|
|
Návrh čištění odpadních plynů
Kubík, Michal ; Lisá, Hana (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problémem nečistot v odpadních a generovaných plynech. Tyto plyny jsou obvykle nízko výhřevné s poměrně vysokými obsahy nejrůznějších nečistot, které jsou hlavním problémem těchto plynných paliv. Po správné úpravě však mohou ve spalovacích zařízeních nahrazovat zemní plyn. První část práce je rešeršní a teoretická. Základem je stručně charakterizována biomasa a samotný proces zplyňování. Poté jsou popsány nejčastější odpadní plyny – jejich původ a přibližné složení. Další část je věnována jednotlivým typům nečistot, na kterou navazují způsoby jejich odstraňování. Metodou, která může buď současně nebo po určité modifikaci odstraňovat více typů nečistot, je mokrá vypírka, na kterou se proto zaměřuje samostatná kapitola. Existují ale i jiné možnosti čištění, které jsou proto také popsány. V druhé části je navržena a poté experimentálně ověřena a zhodnocena funkce jednoduché mokré pračky odstraňující dehet z plynu generovaného na experimentálním zařízení Biofluid. Při vypírání se zkoumá účinnost odloučení dehtu v závislosti na teplotě prací vody.
|
|
|
Vliv složení plynu na čištění plynu bariérovým filtrem
Menšíková, Barbora ; Lisý, Martin (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou znečištění generovaného plynu po zplyňovacím procesu a jeho následným čištěním pomocí bariérového filtru. Teoretická část pojednává formou rešerše o procesu zplyňování, vlivech na proces zplyňování, nečistotách v plynu a o čištění plynu se zaměřením na čištění plynu od dehtu. Experimentální část této práce je věnována samotnému zplyňování na zplyňovacím reaktoru s fluidním ložem s cílem otestovat vliv katalyzátoru, kterým byl kalcinovaný dolomit, na složení plynu při proměnných parametrech vodní páry a teploty uvnitř laboratorního filtru.
|
|
|
Zplyňování biomasy a odpadů s kogenerací pomocí mikrotubíny
Kašpar, Matěj ; Najser,, Jan (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou kombinované výroby elektřiny a tepla při zplyňování biomasy. Úvodní část je věnována základní problematice přeměny energie z biomasy. Dále je kladen důraz především na zplyňovací technologie a jejich využití při kombinované výrobě elektrické energie. Vlastní práce obsahuje návrh tepelného schématu cyklu kombinované výroby elektřiny a tepla s využitím mikroturbíny o výkonu 80 [kWe]. Dalším krokem je základní energetická bilance a optimalizace navrženého schématu. Pro uvažované optimalizace je proveden návrh uspořádání, tepelný a aerodynamický výpočet výměníků tepla B1 a B2. V neposlední řadě jsou navržené výměníky tepla posouzeny z hlediska zanášení teplosměnné plochy, dopadu nánosů na přenesný výkon a tlakové ztráty. Závěr obsahuje shrnutí, diskusi o vypočtených hodnotách, návrhu výměníku a přínosu práce pro praxi.
|
|
|
Model zplyňování biomasy
Studený, Vojtěch ; Baláš, Marek (oponent) ; Milčák, Pavel (vedoucí práce)
Matematické modely zplyňování jsou vhodné pro predikci složení plynu a jeho vlastnosti. Cílem diplomové práce je sestavit matematický model pro zplyňování biomasy. První část práce se věnuje popisu zplyňování a užívaným technologiím. Součástí teoretické části je rešerše způsobů modelování. Další část se věnuje popisu modelu a rovnic, které jsou jeho součástí. Součást zadání je parametrická studie, která znázorňuje změny produkce plynu a jeho vlastnosti při změně daných parametrů. Na závěr je model porovnán s daty získanými při experimentu na fluidním reaktoru biofluid 2.
|
|
| |
|
|
Zhodnocení technologií pro využití biomasy
Havelková, Pavla ; Máša, Vítězslav (oponent) ; Jícha, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis biomasy a jejího využití jako obnovitelného zdroje energie. V textu je blíže popsána produkce biomasy a také přehled technologií používaných k jejímu zpracování a využití, které je jak energetické, tak i neenergetické. Dále se tato práce zabývá popisem jednotlivých technologických zařízení, ve kterých je biomasa zpracovávána.
