|
|
Edukace jako součást moderního ošetřovatelství u pacientů se srdečním selháním
CHÁROVÁ, Martina
Úvod: Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou edukace pacientů se syndromem srdečního selhání. Teoretická část obsahuje především stručný vhled do anatomie a fyziologie srdce, na který navazuje podrobný popis syndromu srdečního selhání, jeho dělení podle různých kritérií, typů jeho diagnostiky, klinických příznaků, jeho důsledků a způsobů léčby. Teoretická část dále obsahuje teoretická východiska s akcentem na moderní metody edukace pacientů v obecné rovině včetně speciálních postupů při edukaci pacientů se syndromem srdečního selhání. Teoretická část o edukaci pojednává také o možnostech využití informačních a komunikačních technologií při edukaci pacientů a zapojení zmíněných technologií do péče o pacienty se srdečním selháním a do jejich léčby, tedy využití distanční verze edukace, monitoringu a realizaci léčby. Cíl: Empirická část práce se zabývá vlivem edukace na informovanost pacientů se srdečním selháním a mírou jejich znalostí o uvedeném onemocnění. Metodika: K provedení výzkumu byl vytvořen speciální dotazník, jehož prostřednictvím byla získána data dokumentující míru a kvalitu aktuálně prováděné edukace pacientů pravidelně navštěvujících ambulance srdečního selhání, rozsah jejich znalostí o uvedeném onemocnění a spokojenost respondentů s obsahem edukace a způsoby jejího provádění. Protože vytvořené hypotézy navazující na stanovené výzkumné otázky významně pracují s pohlavím respondentů, obsahoval zmíněný dotazník dotaz týkající se pohlaví každého jednotlivého respondenta. Výsledky: Odpovědi respondentů získané z několika specializovaných pracovišť byly následně podrobeny statistickému šetření. Z výsledků hodnocení vyplývá, že pohlaví respondentů nikterak významně neovlivňuje míru jejich edukovanosti a nehraje ani nijak zásadní roli při hodnocení toho, jak jsou pacienti s realizovanou edukací spokojeni. Závěr: Na základě získaných výsledků byly zpracovány grafy podrobně ilustrující vyhodnocení odpovědí respondentů na jednotlivé části vytvořeného dotazníku. Výsledky práce můžou sloužit jako studijní materiál pro každého zdravotníka či studenta, který projeví hlubší zájem o tuto problematiku.
|
|
|
Telerehabilitace u pacientů s roztroušenou sklerózou
Zeiselová, Jitka ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou telerehabilitace u pacientů s roztroušenou sklerózou, a to zejména se zaměřením na osoby s vyšší mírou neurologického deficitu. Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění napadající centrální nervovou soustavu. Podle informací z registru pacientů ReMuS je ke dni 31.12.2021 v České republice aktuální počet pacientů 17 148 a 71 % z tohoto čísla je tvořeno ženami. Cílem teoretické části této práce je předložit čtenářovi stručné poznatky o tomto onemocnění, tedy o jeho etiopatogenezi, symptomatologii, možnostech diagnostiky, terapie a zejména rehabilitace. Teoretická část obsahuje dále kapitolu o telemedicíně, která má za úkol seznámit čtenáře s nevšedním tématem možností online terapie. Představuje stručnou historii telemedicíny, možnosti jejího využití v dalších oborech v rámci rehabilitační péče a také některé programy, prostřednictvím nichž lze rehabilitační péči v současné době v České republice poskytovat. Praktická část je tvořena dvěma kapitolami, přičemž první se věnuje dotazníkovému šetření, které má za úkol zjistit, jaké povědomí mají osoby s RS o telerehabilitaci a také zjistit případný zájem o tuto formu rehabilitace se zvláštním zaměřením na osoby s RS s vyšší mírou neurologické disability (EDSS 6-9) pro plánované rozšíření...
|
|
|
Využití mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci
Batelková, Barbora ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Bárta, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci. Hlavním cílem práce je rešerše dostupných mobilních aplikací pro vestibulární rehabilitaci, zhodnocení jejich relevantnosti a použití některé z nich u pacienta. Dalším cílem je uvedení přehledu odborné literatury zabývající se tématem mobilních aplikací ve vestibulární rehabilitaci V teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se tématu anatomie a fyziologie vestibulárního systému, kompenzace vestibulárních poruch a vestibulární rehabilitace. Dále pak jsou uvedeny informace o mHealth aplikacích a aplikacích v rehabilitaci. Následuje rešerše dostupné literatury týkající se tématu práce a rešerše mobilních aplikací dostupných na Google Play Store, které jsou nebo mohou být určeny pro využití ve vestibulární rehabilitaci. V praktické části jsou uvedeny kazuistiky dvou pacientů s vestibulární poruchou, kterým byla aplikována terapie pomocí mobilní aplikace Tebokan po dobu 4 týdnů. U pacientů byly provedeny 3 měření - vstupní, průběžné a závěrečné. Využity byly standardizované testy pro stabilitu stoje (Clinical Test of Sensory Interaction and Balance, CTSIB) a chůze (Functional Gait Assessment, FGA) a vyšetření dynamické zrakové ostrosti (DVA test). Také byl využit standardizovaný dotazník k hodnocení...
