|
Časová náročnost základních ošetřovatelských postupů
SOUMAROVÁ, Iveta
Na odděleních v nemocničním zařízení se denně provádí velké množství ošetřovatelských postupů. Tato bakalářská práce ve své teoretické části představuje dvacet základních postupů. Cílem práce bylo zjistit nejčastější ošetřovatelské postupy a zmapovat jejich časovou náročnost. Pro realizaci cíle byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu. Technikou sběru dat bylo měření časové náročnosti deseti jednotlivých ošetřovatelských postupů. Ty byly vybrány proto, že jsou prováděny nejčastěji. Tyto postupy byly pozorovány na interním a chirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Na obou odděleních probíhalo prvotní pozorování 3 dny. Z celkového počtu bylo vybráno 10 nejčastějších ošetřovatelských postupů shodných obou oddělení. Zastoupení výkonů bylo hodnoceno chí-kvadrát testem v kontingenční tabulce. Dále se na každém oddělení zvlášť doba provedení každého z deseti nejčastějších výkonů desetkrát změřila, a to od přípravy po úklid pomůcek. Časy byly zprůměrovány a prezentovány spolu se směrodatnými odchylkami. Shoda či rozdíl v časové náročnosti byla statisticky otestována pomoci F testu a T testu, kdy použitá hladina významnosti se rovná 5%. Výzkumný soubor tvořily sestry a pomocný ošetřovatelský personál. Výsledky jsou prezentovány v grafech a tabulkách. Významně se na jednotlivých odděleních lišily tyto postupy: podáváni léků per os, podávání stravy, odběr venózní krve a měření tlaku krve. Zjištěná časová náročnost a četnost jednotlivých výkonů mohou sloužit jako podklad pro zdůvodnění počtu členů personálu.
|
|
Retence vody v půdách s rozdílným složením agregátů
Kinc, Miroslav
Diplomová práce se zabývá retencí vody v půdách s rozdílným složením vodostálých agregátů. Výběr míst pro odběr vzorků v rámci lokality byl založen na jejich rozdílném hospodářském využití a stejných pedologicko-klimatických podmínkách. Ze svrchních vrstev půd (25 cm) byly odebrány 4 vzorky charakterizující 3 odlišné způsoby využívání půdy - orná, luční a lesní půda. Vzorky byly podrobeny testování stability agregátů praním na sadě sít a následně u nich byly ověřeny retenční vlastnosti v aparátu pro měření retence vody v půdě. Testování stability dokázalo, že zastoupení vodostálých agregátů větších velikostí je vyšší u půd méně intenzivně využívaných (lesní, luční), zatímco každoročně upravovaná orná půda vykazovala jejich nižší zastoupení. Retenční vlastnosti půd byly zaměřeny na jejich vliv spojený s tvorbou odtoku při přívalových deštích. Bylo zjišťováno modelové množství vody (gravitační), které svrchní vrstva půdy při působení podtlaku -1 kPa uvolní za 24 hodin. Výsledky prokázaly, že toto množství je nejvyšší u lesní a nejnižší u orné půdy.
|
|
Míry rizika-dynamika, citlivost
Branda, Martin
Risk measures are subject to many scientific papers and monographs published on financial portfolio optimization problem within stochastic programming. Currently there are many functionals which measure risk of random future losses according to risk managers preferences. However, their sensitivity is studied less commonly, especially according to possible changes of input data or with respect to the portfolio allocation. This thesis deals with sensitivity of two frequently discussed measures - Value at Risk (VaR) and Conditional Value at Risk (CVaR). Explicit contamination bounds for relative VaR optimization problem are expressed using general results of parametric optimization valid for quadratic programming. A numerical study and a heuristic algorithm for correlation matrices stressing are involved. Sensitivity of VaR and CVaR is studied through their derivatives with respect to the portfolio allocation. Assumptions for the derivatives are formulated, Hessians introduced and convexity is discussed. At last, some dynamic risk measures for multi-period investory models are proposed.
|
|
Optimization methods in finance
Baník, Peter ; Zichová, Jitka (oponent) ; Hurt, Jan (vedoucí práce)
V tejto diplomovej práci sa venujeme vybraným metódam optimalizácie a modelom matematického programovania. Zameriavame sa na optimalizačné modely problému voľby optimálneho portfólia. K problému pristupujeme na základe kritérií maximálneho očakávaného výnosu a minimálneho rizika. Pre vybrané miery rizika používame vhodné matematické modely. Pojednávame o vhodných optimalizačných metódach pre lineárne a kvadratické programovanie. Pre všeobecne nelineárne problémy používame moderné stochastické optimalizačné algoritmy. Metódy numericky ilustrujeme na príkladoch s použitím reálnych dát, prostredníctvom softwarového systému Mathematica. Prezentované výsledky nám dávajú porovnania pre modely a tiež pre optimalizačné metódy. Diskutované sú výpočetné nároky optimalizačných algoritmov a vplyv vstupných parametrov na dosiahnuté výsledky.
