavby zemědělského objektu na objekt rekreační. V textové části jsou popsány stavebníkovy požadavky, lokalita zájmového území, stavebně technický průzkum stávajícího objektu. S ohledem na stavebníkovy možnosti a požadavky byl vypracován návrh přestavby na rekreační objekt. V textové části je popsán koncept celého návrhu, dispoziční řešení, konstrukční řešení, ochrana dřeva a provedeno tepelně technické posouzení. Objekt bude postaven jako rámová dřevostavba z žebříkového sloupkového systému, jako tepelně izolační materiál byla zvolena sláma z lisovaných balíků. Obálka budovy je navržena jako difúzně otevřená konstrukce. V textové části byl dále uveden technologický postup vybraných stavebních operací. Výkresová část obsahuje grafické zpracování studie, výkresovou část objektu vycházející z rozsahu projektové dokumentace předkládané při žádosti o stavební povolení a část prováděcí a výrobní dokumentace.
|
|
Návrh konstrukčního řešení nábytkového zařízení obytného interiéru do současných prostor podle zadaných požadavků
Morávek, Zdenek
Tato práce se zabývá řešením konstrukčního návrhu nábytkového zařízení obyt-ného interiéru do současných prostor, dle požadavků firmy. Jedná se o pokoj pro hosty s postelí a úložným prostorem. Pokoj je obložen a opatřen policemi na DVD a CD dle požadavků zákazníka. Postup práce bude rozdělen do čtyř hlavních částí. První část bude zahrnovat úvod a problematiku teorie v oblasti konstrukčního řešení nábytkového zařízení do obytných interiérů, dále problematiku z hlediska použitých materiálů, antropometrie, ergonomie a rovněž z hlediska konstrukce. Druhá část bude zahrnovat ukázky stávajících konstrukčních řešení nábytkového zařízení vyplývající z rešerše obdobných řešení včetně zhodnocení. Třetí část bude zahrnovat předložené požadavky zadané zadavatelem, vlastní východiska konstrukčního řešení s ohledem na splnění bezpečnostních požadavků podle platných norem. Vlastní konstrukční řešení bude dolože-no výkresovou výrobní dokumentací s kusovníky a vizualizacemi. Čtvrtá část bude obsahovat ekonomické zhodnocení daného řešení, souhrn, diskuzi, zhodnocení práce včetně jejího přínosu v praxi a závěr.
|
|
Business Plan - Private Nursing Facilities
Pavlů, Dominik ; MBA, Pierantonio Nebuloni, (oponent) ; Sághy Estélyi, Kristína (vedoucí práce)
The core aim of this paper is to present a business plan that aims to realize a private nursing home facility. Firstly does the author outlines the basis of current private social services environment in Czech Republic and the actual need of the project. The main part of the paper focuses on the practical execution of the plan. Several project possibilities are offered and evaluated with a supporting evidence of expected financial data. Thesis aims to present succinct yet coherent analysis on the real facility operation and differences to already existing competitors. Contrary to those, this project gives special attention to personnel (especially nurses and social nurses) who are a key success factor of the business as such.
|
|
Vzdálená správa vestavěných systémů
Malina, Peter ; Hájek, Josef (oponent) ; Viktorin, Jan (vedoucí práce)
Možnosti dnešních vestavěných zařízení rapidně rostou. Jejich výkon dovoluje běh složitějších aplikací v prostředích Internetu věcí (IoT). Složité aplikace bývají náchylné na chyby a vyžadují průběžnou aktualizaci. Systém, který umožňuje aktualizace většího množství vzdálených vestavěných zařízení, byl navrhnut a implementován. Systém byl implementován na základě studie existujících řešení a podmínek projektu BeeeOn, který se zabývá chytrou domácností.
