|
|
Implementace doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova na prvním stupni základní školy
Pachelová, Michaela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Muchová, Ludmila (oponent) ; Bravená, Noemi (oponent)
Disertační práce popisuje způsoby implementace doplňkového vzdělávacího předmětu etická výchova do vzdělávacího systému v české společnosti. Primárně se zaměřuje na výuku prosociálního chování na prvním stupni základní školy. teoretické části práce byla shromážděna teoretická východiska tématu disertační práce. Prosociální chování bylo vymezeno jako pozitivní sociální chování s aktivní účastí při řešení konkrétní životní situace, kdy pomoc druhým není spojena s očekáváním odměny. Představené tody socializace žáků byly členěny na direktivní a doporučené nedirektivní podporující pozitivní třídní klima. Charakteristika morálního růstu u žáků mladšího školního věku byla nahlížena dle několika kritérií. Bylo charakterizováno pojetí etické výchovy v kurikulárních České republice i v zahraničí. empirické části je popsán kvalitativní výzkum s designem případové studie. Sběr dat proběhl metodou přímého pozorování, polostrukturovaných rozhovorů a analýzy školních artefaktů. Práce referuje o realizovaném výzkumu výuky etické výchovy na dvou vybraných základních školách. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se výuka prosociálního chování implementuje do výukového procesu. Prvním dílčím cílem bylo charakterizovat, jaké aktivity rozvíjejí prosociální chování a komunikaci mezi žáky. Druhým dílčím cílem bylo zjistit,...
|
|
|
Nábožensko-pedagogický systém Marie Montessori v ekumenické katechezi.
Bandhauer, Petra ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Muchová, Ludmila (oponent) ; Macek, Ondřej (oponent)
Práce se zaměřuje na nábožensko-pedagogický systém Marie Montessori a jeho zakotvení v křesťanské katechezi. Prvním krokem v práci Petry Bandhauer je porovnání přístupu Marie Montessori s přístupem klasika pedagogiky u nás - J. A. Komenským. Dalšími kroky jsou prostudování principů metody Montessori se zaměřením se na náboženskou výchovu, popis její recepce v pedagogice v Německu a v Československu v době 20.-40. let 20. století a potom od let 50. Zvláštní pozornost je věnována realizaci náboženské výchovy Montessori v Katechezi Dobrého pastýře a v katechezi Godly Play, které jsou podrobně popsány. Některé z nejvíce problematických názorů Marie Montessori jsou zde předloženy a po hlubším seznámení se s pohledy teologických antropologů Wolfharta Pannenberga a Karla Rahnera jsou zhodnoceny pro naši současnou praxi. Práce se obrací k aktuální praxi, proto přináší porovnání stavu praxe Katecheze Dobrého pastýře a Godly Play v Německu a v České republice ve snaze popsat jejich potenciál pro formování religiozity dětí v křesťanské společnosti v ekuméně. V souvislosti s přikloněním se autorky práce ke katechezi Godly Play vznikl návrh katechetického materiálu, jehož textový výběr je v příloze práce. Příloha obsahuje také některé vybrané citáty z Montessori textů.
|
|
|
Zbožnost. Psychologické aspekty zvnitřnělé religiozity u katoliček - matek malých dětí
Bartáková, Vladislava ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Muchová, Ludmila (oponent) ; Tavel, Peter (oponent)
ZBOŽNOST psychické aspekty zvnitřnělé religiozity u katoliček - matek malých dětí. Klíčová slova: Zbožnost, Modlitba, Spiritualita každodennosti, Mateřství, Katolická víra, Identita, Narativní analýza. Sekularizace současné postmoderní Evropy představuje krach křesťanství ve smyslu integrující síly společnosti, nepředstavuje však zánik křesťanství jako takového. Na proměny postmoderní společnosti reaguje už několik desetiletí i největší evropská církev přesunem důrazu z katolicismu (institucionálně - doktrinálního postoje církve) na katolicitu (otevřenost a univerzalitu popstoje církve). I přes tento vnitřní pohyb Římskokatolická církev ztrácí počty svých členů a mnohdy nedokáže uspokojivě oslovit v konkurenci na "náboženském trhu" ani agnostiky, ani "hledající". Z jiného úhlu pohledu je ale zřejmé, že stále zůstává pro řadu lidí "domovem", v němž rozvíjejí svoji víru jako individuální projev existenciálních potřeb. Těmto lidem symbolické universum tradičního katolického náboženství poskytuje faktické i symbolické nástroje, jak spiritualitu rozvíjet. Závažné změny v religiozitě a spiritualitě v postmoderní společnosti jsou v posledních desetiletích předmětem narůstajícího odborného zájmu. I v oblasti psychologie narůstá počet publikovaných teoretických prací i výzkumných studií z psychologie...
|
|
|
Nábožensko-pedagogický systém Marie Montessori v ekumenické katechezi.
