|
Navigace mobilních robotů
Rozman, Jaroslav ; Matoušek,, Václav (oponent) ; Šolc, František (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Mobilní robotika je v posledních letech velice diskutované a rozšířené téma. Souvisí to především se stále se zdokonalující výpočetní technikou, která tak umožňuje vyvíjet stále složitější a dokonalejší roboty. Cílem tohoto snažení je vytvořit robota, schopného se autonomně pohybovat ve zvoleném prostředí. Pro tento úkol je nutné, aby si robot vytvořil mapu, ve které bude svůj pohyb plánovat. V současné době se za standard v mapování považují pravděpodobnostní algoritmy založené na metodě SLAM. Tato disertační práce se zabývá návrhem plánovacího algoritmu právě pro metodu SLAM. Popisuje plánování pohybu pro robota vybaveného dvojicí kamer, tzv. stereokamerou, umístěnou na pohyblivé platformě. Plánování pohybu je navržené s ohledem na použití algoritmů, které budou v obraze ze stereokamery vyhledávat význačné body a z těch pak pomocí triangulace tvořit mapu, nebo také model prostředí. Přínos práce by se dal rozdělit do tří částí. V první je popsán způsob vyznačování plochy, ve které pak bude robot plánovat svůj pohyb. Druhá část se zabývá samotným plánováním pohybu robota v této mapě. Bere při tom v úvahu vlastnosti algoritmu SLAM a snaží se tedy toto plánování navrhnout tak, aby vytvořená mapa byla co nejpřesnější. Ve třetí části je pak popsán pohyb platformy, která nese kamery. V této části se využívá toho, že robot může svými kamerami sledovat i jiná místa, než jsou ta ve směru jeho pohybu. To mu umožní prozkoumat mnohem větší prostor bez přílišné ztráty informace o své přesné poloze.
|
| |
|
Od Radioartu k hudebnímu divadlu
Jiřička, Lukáš ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; NOVOTNÝ, Pavel (oponent)
Dizertační práce s názvem Od radioartu k hudebnímu divadlu si klade za cíl ukázat spojnice mezi zdánlivě disparátními oblastmi, a to převážně zvukově-dramatickým rozhlasovým uměním, pro něž se v německojazyčné oblasti ustavil příhodný termín Hörspiel a hudebním divadlem. Ve své dizertaci se pokouším definovat, čím se vyznačují a jaké jsou principy fungování specifik textu, prostoru, zvuku, hlasu, herectví, hudby a těla v těchto transdisciplinárních formách a žánrech, které so od svých počátků nevykazují žádnou stylovou čistotou v tradičním slova smyslu V rámci své doktorské práce jsem v rámci analytické a historické úvodní studie představil a rozvíjel reflexi zdánlivě nespojitých oblastí, a to: hudebního nebo zvukového divadla v jeho obecné i konkrétní rovině a jeho vzájemnou provázanost se zvukovou instalací, performance, radioartem v podobě Hörspielu, hudební kompozicí a zvukovým uměním, abych v dalších kapitolách na příkladu několika určujících osobností z německojazyčného okruhu věnujících se jak hudební kompozici, tak i dramaturgii a režii demonstroval např. vliv hudební struktury na skladbu a ráz dalších performativních činností anebo vztah dramatické či prozaické předlohy ke scénografickému řešení. Celou problematiku vztahu vzdálených uměleckých forem demonstruji na příkladu několika tvůrců ? režírujících skladatelů, kteří tyto spoje vytvářejí díky svému působení v několika oblastech najednou s tím, že strukturně, motivicky a dramaturgicky propojují hudební a performativní světy. Tvůrci těchto heterogenních uměleckých děl využívající strategie tzv. negativní dramaturgie jsou bytostně dvojdomé osoby - Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Olga Neuwirth a Andreas Ammer. Jak Goebbels, tak i Oehring, Neuwirth a Ammer dokáží zúročit své zkušenosti s hudební kompozicí, prací v rozhlase také při tvorbě hudebních inscenací s tím, že nechávají simultánně ovlivňovat jednotlivé kompoziční a inscenační postupy zkušenostmi z jiných oblastí. Kromě zmíněné čtveřice jsou zde uvedení další podstatní tvůrci 20. a 21. století, kteří se dotkli rozhlasové umění, hudební kompozice, metod koláže a montáže, performance a hudebního divadla ? Bertolt Brecht, Dziga Vertov, Emil František Burian, Walter Ruttmann, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Dieter Schnebel, Georg Katzer, Friedrich Schenker, FM Einheit či Laurie Anderson a Georges Aperghis. Bez vlivu radioartu posledních padesáti let by oblast hudebního divadla jistě nebyla natolik výraznou odnoží alternativního divadelnictví a performativních uměn vůbec, a to hlavně v současnosti, kdy díky emancipaci a zdůraznění zvukové složky na úkor herecké buduje hudební divadlo nový divadelní jazyk a vstupuje do málo probádané oblasti tzv. postspektakulárního či mechanického divadla bez herců.
