|
Společenská odpovědnost firmy SAP
Vaníková, Zuzana ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Sitter, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá společenskou odpovědností firem, přičemž předmětem zkoumání je CSR strategie konkrétní společnosti. Teoretická část práce přibližuje a popisuje společenskou odpovědnost firem z historického i aktuálního hlediska. Především je kladen důraz na sociální pilíř, tedy na aktivity firmy ve vztahu ke svým stakeholderům, zejména zaměstnancům a na dobrovolnictví. Dobrovolnictví je důležitou součástí společenské odpovědnosti firem. Dotazníkové šetření a následně jeho statistické vyhodnocením odpovídá na otázku, zda je dle studentů dvou ekonomických škol firma SAP odpovědná a jaký mají vztah k dobrovolnictví.
|
|
Informovanost žen o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu
STAŇKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností žen o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu. Cílem práce bylo zjistit, zda ženy mají dostatek informací o výživě a životním stylu jako prevenci karcinomu prsu, kde informace hledají, zda mají o problematiku zájem a jak často konzumují potraviny, které se vyznačují svými preventivními účinky. Dalším cílem bylo zaznamenat případné rozdíly v přístupu k prevenci mezi ženami bez potenciálního rizika a ženami se zvýšeným rizikem, tzn. ženami nad 45 let. Výzkumné otázky byly stanoveny následovně: "Jaké mají ženy znalosti o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu?", "Do jaké míry jsou ve stravovacím režimu žen zastoupeny potraviny, které působí preventivně proti vzniku karcinomu prsu a potraviny, které naopak nádorový růst podporují?", "Kde ženy informace o problematice získávají?", "Jaký je rozdíl v informovanosti a konzumaci potravin mezi ženami bez potenciálního rizika a ženami se zvýšeným rizikem, tzn. nad 45 let?" Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části bakalářské práce se věnuji anatomii prsu, základním informacím o karcinomu prsu a rizikovým faktorům, které se dělí na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Nejrozsáhlejší část mé práce se zabývá faktory ovlivnitelnými, tedy výživou a životním stylem. Věnuji se zejména živinám, potravinám a dalším faktorům životního stylu, jež jsou s rakovinou prsu nejvíce spojovány a mají protirakovinné účinky, nebo naopak nádorový růst podporují. Praktická část byla zpracována pomocí dotazníku, který jsem umístila na internet a rozdala v čekárně u praktického lékaře. Dotazník byl anonymní a celkem v něm bylo uvedeno 34 otázek uzavřeného a polootevřeného typu. Otázky se týkaly výživy a životního stylu ve vztahu k riziku rakoviny prsu a byly položeny tak, aby odpovídaly na předem stanovené výzkumné otázky. Dotazníkové šetření probíhalo v lednu a únoru 2013. Celkem jsem získala 105 dotazníků, z kterých jsem náhodným výběrem vybrala 86, abych vytvořila dvě početně stejné skupiny. Jednu tvoří ženy bez potenciálního rizika a druhou ženy se zvýšeným rizikem, tzn. starší 45 let. Z výzkumné části vyplývá, že ženy nemají mnoho informací o životním stylu v souvislosti s rakovinou prsu. Některé respondentky při výběru potravin s preventivním účinkem pouze tipovaly a často také označovaly potraviny, které s karcinomem prsu nijak nesouvisí. Přibližně jedna třetina z dotazovaných žen se dokonce domnívá, že výživa a další faktory životního stylu nemají na vznik rakoviny prsu vůbec žádný vliv. Jedna třetina respondentek také uvedla, že nemá zájem dozvědět se více informací o této problematice. Pokud ženy nějaké znalosti o karcinomu prsu mají, získávají je nejčastěji z časopisů a z internetu. Co se týče stravovacího režimu žen, u většiny dotazovaných nedosahují potraviny takového množství, aby mohly mít preventivní účinky. Na druhou stranu ani potraviny a nápoje, které naopak nádorový růst podporují, se v jídelníčku respondentek nevyskytují příliš často. Při porovnávání odpovědí žen mladších 45 let s odpověďmi starší skupiny respondentek, bylo zjištěno, že mladší respondentky uváděly častěji neznalost této problematiky. V ostatních otázkách nebyly zaznamenány výraznější rozdíly. Výsledky výzkumného šetření jsou graficky zpracovány a vyhodnoceny v závěrečné části bakalářské práce. Přínos této práce spatřuji v objasnění současné situace dané problematiky. Věřím, že mé téma je aktuální a doufám, že se mi podařilo shrnout nejpodstatnější informace týkající se tohoto tématu a splnit cíle, které jsem si stanovila. Byla bych velmi ráda, kdyby má práce vedla k zamyšlení nad problematikou a následně k větší propagaci možné prevence rakoviny prsu.
