|
|
Notář v řízení o dědictví
Kejvalová, Petra ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Notář v řízení o dědictví Cílem této práce je popsat činnost notáře jako soudního komisaře v řízení o dědictví a provést porovnání tohoto institutu v naší a slovenské právní úpravě. V naší právní úpravě je dědické řízení, jakož i soudní komisariát obligatorní, což spočívá v tom, že jakmile se soud dozví o úmrtí osoby, bezodkladně zahájí dědické řízení a pověří soudního komisaře provedením úkonů v řízení. Soudní komisař má de facto dědické řízení ve svých rukách, až na nepatrné výjimky provádí veškeré úkony v řízení. Toto téma jsem si zvolila, neboť mě zajímá notářství obecně a soudní komisariát patří mezi nejdůležitější činnosti notáře vůbec. Práce je rozčleněna do následujících tří částí: I. část Notář v řízení o dědictví v České republice, II. část Notář v řízení o dědictví ve Slovenské republice a III. část Závěrečné shrnutí a porovnání. Části jsou dále členěny na kapitoly a podkapitoly. I. a II. část jsou strukturovány obdobně, liší se však v rozsahu. I. část je propracována více do hloubky, včetně uvedení některých problémů, které s výkonem soudního komisariátu souvisejí. V této části jsou pro porovnání uvedeny některé aspekty soudního komisariátu v rakouské právní úpravě. Po úvodu následuje tedy část. I, kde je nejprve pozornost zaměřena na krátký historický nástin notářství a vysvětlení pojmů jako je...
|
|
|
Závěť
Kotrnochová, Tereza ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Cílem mé diplomové práce bylo provést podrobnou analýzu jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva - závěti. Druhotným cílem bylo stručně porovnat českou právní úpravu závěti s právní úpravou ve Spolkové republice Německo, která byla při rekodifikačních pracích jedním z inspiračních zdrojů. Právní úprava tohoto institutu se po přijetí OZ velmi proměnila a byla posílena testovací svoboda zůstavitele. Závěť představuje jednu ze tří forem pořízení pro případ smrti, díky nimž může zůstavitel rozhodnout o tom, co se má s jeho majetkem stát po jeho smrti. První z celkem šesti kapitol pojednává obecně o dědickém právu, vysvětluje jeho klíčové pojmy, koncepci a nejdůležitější zásady, které ho ovládají. Dále tato kapitola uvádí jednotlivé předpoklady dědění a obecně charakterizuje a definuje institut závěti. Ve druhé kapitole se snažím nastínit historický vývoj závěti, jejíž kořeny sahají až k římskému právu. V následujících podkapitolách popisuji proměny právní úpravy tohoto institutu na našem území, zejména věnuji pozornost ABGB, který byl dalším významným inspiračním zdrojem, a také podobě institutu v období socialismu po přijetí OZ 1950. Těžištěm této práce je třetí kapitola, která se věnuje podrobnému rozboru závěti. V jednotlivých podkapitolách pojednává o způsobilosti...
|
|
|
Závěť
Borková, Martina ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
v českém jazyce Smrt, jakožto přirozená právní skutečnost, se týká každé fyzické osoby. Dědické právo, které je součástí práva obecného soukromého, zasahuje do života každého jednotlivce právě tím, že majetkové poměry těchto osob, myšleno ty, které smrtí nezanikají nebo nepřechází na právní nástupce zvláštní sukcesí, je třeba s použití norem dědického práva vypořádat. Cílem mé diplomové práce je zařadit dědické právo do systému práva, stručně pojednat o jednotlivých předpokladech nabytí dědictví, mezi něž řadíme i dědický titul, a poté se zaměřit na závěť, jakožto jeden z dědických titulů, a to v rámci komparace úprav v nyní účinném občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen: "OZ") a novém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., který nabývá účinnosti 1. 1. 2014 (dále jen: "NOZ"). Práce se skládá ze sedmi kapitol. Kapitola první obsahuje krátký úvod k danému tématu, kapitola druhá a třetí obsahuje stručné pojednání o problematice dědického práva a vysvětluje základní pojmy jako pojem dědění, dědictví a pozůstalost. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na podmínky nabytí dědictví, přičemž je rozdělena na čtyři části, z nichž každá zevrubně popisuje onu jednotlivou podmínku, konkrétně tedy smrt fyzické osoby, existenci dědictví, způsobilého dědice a neodmítnutí dědictví. O páté podmínce nabytí dědictví, a to...