|
|
|
Hodnocení efektu využití mobilní aplikace CF Hero na compliance k inhalační léčbě a respirační fyzioterapii dětských a nezletilých pacientů s cystickou fibrózou
Jirásek, Martin ; Plešková, Jana (vedoucí práce) ; Pokorný, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou adherence k inhalační léčbě, možnostmi jejího měření, telemedicínou i telerehabilitací a možným využitím mobilní aplikace CF Hero u pediatrických pacientů s cystickou fibrózou. V teoretické části přináší poznatky o cystické fibróze, adherenci k léčbě pacientů s cystickou fibrózou a možnostech jejího měření, telemedicíně a telerehabilitaci. V praktické části je popsána mobilní aplikace CF Hero, která byla cílem měření na několika pacientech. Současně byl vypracován dotazník zaměřený na spokojenost s užíváním této mobilní aplikace. Metodika: Praktická část byla provedena formou multicentrické prospektivní cross-over studie zkoumající vliv mobilní aplikace CF Hero na hodnoty adherence k inhalační léčbě, respiračních funkcí, kvality života a exkurzibility hrudníku. Hodnocení proběhlo v průběhu 6 měsíců, kdy primárním cílem bylo měření množství vyinhalovaného roztoku v poměru k předepsanému množství. Současně každý pacient prošel 3 identickými vyšetřeními. Součástí těchto vyšetření bylo spirometrické vyšetření (FEV1, FVC, MEF50), měření exkurzibility hrudníku (axilárně, mezosternálně, xiphoideálně) a hodnocení kvality života pomocí dotazníku CFQ-R. Součástí bylo také měření adherence k používání samotné mobilní aplikace a dotazník se zpětnou vazbou o...
|
|
|
Význam edukace pro péči o pacienty s implantabilními kardiovertery-defibrilátory s možností dálkového sledování
ŠAFAŘÍKOVÁ, Iva
Úvod: Telemedicína v podobě dálkového monitorování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je již součástí rutinní klinické péče, což vyvolávápotřebu zefektivnit edukaci pacientů. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jaká je současná úroveň znalostí pacientů s ICD o možnostech dálkové péče o jejich implantát a zda by absolvování intenzivního edukačního programu mohlo přinést aditivní prospěch. Metodika: Do studie bylo zapojeno 163 pacientů (122 mužů, 41 žen, průměrný věk 64?77 let), kterým byl implantován ICD (17,8 % jednodutinový, 5,5 % dvoudutinovýa 76,7 % biventrikulární) a kteří byli sledováni systémem Home Monitoring? (HM,Biotronik, Německo). Pacienti byli randomizováni buď do kontrolní skupiny s konvenční edukací lékařem, nebo do intervenční skupiny s intenzivní edukací vedenou sestrou za pomocí osobního verbálního poučení společně s užitím písemných materiálů a videa. Edukační sezení probíhala ještě během primární hospitalizace. Pacienti byli následující den po implantaci ICD osloveni s žádostí o vyplnění detailního dotazníku (vstupní), jenž zkoumal rozsah jejich obecných a technických znalostí týkajících se systémudálkového sledování implantátu a také zkoumal rozsah znalostí klinických výhod HM. U obou skupin pacientů byl s odstupem 3 měsíců testován stejný rozsah znalostí za pomocí identického dotazníku. Za pomocí jiného dotazníku byla dále zjišťována spokojenost s poskytnutou edukací a také názor pacientů na doplnění pozice edukační sestry v každodenní klinické praxi. Výsledky: Pacienti bezprostředně po implantaci ICD nemají dostatečné znalosti o typu implantátu, který obdrželi, a ani o výhodách jeho dálkového sledování. Po 3 měsících od edukace celkem 100 % sestrou edukovaných vs. 44 % kontrolních pacientů znalo možnosti sledování svého ICD (p < 0,001). Celkem 88 % edukovaných vs. 59 % needukovaných pacientů bylo schopno definovat pojem ?telemedicína? (p < 0,001) a pacienti také demonstrovali lepší obecné znalosti o dálkové monitoraci (p < 0,001). Technické funkce pacientské jednotky (CardioMessengeru) také znali lépe pacienti edukovaní sestrou než pacienti needukovaní (p < 0,001). Ve skupině sestrou edukovaných pacientů došlo také k navýšení počtu vyjmenovaných klinických výhod dálkového sledování ICD (p < 0,001). Z hlediska spokojenosti s obdrženými informacemi o HM byli edukovaní pacienti spokojenější se všemi formami poskytování informací ve srovnání s kontrolní skupinou (p < 0,001). Edukační video bylo taktéž pacienty hodnoceno pozitivně, průměr hodnocení dosáhl 1,2 ? 0,7 na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Velká většina všech pacientů (97 %), nezávisle na typu edukace, by jistě nebo pravděpodobně jistě ocenila, kdyby obdržela kompetentní informace o dálkovém sledování jejich ICD od kvalifikované edukační sestry v rámci rutinní klinické praxe. Závěr: Intenzivní edukace pacientů s ICD v oblasti dálkového sledování vedená sestrou pozitivně přispívá k vyšší míře obecných i technických znalostí v oblasti systému HM a vede ke zvýšení povědomí o klinických výhodách telemedicíny. Pacienti bez specifické edukace nejsou spokojení se současným stavem předávání informací o dálkovém sledování a většina pacientů by preferovala fokusovanou edukaci vedenou kvalifikovanou edukační sestrou jako standardní proces předávání informací během hospitalizace. Doporučením pro praxi by mohlo být zřízení programu intenzivní edukace v oblasti telemedicínské péče o pacienty s ICD vedeného edukační sestrou, tj. dálkové péče o jejich implantát. Takový program by zajistil včasnou a adekvátní informovanost pacientů s ICD i jejich rodin.
