Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33,538 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.77 vteřin. 

Individuální hlasová variabilita a informace o rozeznávání predátorů obsažené ve vokální komunikaci morčat domácích (Cavia porcellus)
Baklová, Aneta ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Morčata reprezentují domestikované prekociální hlodavce, kteří se stali běžnými domácími mazlíčky. Od narození naplno vokalizují. Práce byla věnována zvukovým projevům mláďat morčat. Cílem práce bylo 1) určit věk, kdy bude prokazatelná vokální individualita zvuku whistle; 2) otestovat možné ultrazvukové signály a 3) prozkoumat antipredační chování a varovné zvuky v přítomnosti vzdušného (dravec) a pozemního predátora (pes) a člověka (kontrolní test). Celkem 16 mláďat morčat bylo otestováno na vokální individualitu, 28 mláďat na ultrazvukové signály a 27 odrostlých mláďat na rozeznávání predátorů. V rámci testování vokální ontogeneze v průběhu prvních 9 dnů od narození, byly pozorovány změny jak v časových a frekvenčních parametrech, tak i v parametrech intenzity. Při testování vokální individuality validovaná diskriminační analýza (DFA) založena na deseti akustických parametrech přiřadila jednotlivé zvuky ke správným jedincům s následující úspěšností: den 1 = 71,9 %, den 3 = 58,8 %, den 5 = 53,10 %, den 7 = 50,60 % a den 9 = 63,10 %. Nejvyšší naměřená frekvence u zvuku whistle byla 30,03 kHz. Při rozpoznávání predátorů byly měřeny reakce strnutí, útěk a ostražitost. V přítomnosti psa morčata reagovala nejdéle a nejčastěji strnutím. Při vystavení dravci jsem u morčat nejdéle a nejčastěji pozorovala útěk a následné strnutí. Na přítomnost člověka morčata nejvíce reagovala ostražitostí. Zaznamenala jsem pouze dva případy výstražných signálů - drrr v přítomnosti psa a chirrup jako reakci na dravce. V práci jsem dospěla k závěrům, že: 1) individualita morčat je prokazatelná od prvního dne života morčat a míra individuálně rozdílných vokálních parametrů se s věkem mění; 2) morčata jsou schopna vokalizovat do frekvence 30 kHz, ale pro jejich komunikaci nejsou vysokofrekvenční signály klíčové; 3) morčata rozeznávají pozemní a vzdušné predátory, ale varovné zvuky vydávají jen zřídka.

Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně. Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy. Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení. Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.

Možnosti monitorování laserového svařovacího procesu
Horník, Petr ; Mrňa, Libor
Se zvyšujícími se nároky na kvalitu svarů se běžně používá automatické strojní svařování s monitorováním procesu. Výsledná kvalita svaru je do značné míry ovlivněna chováním paroplynové dutiny - keyhole. Nicméně, její přímé pozorování během svařovacího procesu je prakticky nemožné a je nutné použít nepřímé metody. V ÚPT vyvíjíme optické metody sledování procesů založené na analýze záření laserem indukovaného plazmatu pomocí Fourierovy a autokorelační analýzy. Pozorovat vstupní otvor keyhole je částečně možné prostřednictvím koaxiální kamery umístěné na svařovací hlavě a následného zpracování obrazu. Vysokorychlostní boční kamera pomáhá pochopit dynamiku plazmového obláčku. Prostřednictvím optické spektroskopie plazmatu, lze studovat excitaci prvků v materiálu. Proud ochranné atmosféry může být vizualizován za použití schlierové metody.\n\n