|
|
Využití nově syntetizovaného amocharu ke stabilizaci a sorpci kovů a metaloidů.
Ouředníček, P. ; Trakal, L. ; Komárek, M. ; Pohořelý, Michael
Možnost sanace půd, která je většinou založena na principu stabilizace a imobilizace potenciálně rizikových látek, je v posledních letech intenzivně studovanou a zkoumanou problematikou. Jedním z takovýchto stabilizačních činidel je i biochar, tedy forma aktivního uhlí, která má schopnost poutat na svůj povrch celou řadu kontaminantů včetně právě kovů a metaloidů. Biochary mají obecně vysoce aktivní povrch a přítomnost různých funkčních skupin (např. COO–) zodpovědných za tvorbu chelátů a alkalických prvků (Ca2+, K+, Na+ a Mg2+) reprezentující kationtovou výměnu; v kombinaci s vysokými hodnotami pH (7,00 až 10,0) poukazují na jejich efektivní sorpční kapacitu vázat na svůj povrch kovy a metaloidy z roztoku (z půdní vody), zejména pak v kyselých půdách (tedy v oblastech postižených intenzivní důlní činností). Dále lze sorpční účinnost biocharů ještě zvýšit/vylepšit (zejména pak v případech odstraňování As (V) nebo Cr (VI)) a to pomocí různých modifikací. A právě modifikací biocharu pomocí amorfního oxidu manganu (AMO), byl vytvořen nový sorbent AMOchar. Produkt byl připraven přidáváním biocharu přímo do roztoku reaktantů při syntéze AMO. Samotný AMOchar je tak tvořen především Mn-oxaláty, které jsou přítomny ve formě povlaků na povrchu částic biocharu. Sorpční účinnost tohoto sorbentu pak byla i přes poměrně zásadité pH AMOcharu vysoká pro všechny testované rizikové prvky. Konkrétně byla sledována vysoká sorpce nejen pro Pb (téměř 99 %) a Cd (51,2 %) ale i pro As (91,4 %). Modifikace biocharu pomocí AMO též signifikantně snížila extrakci Mn, díky čemuž by nemělo, v případě reálného používání tohoto sorbentu pro sanaci půd, docházet k post-kontaminaci půdy právě manganem, který se uvolňuje z Mnoxalátů při rozpouštění jinak vysoce účinného sorbentu AMO.