|
|
Autonomní správa inteligentní domácnosti
Punčochářová, Pavlína ; Viktorin, Jan (oponent) ; Korček, Pavol (vedoucí práce)
V současné době již téma inteligentní domácnosti není žádnou novinkou a na trhu existuje nejedno řešení této problematiky. Důraz je kladen především na miniaturizaci jednotlivých prvků inteligentního systému a na logiku řízení tohoto systému jako celku. S tím souvisí i požadavek na uchování schopnosti systému řídit inteligentní domácnost i v případě ztráty spojení některého z jeho funkčních prvků s řídícím členem. Tato práce se zabývá návrhem a implementací úprav brány inteligentní domácnosti v systému BeeeOn s cílem zajistit jeho autonomii i v případě výpadku internetového spojení. Problém ztráty schopnosti řídit domácnost je řešen přidáním možnosti navázat komunikaci přímo s bránou a zavedením schopnosti brány automatizovaně ovládat domácnost bez účasti řídicího členu. Toto rozšíření vnáší do systému autonomii a umožňuje uživateli mít domácnost pod kontrolou i v případě výpadku řídícího členu systému. To vede ke zvýšení bezpečnosti a kvality služeb obecně.
|
|
Péče o oikos: dům v dějinách myšlení
Průka, Miloslav ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Dům byl odnepaměti nejdůležitějšim mistem lidského pobýváni. V domě, povětšinou jednom a témž, člověk po celé věky přicházel na svět a zde také umiral. Dům obepínal celý lidský život od jeho prvopočátku až do smrti, byl kolébkou či lůnem života člověka i jeho posledním útočištěm. Dům propojoval oblast nejniternějšiho zázemí i toho, co je za-zemi. A naopak člověk, který nepatřil "k žádnému domu", byl ne nadarmo po dlouhá staletí považován za člověka "bez existence". Dům stál vždy na počátku cesty lidského života. Bez domu, byť by to byla třeba jeskyně či jesle vyryté do skály, do něhož je, řečeno s Bachelardem, člověk ponejprv položen jako do dobrobytu a vlídnosti prvotně spjaté s bytim,1 by nebylo možné vyjit ani na "nezodpověditelnou" cestu Posledního odkud-kam, cestu vědoucího nevěděni, cestu, jež je u Patočky onou starosti, péči o duši, T % ýuxf)? ém^eXeloQai.2 U brány či na prahu domu se tak setkával a dodnes setkává člověk a svět. Dům hostil nesčetné způsoby tohoto setkáváni a v přepestrých obrazech, symbolech, prožitcích a Pojetích domu se zrcadli celé nesmírné úsili a rozpětí lidského zabydlováni, počínaje domem jako "středem světa" a místem posvátnosti par excellence, těžištěm vybaveným nezměrným potenciálem k propojeni vnitřního a vnějšího světa, a domem v jeho - zdánlivě - zcela desakralizované...
|
|
2008: Trpaslík stále žije. Fenomén zahradního trpaslíka ve světle kulturologických souvislostí
Pejsarová, Jana ; Borecký, Vladimír (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem mé práce bylo komplexně přistoupit ke studiu fenoménu zahradního trpaslíka a skrze perspektivu kulturologických disciplín se pokusit objasnit jeho podstatu. V úvodu jsem předeslala, že umísťování zahradních trpaslíků do lidských obydlí je projevem velmi staré potřeby člověka přetvářet svůj domov tak, abychom se v něm cítili bezpečně, abychom mu rozuměli a uměli se v něm orientovat. První kapitola je věnována definování základních pojmů a shrnutí dosavadních základních poznatků z oboru trpaslíkologie. Zajímal mě především původ trpaslíků vůbec a zahradních trpaslíků jako svébytného druhu bytostí, tedy jejich fylogeneze. Dále se zaměřuji na trpaslíka jako produkt lidské činnosti, a to jednak v rovině zboží a za druhé v rovině uměleckého díla. Zde si všímám jeho ontogeneze a také zdůrazňuji význam osobního vztahu tvůrce či majitele k tomuto artefaktu. Kapitolu čtvrtou považuji za těžiště této práce. Zabývám se v ní pohledem na svět u tradičního člověka, významem kultu bohů domácího krbu, popřípadě ochránců domácnosti či rodiny v různých kulturách, zejména české, a oblibu zahradního trpaslíka dávám do souvislosti právě s tímto kultem. Považuji ho za jakéhosi specifického pokračovatele této tradice a upozorňuji na dva prvky, jež se u nejrůznějších domácích ochranných bytostí a bohů objevují a které zároveň...
