|
|
Svoboda projevu a rasový extremismus
Štěrbová, Lenka ; Sádovský, Stanislav (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je vedle teoretického vymezení základních pojmů, s nimiž práce pracuje, zejména vzájemná korelace svobody projevu jakožto jednoho ze základních lidských práv a rasového extremismu, tedy sociálního jevu ve vyspělé společnosti nežádoucího. První část je věnována především definičnímu vymezení pojmu svoboda projevu pomocí právní úpravy obsažené jak v Listině základních práv a svobod, tak v mezinárodních úmluvách. Přičemž důležité pro vymezení je i její omezení v řadě dokumentů, kterým je v úvodní části věnována pozornost rovněž. Druhá část práce se zaměřuje na vymezení dalšího významného pojmu, se kterým práce operuje, a to konkrétně pojmu rasový extremismus. Součástí této kapitoly je také menší podkapitola, jejímž obsahem je jeden z mnoha případů rasových útoků. Přičemž hlavním důvodem výběru právě tohoto případu byla osobní účast autorky práce při tomto útoku. Hlavním cílem této podkapitoly není pouze poukázat na konkrétní případ, ale hlavním cílem je zejména aplikování teoretických poznatků právě na tomto konkrétním případě. Více případů zvoleno nebylo z toho důvodu, aby práce nezískala nežádoucí kazuistický rozměr. Další část je pak zaměřena zejména na vztah mezi dvěma výše uvedenými pojmy skrz trestní zákoník a jeho paragrafy, které svobodu projevu právě ve...
|
|
|
Politická reklama
Janotová, Hana ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Tato práce si klade za cíl zodpovědět otázku, zda je zákaz vysílat politická obchodní sdělení zakotvený v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání v souladu s právem na svobodu projevu. Konkrétně, zda je v souladu čl. 17 Listiny základních práv a svobod a s čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Svoboda projevu představuje v demokratické společnosti jedno z klíčových politických práv. Omezení svobody projevu je tak možné pouze z kvalifikovaných důvodů. Práce nejprve zkoumá rozsah zákazu politické reklamy v televizi a rozhlasu v České republice, uvádí sankce za porušení zákazu a příklady porušení z minulých let. Následně je představena novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Neboť ta navrhuje zakotvit nově definici politického obchodního sdělení. Taková definice v současné úpravě absentuje. Dále je zaměřena pozornost na regulaci anonymní reklamy. Její regulace je v českém právním řádu stále novinkou, zakotvenou poprvé v roce 2012. Pozornost je věnována také úpravě bezplatného vysílacího času, jenž je kandidujícím politickým subjektů poskytován před volbami do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu a před volbou prezidenta republiky. Ve druhé kapitole jsou předneseny důvody pro zákaz či limitování politické reklamy ve vysílání a současně též...
|
|
|
Svoboda projevu a její meze
Smílek, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o svobodě projevu a jejích mezích. Svoboda projevu je jakožto základní lidské právo nezbytné pro řádné fungování demokratického právního státu a v tomto ohledu mu také musí být dána náležitá ochrana. Tu v českém právním řádku zajišťuje právní předpis nejvyšší právní síly, součást ústavního pořádku České republiky, Listina základních práv a svobod. Svoboda projevu v podobě, v jaké ji chápeme dnes, byla formulována teprve po druhé světové válce jako prevence před podobně zničujícím válečným konfliktem v budoucnosti. Určitou touhu po šíření svobodných myšlenek však spatřujeme i hluboko v historii, kdy byly první pokusy o získání svobody projevu úzce spjaty s náboženstvím. V 19. století, kdy již svoboda vyznání našla své pevné místo v zákonech většiny evropských zemí, počala být svoboda projevu chápána v souvislosti se svobodou tisku, které bylo v té době jediným sdělovacím prostředkem. V průběhu 20. Století, kdy bylo lidstvo na celém světě svědkem otřesných hrůz válek, bylo nutno lidská práva přísně chránit. Za tímto účelem vznikly mezinárodní organizace a v jejich rámci i mezinárodní katalogy lidských práv. Formulace lidských práv a základních svobod je v těchto dokumentech velmi podobná, zároveň je pojí myšlenka, že lidská práva jsou nadřazená jakýmkoli jiným zájmům. Svoboda...
