|
|
Právní aspekty zbraní hromadného ničení
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
PRÁVNÍ ASPEKTY ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ, ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Cílem rigorózní práce je vytvořit přehled základních zbraní hromadného ničení (včetně nastínění jejich vzniku, bojového nasazení a následného vlivu na mezinárodní společenství), posoudit jejich status a bojové nasazení na základě zvyklostí nebo mezinárodních úmluv, a dále kriticky zhodnotit nejnovější právní úpravu (tj. právní úpravu přijatou ve druhé polovině 20. století) nakládání se zbraněmi hromadného ničení, její efektivitu a možnosti dalšího vývoje. Obecně se tato rigorózní práce zabývá právem mezinárodním, přičemž se jen velmi okrajově dotýká úpravy národní. První kapitola práce obsahuje stručný úvod. Druhá kapitola obsahuje vymezení pojmosloví, tj. základních pojmů, jako jsou například zbraně hromadného ničení, biologické, chemické, jaderné (radiologické) zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo a mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky nebo zakázané způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Kapitola tři pojednává o vývoji chemických zbraní, a to od jejich nejstarší historie až po současnou právní regulaci. Jedná se o kapitolu, jež obsahuje informace týkající se vzniku chemických zbraní a původní, ve své podstatě "absentující", právní úpravy, a dále pak chemické revoluce na přelomu 19. a 20. století a...
|
|
|
Proces rozhodování dle Grahama T. Allisona: Americká administrativa a invaze do Iráku v roce 2003
Zrůst, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Proces decision-making dle Grahama T. Allisona: americká administrativa a invaze do Iráku" se ve svém textu věnuje aplikaci třech základních konceptuálních modelů zmíněného autora, které byly poprvé představeny a detailně rozvedeny v knize Essence of decision: explaining the Cuban missile crisis v roce 1971, na rozhodovací proces americké administrativy George W. Bushe vedoucí k invazi do Iráku v roce 2003. Modely racionálního aktéra, organizačního procesu a vládního procesu znamenaly ve své době v disciplíně Foreign Policy Analysis a studiu procesů decision-making přelom a i po mnoha desetiletích jsou v akademickém prostředí stále velmi ceněné. Cílem této práce bude skrze upravenou interpretaci otestovat jejich empirickou hodnotu a na základě odlišných perspektiv, které v rámci analýzy nabízejí, charakterizovat povahu vybraného rozhodovacího procesu. Práce klade největší důraz na odlišnost vnímání aktéra a způsob, jakým se tyto pohledy promítají na podobě líčení charakteru vybraného případu i samotné konečné akce. Analýza ve svém důsledku nabízí jasný přehled o příčinách a postupech vedoucích k realizování invaze, přináší důvody, proč je tento desicion-making proces považován často za defektní, a zároveň přibližuje vnitřní fungování první vlády George W. Bushe. Klíčová...
|
|
|
Krize tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku
Ondrejka, Miroslav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Selhání amerických tajných služeb při odhadu schopností iráckého režimu je často označováno jako hlavní důvod pro rozhodnutí George W. Bushe svrhnout diktaturu Saddáma Husajna. Čelní představitelé Bushovy administrativy mezi léty 2002 a 2003 mnohokrát zveřejňovali argumenty tajných služeb, aby legitimizovali své rozhodnutí svrhnout Husajnův režim silou. Tyto poznatky se týkaly především napojení iráckého režimu na Al-Káidu a pokračujícího vývoje zbraní hromadného ničení na území Iráku. Když se tyto informace po válce ukázaly jako mylné, byly tajné služby označeny jako hlavní spouštěč invaze spojeneckých vojsk. Ve své diplomové práci Krize tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku předložím argumenty v rozporu s tímto zažitým názorem. Cílem práce je detailně osvětlit podstatu zpravodajského selhání v oblasti spojenectví Saddáma Husajna a Al-Káidy a jeho schopností skladovat a vyvíjet zbraně hromadného ničení. Odhalím ideologické a strategické důvody invaze do Iráku a budu obhajovat tezi, že zpravodajské odhady hrály v rozhodování George W. Bushe pouze sekundární roli. Pravým důvodem zpravodajského selhání nebyla jen nesprávná práce zpravodajců s informacemi z lidských zdrojů (HUMINT) a technických prostředků (SIGINT), ale především politizace tajných služeb, která probíhala...