Příkazy,zákazy,omezení ve zdravotnických zařízeních
KODETOVÁ, Věra
Příkazy, zákazy, omezení ve zdravotnických zařízeních. Zvyšování kvality péče o pacienty je cílem každého zdravotnického zařízení. Jedním z indikátorů kvality je spokojenost pacientů s lékařskou a ošetřovatelskou péčí. Pacienti mají svá práva, ale i povinnosti. K těmto povinnostem mimo jiné patří i dodržování některých příkazů, zákazů a omezení, které s sebou návštěva zdravotnického zařízení přináší. Jedná se převážně o dodržování léčebného řádu, léčebných pokynů doporučených lékařem, ale i další omezení související s provozem zdravotnického zařízení. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak pacienti k těmto příkazům, zákazům a omezením přistupují, jak je vnímají a nakolik je dodržují a porovnat množství příkazů, zákazů a omezení v ambulantní a lůžkové části zdravotnického zařízení. Informace jsme získávali pomocí dotazníkového šetření v Nemocnici s poliklinikou Praha {--} Italská. Toto zdravotnické zařízení má 2 lůžkové stanice a 31 odborných ambulancí. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 188 respondentů, z toho 102 bylo ambulantních a 86 hospitalizovaných pacientů. Bylo stanoveno pět hypotéz. První hypotéza, ve které jsme předpokládali, že většina pacientů vnímá příkazy, zákazy a omezení jako zátěž, se nepotvrdila. Druhá hypotéza, která předpokládala, že ženy zatěžují zákazy, příkazy a omezení osobního rázu více než muže, se potvrdila. Třetí hypotéza se také potvrdila, neboť v ambulantní části zdravotnického zařízení dodržují ženy více příkazy, zákazy a omezení než muži. V lůžkové části zdravotnického zařízení nedodržují ženy více příkazy, zákazy a omezení než muži, proto se čtvrtá hypotéza nepotvrdila. Náš předpoklad, že se na lůžkovém oddělení zdravotnického zařízení pacienti více setkávají s příkazy, zákazy a omezením než na ambulantním oddělení, se nesplnil, pátá hypotéza nebyla potvrzena. K tématu diplomové práce byla autorka motivována tím, že se jako sestra denně setkává s různými typy pacientů, kteří reagují rozdílným způsobem na příkazy, zákazy a omezení v tomto zdravotnickém zařízení. Výsledky výzkumného šetření nás vedly k sestavení edukační hodiny pro sestry a informační brožury pro pacienty, navštěvující zdravotnické zařízení. Dostatečné množství informací je základem a předpokladem k pochopení a dodržování příkazů, zákazů a omezení.

Optimalizace sledování síťových toků
Žádník, Martin ; Lhotka,, Ladislav (oponent) ; Matoušek, Radomil (oponent) ; Sekanina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá optimalizací sledování síťových toků. Sledování síťových toků spočívá ve sledování jejich stavu a je klíčovou úlohou pro řadu síťových aplikací. S každým příchodem paketu je nutné aktualizovat hodnoty stavu, což zahrnuje přístupy do paměti. Vzhledem k vysoké propustnosti linek a obrovskému množství souběžných toků hraje přístup do paměti kritickou roli ve výkonnosti stavového zpracování síťového provozu. Tento problém se řeší různými technikami. Tyto techniky ale ve výsledku vždy požadují, aby nejblíže zpracování provozu byla nasazena paměť s nízkou odezvou, cache toků, schopná vyřídit všechny přístupy. Cache toků má proto omezenou kapacitu a její efektivní správa má zásadní vliv na výkonnost a výsledky zpracování síťového provozu. Vzhledem ke specifikům síťového provozu nemusí být stávající správy vhodné pro správu cache toků. Disertační práce se proto zabývá automatizovaným vývojem správy cache na základě reálného provozu dané sítě. Automatizace vývoje správy cache toků je realizována pomocí genetického algoritmu. Genetický algoritmus vyvíjí nová řešení a hodnotí je simulací nad vzorkem provozu z různých sítí. Navržený postup je ověřen na vývoji správ pro dva problémy. Prvním problémem je vývoj správy, která bude vykazovat celkově nízký počet výpadků stavů z cache toků. Druhým problémem je vývoj správy, která bude vykazovat velmi nízký počet výpadků u velkých toků. Optimalizace zakódování správy a experimenty s parametry genetického algoritmu ukázují, že je možné nalézt správy cache toků, které jsou optimalizované pro specifika daného nasazení. Nově vyvinuté správy poskytují lepší výsledky než ostatní testované správy. Z hlediska snížení celkového počtu výpadků je vyvinuta správa, která snižuje počet výpadků na konkrétní datové sadě až o deset procent vůči nejlepší porovnávané správě. Z pohledu snížení počtu výpadků u velkých toků je dosaženo vyvinutou správou až dvojnásobného snížení výpadků. Většina velkých toků (více než 90%) nezaznamenala při použití vyvinuté správy dokonce ani jeden výpadek. Rovněž během záplav nových toků, které se v síťovém provozu vyskytují v souvislosti se skenováním sítí a útoky, se ukazují velmi dobré vlastnosti vyvinuté správy. V rámci práce je rovněž navrženo rozšíření správy o využití doplňkové informace ze záhlaví příchozích paketů. Výsledky ukazují, že kombinací této informace lze počet výpadků u správ dále snižovat.