|
|
|
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu)
Prokešová, Lucie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Popírání holocaustu a jiných zločinů z pohledu mezinárodní ochrany lidských práv (svoboda projevu) Tato práce pojednává o konfliktu mezi svobodou projevu a jinými právy a hodnotami zaručenými Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, které jsou dotčeny popíráním holocaustu a jiných zločinů. Svoboda projevu je relativním základním právem, které může být omezeno v zájmu ochrany jiných chráněných práv a hodnot. V případech popírání holocaustu a jiných zločinů jsou těmito chráněnými hodnotami především ochrana důstojnosti obětí, ochrana pořádku a předcházení zločinnosti. Cílem této práce je přinést komplexní pohled na problematiku popírání holocaustu a jiných zločinů ve světle svobody projevu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V první části se práce zaměřuje na vymezení vztahu popírání holocaustu a svobody projevu v mezinárodním právu, na charakteristiku svobody projevu a jejích limitů a na roli a postup Evropského soudu pro lidská práva v případě střetu svobody projevu a jiných chráněných práv a hodnot. Druhá část práce je pak věnována judikatuře Evropského soudu pro lidská práva týkající se popírání holocaustu a jiných zločinů. Mezi dílčí cíle této práce patří zejména vymezení postupu Soudu při posuzování zásahu do svobody projevu v případech popírání holocaustu, srovnání...
|
|
|
Právo na ochranu osobnosti ve vztahu k médiím
Havel, Marian ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce Právo na ochranu osobnosti ve vztahu k médiím je konflikt dvou ústavně zaručených práv - práva na ochranu osobnosti a svobody projevu. Obě tato práva jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod a z toho důvodu požívají stejné úrovně právní ochrany. Jako rovnocenná práva si však mohou konkurovat. Diplomová práce tato práva hodnotí a jejich konflikty analyzuje. Diplomová práce je rozdělena do čtyř základních kapitol, kterými jsou Právo na ochranu osobnosti fyzické osoby, Svoboda projevu jako základ mediálního práva, Právo na ochranu osobnosti versus svoboda projevu v judikatuře Ústavního soudu a Vývoj médií a jeho vliv na ochranu osobnosti fyzické osoby. V první a druhé části práce analyzuje právo na ochranu osobnosti a svobodu projevu. Tyto kapitoly se věnují pramenům obsahujícím úpravu těchto práv, základním pojmům vymezujícím tato práva, jejich významu, mezím a možnostem jejich omezení. Třetí část diplomové se zabývá obecnými principy, podle kterých by měly být řešeny jednotlivé konflikty práva na ochranu osobnosti fyzické osoby se svobodou projevu a analyzuje konkrétní judikaturu českých soudů. V části čtvrté je pak nastíněn vývoj médií od počátku 70. let 20. století s důrazem na jejich vliv na ochranu osobnosti fyzické osoby. Na základě analýzy čtyř...
|
|
|
Financování předvolebních kampaní ve Spojených státech : McCain-Feingoldova reforma
Vydra, Pavel ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Spojené státy mají dlouhou historii předvolebních kampaní. McCain-Feingoldova reforma z roku 2002 byla poslední snahou regulovat finance v předvolebních kampaních a jejím účelem bylo zejména pokrýt mezery v zákonech ze 70. let 20. století. Hlavními změnami, které přinesla, byl zákaz tzv. "soft money", zpřísnění pravidel pro předvolební televizní a rozhlasové vysílání a speciální tzv. miliardářské limity. Poté, co reforma prošla Kongresem a byla podepsána prezidentem, posvětil tyto změny i Nejvyšší soud v případu McConnell v. FEC. Nicméně skutečný dopad této reformy na fungování předvolebních financí přesto zcela nesplnil původní očekávání.
