|
|
Kulturní paměť a městský prostor Vršovic
Sekyra, Daniel ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturní pamětí a městským prostorem pražské čtvrti Vršovice. Práce se věnuje Vršovicím jako celku, představí se v ní Staré a Nové Vršovice včetně jednotlivých vybraných míst. Vršovice se rozvíjely hlavně v 50. a 60. letech 20. století, kdy v Praze vznikala nová sídliště a plánování městského prostoru bylo po válečných letech ve velkém rozmachu. Práce se zabývá tématem paměti a tím, jak se tento fenomén projevuje v kultuře a historii. Sleduje několik důležitých míst a staveb, které hrály významnou roli v kulturní paměti a v budování identity obyvatel, a jak tato místa ovlivnil čas a změny ve společnosti. Sleduje rovněž o jak velké změny šlo a jak se tato místa změnila fyzicky. Soustředí se především na oblast Nových Vršovic. Hlavním důvodem je větší dynamika změn v této oblasti. Dalším důvodem je skutečnost, že oblast Starých Vršovic již byla předmětem mnoha studií a knižních titulů. V tomto směru Nové Vršovice zatím o něco zaostávají, a já bych rád přispěl právě do studia Nových Vršovic. Městský prostor je spolu s kulturní pamětí hlavním tématem této práce. Kulturní paměť je poměrně nová vědecká metoda, která nám pomůže tyto změny pochopit. Klíčová slova: paměť, kulturní paměť, historická paměť, městský prostor, urbanismus, Vršovice
|
|
|
Ekologie zdí: Etnografie bělehradských murálů
Miličičová, Jolana ; Klepal, Jaroslav (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
V současnosti mnohé zdi Bělehradu utváří pomyslnou galerii pouličních velkoplošných maleb, tzv. murálů. Tato práce staví na tezi, že pro porozumění tohoto fenoménu je třeba jít za jeho vizuální a estetickou stránku a přistupovat tak k murálům jako ke komplexním entitám, které utváří a odráží dění v daném městském prostoru i srbské společnosti procházející poválečnými, postsocialistickými a neoliberalizačními proměnami. Metaforou "ekologie zdí" chce tato práce poukázat na skutečnost, že i murály lze nahlížet jako svého druhu "organismy", které mají vlastní socio-materiální život a agency a jsou úzce provázány s "ekosystémem" hlavního města a srbské společnosti. Tato "ekologická" perspektiva umožňuje promýšlet problematiku murálů holisticky, tedy jako průsečík jednání a dění, na kterém se podílí zdi a fasády, tvůrci i kolemjdoucí, místní nálady i globální politiky. Klíčová slova: Murály, street art, ekologie, materialita, urbánní prostor, Srbsko
|
|
|
Cesty sebeidentifikace Zlíňanů s prostorem města
Kopecká, Šárka ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukopová, Aneta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá primárně explorací cest sebeidentifikace obyvatel Zlína s tímto městským prostorem. K tomuto účelu autorka volí metodu případové studie. Město chápe jako konstruovaný celek, který má však své části, jednotlivosti, jež lze do jisté míry od sebe oddělit. Významy jsou městu a jeho prostoru připisovány jeho obyvateli vědomě i intuitivně. I samotný urbánní prostor je chápán jako utvářející a dále pak ve své sebereproduktivní roli. Identity obyvatel jsou konceptualizovány jako fluidní a heterogenní. Cílem této práce je mimo jiné i odpovědět na otázku, zda existuje rozdíl v podobách sebeidentifikace v závislosti na generaci, ve které se výzkumný partner či partnerka nachází. Sebeidentifikace je konceptualizována jako neustálý proces, který je závislý na vnitřních i vnějších faktorech. I v návaznosti na takové chápání sebeidentifikace je prostor nutně označen za proměnlivý, jelikož i ten je ovlivňován a de facto utvářen osobami, které v něm operují.
|
|
|
Berlin - the influence of the cultural differences of the inhabitants on the typical features of the contemporary urban space
Moggert, Monika
The aim of the research is to assess public urban space’s architectural and urban changes due to different cultural influences in one part of the urban district of Berlin Friedrichshain-Kreuzberg – “Berlin Kreuzberg” – a redevelopment area, which was defined around 1980 by the International Building Competition IBA 1984/87. Through it, photographic records of the individual buildings have been created, which are compared with the current state of the development. The area has a high representation of foreigners and residents with a migration background, and, with 63.5 %, a high share of non-European cultural influences. For comparison, a small part of the urban district of Lichtenberg – “Berlin Lichtenberg” – is selected. The results show the effects of cultural differences (architectural and urban) – changes in groups (Shape, Mass, and Space), as well as, for example, by comparing the number of services in both localities. Based on the data obtained, we can state no radical reconstructions in the “Berlin Kreuzberg” locality have been made. (Moggert, 2022a)
|
|
| |
|
|
Město a taneční kultura: pražská rave scéna - série publicistických rozhovorů
Patočková, Tereza ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Praktická bakalářská práce - Město a taneční kultura: pražská rave scéna - série publicistických rozhovorů, dokumentuje vztah mezi segmentem pražské taneční kultury - rave scénou a městem, jakožto fyzickým prostorem, který ji poskytuje útočiště. Práce hledá způsoby, jak zajistit udržitelnost důležité části scény - rave akcí pod širým nebem, přezdívaným warehouse akce. Právě tyto události jsou nejzranitelnější částí taneční kultury, jelikož jsou závislé na otevřených městských lokacích, kterých s postupující gentrifikací ubývá. Warehouse akce jsou ale ohroženy také postojem městských autorit, jež v mnoha případech rozhodují o tom, zda k těmto událostem městský prostor propůjčí, či nikoliv. Svůj cíl práce naplňuje dokumentací výpovědí respondentů, jež byli do série vybráni na základě svého vztahu k rozebíranému tématu. Rozhovory zprostředkovávají na téma městského prostoru a taneční kultury různé úhly pohledů, které ve výsledku poskytují ucelený obraz o možnostech, jež by mohly vést k zajištění větší udržitelnosti a stability scény v celé její komplexnosti. Teoretická část práce přibližuje historický kontext rave kultury a zároveň jej zasazuje do současného rámce společnosti a městského života.