|
|
K motivaci moravských a slezských anoikonym vzniklých z apelativa kámen
Šimečková, Marta
Příspěvek se zabývá motivací moravských a slezských pomístních jmen odvozených od substantiva kámen, např. Kameňák (anoikonymum vzniklé připojením sufixu-ák ke sledovanému odvozovacímu základu), Kamenice (s vydělitelným sufixem -ice), Kamenička (se sufixem -ička). Byla shledána řada motivací podmiňujících vznik analyzovaných jmen, jako nejčastější se ukázal typ půdy a lokace (zvláště rozšířeno u předložkových jmen, např. Mezi kamencem, Na kamenici). Ostatní motivace jsou řídké: motivace konkrétním kamenem jakožto výrazným krajinným prvkem, materiálem užitým při stavbě nebo výskytem lomu v místě. Stav je tu odlišný od frekvence zjištěné u nederivovaných anoikonym, popř. anoikonym s plurálovou formou základového slova Kameny, u nichž se výrazněji projevila motivace konkrétním kamenem v místě. V některých případech je složité odhadnout motivační impuls, výklad jmen je navíc někdy znesnadněn působením lidové etymologie, proto je nutné zapojit do výzkumu mj. práci se starými archiváliemi, zvláště mapami.
|
|
Aktivity neziskových organizací zaměřené na vzdělávání
Nedvědová, Michaela ; Tomšíková, Kateřina (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zmapovat pozici veřejných knihoven (jako významného zástupce neziskových organizací) a jejich aktivity v oblasti vzdělávání dospělých.
Teoretická část se věnuje potřebě celoživotního učení v současné společnosti, seznamuje s dokumenty, které patří k východiskům pro práci knihoven a s koncepcí knihoven na nejbližší období. Přibližuje aktuální aktivity knihoven v oblasti vzdělávání dospělých, možnosti pro působení knihoven v této oblasti v současné společnosti.
V praktické části se práce zaměřuje na Městskou knihovnu v Praze a na její vzdělávací aktivity pro dospělé. V Městské knihovně v Praze mi bylo umožněno konat praxi, účastnit se některých akcí a provést zde průzkum (dotazníkovým šetřením), na jehož základě byl vypracován návrh konkrétního vzdělávacího programu pro dospělé.
Zdroje informací:
Beneš, Milan. Andragogika. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. 176 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4824-5.
Burke, Peter. Společnost a vědění. Od Gutenberga k Diderotovi. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2007. 304 s. Limes. ISBN 978-80-246-1319-2.
Jarvis, Peter. Adult education and lifelong learning: theory and practice. 3rd ed. London: Routledge Falmer, 2004. xvii, 382 s. ISBN 0-415-31492-5.
Knihovny současnosti 2011: sborník z 19. konference, konané ve dnech 13. - 15. září 2011 v Českých Budějovicích. 1. vyd. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2011. 154 s. ISBN 978-80-86249-62-9.
Nakonečný, Milan. Motivace chování. 3., přepracované vydání. V Praze: Triton, 2014. 599 stran. ISBN 978-80-7387-830-6.
Rabušicová, Milada, ed. a Rabušic, Ladislav, ed. Učíme se po celý život?: o vzdělávání dospělých v České republice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 339 s. ISBN 978-80-210-4779-2.