|
|
|
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů
Stoklasová, Barbora ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit ucelený přehled nejpoužívanějších chemických a biologických zbraní, vysvětlit jejich vývoj a vztahy mezi nimi, posoudit jejich existenci prismatem dobových zákonů, ať už obyčejových či psaných a v neposlední řadě i posoudit současnou právní úpravu problematiky z hlediska její efektivity a faktického dodržování. Tato práce se primárně zabývá právem mezinárodním, přičemž se pouze okrajově dotýká úpravy národní. Práce začíná vymezením pojmosloví, tedy konkrétně základních pojmů jako jsou zbraně hromadného ničení, chemické a biologické zbraně, mezinárodní právo, právo ozbrojených konfliktů, obyčejové právo, mezinárodní úmluvy, zakázané bojové prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů. Následuje pohled na nejranější historii chemických a biologických zbraní včetně krátkého zamyšlení nad absenci jakékoliv právní regulace. Jedná se o kapitolu, jejímž účelem je nastínit prvopočátky problematiky a posloužit jako rozšířený základ pro následující výklad. Práce pokračuje pojednáním o zrodu moderních chemických a biologických zbraní, založeného především na chemicko-biologické revoluci přelomu 19. a 20. století a současně uvádí výčet nejvýznamnějších kodifikačních počinů příslušného období (např. Lieberův kodex, Bruselská deklarace a Haagské úmluvy) včetně zhodnocení jejich...
|
|
|
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska : role v procesu formování bezpečnostních politik jaderných velmocí
Klůz, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Proliferace zbraní hromadného ničení v sekuritizačním diskurzu USA a Ruska: Role v procesu formování zahraničních politik jaderných velmocí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá politickým použitím sekuritizace zbraní hromadného ničení prezidenty dvou nejzásadnějších světových jaderných mocností - USA a Ruské Federace. Za tímto účelem je v práci provedena diskurzivní analýza proslovů obou prezidentů v jejich prvních funkčních obdobích, s cílem sekuritizační diskurz identifikovat a interpretovat. Výstupem je analýza nejčastějšího typu využití sekuritizace ZHN k legitimizaci zahraničně-politických kroků a cílů těchto států a srovnání výsledků. Výsledky analýzy ukazují, že v případě USA byla sekuritizace ZHN používána především k legitimizaci politiky s cílem aktivně formovat mezinárodní situaci tak, aby byla v souladu se zájmy USA. Naopak v případě Ruska byl analyzovaný diskurz vzhledem k primárnímu zaměření pozornosti na domácí situaci použit především k zachování co nejstabilnější podoby v té době aktuálního statu quo. V případech USA i Ruska lze nicméně argumentovat predominantně ekonomické motivace využití analyzovaného diskurzu.
|
|
|
Invaze do Iráku - spravedlivá válka?
Raiser, Jaroslav ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Invaze do Iráku - spravedlivá válka?" se zabývá teorií spravedlivé války, zejména kritérii oblasti jus ad bellum, které jsou v druhé části práce aplikovány na invazi do Iráku, vojenský konflikt z roku 2003. Pozornost je věnována historickému vývoji a hlavním myslitelům této teorie až do současnosti, načež práce detailněji rozebírá teoretický rámec oblasti jus ad bellum, konkrétně kritérium spravedlivé příčiny, řádné autority, správného záměru, naděje na úspěch, proporcionality a kritérium války jako poslední možnosti. Ačkoliv hlavním cílem práce je rozebrat ospravedlnitelnost vojenského zásahu z roku 2003, pro pochopení základních souvislostí je část práce věnována historickému vývoji Iráku od roku 1979 se zvláštním zřetelem na irácký zbrojní program a reakci mezinárodního společenství na něj. Na samotný konflikt jsou pak aplikována kritéria jus ad bellum, která jsou zkoumána na základě veřejných prohlášení politických představitelů Spojených států a s ohledem na informace a fakta, které byly těmto představitelům, případně zpravodajským službám koaličních států, k dispozici.
|
|
|
Komparace bezpečnostní politiky USA a EU vůči hrozbě proliferace zbraní hromadného ničení
Kocková, Tereza ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tématem této bakalářské práce je neproliferační politika Evropské unie a Spojených států amerických po 11. září, a jejich komparace na základě klíčových dokumentů. V první části se zaměřuje na zbraně hromadného ničení (ZHN); jejich definici, druhy, klíčové smlouvy a organizace bojující proti jejich proliferaci. Ve druhé a třetí části popisuje na důležitých dokumentech a případových studiích o přístupu k íránskému jadernému programu politiku nešíření EU a USA. V poslední části se pokouší analyzovat rozdíly v těchto dvou politikách.
|
|
|
Historie a současnost chemických zbraní
Virglerová, Kateřina ; Doležel, Ludvík (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Ve své první části se tato bakalářská práce zabývá historií chemických zbraní od dávného starověku až po jejich současný stav. V další části práce seznamuje s mezinárodní Úmluvou o zákazu chemických zbraní (1993), a to zejména se zaměřením na současný stav jejího plnění v oblasti likvidace chemických zbraní a bojových chemických látek. V závěru je práce zaměřena na současnou národní úpravu zákazu chemických zbraní a realizaci těchto opatření v podmínkách České republiky, kde je především zhodnocena kontrolní činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a navrženo její možné zlepšení.