|
|
Výchovné systémy v dětských domovech se školou
PRCHALOVÁ, Monika
Výchova dítěte je velmi složitý proces. Z toho důvodu existuje v dnešní době velké množství publikací, které rodičům radí, jak dítě vychovat co nejlepším způsobem. U některých dětí se ale mohou vlivem nevhodné nebo neadekvátní výchovy, poruchy centrálního nervového systému, snížené inteligence či nevhodného vlivu sociálního prostředí objevit poruchy chování. Ty se navenek projevují jako porušování společenských norem i přesto, že jim děti rozumí a chápou je. Navíc mohou mít děti s touto diagnózou negativní postoj k životu, problém s navazováním a udržováním sociálních vztahů či mohou být roztěkané a impulzivní. Pro děti, které trpí závažnými poruchami chování, existují specializovaná zařízení ? dětské domovy se školou. Do těchto zařízení jsou děti umísťovány po absolvování pobytu v diagnostickém ústavu. Jeho cílem je odborná diagnóza dítěte a doporučení výchovných postupů potřebných pro převýchovu. Ta je hlavním cílem dětských domovů se školou. Aby byl převýchovný proces úspěšný, je v zařízení nutné stanovit a dodržovat určitý výchovný systém. Ten je sice do značné míry určen platnou legislativou, i přesto však zbývá významný prostor pro uplatnění tradičních či moderních výchovných přístupů a metod. Cílem této bakalářské práce je porovnání dvou různých výchovných systémů v dětských domovech se školou. První kapitola je proto věnována charakteristice dětského domova se školou jakožto zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, dále je zaměřena na problematiku poruch chování a v neposlední řadě také na vymezení výchovných systémů a kritérií, na základě nichž by měly být formulovány. Jako příklad lze uvést práva a povinnosti dětí a opatření ve výchově, výchovné cíle a výchovné prostředky a metody vedoucí k resocializaci. Další část pojednává o institutech ústavní a ochranné výchovy, které jsou zákonným podkladem pro umístění dítěte do dětského domova se školou. Třetí kapitola je zaměřena na poruchy chování, jejich členění a zejména na psychologickou a sociální charakteristiku dětí s poruchami chování umísťovaných do dětských domovů se školou. Závěrečná kapitola je pak věnována vlastnímu porovnání dvou významně odlišných výchovných systémů realizovaných v dětských domovech se školou. Zdroji informací pro analýzu obou systémů se staly zejména vnitřní řády, tedy základní dokumenty zařízení, dále rozhovory s řediteli, pedagogickými pracovníky a dětmi z dětských domovů se školou a zúčastněné pozorování. Na základě provedeného porovnání lze konstatovat, že obě zařízení si zakládají na individuálním přístupu k dětem. Obě také velmi lpí na vzájemné komunikaci mezi pracovníky a dětmi. Využívají ji i během hodnocení, kdy nejde o pouhé bodování, ale i o srozumitelné vysvětlení dítěti, co udělalo chybně. K tomu, aby u dětí během převýchovného procesu docházelo ke změnám postojů a hodnot, je nutná motivace pomocí různých odměnových akcí či výhod v zařízení. V tom se výchovné systémy obou zařízení lišily. Jedno zařízení má nastavené reedukační programy tak, aby v nich děti mohly postupovat či klesat podle svého chování. Navíc zařízení organizuje různé výlety do kin či bazénů, kde účast dětí také zaleží na jejich chování. Druhé zařízení sice akce pořádá, ale děti se mohou zúčastnit na základě vlastního rozhodnutí. Klíčový je pro děti kontakt s rodinou. V tom se zařízení také lišila, protože jedno tento kontakt dětem zprostředkovává pravidelně a často, zatímco druhé minimálně. Tato práce poskytuje informace ze dvou rozdílných dětských domovů se školou, proto by mohla sloužit jako inspirace pro pracovníky totožných zařízení při tvorbě vlastních výchovných systémů a zároveň jako zpětná vazba pro pracovníky porovnávaných zařízení.