Šerák, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. 207 s. ISBN 978-80-7367-551-6.
|
|
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Souhrn
Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční.
Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou.
Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV.
Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%).
Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.
|
|
Drobné sakrální stavby na území Máchova kraje
Sobotková, Lenka ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Souhrn
Diplomová práce mapuje a identifikuje drobné sakrální památky v krajině a menších sídlech na katastrálním území obcí spolku Máchův kraj. Katastrální území spolku se nachází z větší části jihozápadní části Libereckého kraje částečně zasahuje na jihu do Středočeského kraje. Tyto drobné stavby sakrálního charakteru byly zakládány na křižovatkách cest, kupeckých stezek, v blízkosti studánek, ale i jako projevy vděčnosti či jako vzpomínka na veselou, významnou či tragickou událost. Každá tato drobná sakrální stavba působí na vnímání okolí člověka, obohacuje prostor vesnice i krajiny a spolu s doprovodnou zelení, která plnila funkci útočiště na cestách, orientačního bodu či funkci bleskosvodu, tvoří společnou výtvarnou i tradiční hodnotu. Své poslání ztratily částečně nebo úplně nevhodným přemístěním.
Hlavním přínosem a cílem této práce je zjištění současného stavu těchto památek ve vybraném území a vytvoření podrobného katalogu, sloužící jako zdroj informací pro turistický ruch, pro regionální rozvoj jako je zapojení do stávajících a též i do nově vznikajících turistických, cyklistických nebo naučných stezek, ale také jako podklad pro dílčí analýzy v rámci hodnocení krajinného rázu, při tvorbě územního plánu, návrhu plánu při pozemkových úpravách nebo pro potřeby konkrétní obce.
Katalog je sestaven na základě odborné a regionální literatury, podrobného terénního průzkumu, zahrnujícího katastrální území všech obcí, které jsou součástí dobrovolného svazku obcí Máchův kraj, mapových podkladů a výpovědi některých starousedlíků. Stavby jsou fotograficky zdokumentovány a popsány jak z hlediska současného stavu, tak z hlediska krajinářského významu, je zde uvedeno umístění stavby s uvedením GPS souřadnic a zakreslení v současné aktuální mapě vybraného území.
|
|
Příčiny, dopady a řešení eroze v regionu
Nocarová, Martina ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl posoudit erozní ohroženost v regionu Podkrkonoší. Region Podkrkonoší, konkrétně Trutnovsko, je vystaveno závažným problémům s erozí. Na Trutnovsku se nejvíce erozních událostí objevilo na katastrálním území Kocbeře, Dubenec a Rtyně v Podkrkonoší. Opakovaně se na stejných pozemcích vyskytují erozní události, při kterých dochází k odsunu kvalitní úrodné svrchní vrstvy půdy - ornice.
Diplomová práce se zaměřuje na katastrální území Rtyně v Podkrkonoší, které je erozními událostmi nejvíce postihováno. Hlavním tématem je rozbor jednotlivých lokalit, na kterých se erozní události vyskytují opakovaně. K nejvíce postihovaným lokalitám patří: Žabárna, U Trhovky, U Horní zastávky, Pod Bohdašínem, K Bohdašínu, Nad Pekárnou a K Vodojemu. Diplomová práce monitoruje, jakou plodinou jsou postižené pozemky osívány, v jakých měsících je výskyt erozních událostí nejčastější, jaká byla provedena protierozní opatření a zda jsou účinná. Práce se pokusí zjistit, zda se erozní události opakují z důvodu pěstování širokořádkových plodin. Práce zkoumá jednotlivé půdní bloky dle ohroženosti. Každý půdní blok je řazen do kategorie ohroženosti dle DZES 5 (silně erozně ohrožené, mírně erozně ohrožené a neohrožené pozemky) a dle maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp - silně ohrožené, ohrožené, mírně ohrožené a bez ohrožení). Na všech půdních blocích, které byly postiženy erozními událostmi, byl proveden výpočet průměrné ztráty půdy pomocí metody USLE (rovnice Wischmeiera a Smitha). Výsledkem je zjištění, že ve všech případech byla překročena přípustná ztráta půdy (4 t.ha-1.rok-1).
