|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Cizinci v České republice
Sedlecká, Anna Josefína ; Grosz, Jan (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku cizinců, kteří pobývají na území České republiky. Prezentuje vývoj s ohledem na navýšení počtu cizinců na našem území, jejich postupné začleňování do společnosti. Práce popisuje přehled sociálních služeb poskytovaných cizincům a jejich komunikaci s orgány veřejné správy České republiky. Zohledňuje charakteristiku nejpočetnějších národností pobývajících v České republice, mezi které patří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. Přibližuje nám jejich kulturu, životní styl, jejich snahu o postupné začleňování do naší společnosti.
Analýza časových řad popisuje skutečnosti ohledně vývoje migrantů, jejich počtu. Práce se zaměřuje na časové období od roku 2004 do současnosti. Pomocí znalosti regresních funkcí a jejich ověření na základě statistických hypotéz, je nastíněn odhad vývoje počtu cizinců v České republice do roku 2020.
V diplomové práci je zmíněna i problematika nelegální migrace, ke které dochází od roku 2015. Popisuje příčiny této migrační vlny. Souvislosti jsou charakterizovány s ohledem na situaci v Evropské unii v přímé spojitosti na odezvu v České republice. Práce zahrnuje i vlastní názor, jakým lze řešit situaci v Evropě, především v České republice.
|
|
Tvorba podkladů pro zpracování strategického plánu rozvoje vybrané obce
Kulíková, Milena ; Čermáková, Helena (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Předmětem této práce je vypracování podkladů pro zpracování strategického plánu rozvoje vybrané obce. Komplexní rozvojová koncepce obce je důležitým nástrojem pro dosahování cílů a efektivního řízení, neboť v obci jsou pak lépe využity nejen lidské zdroje, ale také hmotný i nehmotný majetek. Ke zjištění priorit, přání a požadavků obyvatel k dění a rozvoji obce bylo provedeno dotazníkové šetření. Získaná data byla zpracována pomocí internetové aplikace vyplňto.cz. Na základě provedení situační a socioekonomické analýzy obce a s přihlédnutím k výsledkům šetření byly stanoveny strategické oblasti, jejichž řešení bude klíčové pro rozvoj a obnovu obce v následujících 10 letech. Pro každou strategickou oblast byly formulovány SWOT analýzy a s ohledem na vizi obce byly navrženy pro každou strategickou oblast opatření a aktivity, které vystihují základní problémové okruhy a vyžadují mimořádnou pozornost při další práci v obci. Byl vypracován návrh organizačního zajištění rozvoje obce, organizační struktury, indikátorů rozvoje, monitoringu a aktualizace plánu rozvoje. Na základě výsledků je možné shrnout, že obec získala základní koncepční programový dokument, který bude základním stavebním kamenem pro realizaci jejího soustavného rozvoje.
|
|
Možnosti rozvoje cestovního ruchu v zemích Visegrádu
Devátá, Petra ; Kuna, Zbyněk (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Diplomová práce svým charakterem spadá do regionálního rozvoje v oblasti cestovního ruchu. Jako celek je zaměřena na pozici a význam turismu ve střední Evropě, konkrétně se specifikuje na státy Visegrádské skupiny tj. Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Teoretická část se zabývá obecnou charakteristikou cestovního ruchu jako celku. Vysvětluje základní pojmy, které slouží jako východisko pro praktickou část. Definuje cestovní ruch, zaměřuje se na typologii cestovního ruchu, popisuje faktory ovlivňující rozvoj cestovního ruchu, zabývá se zeměmi Visegrádské skupiny, specifikuje cestovní ruch v zemích Visegrádské skupiny.
Hlavním cílem diplomové práce je, s ohledem na výstupy z teoretické části, vytvořit novou turistickou trasu v rámci zemí Visegrádské skupiny. K tomuto účelu byl sestaven několikadenní poznávací zájezd po zemích Visegrádské skupiny, včetně jeho finanční kalkulace. Výsledný produkt je možné použít pro obohacení nabídky zájezdů pro cestovní kanceláře nabízející zájezdy do střední Evropy. Nová turistická trasa přispěje k rozšíření klientely cestovních kanceláří, především o klienty ze zámoří. V konečném kontextu dojde k rozvoji cestovního ruchu v zemích Visegrádské skupiny.
|
|
Pozice malých a středních podniků v České republice
Polívková, Aneta ; Pletichová, Dobroslava (vedoucí práce) ; Zdena, Zdena (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá konkrétním vymezením malých a středních podniků v České republice. Zhodnocuje postavení malých a středních podniků v české ekonomice z hlediska jejich pozice při získávání finančních prostředků, především od bankovního sektoru z důvodu zajištění stability a růstu.
Práce se v teoretické části zabývá vysvětlením základních pojmů a kategorií pro oblast podnikání, pozicí malých a středních podniků v ekonomice, jejich vývojem, přínosem pro hospodářskou stability státu a vlivem na zaměstnanost. Existuje i koncepce podpory v letech 2014 - 2020, která je v práci charakterizována. Zmíněny jsou i dopady ekonomické krize na oblast malých a středních podniků a zásahy ze strany vlády České republiky. Podrobně jsou prezentovány možnosti financování.