Plný tet: SKMBT_22316111113040 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Alternativy léčby hypertenze v ČR a jejich vliv na ošetřovatelskou péči
HOLAROVÁ, Erika
Diplomová práce byla vypracována na téma: Alternativy léčby hypertenze v ČR a jejich vliv na ošetřovatelskou péči. Hypertenze patří mezi nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému a zároveň je nejčastější příčinou mortality a morbidity v České republice. Vysoký krevní tlak se v dnešní době vyskytuje čím dál tím častěji a je mnohdy pacienty podceňován. Proto je důležitá jeho léčba, ale také především jeho prevence. Sestra by měla umět pacienta s hypertenzí navést na správnou cestu a poradit mu především v oblasti preventivního opatření vzniku hypertenze, ale také zároveň by mu měla být nablízku při léčbě vysokého krevního tlaku ostatními metodami. Byly prováděny dva typy rozhovorů se sestrami a s pacienty na kardiologickém oddělení nemocnice České Budějovice, a.s, kardiologickém oddělení nemocnice Na Homolce, a.s. a na interním oddělení nemocnice Klatovy, o.p.s. V obou rozhovorech jsme se nejdříve zaměřili na identifikační údaje sester i pacientů a následně byli otázky směřovány na zodpovězení našich předem stanovených výzkumných otázek. Dle výsledků ze získaných dat z rozhovorů se sestrami i s pacienty bylo zjištěno, že není rozdíl v poskytované ošetřovatelské péči pacientům léčených farmakologicky a pacientům léčených nefarmakologicky. Jednotlivé alternativy léčby hypertenze tedy nemají vliv na ošetřovatelskou péči. Výzkumná otázka 1 zněla: Jsou rozdíly v ošetřovatelské péči u hypertenze léčené farmakologicky a hypertenze léčené alternativně? Výzkumná otázka 2 zněla: Mají alternativy léčby hypertenze vliv na ošetřovatelskou péči? Obě tyto výzkumné otázky jsou zodpovězeny dle získaných dat z rozhovorů se sestrami i z rozhovorů s pacienty. Výzkumná otázka 3 zněla: Vidí pacienti alternativní léčbu hypertenze jako součást léčby tohoto onemocnění? Tato otázka je odpovězena ze získaných dat z rozhovorů s pacienty. Jelikož bylo během šetření zjištěno, že nejsou rozdíly v poskytované ošetřovatelské péči pacientům s léčbou farmakologickou či léčbou nefarmakologickou a alternativy léčby hypertenze nemají vliv na ošetřovatelskou péči, je nutné obě skupiny pacientů řádně edukovat a kontrolovat jim hodnoty krevního tlaku. Vhodným doporučením je uspořádat další výzkumné šetření v problematice edukace pacienta o režimovém opatření při nefarmakologické léčbě arteriální hypertenze.
|
|
Celoživotní vzdělávání jako součást vzdělávacího systému společnosti
Neckařová, Jana ; Šrédl, Karel (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Diplomová práce pojednává o vzdělávání dospělé populace, přičemž poukazuje
na důležitost vzdělávání v každém věku. V práci je objasněn význam vzdělávání dospělé populace, jsou zde uvedeny formy i možné metody, které jsou při tomto druhu vzdělávání nejčastěji využívány. Kromě teoretických východisek je zde zahrnuto i praktické hledisko vzdělávání dospělých osob, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Uvedené šetření v podobě výzkumu bylo orientováno přímo na zaměstnance, kteří si své vzdělání doplnili,
a současné také na zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci se uvedeného vzdělávání zúčastnili. Souhrnně lze říci, že obě strany považují vzdělávání nabyté v dospělosti jako velký přínos, který je ku prospěchu jak vzdělávajícímu se zaměstnanci, tak samozřejmě
i zaměstnavateli. V každém případě však mají osoby s dosaženým vyšším stupněm vzdělání mnohem větší šance získat možné zaměstnání než osoby bez vzdělání nebo s nízkým stupněm vzdělání.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Epidemiological study of obesity in populations of different racial, cultural, economic and dietary background
Zelenková, Miroslava ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem práce bylo zjistit a zhodnotit, zda provedení adjustabilní žaludeční bandáže (bariatrická léčba) u morbidně obézních pacientů (BMI>35) vede k signifikantnímu snížení hodnoty BMI a dále na základě vybraných kritérií zhodnotit současnou situaci v oblasti obezity ve světě. Byly stanoveny dvě hypotézy: H1: provedení adjustabilní žaludeční bandáže morbidně obézním pacientům vede k signifikantnímu snížení BMI a hypotéza H2: existují rozdíly v hodnotách BMI v závislosti na geografick&eacu te;m původu, pohlaví, kulturních a ekonomických odlišnostech. Sledování se uskutečnila v klinickém centru ISCARE I.V.F. a. s. v Praze na pracovišti Centra pro léčbu obezity. Byla statisticky zpracována a zhodnocena data 159 obézních pacientů (BMI>35) operovaných v rámci bariatrické chirurgie metodou adjustabilní gastrické bandáže (věk, pohlaví, stupeň dosaženého vzdělání, hodnota BMI před operačním výkonem, 1. týden po operaci, 1 měsíc po operaci, 3 měsíce po operaci, 6 měsíců po operaci, 1 rok po operaci a komplikace související s výkonem a léčbou) a dále data WHO o hodnotách BMI podle geografického regionu, pohlaví, kulturních a ekonomických odlišností.