Bandhauer, Petra ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Muchová, Ludmila (oponent) ; Macek, Ondřej (oponent)
Práce se zaměřuje na nábožensko-pedagogický systém Marie Montessori a jeho zakotvení v křesťanské katechezi. Prvním krokem v práci Petry Bandhauer je porovnání přístupu Marie Montessori s přístupem klasika pedagogiky u nás - J. A. Komenským. Dalšími kroky jsou prostudování principů metody Montessori se zaměřením se na náboženskou výchovu, popis její recepce v pedagogice v Německu a v Československu v době 20.-40. let 20. století a potom od let 50. Zvláštní pozornost je věnována realizaci náboženské výchovy Montessori v Katechezi Dobrého pastýře a v katechezi Godly Play, které jsou podrobně popsány. Některé z nejvíce problematických názorů Marie Montessori jsou zde předloženy a po hlubším seznámení se s pohledy teologických antropologů Wolfharta Pannenberga a Karla Rahnera jsou zhodnoceny pro naši současnou praxi. Práce se obrací k aktuální praxi, proto přináší porovnání stavu praxe Katecheze Dobrého pastýře a Godly Play v Německu a v České republice ve snaze popsat jejich potenciál pro formování religiozity dětí v křesťanské společnosti v ekuméně. V souvislosti s přikloněním se autorky práce ke katechezi Godly Play vznikl návrh katechetického materiálu, jehož textový výběr je v příloze práce. Příloha obsahuje také některé vybrané citáty z Montessori textů.
|
|
|
Transcendování a jeho význam pro socializaci a formování dítěte jako osobnosti
Bravená, Noemi ; Helus, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Muchová, Ludmila (oponent)
Cílem mezioborové práce o transcendování (přesahu) dítěte je zpřístupnit mnohovýhovýznamový pojem edukační realitě. V teoretické části je analyzován pojem přesah (transcendence) z hlediska lingvistiky, filozofie výchovy, psychologie a náboženské pedagogiky. Je též poukázáno na dosah pro výchovu. Dále se práce zamýšlí nad pojmem ideální homo transcendes, o kterém lze hovořit v paradoxech i typologicky. Je též pojednána péče o přesah vychovatele, dítěte a učiva. Empirická část seznamuje s předvýzkumy s dospělými a dětmi. Je též představena metodologie připravenou na míru, která má svá specifika ve skupinovém rozhovoru o smyšlených příbězích. Výsledky empirické části jsou představeny ve čtyřech celcích: hermeneutický, socializační, emocionálně-postojový a dětskou osobnost posilující. Přesah jako součást edukace obratu k dítěti, souvisí zároveň s obratem v dítěti i v učiteli. KLÍČOVÁ SLOVA: transcendence, transcendování, přesah, dítě, osobnost, socializace, typologie, metanoia, edukace obratu
|
|
|
Zbožnost. Psychologické aspekty zvnitřnělé religiozity u katoliček - matek malých dětí
Bartáková, Vladislava ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Muchová, Ludmila (oponent) ; Tavel, Peter (oponent)
ZBOŽNOST psychické aspekty zvnitřnělé religiozity u katoliček - matek malých dětí. Klíčová slova: Zbožnost, Modlitba, Spiritualita každodennosti, Mateřství, Katolická víra, Identita, Narativní analýza. Sekularizace současné postmoderní Evropy představuje krach křesťanství ve smyslu integrující síly společnosti, nepředstavuje však zánik křesťanství jako takového. Na proměny postmoderní společnosti reaguje už několik desetiletí i největší evropská církev přesunem důrazu z katolicismu (institucionálně - doktrinálního postoje církve) na katolicitu (otevřenost a univerzalitu popstoje církve). I přes tento vnitřní pohyb Římskokatolická církev ztrácí počty svých členů a mnohdy nedokáže uspokojivě oslovit v konkurenci na "náboženském trhu" ani agnostiky, ani "hledající". Z jiného úhlu pohledu je ale zřejmé, že stále zůstává pro řadu lidí "domovem", v němž rozvíjejí svoji víru jako individuální projev existenciálních potřeb. Těmto lidem symbolické universum tradičního katolického náboženství poskytuje faktické i symbolické nástroje, jak spiritualitu rozvíjet. Závažné změny v religiozitě a spiritualitě v postmoderní společnosti jsou v posledních desetiletích předmětem narůstajícího odborného zájmu. I v oblasti psychologie narůstá počet publikovaných teoretických prací i výzkumných studií z psychologie...
|
host ::
RSS.