Protierozní opatření byla navržena v lokalitě Žabárna, neboť při všech erozních událostech vznikly škody jak obyvatelům bydlících v těsné blízkosti půdních bloků, tak obci, i zde hospodařícímu zemědělci.
V neposlední řadě si diplomová práce klade za cíl zhodnotit, zda je legislativní ochrana půdy v České republice dostačující.
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Třeská, Klára ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Hodačová, Lenka (oponent)
Abstrakt
Spolu se změnami v hospodaření člověka, ke kterým docházelo od poloviny 20. století, se měnily i stavy některých ptačích populací. Cílem mé bakalářské práce je zjistit rozdíly v početnosti a distribuci vybraných druhů synantropních ptáků. Jedná se o tyto druhy: vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Sreptopelia decaocto), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacilla alba), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), rehek zahradní (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), špaček obecný (Sturnus vulgaris), zvonek zelený (Carduelis chloris) a zvonohlík zahradní (Serinus serinus). Pomocí zjednodušené mapovací metody (Bibby a kol. 1992) proběhlo na jaře roku 2015 sčítání ptáků ve 20 obcích česko-rakouského pohraničí. V každé obci byly vytyčeny sčítací čtverce pro různé typy prostředí: střed vesnice, kraj vesnice a zemědělský areál zahrnující budovu velkochovu hospodářských zvířat.
Výsledky potvrzují závislost vrabce domácího na lokality s velkochovem hospodářských zvířat v České republice. Dále byla vyhodnocena početnost, denzita a frekvence výskytu pro každý druh zvlášť. Vliv faktoru biotop byl prokázán jen u vrabce domácího spolu s vlivem faktoru státu. U konipase bílého vyšel průkazně efekt drůbež a zástavba. U hrdličky zahradní vyšel průkazný faktor stát. U vrabce polního nebyl prokázán vliv faktorů.
|
|
Projekt rodinné farmy jako uzavřené ekonomické jednotky
Jakubčík, Václav ; Pazderů, Kateřina (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce pojednává o rodinné farmě, která se zabývá pěstováním rychle rostoucích dřevin. Podnikatelským záměrem firmy je provozování kogenerační jednotky
a zajištění ekonomické soběstačnosti podniku. Rodinná farma by měla vyrábět více jak polovinu biomasy pro fungování kogenerační jednotky.
Práce se zabývá poskytováním služeb v oblasti zpracování těžebních zbytků, odstraňováním náletových dřevin, dopravou, a to vše za účelem získání dostatečného množství této komodity pro chod kotelny s kogenerační jednotkou. Dále jsou řešeny výstupy včetně využití odpadního tepla. Nezbytnou oporou při plánování kotelny je SWOT analýza, jejíž závěry jednoznačně podporují podnikatelský záměr provozu rodinné farmy.
Dalším z klíčových faktorů motivujících mě k rozšíření stávající kotelny o výrobu elektrické energie z biomasy jsou stále rostoucí ceny elektrické energie. Část vyrobené elektrické energie spotřebuji provozem sušárny, zbytek prodám společnosti ČEZ. Příjem
z prodeje elektrické energie by měl vylepšit podnikatelské cash-flow firmy.
Bezesporu významným zdrojem energie je odpadní teplá voda, která bude využita při vytápění sušárny řeziva, králičích jatek firmy Rabbit a zbytek bude využit k vytápění dílen
a bytových domů.
Hlavním motivem pro založení rodinné farmy je zajištění dostatku paliva pro kogenerační jednotku i v méně příznivém období při získávání biomasy z externích zdrojů tak, aby nebyl ohrožen ekonomický chod celého technologického zařízení.
Výsledkem je celkové ekonomické zhodnocení projektu, získávání biomasy
z jednotlivých zdrojů. Po celkovém zhodnocení docházíme k závěru, že projekt může být ziskový jako celek, díky zpracování vlastní produkce prvovýroby a poskytovaných služeb farma vytváří přidanou hodnotu a stává se stabilnější firmou.
K založení rodinné farmy mě motivuje i nezaměstnanost několika členů rodiny.
|
host ::
