|
|
Nástin dějin pietismu a jeho odraz ve zbožnosti CČSH
Brejtrová, Jitka ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce se věnuje popisu dobového pozadí pietismu, pramenům, ze kterých čerpal a jeho různým formám. Všímá si způsobu řešení krize církve a společnosti. Popisuje základní důrazy pietismu, všímá si nosných a varovných prvků. Druhá část se věnuje době a důvodu vzniku Církve československé husitské, projevům praktické zbožnosti jejích členů a příklonu její teologie k biblickému personalismu. Důraz na osobní vztah k Bohu a k druhému člověku živený studiem Písma ve společenství a důraz na nového aktivního a zodpovědného znovuzrozeného člověka, který je činný ve světě, je stěžejním tématem pietismu i nové generace v Církvi československé husitské.
|
|
|
Zbožné dary v českém středověku
Vašek, Zdeněk ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent) ; Doležalová, Eva (oponent)
Disertace se zabývá dary české a moravské šlechty církvi v období vrcholného středověku. Zbožné dary (donace) jsou podstatné pro pochopení středověké zbožnosti a pro další aspekty fungování středověké společnosti. Zbožné dary, testamenty a další podobné dokumenty ve středověku vyjadřovaly přání, postoje a záměry jak v oblasti posledních věcí, tak i materiálního uspořádání společnosti. Donace informují o vztazích k ostatním členům rodiny i ke společnosti, k majetku, o proměně mentalit. Zbožné dary, podpora chudých a pohřbívání poblíž ostatků svatých otvíraly cestu do nebe. Donace církvi však nejsou jen otázkou posledních věcí člověka. Mají obvykle komplikované společenské pozadí. Tyto dary vyjadřují duchovní, ekonomické, politické i reprezentativní motivy donátorů. Jsou dobrým nástrojem pro poznání zkoumané společenské vrstvy. Hlavním cílem této práce je popsat dary české a moravské nobility v letech 1200-1350 a na základě další analýzy představit spektrum motivací těchto darů a zároveň popsat funkce, kterou měly ve společnosti. Práce je založena na analýze společných znaků jednotlivých donací a popisuje funkce, které mají ve společnosti. Analýza dovolila navrhnout periodizace donační aktivity šlechty a určit momenty změn v její mentalitě. Ukazuje se, že nejdůležitějšími motivy byly touha po spáse, trvalé...
|
|
|
Kostel sv. Jošta v Chebu ve středověku
Hošková, Eva ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dějinami kostela sv. Jošta v Chebu. Cílem práce je zachytit zejména období středověku, proto podává informace o založení kostela, financování a činnosti hlavně v 15. a 16. století. Toto období je zpracováno na základě dochovaných pramenů a regionální literatury. Informace o dalších osudech kostela a popisu jeho vybavení jsou získány z prací od německých i českých regionálních autorů. Do práce je zahrnuta také historie oblasti a ostatních duchovních staveb v Chebu, otázka církevní správy a chebského patriciátu. Podstatnou částí práce je edice pramenů ke středověkým dějinám kostela.
|
|
|
The Zittau people and their churches (approx. 1300-1600)
Hrachovec, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent) ; Müller, Winfried (oponent)
Žitavští a jejich kostely (cca 1300-1600) Předkládaná práce se zabývá církevními dějinami města Žitavy v Horní Lužici v dnešní spolkové zemi Sasko v pozdním středověku a raném novověku. Jejím hlavním smyslem bylo ilustrovat osudy církevních institucí a zbožných nadací v historickém vývoji. Největší pozornost byla věnována dějinám těchto - převážně ještě středověkých - nadací v tobě tzv. kulturního zlomu za reformace. Analýze bylo podrobeno široké spektrum nadací od tzv. malých (mše, almužny apod.) až po velké, tzv. rámcové nadace (kláštery, špitály, kostelní záduší). Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována středověku a sleduje ‚prehistorii' resp. výchozí podmínky, s nimiž zbožné nadace vstupovaly do reformace. Druhá část se zabývá Žitavou v době reformace a konfesionalizace. Zvláštní pozornost je věnována zániku čtyř klášterních nadací v průběhu 16. století, jichž se zmocnila žitavská městská rada. Třetí část se pak zabývá osudy jiné rámcové nadace, záduší žitavského farního kostela, jež na rozdíl od těch klášterních reformační zlom s úspěchem přežilo. Za reformace řada nadací sice beze zbytku zanikla, mnohé jiné byly ale transformovány v souladu s novými náboženskými i socio-kulturními podmínkami, avšak celá řada původně středověkých nadací fungovala nadále i po reformaci bez...
|
|
|
Vzdělanost a kultura v období vlády Karla IV.