Hypotéza H1 byla potvrzena. Po adjustabilní žaludeční bandáži dochází u pacientů k statisticky významnému poklesu (P<0,05) hodnoty BMI (ze 42,27 - + 5,58 na 35,13 - + 6,0). Pokles hodnoty BMI není závislý na věku pacienta ani na pohlaví pacienta, avšak je signifikantně (P<0,05) ovlivněn stupněm dosaženého vzdělání. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u vysokoškolsky vzdělaných pacientů. Procento komplikací (4,4%) po operačním zákroku bylo vzhledem k počtu provedených zákroků nízké. Také hypotéza H2 byla potvrzena. Byly prokázány rozdíly v z& aacute;vislosti na geografickém regionu, pohlaví, kulturních a ekonomických odlišnostech. První místo v dosažené hodnotě BMI zaujímá Severní Amerika, naopak nízké hodnoty BMI vykazují státy Subsaharské Afriky, u evropské populace byl zjištěn vyšší BMI u mužů nežli u žen v porovnání se zbývajícími hodnocenými oblastmi. Muži Severní Ameriky zaujímají první místo svou hodnotou BMI, zatímco u žen je to Střední Východ a Severní Afrika. Byl zjištěn pouze statisticky nevýznamný nárůst BMI v jednotlivých oblastech světa. Existuje signifikantní rozdíl (P< 0,05) v hodnotách BMI mezi ekonomicky vyspělými a ekonomicky méně vysp ělými státy. V ekonomicky méně vyspělých zemích existují rozdíly mezi BMI žen a mužů, kdy ženy mají průkazně vyšší (P< 0,05) hodnoty BMI oproti mužům. Obecně nejvyšší BMI vykazují státy s křesťanskou kulturou, poté státy s kulturou islámskou a nakonec státy ovlivněné buddhismem a hinduismem. U ekonomicky méně vyspělých států je dosahováno nejvyššího BMI u křesťanských států, naopak z ekonomicky vyspělých států mají nejvyšší hodnotu BMI státy s islámskou kulturou.
|
|
Trh s vínem v České republice a politika vinohradnictví a vinařství
Vlašicová, Eliška ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Malý, Michal (oponent)
Disertační práce je zaměřena na trh s vínem v České republice. Cílem je identifikovat nedostatky v odvětví vína za účelem zformování návrhů doporučení pro zlepšení stávající situace v odvětví. V teoretických východiscích práce byla ve zkratce představena Společná zemědělská politika Evropské unie a podrobněji byl popsán vznik a vývoj Společné organizace trhu s vínem. Dále byly popsány teoretické aspekty trhu, včetně nabídky a poptávky a byl charakterizován zemědělsko-potravinářský trh, jeho specifika, komoditní vertikála vína, determinanty poptávky, nabídky a ceny vína a byly vytvořeny obecné ekonometrické modely a jejich předpoklady, které posloužily k odhadům poptávky, nabídky a ceny vína. V dalších kapitolách práce byly vytvořeny analýzy trhu s vínem, zejména se zaměření na produkční potenciál vinic v ČR a na základě regresní analýzy byly modelovány poptávka, nabídka a cena vína včetně cenové transmise ve vertikále vína. Zásadní vliv na poptávku po vínu mají minulá spotřeba vína a cena vína, spotřeba substitutů piva a lihovin, (cena substitutů není významným faktorem), důchod domácností a hrubá mzda, na základě kterých bylo možné víno označit za normální statek, a konečně kvalita vína měřená cukernatostí a oceněním na mezinárodních soutěžích. Na nabídku vína významně působí cena moštových hroznů, cena vína, plocha vinic a produkce moštových hroznů. Mezi další významné faktory lze navíc zařadit některé aspekty počasí a určité dotace. Klimatická změna může vyústit k rozšíření vinohradnictví a vinařství v ČR a k obměně odrůdové skladby vinic. Poptávka má ve vertikále vína věší vliv než nabídka, což může mít negativní dopad na vinohradníky, popřípadě na vinaře. Výsadba vinic není dostačující pro zachování současné výše produkčního potenciálu vinic v ČR. Ideální rozsah roční výsadby révy vinné by měl být okolo 655 ha. S tím souvisí otázka financování obnovy vinic, která je nákladná (finančně náročná). Na základě finanční analýzy malých a středních vinařských podniků bylo zjištěno, že podniky si obnovu vinic nemohou dovolit z vlastních zdrojů a bude zapotřebí dotační výpomoci státu, popř. EU.