|
|
|
Kvalita života, adherence a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii
Bartošová, Simona ; Hoidekrová, Kristýna (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Simona Bartošová Vedoucí práce: PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D. Název diplomové práce: Kvalita života, adherence a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii Abstrakt diplomové práce: Diplomová práce (DP) pojednává o problematice pacientů po získaném poškození mozku v distanční ergoterapii a tele-ergoterapii. Hlavním cílem DP bylo zhodnotit kvalitu života, adherenci a spokojenost pacientů po získaném poškození mozku během distanční ergoterapie a tele-ergoterapie. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První, teoretická část vychází z nastudované české a zahraniční odborné literatury. Zabývá se krátkým popisem jednotlivých typů získaného poškození mozku, dále rehabilitací u pacientů po získaném poškození mozku a možností využívání telerehabilitace (TR) a distanční terapie v ergoterapii u těchto pacientů. Zpracování praktické části probíhalo ve spolupráci s Rehabilitačním ústavem Kladruby (RÚ Kladruby), kde od ledna 2019 probíhá projekt Virtuální Ambulance Distanční Terapie (VA-DT), který nabízí distanční terapii a telerehabilitaci. Výzkumný vzorek tvořilo 7 pacientů po cévní mozkové příhodě v subakutním stadiu, kteří ukončili hospitalizaci v kranioprogramu v RÚ Kladruby a byli následně zařazeni...
|
|
| |
|
|
Telemedicína jako prostředek posílení role pacientů
Špalek, Jakub ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na to, jak lékaři vnímají využití telemedicíny a informačně komunikačních technologií (dále již jen IKT - pozn. autora) v jejich praxi. Práce reaguje na situaci spojenou s covidem-19, která měla vliv na častější využití IKT a telemedicíny v oblasti zdravotní péče. Cílem této práce je také zjistit, jakými způsoby mohou lékaři posílit roli pacientů ve vztahu mezi lékařem a pacientem a zda k tomu i využívají IKT či jiné digitální technologie. Vztahu mezi lékařem a pacientem se věnuje i celá teoretická část, kde je reflektován posun lékařské péče z paternalismu ke konzumerismu a jsou zde představeny teoretické koncepty patient centred care a patient empowerment. Výzkumná data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 9 lékaři, kteří jsou v pravidelném kontaktu se svými pacienty a mají alespoň minimální zkušenost s využíváním IKT ve své praxi. Rozhovory pak byly analyzovány pomocí tematické analýzy, z které vyplynulo, že telemedicína i IKT přispívají k posílení role pacientů. Klíčová slova telemedicína, patient centred care, patient empowerment, IKT, self-monitoring, paternalismus, konzumerismus, vztah lékař-pacient Název práce Telemedicína jako prostředek posílení role pacientů
|
|
|
Telemedicine
Vaněrka, Jakub ; Baumgartnerová, Alena (oponent) ; Rujbrová, Šárka (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with Telemedicine and its use in today's society, considering the social and technological aspects of the past, present, and future. The main purpose of this work is to inform the general public about the possibilities of telemedicine and thus raise their awareness of the modern health care system. The work first deals with the division of virtual medicine into the fields of ehealth, telehealth and telemedicine. Subsequently, the historical development of this field along with the technological advancement and interconnectivity. Private and secure links between patients, doctors and specialists are very important. Therefore, data transfer methods are crucial in this field not only today but also in the future. Telemedicine is then divided into fields that use it and considered through the social aspects. Last but not least, there are future developments from the points of economics, human factors, and technology.
|
|
|
Drones (UAVs) in the area of emergency services (Integrated Rescue System)
Bobek, Jan ; Baumgartnerová, Alena (oponent) ; Rujbrová, Šárka (vedoucí práce)
Drones are being used more widely in the field of emergency services, thanks to their better availability and price. In the police field, drones are used for surveillance of various event or monitoring suspicious areas. Police drones are also used for reconstruction of a traffic accident. In the firefighting field, drones are used mainly for monitoring fires and gathering information about the fire for the pilot, but several drones are also designed for suppressing the fires. In emergency medicine, drones are used to transport equipment and blood samples in places where it is not possible to do so by means of grounds transportation or if the transportation is complicated. The aim of the bachelor thesis is to provide a list of drones used in the integrated services and to describe technologies associated with the drones.
|
host ::
RSS.