Soušková, Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Resumé Vzdělanost a kultura v období vlády Karla IV. Petra Soušková Cílem práce bylo podat vyvážený výklad českých dějin v době vlády Karla IV., tj. od roku 1334 do roku 1378, konkrétně o sférách kulturních a vzdělanostních a jejich hlavních rysů určujících nemálo vývoj českých zemích sledovaného období. K tomuto účelu jsem využila politický, hospodářský, sociální a duchovní vývoj dané epochy podávající širší obraz o společnosti. Práce je rozdělena do pěti částí. V těchto částech upřesňuji známé interpretace dané problematiky a shrnuji výsledky publikovaných studií. V první části práce uvádím celostní obraz vlády Karla IV. Ve druhé části se seznamuji s hlavními rysy osobnosti Karla IV. s důrazem na hlubokou zbožnost v sepětí s obecně evropským i českým sociálním vývojem, formování středověkými institucemi a událostmi z jeho mládí, z cest po Francii a Itálii. Třetí část všeobecně charakterizuje kulturu a vzdělanost sledovaného údobí. Je těžištěm a hlavním výsledkem mé práce s přihlédnutím na přemyslovské dědictví, díky kterému došlo v Čechách k podstatným změnám celé společnosti. Zpracovala jsem vzdělanost, literární tvorbu stejně jako všechny druhy výtvarného umění v souvislosti s panovníkovými fundacemi a stavbami, sběratelskou činností stejně jako donacemi církevním institucím. Všímám si také...
|
|
|
Jednota Bratrská a Jan Blahoslav. Humanistické vzdělávání ve službách svornosti
Chvátalová, Irina ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce je zaměřena na Jednotu bratrskou a Jana Blahoslava, který v sobě doslova ztělesnil syntézu křesťanské reformace a humanismu. Dokumentuje dějinný kontext a popisuje postupný proces prosazení humanistických principů a vzdělávání v Jednotě bratrské od počátku vzniku Jednoty pod dobu působení Jana Blahoslava. Práce vystihuje jednotlivé spory a polemiky o vyšší vzdělání kněží Jednoty. Dotýká se spojení reformačního proudu a humanismu. Mapuje osobnost a životní dílo Jana Blahoslava s důrazem na humanistické principy jeho práce. A dále také přibližuje Blahoslavův konkrétní a duchovní přínos Jednotě bratrské a českému národu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
|
|
| |
|
|
Zbožnost. Psychologické aspekty zvnitřnělé religiozity u katoliček - matek malých dětí
Bartáková, Vladislava ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Muchová, Ludmila (oponent) ; Tavel, Peter (oponent)
ZBOŽNOST psychické aspekty zvnitřnělé religiozity u katoliček - matek malých dětí. Klíčová slova: Zbožnost, Modlitba, Spiritualita každodennosti, Mateřství, Katolická víra, Identita, Narativní analýza. Sekularizace současné postmoderní Evropy představuje krach křesťanství ve smyslu integrující síly společnosti, nepředstavuje však zánik křesťanství jako takového. Na proměny postmoderní společnosti reaguje už několik desetiletí i největší evropská církev přesunem důrazu z katolicismu (institucionálně - doktrinálního postoje církve) na katolicitu (otevřenost a univerzalitu popstoje církve). I přes tento vnitřní pohyb Římskokatolická církev ztrácí počty svých členů a mnohdy nedokáže uspokojivě oslovit v konkurenci na "náboženském trhu" ani agnostiky, ani "hledající". Z jiného úhlu pohledu je ale zřejmé, že stále zůstává pro řadu lidí "domovem", v němž rozvíjejí svoji víru jako individuální projev existenciálních potřeb. Těmto lidem symbolické universum tradičního katolického náboženství poskytuje faktické i symbolické nástroje, jak spiritualitu rozvíjet. Závažné změny v religiozitě a spiritualitě v postmoderní společnosti jsou v posledních desetiletích předmětem narůstajícího odborného zájmu. I v oblasti psychologie narůstá počet publikovaných teoretických prací i výzkumných studií z psychologie...
|
|
|
Svět rokycanských měšťanů a měšťanek ve světle jejich testamentů v 16. až 18. století
KALOUSOVÁ, Václava
Diplomová práce Svět rokycanských měšťanů a měšťanek ve světle jejich testamentů v 16. až 18. století vychází ze studia dvou knih posledních vůlí, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu Rokycany. Pramennou základnu dále rozšiřuje dobová preskriptivní literatura, tzv. knihy o dobré smrti, kniha rokycanského mariánského bratrstva a registra kostelní. Postupně byla věnována pozornost proměně rokycanské testamentární praxe, obrazu zbožnosti v kšaftech a vnímání smrti. Dále se autorka práce zaměřila na to, jak vypovídají testamenty o struktuře raně novověké rodiny, sociálním okolí testátora a hmotné kultuře měšťanských domácností. Součástí práce je obrazová příloha.
|
host ::
RSS.