|
|
Ultrarychlé procesy v polovodičových nanokrystalech
Dzurňák, Branislav ; Trojánek, František (vedoucí práce) ; Dohnalová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá optickými vlastnostmi nanokrystalického křemíku implantovaného do substrátu z oxidu křemičitého. Zkoumali jsme vzorky s různými koncentracemi nanokrystalů. Proměřili jsme Ramanovské spektra vzorků a určili jsme velikosti a vzájemné vzdálenosti nanokrystalů ve vzorku v závislosti na hloubce. Měřili jsme absorpci i reflektivitu vzorků a určili jsme šířku zakázaného pásu. U vzorků s různými dózami byla pozorována teplotní závislost luminiscenčných spekter. Při excitaci vlnovou délkou 408 nm byly pozorovány dvě maxima, jedno z nich se s rostoucí teplotou posouvá k vyšším vlnovým délkám, druhé zůstává neměnné. Sledovali jsme také spektrum nízkoteplotní rezonanční luminiscence, za účelem rozpoznání fononovej struktury. Při zkoumaní časově rozlišené luminiscence byly pozorovány dvě složky rychlé luminiscence - pomalejší v řádu nanosekund a rychlejší v řádu 100 ps. Soustředili jsme se na studium rychlejší složky. U rychlejší složky byla pozorována upkonvertovaná luminiscence. Její intenzitní závislost je kvadratická. Sledovali jsme také degradaci luminiscence vlivem silného laserového svazku. Závěrem jsme diskutovali původ jednotlivých složek luminiscence.
|
|
Difuzí vážené zobrazení a další kvantitativní MR metody v diagnostice některých afekcí CSN
Keller, Jiří ; Kalvach, Pavel (vedoucí práce) ; Hluštík, Petr (oponent) ; Hájek, Milan (oponent)
SOUHRN Cílem práce bylo zhodnotit možnosti difuzí váženého zobrazení a dal- ších kvantitativních MR metod v klinické diagnostice. Stanovili jsme nor- mální hodnoty frakční anizotropie (FA) ve vlastním souboru a regresní analýzou jsme v některých oblastech šedé i bílé hmoty mozku prokázali závislost FA na věku. Tento vztah byl kvadratický ve spleniu corporis callosi, levém precentrálním gyru a pyramidové dráze v oblasti mesence- phala vpravo. Lineární pokles FA s věkem jsme nalezli v rostrum corporis callosi, v bílé hmotě čelních laloků, v předním raménku capsula interna oboustranně a v pyramidové dráze v úrovni mesencephala vlevo. Ve všech měřených oblastech bazálních ganglií jsme prokázali naopak vzestup FA. Na základě našich dat jsme navrhli nelineární barevnou škálu k zvýraz- nění patologických hodnot, na vybraných neurologických afekcích jsou demonstrovány možnosti jejího užití. Kvantitativních metod jsme dále použili pro hodnocení souboru dat pacientů s ALS. Předpokládané změny v zadním raménku capsula in- terna se nepotvrdily, přítomnost T2 hyperintenzity v této oblasti tudíž není pro ALS patognomická. T2 relaxometrie caput nuclei caudati ukázala u našich pacientů ve srovnání s kontrolní skupinou pokles relaxační rych- losti, což podporuje hypotézu, že se subkortikální šedá hmota...