|
|
|
Na ceste k vytvoreniu zóny bez zbraní hromadného ničenia na Blízkom východe: Prípad iránskeho nukleárneho programu
Gmucová, Natália ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je poskytnúť teoretický koncept pre vytvorenie zóny bez zbraní hromadného ničenia na Blízkom východe, pričom táto práca skúma tri hlavné roviny. Prvá z nich si kladie za cieľ identifikovať všetky komponenty, ktoré by mali sa mali stať súčasťou danej zóny, zatiaľ čo druhá tvorí analýzu prekážok, ktoré je nutné prekonať, aby bolo možné dosiahnuť cieľ. Tretia sa zaoberá zhodnotením krokov regionálnych ako aj medzinárodných subjektov, ktoré prispeli k progresu vytvorenia danej zóny na Blízkom východe. Naviac jedna z kapitol sa venuje hlbšiemu skúmaniu práve iránskeho nukleárneho programu, ktorý je považovaný za jednu z hlavných prekážok vytvorenia zóny. Táto kapitola taktiež zahrňuje analýzu jadrových ambícií štátu, vývoj nukleárneho programu a posudzuje účel daného programu.
|
|
|
Připravenost českobudějovických základních škol v oblasti ochrany obyvatelstva
SLOMKOVÁ PEKLOVÁ, Drahomíra
Stále častější výkyvy počasí, opakované přírodní katastrofy, vzrůstající míra znečištění životního prostředí, rozšiřování průmyslu, přelidňování planety, náboženské nepokoje, teroristické ataky, války to vše a mnohem více se v současnosti dotýká celé lidské společnosti. Ruku v ruce s tím jsou v masmédiích denně používány termíny ?mimořádná událost? a ?krizová situace?. Ochrana obyvatelstva se ve 20. století formovala především světovými válkami a tzv. studenou válkou. V 21. století přicházejí ke slovu terorismus, využívání jádra, náboženství. Vyspělé společnosti, stejně jako Česká republika, reagovaly na tento vývoj přijetím řady opatření, vytvořením mnoha legislativních dokumentů, utvořením integrovaného záchranného systému určeného pro zvládání mimořádných událostí. Profesionální úroveň integrovaného záchranného systému je neustále zdokonalována. Ale co jedinec, kterého se zmiňované dění rovněž dotýká? Jak jsou na tom děti s informacemi dnes, uměly by se správně zachovat v krizových situacích, dokázaly by správně poskytnout první pomoc? Jak se školy přizpůsobily ve výuce ochrany obyvatelstva nové době? Na tyto otázky jsem hledala odpovědi v mé diplomové práci. Předkládaná práce ve své teoretické části mapuje historii a současnost vývoje ochrany obyvatelstva. Pohlíží na ochranu obyvatelstva v kontextu dnešní doby a společnosti mimo jiné i ve vztahu k nadnárodním organizacím a evropskému společenství. Popisuje jednotlivé struktury integrovaného záchranného systému v České republice, orgány krizového řízení podílející se na řešení mimořádných událostí a úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva. Hlavním pilířem teoretické části práce je popis současného školského systému výuky v oblasti ochrany obyvatelstva. Stěžejními předpisy jsou pro tuto oblast Metodický pokyn MŠMT čj. 12 050/03-22 k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů a Metodický pokyn MŠMT čj. 13 586/03-22 Ochrana člověka za mimořádných událostí ? dodatek k učebním materiálům pro základní školy, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy ze dne 4. března 2003. Práce v návaznosti na tyto dokumenty v teoretické rovině mapuje míru spolupráce škol a integrovaného záchranného systému ve vztahu komplexní výuky v oblasti ochrany obyvatelstva. Pro diplomovou práci byla stanovena hypotéza: Připravenost žáků českobudějovických základních škol v oblasti ochrany obyvatelstva je pouze elementární. Pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy bylo ve výzkumné části práce, osloveno všech 14 českobudějovických základních škol, jejichž zřizovatelem je statutární město České Budějovice. Bylo zjišťováno, podle jakého metodického pokynu při výuce v oblasti ochrany obyvatelstva postupují, jakých učebních pomůcek využívají a zda spolupracují se složkami integrovaného záchranného systému. Po zjištění situace na jednotlivých školách byl ze souboru 28. devátých tříd výše uvedených základních škol a 681 žáků, vybrán pomocí stratifikovaného výběru výběrový statistický soubor 150-ti žáků. Těm byl předložen typový test, který vycházel z originálu testu pro 9. ročníky koncipovaného v souladu s metodickými pokyny MŠMT a dokumentem ?Podklady k výuce témat ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v základních školách?. Pro vyhodnocení testu bylo využito základních metod deskriptivní statistiky,. Hypotéza se nepotvrdila, což je podrobně zdůvodněno v závěru práce. Výsledky vyhodnocení testů poukazují na výrazně lepší než elementární znalosti žáků v oblasti ochrany obyvatelstva. Na základě experimentálního testu dobré shody byla přijata nulová hypotéza a empirické rozdělení bylo nahrazeno teoretickým normálním rozdělením, tedy Gaussovou křivkou. Záměrem využití v praxi bylo nabídnutí výsledků práce základním školám k sebereflexi, porovnání a k rozšíření či obohacení výukových plánů. Již v průběhu zpracovávání testů projevily zúčastněné základní školy zájem o poskytnutí dílčích výsledků a v tomto směru jim bylo vyhověno.
|
host ::
RSS.