|
|
|
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii
Mašková, Daniela ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii Dědická posloupnost stejně jako dědické právo obecně je spojeno se smrtí fyzické osoby. Testamentární sukcese je pak přímo podmíněna existencí závěti, kterou zůstavitel pořídil. Cílem mé práce je analyzovat a srovnat právní úpravu dědění ze závěti v České republice a Itálii. V této práci se snažím poukázat na jedné straně na shodné znaky obou právních úprav a na straně druhé na jejich odlišnosti. Tato práce je rozdělena na úvod, sedm kapitol a závěr. V první kapitole krátce nastiňuji dědění ze závěti jako jeden z důvodů dědění. Druhá kapitola je věnována závěti jako právnímu úkonu obecně, zahrnuje testovací způsobilost zůstavitele, obsah závěti, formy závětí, dědické náhradnictví a zrušení závěti. Třetí kapitola pak obsahuje pojednání o dědických smlouvách jako o dalším možném dědickém důvodu vedle zákona a závěti. Tato kapitola se zaměřuje zejména na teorii vytvořenou italskou doktrínou právního jednání "inter vivos, post mortem", dále na darování pro případ smrti a na italský zvláštní druh smlouvy zvanou rodinná smlouva. V poslední části kapitoly je věnována pozornost nové české právní úpravě, která dědické smlouvy upravuje. Čtvrtá kapitola se soustředí na typickou problematiku dědického práva, a sice na univerzální a singulární...
|
|
|
Dědění ze závěti
Pecha, Martin ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je odvětvím práva soukromého, které se zabývá přechodem majetkových práv a povinností po smrti zůstavitele na jeho dědice. S účinností nového občanského zákoníku došlo ke značným změnám v oblasti dědického práva. Konečně tak právní úprava věnuje dědickému právu, potažmo i problematice dědění ze závěti, pozornost, kterou si zaslouží. Po více než šedesáti letech se do našeho právního řádu navracejí instituty jako vedlejší doložky závěti, dědická smlouva, privilegované formy závěti, odkaz, vulgární substituce či svěřenské nástupnictví. Nejen díky těmto institutům může konečně zůstavitel svobodně a podle svých představ uspořádat své majetkové poměry mortis causa. Cílem předkládané diplomové práce je rozebrat z hmotněprávního hlediska problematiku dědění ze závěti podle nového občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014. Diplomovou práci jsem rozdělil na dvě části. První část je rozdělena do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými předpoklady dědění. Mezi předpoklady dědění patří smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilost dědice, právní důvod dědění a přijetí, případně neodmítnutí dědictví. Splnění všech předpokladů dědění je nezbytné, aby mohlo dojít k přechodu pozůstalosti na dědice. Druhá, stěžejní část, která je rozdělena do sedmi kapitol, pojednává o závěti jako...
|
|
|
Pořízení pro případ smrti - současná právní úprava a úprava v novém občanském zákoníku
Šafářová, Ivana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Pořízení pro případ smrti - současná právní úprava a úprava v novém občanském zákoníku Tématem této rigorózní práce jsou pořízení pro případ smrti, tedy takové úkony, kterými zůstavitel ještě za svého života rozhoduje o tom, jak má být naloženo s jeho majetkem po jeho smrti a které osoby se tak stanou jeho dědici. Mým hlavním cílem při psaní této rigorózní práce bylo pokusit se porovnat současnou právní úpravu (zák. č. 40/1964 Sb.) s úpravou, kterou přináší nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb. účinný od 1.1.2014). Text rigorózní práce sestává z úvodu, šesti dílčích kapitol a závěru. Úvod seznamuje čtenáře s úpravou dědického práva, přibližuje dědické tituly a přináší obecnou charakteristiku pořízení pro případ smrti. Následující čtyři kapitoly jsou pak věnovány především úpravě závěti jakožto tradičního institutu, kterým se o pozůstalosti pořizuje, a zaměřují se na osobu pořizovatele závěti, formu a obsah závěti a její zrušení. V těchto kapitolách je pak zařazena i problematika výkladu závěti, její úschovy a zmíněn je i institut správce dědictví. Poté následuje kapitola věnovaná dědické smlouvě, tedy institutu, který nový občanský zákoník do našeho právního řádu navrací. Na závěr následuje kapitola věnovaná vlivu posledního pořízení na výsledek dědického řízení a závěrečné shrnutí. Tato...
|
|
|
Závěť
Hamerská, Vladimíra ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o problematice závěti. Zabývá se jak jejím historickým vývojem (a to již od dob římského práva), tak současnou právní úpravou a v neposlední řadě i právní úpravou budoucí, která se bude od té stávající do značné míry lišit. Práce dále rozděluje závěť dle jejích forem, popisuje možnosti změn závěti či jejího zrušení a podrobně rozebírá institut vyděd ění. Závěr práce je věnován přehledu vybraných zahraničních právních úprav závěti.