|
|
Smyslová aktivizace a její využití při poskytování ošetřovatelské péče.
PROKEŠOVÁ, Simona
Smyslová aktivizace v přímé ošetřovatelské péči o staré osoby nabízí konceptuální rámec, jak poskytovat individualizovanou ošetřovatelskou péči. Z demografického pohledu bude seniorů přibývat, v této souvislosti se mluví o nedostatečně zajištěném způsobu poskytovaných služeb, které mají život seniorům prodloužit a zkvalitnit. Současné služby jsou nastavené na akutní péči a především zvládnutí akutního stavu klienta. Politika, jež by vedla ke zkvalitnění péče v domácím prostředí a zkvalitnění nabízených služeb v institucích je prioritou České republiky. Bakalářská práce je psaná jako teoretická. Cílem této práce je popsat metodu Smyslové aktivizace v kontextu realizace ošetřovatelské péče a následně porovnat tuto metodu u nás a v zemích, kde metoda vznikla. K naplnění cíle byla využita sekundární analýza dat stávajících dokumentů vztahujících se k tématice. Smyslová aktivizace sehrává velký potenciál v péči o staré, přestárlé a dementní osoby. Právě tato cílová skupina ztrácí chuť do života a tím jde jejich život nesprávným směrem. Cílem je, aby u každého člověka bylo stáří alespoň dle možností kvalitní. Sestry, které zajišťují péči o tyto nemocné, mohou touto metodou pomoci udržet, obnovit schopnosti, kompetence všedního dne, podpořit a udržovat úroveň soběstačnosti pacienta. Práce je rozdělena do několika kapitol. V první kapitole je popsán současný stav, jehož součástí je nastínění vzniku konceptu, vymezení pojmu Smyslová aktivizace, stáří a stárnutí, demence a projekt Montessori pro seniory. Druhá kapitola je analytická část práce, kde popisujeme zkoumaný problém. V této kapitole najdeme shrnutí cíle práce. To znamená popsání metody Smyslové aktivizace v ošetřovatelské péči a následné porovnání aktivizace v ČR a Rakousku. V poslední kapitole se věnujeme zhodnocení výsledků a doporučení pro navázání metody v praxi. Cílem Smyslové aktivizace je rozšíření metody do většiny sociálních zařízení s ošetřovatelskou péčí. Správnou cestou rozšíření je přivést změnu od vedení ke všem zaměstnancům. Je nutná týmová spolupráce. Hlavním rozdílem metody v ČR a Rakousku je v době působení. V Rakousku se metoda začala rozvíjet již od roku 2008, je tedy více rozšířená a rozvinutá. Zhodnocení výsledků a doporučení pro praxi: Prvky aktivizace se v některých domovech pro seniory již nevědomě a bohužel neřízeně objevují. Hlavním cílem Smyslové aktivizace je zmapovat její body, popsat, vyučovat a uplatnit u všech pečujících ve většině zařízení s péčí o seniory. Podaří-li se nám pomocí této metody najít u klienta druhý a poslední "domov" v životě, splníme její cíl. Závěr: Přínosem této práce je pochopení celistvého konceptu a to, jak zlepšit kvalitu života seniorů a klientů s onemocněním demence. Zároveň by mohla být užitečná pro ty, kteří s takovými klienty pracují a pro zařízení kde se s touto úspěšnou metodou doposud nesetkali.