|
|
Přístupy k shlukování funkčních dat
Pešout, Pavel ; Marek, Luboš (vedoucí práce) ; Trešl, Jiří (oponent) ; Palát, Milan (oponent)
Klasifikační úlohy jsou běžnými součástmi procesů zpracování informací a důležitými aspekty v mnoha vědeckých i průmyslových oblastech. V případě funkčních dat závislé proměnné, jako je například čas, však standardní shlukovací algoritmy mohou selhat. Nezajímají nás totiž pouze vybraná pozorování, nýbrž průběhy celých trajektorií. Předkládaná práce se proto zabývá speciálními technikami shlukování křivek a klasifikací nových trajektorií do již vytvořených shluků. Hlavními cíli jsou vývoj alternativních metodologií skrze rozvinutí některých stávajících statistických přístupů, konsolidace algoritmů již zavedených a vytvoření jejich modifikovaných podob přizpůsobených požadavkům shlukovací úlohy. V neposlední řadě je díky provedeným experimentům vytvořeno ucelené srovnání praktické využitelnosti. Ilustrované algoritmy jsou založeny na dvou různých principech. Prvním je předpoklad, že pozorování křivek jsou generována z konečného modelu sestávajícího se z regresních komponent. Zkoumány jsou metody vycházející z maximální věrohodnosti, a to jak Maximum Likehood Approach, ve které jsou shlukové příslušnosti chápány jako jedny z parametrů modelu, tak pravděpodobnostní směsi hustot s iterativním Expectation-Maximization algoritmem, v nichž se se shlukovými příslušnostmi naopak nakládá jako s náhodnými veličinami. Kvůli nalezení co nejvíce stejnorodých shluků jsou voleny směsi Gaussovy i méně tradiční gamma. Ty jsou v práci upraveny tak, aby mohly být užity ve dvourozměrné dimenzi. S ohledem na data s vysokou vnitroshlukovou variabilitou je popsán model dvou úrovní umožňující vysokou míru individuality heterogenního chování. Druhým principem je uplatnění dobře známého algoritmu K-průměrů, jenž je však aplikován nikoliv na původní pozorování, ale namísto toho na koeficienty interpolace. Jelikož není invariantní vůči lineárním transformacím, je speciální pozornost věnována závažné otázce výběru typu interpolace. Z toho důvodu je ve snaze o určení optimálního počtu a polohy interpolačních uzlů navrženo propojení shlukovací úlohy s Markov Chain Monte Carlo technikami. Součástí práce jsou také studie problematiky zařazení nových křivek do již vytvořených shluků, tedy diskriminační analýzy a lineárních i kvadratických skórů. Nově definovány jsou jejich modifikované pravděpodobnostní podoby navazující na modely směsí hustot a inovativní způsob aplikace Fisherovy kanonické metody na regresní koeficienty. Všechny modely jsou demonstrovány na experimentech shlukování uměle vygenerovaných funkčních dat, porovnány jsou výsledková efektivita i časová náročnost. Významným přínosem je sestavení nových účelných aplikačních postupů. Implementace je provedena v Mathematice 4.0. Značný prostor je dále vymezen možnostem, které vývoj metod shlukování křivek naskýtá v rozsáhlých odvětvích moderní vědy, jako jsou neurologie, genomové studie nebo systémy rozpoznávání řeči a obrazu, a stranou není ponechán ani směr budoucího výzkumu ve spojení s ubiquitous computingem. Využitelnost v ekonomické oblasti ilustruje aplikace v analýze storen v životním pojištění. Definovaných cílů práce bylo dosaženo.
|
|
Hledání optimálních strategií číselného síta
Perůtka, Lukáš ; Růžička, Pavel (oponent) ; Drápal, Aleš (vedoucí práce)
V předložené práci studujeme algoritmus číselného síta. Zaměřujeme se především na jeho teoretickou podstatu s vyložením všech důležitých tvrzení potřebných k pochopení fungování algoritmu. Dále popisujeme několik nejpoužívanějších realizací jednotlivých algoritmu. Dále popisujeme několik nejpoužívanějších realizací jednotlivých částí algoritmu s vysvětlením, pro jaké situace jsou nejvýhodnější. Na závěr uvádíme výsledky měření efektivnosti prosívání dvou základních metod s pomocí implementace algoritmu vzniklém na katedře algebry.
|
|
Koncentrace parenterálních přípravků. Neelektrolyty.
Rohová, Anna ; Šnejdrová, Eva (oponent) ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce)
Souhrn Obsah látek ve velkoobjemových parenteráliích je obvykle vyjádřen jako molární koncentrace (mol/l). Při aplikaci infusí je však nutné vyjádřit také osmotickou koncentraci roztoku jako osmolaritu (osmol/l). Fyzikální měření osmotické koncentrace poskytuje osmolalitu (osmol/kg), která závisí na molalitě roztoku (mol/kg) a proto jsou vzájemné převody mezi těmito koncentracemi nezbytné. K převodu molarity na molalitu je nutný faktor konverze určený jako rozdíl mezi hustotou roztoku a hmotností rozpuštěné látky. Pro převod molality na molaritu je nutné vyjádření objemu roztoku. Oba převody vyžadují znalost hustoty roztoku. V této diplomové práci byl studován vliv teploty v rozmezí 15-40řC na hustotu vodných roztoků mannitolu, sorbitolu a močoviny v koncentračním rozmezí 0,1-1,0 mol/l (molarita) nebo 0,1-1,0 mol/kg (molalita). Závislost mezi hustotou a teplotou byla popsána kvadratickými rovnicemi. Při teplotě 20řC je hustota přímo úměrná koncentraci. K vzájemnému převodu mezi molaritou a molalitou a naopak byla použita průměrná hustota roztoku při 20řC. Byly odvozeny rovnice lineární regrese s koeficienty determinace v rozmezí 0,9977-1,0000, pomocí nichž lze odhadnout molaritu a/nebo molalitu.
|
| |
host ::