Praktická část je věnována finanční analýze vybraného podniku, zhodnocení výsledných ukazatelů a zjištění podmínek pro poskytnutí podnikatelského úvěru. Závěrem je předloženo doporučení vybranému podniku s ohledem na jeho situaci v rámci problematiky s financováním možného investování do dlouhodobého hmotného majetku.
|
|
Historie pěstování ovocných dřevin v klimatických podmínkách ČR.
Feierová, Martina ; Türkott, Luboš (vedoucí práce) ; Hiřmanová, Dita (oponent)
V této práci je popsána historie pěstování nejrozšířenějších ovocných dřevin na území
České republiky. Dále jsou zde zmíněny některé u nás méně často pěstované ovocné dřeviny.
Tento popis obsahuje nejstarší historická období, vývoj ovocnářství v relativně nedávné minulosti v podmínkách různých společenských systémů, až po současnost.
U uvedených dřevin bylo záměrem popsat možnost jejich pěstování s ohledem na klimatické a půdní podmínky v rámci ČR. Také uvést zonaci klimatických a půdních podmínek, regionální rozdílnost pro pěstování jednotlivých druhů a odrůd v rámci našeho území. Jsou zde také uvedeny jednotlivé odrůdy pěstované v současnosti a popsány odrůdy pěstované již jen okrajově, nebo zaniklé.
Částečně jsou zde zmíněny choroby a škůdci ovocných dřevin, které se v našich podmínkách nejčastěji vyskytují.
V závěru je také uveden stručný náhled na směřování našeho ovocnářství v budoucnosti, s ohledem na možné nepříznivé klimatické scénáře.
|
|
Rozvoj kořenového systému řepky ozimé s ohledem na různé způsoby zpracování půdy
Němcová, Michaela ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Krček, Vítězslav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kořenovému systému řepky ozimé s ohledem na různé způsoby zpracování půdy. Řeší, zda je pro řepku ozimou a její kořenový systém vhodnější zpracování půdy orbou nebo minimalizací. Tato problematika byla řešena jednoletým výzkumem. Srovnávaly se dílčí znaky z jednotlivých zpracování půd ze dvou období a to délka kořene, průměr kořenového krčku, délka nejdelšího listu, počet listů, hmotnost čerstvých a sušených kořenů. Výsledky byly u obou technologií velice dobré, ale zpracování půdy orbou bylo lepší ve více dílčích znacích. Závěrem této práce je, že zpracování půdy orbou má lepší vliv na rozvoj kořenového systému řepky ozimé a bylo by vhodné tento pokus opakovat pro dlouhodobější srovnání.
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Činitelé ovlivňující vlastnosti lepených spojů u lepidel používaných v dřevařském průmyslu
Boška, Pavel ; Böhm, Martin (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá vlivem vybraných činitelů na vlastnosti lepeného spoje lepeného polyvinyl acetátovými lepidly. Takovými činiteli jsou teplota a vlhkost prostředí, lisovací tlak a cyklické namáhání. Navzdory stejnému druhu lepidla se vlastnosti mohou lišit u lepidel různých výrobců i podle toho, pro které prostředí je výrobek určen. Vliv bude porovnáván na zkušebních vzorcích ze sušeného bukového řeziva s ohledem na smykovou pevnost spoje. Porovnávány budou vlastnosti lepidel od různých výrobců a různého určení. Zkušební vzorky a průběhy testů probíhají podle příslušných platných norem, nebo z nich z velké části vycházejí. Tento výzkum má pomoci uživatelům lepidel zefektivnit proces lepení a snížit náklady na výrobu lepeného spoje.
|
|
Konštrukcia a vedecká implementácia matematických modelov stromových komponentov listnatých drevín v štádiách nálet, nárast a mladina
Pajtík, Jozef ; Konopka, Bohdan (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Důležitost přesného určení zásob biomasy stromů v lesích stále narůstá. S ohledem na probíhající změnu klimatu vědci začali posuzovat všechny stromové komponenty, jednak z hlediska jejich energetického využití, tak i pro odhad uhlíkových zásob. V posledních letech narůstá význam modelů biomasy pro malé stromy v souvislosti s významným zvětšením ploch mladých porostů v důsledku zániku starých porostů způsobených disturbancemi (zejména: vichřice, přemnožení kůrovců, suché období a lesní požáry). Modely na určení zásob biomasy v porostech mladších 10 let jsou vzácné a věnují se většinou pouze nadzemní biomase. Tato práce se proto zaměřuje na doplnění chybějících poznatků v této oblasti. Její hlavní cíle jsou:
1) konstrukce regresních modelů sloužících pro výpočet hmotnosti sušiny jednotlivých stromových komponentů (tzn. kmen, větve, listy, kořeny) pro mladé porosty vybraných listnatých dřevin,
2) aplikace regresních modelů při výpočtech konverzně expanzních faktorů biomasy (biomass conversion and expansion factors; BCEF), alokačních koeficientů, růstové účinnosti a indexu listové plochy (LAI) a jejich mezidruhové srovnání,
3) uplatnění alometrických vztahů na odhad potravního potenciálu pro přežvýkavou spárkatou zvěř (tj okusu, ohryzu nebo loupání).
Při tvorbě modelů se využijí vzorníky stromů, které budou vykopané na vybraných stanovištích, rozseparované na jednotlivé komponenty, vysušené na konstantní hmotnost a odvážené. Na následnou konstrukci regresních modelů se použije logaritmicky transformována alometrická rovnice.
|
host ::