|
|
| |
|
|
Využití biologicky rozložitelného odpadu
Švec, Jan ; Pěček, Jan (oponent) ; Beňo, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnutí aktuální situace problematiky využívání biologicky rozložitelných odpadů. Úvodní kapitoly se zabývají popisem druhů biologicky rozložitelného odpadu. V hlavní části jsou popsány způsoby zpracování tohoto odpadu. Pro jednotlivé druhy odpadu jsou uvedeny návrhy jejich nejvhodnějšího zpracování a dalšího využití. Důraz je přitom kladen na legislativu nakládání s těmito odpady i na legislativu pro zpracovávací zařízení.
|
|
|
Zplyňování biomasy s oxidem uhličitým
Klíma, David ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá procesem zplyňování biomasy při použití zplyňovacího agenta – směs CO2 a O2. V první části je popsán samotný zplyňovací proces, zařízení, médium a jeho vliv na generovaný plyn. V druhé části je popsána experimentální část, která je zaměřena na změnu vlastností generovaného plynu při použití různého poměru CO2, O2, H2O a vzduchu ve zplyňovací směsi. Součástí experimentální části jsou i zpracovány a zhodnoceny výsledky.
|
|
|
Návrh metod čištění plynu při zplyňování stébelnin
Moskalík, Jiří ; Noskievič, Pavel (oponent) ; Kabát, Viktor (oponent) ; Bébar, Ladislav (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Neustálý nárůst spotřeby energie vyžaduje, aby se vývoj v energetickém odvětví zaměřoval na obnovitelné zdroje energie. Další z možností jak snížit spotřebu primárních energetických zdrojů představuje také vyhledávání nových a netradičních paliv. V geografických podmínkách ČR se jako nejvýhodnější a potenciálně nejrozšířitelnější jeví biomasa. V posledních letech ovšem energetické využívání biomasy zaznamenalo výrazný vzestup a to i ve velkých energetických zdrojích. Tento nárůst spotřeby udělal hlavně ze dřevní biomasy nedostatkové palivo a začala se zvedat jeho cena. V tomto okamžiku se začínají spotřebitelé poohlížet po jiném typu paliva. Stébelniny a mírně kontaminovaná biomasa představují zástupce těchto netradičních paliv. Stébelniny jsou většinou jednoleté rostliny primárně pěstované za účelem obživy. Odpadní část těchto rostlin lze energeticky využít. Pro stébelniny jsou specifické poměrně nízká hodnoty charakteristických teplot popelovin. Spékání popelovin v zařízení představuje jednu z překážek energetického využívání stébelnin. Spékání popelovin sebou přináší řadu provozních problémů na energetických zařízeních. Proto je část práce věnována problematice tavení popelovin. Jednu z možností efektivního využívání biomasy představuje termické zplyňování. Zplyňování lze chápat jako termochemickou konverzi pevného paliva na jiné skupenství, v tomto případě plynné. Proces spalování je obecně lépe řiditelný právě u plynných paliv. Tím lze dosáhnout na výstupu spalovacích zařízení nižších emisí nežádoucích sloučenin. Proces termického zplyňování probíhá za podstechiometrického přístupu okysličovadla. Z procesu zplyňování vystupuje nízkovýhřevný plyn. Hlavní výhřevné složky produkovaného plynu jsou vodík, oxid uhelnatý a metan. Výsledný plyn obsahuje také spoustu nežádoucích složek, které jej z energetického hlediska znevýhodňují. Mimo neutrální složky, které plyn pouze naředí, jsou to nečistoty jako prach, dehet a sloučeniny síry a chlóru. Tyto znečišťující látky komplikují další využití generovaného plynu. Zejména dehtové sloučeniny společně s prachem způsobují nánosy na transportním potrubí i na spalovacích zařízeních využívajících generovaný plyn. Dalším přepracováním a čištěním se zvyšuje kvalita produkovaného plynu. Vyčištěný plyn lze využít ke kogeneraci a spalovat jej ve spalovacích motorech a turbínách, nebo jej klasicky použít pro přitápění dle potřeb technologie. V laboratořích Energetického ústavu byl, pro experimentální účely, postaven atmosférický fluidní zplyňovací reaktor Biofluid 100. Disertační práce je zaměřena na termické zplyňování stébelnin a dalších netradičních paliv v zařízení Biofluid. Snahou je dosáhnout stabilního procesu zplyňování stébelnin a tímto ověřit možnost jejich využití jako paliva pro technologii Biofluid. Následným cílem je návrh metod čištění surového plynu od dehtových sloučenin. Z důvodu požadavků vysoké čistoty výsledného plynu se práce zaměřuje na sekundární metody čištění plynu.
|
host ::
RSS.