|
|
Péče o seniora v domácím prostředí
TROJÁKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí. Cílem práce je zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol. První podkapitola se věnuje pojmům stáří a stárnutí. Jsou zde popsány potřeby ve stáří. Dále je uveden přehled změn ve stáří. Druhá podkapitola se zabývá seniorem a jeho rodinou. Dále je vymezen pojem laický pečovatel, zejména, kdo může být pečovatelem a jaké musí mít předpoklady. Práce pokračuje vysvětlením principů péče o seniora v domácím prostředí, problémy, které jsou spojeny s péčí o seniora. Tato podkapitola končí tzv. péčí o pečovatele. Třetí podkapitola přináší přehled nejčastěji používaných kompenzačních pomůcek v domácnosti. Následuje část věnující se legislativnímu opatření vztahující se k péči o seniora v domácím prostředí. Je vysvětleno, co je příspěvek na péči, kdo je jeho příjemcem, jak se posuzuje stupeň závislosti a jaká je jeho výše. Dále jsou objasněny pojmy příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na mobilitu. Poslední podkapitola udává přehled terénních sociálních služeb, které mohou pečující osoby pro seniory využívat. V empirické části byl vymezen tento cíl práce: Zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaké faktory ovlivňují péči o seniora v domácím prostředí?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena na čtyři dílčí výzkumné otázky: "Jak probíhá péče o seniora?" "Jak vypadá den pečující osoby?" "Co usnadňuje pečující osobě péči o seniora?" "Jakou sociální pomoc využívá pečující osoba se seniorem?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrným kvótním výběrem a tvořily ho čtyři osoby, které pečují o seniora v domácím prostředí. Kvótou pro výběr těchto osob byla doba péče o seniora minimálně 6 měsíců, senior měl přiznán příspěvek na péči minimálně ve II. stupni a pečující osoba byla ochotna spolupracovat na výzkumu. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracovaná data pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována podle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Výzkum přinesl odpovědi na stanovené otázky. Bylo zjištěno, že pečující osoby jsou rodinní příslušníci. Činností, které pečující osoby provádějí je celá řada. Od ošetřovatelských úkonů, zajišťování chodu domácnosti až k vyřizování úředních záležitostí. Dále se autorka zaměřila na lékařskou péči. Z výsledků vyplynulo, že praktického lékaře mají všichni senioři až na jednoho v místě trvalého bydliště a navštěvují ho s pečující osobou dle aktuálního zdravotního stavu. K odborným lékařům všechny pečující osoby se seniorem dojíždějí až 90 km. Další výzkumná otázka se týkala denního režimu pečovatele. Výzkum poukázal na skutečnost, že každý den pečující osoby je úplně stejný a veškeré činnosti se přizpůsobují potřebám seniora. Bylo zjištěno, že respondenti nemají téměř žádný volný čas pouze pro sebe. Další okruh otázek se týkal využívání kompenzačních pomůcek v domácnosti. Pečující osoby využívají při péči o seniora různé kompenzační pomůcky. Další otázka měla za cíl zjistit, zda popř. jakou sociální pomoc pečující osoby při péči o seniora využívají. Tato část výzkumu ukázala, že pečující osoby nevyužívají žádných sociálních služeb, ale ví, že možnost sociálních služeb existuje. O příspěvku na péči se respondenti dozvěděli od sociálních pracovnic, obvodního lékaře nebo od kolegyně. Tento příspěvek využívají různým způsobem. Nákup léků, nákup kompenzačních pomůcek. Ve dvou případech bylo zjištěno, že většinu příspěvku šetří. Všichni respondenti znají příspěvek na mobilitu, o příspěvku na zvláštní pomůcku ví pouze jeden responde
|
host ::