|
|
Technologie zmrazování spermií býků ve vztahu k jejich přežitelnosti a oplozovací schopnosti
Doležalová, Martina ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Cílem optimalizace procesu výroby inseminačních dávek je zajištění co nejvyšší oplozovací schopnosti spermií v průběhu relativně náročného procesu zpracování čerstvého ejakulátu a jeho následná kryokonzervace. Zejména v průběhu chlazení a mrazení spermií dochází k jejich poškození vlivem změny teplot, kdy jsou spermie vystaveny chladovému šoku a dalším limitujícím faktorům, které mají za následek buněčnou smrt a tudíž i snižování oplozovací schopnosti následně rozmrazené inseminační dávky. Pro zvýšení odolnosti spermií, respektive plazmatické membrány, vůči chladovému šoku byla do komerčně vyráběných ředidel přidávána frakce vaječného žloutku LDL cholesterol (low density lipoprotein) v různých koncentracích, takto vyrobené dávky byly testovány pomocí chladového a tepelného testu přežitelnosti spermií. Má se za to, že LDL příznivě ovlivňuje plazmatickou membránu spermií a napomáhá k lepší oplozovací schopnosti spermií po rozmrazení. Dalším krokem v procesu výroby inseminačních dávek je pozvolné chlazení naředěného ejakulátu a ekvilibrace, kdy jsou dávky uloženy v chladicím boxu po bobu 30 minut až 24 hodin, tato doba je nezbytně nutná pro penetraci určitých komponent ředidla do spermatických buněk a nastolení balance mezi jejich intracelulární a extracelulární koncentrací. Současně je důležitý následný teplotní gradient mrazení inseminačních dávek. Jako nejvhodnější způsob mrazení je dostupný systém počítačově řízeného poklesu teplot v mrazicím boxu, který umožňuje přesnou kontrolu tvorby ledových krystalů, které by mohly roztrhat, a tím zabít buňku.
V průběhu 2012 až 2016 byl opakovaně odebírán ejakulát od skupiny plemenných býků (n=27, býci holštýnského a českého strakatého plemene) na inseminační stanici. Ejakulát splňující standardní vstupní podmínky byl v prvním kroku rovnoměrně rozdělen na několik částí. K ředění ejakulátu byly využity 3 typy komerčně vyráběných ředidel AndroMed, Bioxcell a Triladyl bez a s přídavku LDL do ředidel o koncentraci 4 až 10 % v závislosti na typu ředidla. Naředěný ejakulát byl naplněn do skleněných kapilár o objemu 0,1 ml a teplotě +4 °C a vložen na 10 minut do chladicího boxu o teplotě 0 °C. Po uplynutí stanovené doby byl objem kapiláry smíchán s fyziologickým roztokem o teplotě 37 °C, kde byl vzorek 120 minut inkubován. Byl hodnocen vliv chladového šoku na podíl živých spermií v ejakulátu pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem v průběhu tepelného testu přežitelnosti spermií a to ihned po zahřátí vzorku a po uplynutí 120 minutové inkubace. Z výsledků bylo patrné, že vhodnějšími ředidly pro zvyšování odolnosti spermií vůči chladovému šoku byly AndroMed a Bioxcell. Současně byl také zjištěn pozitivní vliv přídavku LDL do ředidel na nižší pokles podílu živých spermií v průběhu tepelného testu (P<0,05). Jako nejvhodnější koncentrace mající příznivý vliv na odolnost spermií vůči chladovému šoku byla vyhodnocena 6% koncentrace LDL v ředidle Bioxcell, kdy byly hodnoty podílu živých spermií vyšší jak na začátku tepelného testu (+1,31 % až +3,2 %) tak po 2 hodinové inkubaci (+5,82 % až +8,41 %) oproti ostatním ředidlům bez a s přídavkem LDL.