|
|
|
Park Na Solidaritě - design veřejného prostoru a jeho vliv na život v sousedství
Barešová, Kateřina ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
V bakalářské práci se věnuji vlivu městského prostředí na sociální život obyvatel s přihlédnutím k designu prostoru. Poukazuji na vliv typu zástavby městského prostoru a podoby veřejných prostranství na navazování sousedských vztahů mezi obyvateli. V práci se zaměřuji na veřejný prostor v unikátní městské lokalitě, jíž je Sídliště Solidarita. Toto sídliště, které bylo od počátku projektováno jako prostor, který měl podporovat komunitní vazby, však nefunguje podle představ svých tvůrců. Jedním z posledních veřejných prostranství na Sídlišti Solidarita je Park Na Solidaritě, který však nesplňuje svou funkci. Předkládám možné důvody proč tomu tak je, a zabývám se otázkou, jak tento prostor vnímají místní obyvatelé. KLÍČOVÁ SLOVA Sociologie architektury, sociální vztahy, městský prostor, veřejný prostor
|
|
|
Palimpsest a intertextualita v antropologicko-etnologické analýze městského prostoru
Ondrák, Vít ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato práce nesoucí název Palimpsest a intertextualita v antropologicko-etnologické analýze městského prostoru se věnuje zkoumání městského prostoru z hlediska metaforického pojetí pojmu text, intertext a palimpsest. Pomocí rozšíření významu pojmu text z původního úzkého pojetí v rámci literární vědy na širší vrstvy skutečnosti se naskýtá možnost aplikovat jej na městský prostor, a ten následně jako městský text číst. Vzhledem k tomu, že urbánní prostředí se skládá z mnoha vrstev, stává se zajímavým řešením pro jeho komplexní uchopení využít pojem palimpsest, případně intertext. První teoretická část si klade za cíl tyto pojmy vysvětlit. Druhá teoretická část se věnuje antropologickým a etnologickým přístupům k městskému prostoru, přičemž zásadní se pro ni stává perspektiva jednotlivce, jenž prochází městem a nechává jej na sebe působit. Obsahem třetí, aplikované části je potom konkrétní prostor Nuselského údolí a jeho bezprostředního okolí, v rámci kterého jednotlivec rozehrává hru mezi prostorem a svým vnímáním. Jednotlivé vrstvy tohoto prostředí jsou zkoumány z perspektivy pojmů a antropologicko-etnologických přístupů, které však neposkytují úplnou a vyčerpávající analýzu daného území. Což však není cílem. Naším cílem je poukázat na možnosti takového zkoumání a zároveň k němu na základě syntézy...
|
|
|
Význam zeleně ve městech
Svobodová, Lucie ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na uvedení problematiky znečištění městského prostředí, zejména vlivem lidské činnosti, a pochopení důsledků z ní plynoucích. Jejím úkolem je objasnit, jakým způsobem zeleň ovlivňuje kvalitu městského života a hodnotit její pozitivní, ale i negativní působení. Práce blíže zkoumá samotné emisní látky, indikátory znečištění a množství znečištění v dané lokalitě. Pozoruje jejich hodnoty a na základě měření a analýz je vzájemně porovnává. Poté navrhuje vhodné řešení veřejného prostoru s využitím vyššího podílu zeleně.
|
|
|
Data Collection for Public Space Quality Evaluation
Vašut, Radka ; Šimara (Horáková), Eva ; Kilnarová, Pavla
Cílem článku je porovnat počet procházejících osob v jednotlivých směrech na ulici, celkový počet chodců a rychlost chůze ve třech vybraných lokalitách v ulicích pěší zóny v historickém jádru Brna a ověřit závislost rychlosti pohybu chodců na charakteru vybrané lokality. V článku porovnáváme získávání těchto dat empiricky a digitálním sběrem dat pomocí k tomuto účelu sestrojeného dataloggeru využívajícího Wi-fi signál z mobilních telefonů uživatelů veřejných prostorů. Výstupem jsou grafy porovnávající časy a naměřená data u všech sledovaných lokalit, dále pak porovnání těchto hodnot s údaji získanými digitální metodou.
|
host ::
RSS.