Is genetic diversity congruent with morphological diversity across the distributional range of the Melampyrum subalpinum group (Orobanchaceae)?
CHLUMSKÝ, Jan
Allozymes were used to assess the genetic structure of 27 populations of Melampyrum subalpinum group and an artificial pollination experiment was carried out to examine the possibility of autogamy. Genetic variation was generally congruent with the known morphological variation of the group. The results corresponded with the central-marginal concept. Allelic enrichment due to hybridization with M. nemorosum was observed in some Austrian populations. Czech and Slovak populations do not differ from Austrian populations. The high inbreeding coefficient and the pollination experiment do not contradict the possibility of autogamy.

Antimicrobial activity of cobalt bis(dicarbollide) aminoderivatives
Kvasničková, E. ; Masák, J. ; Šícha, Václav
We carried out experiments focused on the determination of the antimicrobial acitivity of selected representatives of cobalt bis{dicarbollide) aminoderivates. lt was proved, that studied yeast strain C. parapsilosis DBM 2165 is not sensitive to the cobalt bis{dicarbollide) or its aminoderivatives. Gram-negative bacteria P. aeruginosa B-59188 is weakly susceptive to cobalt bis(dicarbollide), but no significant inhibition of growth by cobalt bis(dicarbollide) aminoderivatives was observed. The highest effect on inhibition of microbial growth was confirmed in the case of gram-positive bacteria 5. aureus. This observation demonstrates the real possibility of using these substances in the treatment of infection caused by gram-positive bacterial strains.

Charakteristika pracovního chování Čechů a Ukrajinců
BYKOVA, Sofia
Tématem mé bakalářské práce je pracovní chování v rámci vybraného podniku, zaměstnávajícího pracovníky českého a cizího (ukrajinského) původu. Cílem teto práce je vytvoření přehledné a srovnatelné charakteristiky jevu pracovního chování v rámci kultur uvedených států co mají společného a rozdílného, případně neslučitelného, analýza případných konfliktů a souvislost těchto aspektů s mentalitou. Zdůvodněním tohoto cíle je především obor, který studuji. Práce obsahuje informace, které by mohly být zajímavé a přínosné, nejen pro mé osobní účely a budoucí povolání, ale také pro role nadřízených i podřízených, případně pro manažery. Přehled zkoumané problematiky obsahuje specifické body, jako např. základy ekonomické psychologie a behaviorální ekonomie (symbióza psychologického a ekonomického názoru na motivaci a racionalitu jedince), teorie pracovní motivace a reakce na různorodé podněty, charakteristiku pojmu "mentalita", obecná východiska o působení člověka ve světě ekonomiky. Pro naplnění cílů mé práce jsem stanovila následující hypotézy: - Ukrajinská a česká mentalita mají určité podstatné rozdíly, i když jsou tyto národy kulturně blízké. - Pracovníci ukrajinského a českého původu dokážou efektivně fungovat v týmu a vycházet mezi sebou v pracovní činnosti. Rozdíl v mentalitě jim v tom nebrání. - Ukrajinští pracovníci by mohli být žádoucí pro zaměstnavatele v ohledu na vyšší zájem a motivaci. Všechny tři stanovené hypotézy byly přijaté na základě zjištěných údajů a srovnání charakteristik mentality. Češi jsou často tolerantní k jiným kulturám, navíc ukrajinská kultura se tolik neliší a nezpůsobuje komplikace v pracovních vztazích. S ohledem na to, že ve vybraném podniku nebyly zjištěné žádné problémy, spojené s pracovním chováním a rozdíly v mentalitě, těžko se definuje nějaký přínos pro danou organizaci.