|
|
|
Vůle zůstavitele podle Nového občanského zákoníku
Valešová, Nina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Resumé Předmětem mé diplomové práce je přiblížení a popis základních institutů dědického práva s ohledem na autonomii vůle zůstavitele tak, jak jsou upraveny v občanském zákoníku po jeho rekodifikaci účinné k 1. 1. 2014. S ohledem na podstatné a rozsáhlé změny, kterými si prošly prostředky, jimiž může pořizující za života upravit nakládání s pozůstalostí mortis causa, mi téma přišlo aktuální a z toho důvodu jsem si ho zvolila. Snažila jsem se podat ucelený obraz možností otevírajících se před zůstavitelem v případě, že se rozhodne upravit rozdělení svého majetku mimo zákonnou dědickou posloupnost. Celá práce je rozdělena do šesti kapitol, jejichž obsah objasňuje historii dědění na našem území, elementární pojmy, příčiny vzniku dnešního kodexu, instituty upravující přechod pozůstalosti na právní nástupce a v největším rozsahu též dědické tituly, a to ve světle novot, které přinesla úprava civilního práva. V první části textu se zabývám historickým vývojem a východisky dědického práva v období od posledních desetiletí vlády Habsburské dynastie, až do přijetí o. z. 2012, jelikož je vhodné mít alespoň rámcovou představu o souvislostech vedoucích až k dnešní podobě dědění. Druhá kapitola vysvětluje základní legální pojmy užívající se napříč celou oblastí vymezenou § 1475 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Další část...
|
|
|
Závěť
Šťastná, Jana ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Závěť Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený rozbor institutu závěti, jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva. Současný občanský zákoník, který silně posílil testovací svobodu zůstavitele, umožňuje testátorovi, aby pomocí závěti sám rozhodl, jak má být s majetkem po jeho smrti naloženo. Druhým cílem pak bylo ve stručnosti porovnat závěť upravenou českým občanským zákoníkem s právním úpravou závěti v Polské republice. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola pojednává o dědickém právu obecně a blíže přibližuje jeho zakotvení jako součást práva soukromého, a to včetně zásad, na kterých dědické právo spočívá a které se jím prolínají. Práce se také zabývá dalšími dvěma dědickými tituly, tj. dědickou smlouvou a zákonem, a porovnává je se závětí. Druhá kapitola, která je jádrem celé diplomové práce, pak věnuje pozornost samotné závěti, včetně jejích obligatorních a fakultativních náležitostí, přípustných forem závěti, doložek, odkazu či zrušení závěti, přičemž se krátce zamýšlí nad některými instituty blíže z hlediska současné právní úpravy. Třetí a poslední část této práce pojednává o polské právní úpravě dědického práva, především se zaměřením na testamentární dědickou posloupnost a snaží se o komparaci polské a české právní úpravy v této oblasti. Vytyčuje, v...
|
|
|
Dědické tituly - právní úprava v České republice a ve Francii
Váchová, Aneta ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické tituly - právní úprava v České republice a ve Francii Předmětem této práce jsou dědické tituly v české a francouzské právní úpravě. Práce v rámci pěti kapitol provádí analýzu platné právní úpravy jednotlivých dědických titulů v České republice a ve Francii. Tyto tituly, které představují právní důvody dědění, jsou rozebrány v samostatných kapitolách. V rámci těchto je poté pro přehlednost nejprve uvedena česká právní úprava a na ní navazuje úprava francouzská. Pro porozumění úpravy dědických titulů je první kapitola věnována stručnému úvodu do dědického práva. V návaznosti na to jsou představeny jednotlivé předpoklady dědění jakožto podmínky realizace dědického práva. Druhá kapitola je věnována dědické smlouvě. Představuje její právní úprava v České republice. Vedle obecných ustanovení blíže rozebírá také specifickou úprava dědické smlouvy mezi manželi. V návaznosti na českou právní úpravu je představena úprava francouzská, jejíž postoj je uveden v historickém kontextu. Třetí kapitola je zaměřena na představení úpravy závěti. Podrobně jsou rozebrány jednotlivé požadavky, které zákon klade na její pořízení. Dále jsou uvedeny jednotlivé formy závěti a způsoby jejího zrušení. V rámci této kapitoly je také rozebrána úprava nepominutelných dědiců. Čtvrtá kapitola je zaměřena na představení...
|
host ::
RSS.