|
|
|
Žákovská samospráva Obchodní akademie, vyšší odborné školy cestovního ruchu a jazykové, Karlovy Vary
Müllerová, Kateřina ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tématem diplomové práce je participace žáků na životě školy se zvláštním důrazem na činnost žákovské samosprávy. Cílem teoretické části je vymezit pojem žákovské participace a všech jejích dostupných forem. Nastínit vývoj žákovských samospráv a podat aktuální pohled na problematiku participace žáků v České republice. Porovnat zahraniční zkušenosti s činnostmi žákovských samospráv v České republice, kdy zejména v průběhu posledních let došlo ke změnám v uvažování o žákovské participaci. Teoretická část je podkladem pro empirickou část práce. Hlavním cílem této části práce je pomocí výzkumného šetření identifikovat klíčové faktory ovlivňující činnost žákovské samosprávy na vybrané střední škole. Výzkum dále přináší, jaké možnosti a omezení pociťují žáci, ale i vedoucí pracovníci a pedagogové, ve vztahu k úspěšné činnosti žákovské samosprávy. Výzkum je realizován smíšeným kvalitativním a kvantitativním modelem (schéma QUAN - QVAL). Vybraný vzorek tvoří žáci, členové školní žákovské samosprávy, pedagogové a vedoucí pracovníci vybrané střední školy.
|
|
|
Ochrana osobnosti ve vztahu k médiím
Šedo, Jakub ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje střetům práva na ochranu osobnosti s činností médií, která reprezentuje výkon svobody projevu a práva na informace. Zaměřuje se především na zodpovězení otázek: jakým způsobem je osobnost fyzické osoby v našem právním řádu chráněna před neoprávněnými zásahy médií , co je považováno za přiměřený a co už za nepřiměřený zásah do osobnostních práv fyzické osoby a zda se fyzická osoba, do jejíchž osobnostních práv bylo médii neoprávněně zasaženo, může domoci dostatečného zadostiučinění za újmu, která jí byla tímto neoprávněným zásahem způsobena. Práce je rozdělena na šest částí. První částí je úvod, ve kterém je popsáno hlavní zaměření práce a formulovány otázky, kterými se práce zabývá. Druhá část je vyčleněna pro pojednání o všeobecné úpravě práva na ochranu osobnosti podle obecné úpravy obsažené v zákoně č. 40/1963 Sb., občanském zákoníku. Třetí část se zabývá způsoby ochrany osobnosti fyzické osoby, které jí poskytují normy mediálního práva obsažené v mediálních zákonech a nejčastějšími formami zásahů médií do osobnostních práv fyzických osob. Jelikož v průběhu tvorby této práce nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Je čtvrtá část této práce věnována úpravě práva na ochranu osobnosti obsažené v tomto zcela novém soukromoprávním kodexu. V páté části je...
|
|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Haberle, Ondřej ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace Cílem této práce je analyzovat první dodatek ústavy Spojených států. Hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu je můj dlouhodobý osobní zájem o oblasti práva, které jsou obsaženy v problematice prvního dodatku. Práce se skládá z úvodu, šesti kapitol a závěru. Diplomová práce začíná úvodem, kde je diskutována metodologie, moje motivy pro volbu tématu, význam tématu a potenciální přínos této práce pro českou právní vědu. První kapitola se zabývá historickými kořeny práv a svobod prvního dodatku. Zaměřuje se na jejich historický vývoj, a to jak v raně novověké Anglii, tak v jejich tehdejších amerických koloniích. Snaží se zachytit hlavní tendence, které přispěly k zakotvení pozitivních práv a svobod prvního dodatku do americké ústavy. Druhá kapitola se nejprve soustřeďuje na hlavní politické a právní události týkající se přijetí prvního dodatku. Dále se snaží najít interpretační východiska prvního dodatku, a to užitím historické a teleologické výkladové metody. Druhá kapitola také pojednává o působnosti prvního dodatku. Kapitola končí přehledem, jak vnější faktory (např. právní filosofie či politika) ovlivnily rozhodovací procesy Nejvyššího soudu USA jakožto orgánu oprávněného podat právně závazný výklad prvního dodatku. Vývoj interpretace...
|
|
|
Čest, potupa, pomluva, nactiutrhání a investigativní žurnalistika
Šatánková, Radana ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Mezioborová práce se zabývá oblastí investigativní žurnalistiky a etiky. V kontextu naší doby nabízí pohled, na jaké informace má občan právo a jaká povaha uveřejněných informací porušuje osobnostní práva jedince. Práce popisuje profesní a etické nároky kladené na pracovníky v médiích, aby byla zřejmá hranice mezi "pátrací žurnalistikou" a honbou za senzací. Čerpám ze stěžejních materiálů Syndikátu novinářů České republiky, etických kodexů našich veřejnoprávních a soukromých médií, knih odborníků na poli mediálních studií a etiky.
|
host ::
RSS.