V dalším kroku byl optimalizován proces ekvilibrace, který je důležitou součástí výroby dávek a byl vyhodnocen vliv délky ekvilibrace na následnou oplozovací schopnost spermií hodnocenou pomocí motility spermií po rozmrazení zjištěné na základě CASA a podíl živých spermií v průběhu tepelného testu přežitelnosti trvajícím 120 minut (37 °C). Vhodný ejakulát byl naředěn standardně využívaným ředidlem AndroMed na bázi sojového lecitinu, naředěný ejakulát byl naplněn do pejet (0,25 ml), zchlazen a ekvilibrován v chladicím boxu po dobu 30, 120 a 240 minut, následně byl mrazen v programovatelném mrazicím boxu dle 4 typů mrazicích křivek lišících se teplotou a rychlostí poklesu teplot v komoře. K mrazení byla využita standardně využívaná a výrobcem doporučovaná 3. fázová mrazicí křivka, dále 2. fázová mrazicí křivka, a 3. fázová mrazicí křivka s pomalejším a naopak rychlejším poklesem teplot v komoře, oproti standardní mrazicí křivce. Nejvhodnější délka ekvilibrace byla 240 minut, kde byla zjištěna motilita vyšší o +2,72 % a +4,58 % oproti ostatním délkám ekvilibrace (P<0,05 až 0,01). Nejvyšších průměrných hodnot podílu živých spermií bylo dosaženo při délce ekvilibrace 120 minut (+6,87 % a 8,68 %). Nejvyšší průměrné motility spermií po rozmrazení v průběhu tepelného testu přežitelnosti bylo dosaženo při mrazení na základě 2. fázové mrazicí křivky (od +2,97 % do +10,37 %, P<0,05), taktéž při hodnocení podílu živých spermií (od +4,37% do +8,82 %, P<0,01). Při vyhodnocení interakce mezi délkou ekvilibrace mrazicí křivkou ( 2. fázová a 3. fázová standardní) bylo nejvyšších hodnot průměrné motility a podílu živých spermií u obou křivek v kombinaci s délkou ekvilibrace 240 minut, avšak nebyl mezi nimi zaznamenán žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve všech hodnocených částech práce byly nalezeny individuální rozdíly mezi jednotlivými býky i mezi jednotlivými odběry ejakulátu od jednoho býka (P<0,05).
Pro zachování dobré oplozovací schopnosti ejakulátu v průběhu procesu kryokonzervace je zapotřebí zvýšit odolnost spermií vůči chladovému šoku a to přidáním správné koncentrace LDL do vhodného komerčně vyráběného ředidla, kterým bylo ředidlo AndoMed a Bioxcell. Následně je ve velké míře oplozovací schopnost vyrobené inseminační dávky ovlivněna chlazením a délkou ekvilibrace před samotným mrazením. Délka ekvilibrace 120 minut a déle a následný šetrný způsob mrazení dle mrazicí křivky, která zajišťuje pozvolný pokles teplot v komoře, zajistí vyšší průměrnou motilitu spermií a podíl živých spermií po rozmrazení.
|
|
Antioxidační, anti-proliferační a imunomodulační účinky ovoce, zeleniny a hub in vitro
Doskočil, Ivo ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
V poslední době stoupá zájem o nalezení nových druhů rostlin a hub, které mají antioxidační nebo antiproliferační aktivitu. Tento zájem je vyvolán zejména jejich možným léčivým a potravinovým využitím při mnoha onemocněních, které mohou být spojeny s oxidačním stresem, jako jsou například zánětlivá onemocnění střev, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze nebo nádorová onemocnění.