Vývoj trestného činu úvěrový podvod na území Jihočeského kraje do roku 2014
BUŠKOVÁ, Tereza
Cílem této práce je analýza vývoje páchání trestného činu úvěrový podvod dle ustanovení § 211 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (zejména vývoj počtu trestných činů a vývoj výše škody) a následné porovnání s vývojem vybraných makroekonomických ukazatelů v období let 2005 až 2014 na území Jihočeského kraje. Při zpracování této práce bylo využito metody sekundární analýzy dat. Jako zdroj byla využita statistická data, získaná od jihočeské pobočky Českého statistického úřadu a statistická data kriminality Policie České republiky. Analýzou byla zpracována data hodnotící množství zjištěných případů tohoto trestného činu, kterého se dopustili pachatelé na území Jihočeského kraje a to podle místa spáchání. Analyzován byl soubor 5.713 trestných činů a 4 219 pachatelů. Definovaný soubor byl rozdělen na sedm částí (okresů) podle místní příslušnosti územních odborů Policie České republiky. Zjištěná data byla porovnávána s vybranými makroekonomickými ukazateli. Z výsledků lze učinit závěr, že nejvyšší nápad trestného činu úvěrový podvod je po přepočtu na 1 000 obyvatel, v okrese Strakonice. Naopak nejnižší trestná činnost je ve sledovaném období v okrese Jindřichův Hradec. Také bylo v této práci zjištěno, že vývoj makroekonomických ukazatelů nemá vliv na vývoj této trestné činnosti. Závěrem, na základě zjištěných údajů, lze doporučit podpoření ekonomické výuky na základních a středních školách a tím i zvýšení finanční gramotnosti populace. Dále lze doporučit důsledné využívání již dostupného Centrálního registru úvěrů a také podporu změn právních předpisů, tak aby měli poskytovatelé úvěrů povinnost si žadatele více prověřit a také, aby byl pachatel této trestné činnosti odrazován vyššími tresty, ukládanými za úvěrové podvody.

Distribution of CD46 and β1 integrin molecules with respect to different membrane structures of the sperm head
Šebková, Nataša ; Frolíková, Michaela ; Děd, Lukáš ; Dvořáková-Hortová, Kateřina
CD46 protein plays an important role during fertilization and its role is associated with acrosome stability. CD46 is probably involved in signalling pathways triggering the acrosome reaction (AR). It also associates through membrane integrins with specific MAP kinases involved in the AR. Our aim was to monitor the dynamics of relocation of CD46 and β1 integrin during sperm maturation and its preparation for the fertilization. The dependence of this localization changes on the dynamic of actin cytoskeleton was studied. Our results show the changes in the localization of these proteins associated with the AR and their co-localization was observed using proximity ligation assay. After the AR CD46 and β1 integrin spreads across the sperm head, entering the post-acrosomal compartment, and permeates the borders of different domains. It was shown previously that actin dynamics is necessary for acrosome reaction-associated translocation of Izumo1 protein that is required for sperm-egg fusion. Therefore Latrunculin A was used during sperm incubation. The co-incubation of capacitated sperm with Latrunculin A leads to a decrease of the percentages of sperm, which express relocation pattern after induced AR. 3D models and visualizations of potential membrane processes responsible for the relocation of proteins from the acrosomal area to the other compartments of the sperm head were prepared. Our results deliver new information that proteins CD46 and β1 integrin undergo dynamic relocation towards the sites of sperm-egg fusion during the AR in vitro. The inhibitor of actin dynamics abrogates significantly the AR-associated changes in proteins localization. We speculate that this relocation is of importance for the successful sperm-egg interaction, adhesion and subsequent gamete fusion.