Tato práce předkládá charakterizaci in vitro antioxidační a anti proliferační aktivity vybraných 19 džusů a 28 metanolových extraktů z ovoce a zeleniny, které jsou běžnou součástí jídelníčku. Dále 13 etanolových extraktů jedlých hub řádu chorošotvarých (Popyporales). Pro stanovení antioxidační aktivity byly využity metody
2,2 diphenyl 1 picrylhydrazyl (DPPH); absorbance kyslíkových radikálů (oxygen radical absorbance capacity ORAC) a inhibice produkce oxidu dusnatého (NO). Cytotoxicita byla měřena pomocí metody MTT využívající tetrazolovou sůl 3 [4,5 dimetyltiazol 2 yl] 2,5 difenyltetrazol bromid; a pro stanovení imunomodulační aktivity byla použita metoda fagocytární aktivity lidských neutrofilních granulocytů. Dále byl zjišťován celkový obsah fenolů (TPC) a ß glukanů, jako potenciálně aktivních složek podílejících se na těchto aktivitách.
Z výsledků je patrné, že z testovaných vzorků ovoce a zeleniny vykazovaly nejvyšší antioxidační aktivitu džusy (TPC = 1603,2 mg GAE/l džusu; ORAC = 438,5 umol TE/g) a extrakty (ORAC 836,6 umol TE/g;
DPPH = 404,6 umol TE/g) z plodů brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), následované džusem z papriky (Capsicum L.)(TPC = 642,1 mg GAE/l džusu; ORAC = 127,9 umol TE/g) a extraktem z ředkve bílé (Raphanus sativus L.)(ORAC = 724,5 umol TE/g; DPPH = 52,2 umol TE/g). Z testovaných druhů ovoce a zeleniny inhibovaly produkci NO džusy z cibule kuchyňské (Allium cepa L)(snižoval produkci NO o 57 %) a mandarinka (Citrus reticulata Blanco)(o 52 %) spolu s extrakty z brokolice (Brassica oleracea var. botrytis italica) (o 21 %) a pomeranče (Citrus sinensis Pers.) (o 10 %). Z jedlých hub byl stanoven nejvyšší obsah fenolových sloučenin u Lentinus tigrinus (Bull.) (houževnatec tygrovaný) Fr. (TPC = 216,2 umol GAE/g extraktu), Ganoderma lucidum (Curtis) P. Kras (lesklokorka lesklá)(TPC = 257,9 umol GAE/g extraktu) a Royoporus badius (Pers.) A.B. De (choroš smolonohý)(TPC = 257,8 umol GAE/g extraktu). Obsah ß glukanů byl nejvyšší u Sparassis crispa (Wulfen) Fr. (kotrč kadeřavá)(117,4 mg/g extraktu). Významný efekt na fagocytární aktivitu granulocytů byl zaznamenán u Neolentinus lepideus (Fr.) Redhead & Ginns, Polyporus squamosus (Huds.) Fr. (choroš šupinatý) a S. crispa. U poslední ze zmíněných hub byl taktéž zaznamenán mírný inhibiční účinek vůči buněčné linii HT 29 kolorektálního karcinomu člověka (IC50 = 107 ug/ml extraktu).
Výsledky naznačují, že některé námi testované rostliny a houby mohou být perspektivní ve snižování následků vzniklých v důsledku oxidačního stresu, který má podíl na celé řadě onemocnění a snížení toho oxidačního stresu může vést ke snížení progrese těchto onemocnění. Výsledky naznačují možný mechanismus účinku na lidské zdraví, při jejich interpretaci je však třeba brát v úvahu, že in vitro testy a screeningy jsou prvním stupněm systematického výzkumu těchto účinků a slouží pro výběr kandidátů pro návazné podrobnější studie.
|
host ::
