Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jazyk a styl próz Ireny Douskové
Kopecká, Tereza ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Práce se věnuje jazykové a stylové analýze vybraných próz spisovatelky Ireny Douskové se zaměřením na popis a analýzu repertoáru jazykových prostředků nespisovných. Klíčovým kritériem pro výběr jednotlivých textů byla skutečnost, zda autorka užívá v dané próze nespisovné jazykové prostředky. Na tomto základě byly vybrány následující prózy: román Hrdý Budžes (1998), novela Někdo s nožem (2000) a cyklus drobných próz O bílých slonech (2008). Práce v úvodu představuje Irenu Douskovou jako současnou spisovatelku s postavením na pomezí náročné a populární literatury. Shrnuje tematická východiska a recepční přijetí vybraných próz, které jsou předmětem jazykové a stylové analýzy. Na základě výsledků analýzy práce formuluje závěry o tendencích uplatňujících se v prózách Ireny Douskové, čímž charakterizuje individuální styl autorky, jehož hlavním rysem je stylizace mluvené komunikace.
Figurální stylizace v sochařské tvorbě
SLOVÁK, František
Tato diplomová práce se zabývá problematikou stylizace ve figurální sochařské tvorbě se zřetelem k realizacím vybraných sochařů 20. století. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část pojednává o některých formálních možnostech stylizace a jejich uplatnění v sochařské tvorbě. Základní výtvarné prostředky a některé determinanty sochařské tvorby spolu s neverbálními prostředky jsou rozebrány a užity v charakteristice sochařských děl několika českých autorů 20. století. Praktickou část tvoří série skic, studií a variant figurální stylizace, které aplikují poznatky vzešlé z teoretické části.
Rozbor nářečních prvků v současné chodské mluvě a v díle J. Š. Baara
JINDROVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce vychází z bakalářské práce Chodské nářečí ve třech generacích. Rozšiřuje poznání chodského nářečí o jeho stylizovanou podobu v díle Jindřicha Šimona Baara a také v současných uměleckých textech. Základ práce tvoří komparace současné mluvené podoby nářečí s podobou nářečí v 50. letech a také komparace stylizovaného nářečí v Baarových knihách se stylizací dnešní. Cílem je prozkoumat vývoj chodského dialektu ve stylizované podobě i v podobě mluvené. Práce staví na hypotéze pomalu stírajícího se nářečí ve všech oblastech a hledá pro ni důkazy. Základ pro teoretickou část tvoří poznatky o Jindřichu Šimonu Baarovi, jeho životě a díle. Dále dosavadní znalosti o nářečí obecně a o jihozápadočeské podskupině se zaměřením na úsek chodský. Nezanedbatelná je rovněž část věnovaná stylizaci textu. V praktické části jsou komparovány Baarovy stylizované nářeční prvky s nářeční stylizací v uměleckých dílech od roku 1990. Dále jsou porovnávány prvky v nahrávkách od nynějších mluvčích se záznamy mluveného projevu z archivu Jindřicha Jindřicha.
Podoby autobiografických forem. Přestupný rok - Disiecta membra - Let let
Stejskalová, Anna ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Tuckerová, Veronika (oponent)
Tato disertační práce se zabývá autobiografickými formami, a to jak obecnou charakteristikou, tak interpretací tří českých děl, která ukazují, nakolik je ona obecná charakteristika problematická a jakých podob mohou autobiografické formy nabývat. Cílem práce je rozšíření perspektivy, jíž lze na autobiografické formy nahlížet, a analýza prostředků, které jsou v autobiografických knihách využívány. V úvodní části definujeme pojem autobiografie, případně autobiografická forma, z hlediska literárněhistorického i literárněteoretického se zvláštním přihlédnutím k českému uvažování nad daným fenoménem. Věnujeme pozornost žánrovému vymezení autobiografických forem, opozici "literární" a "neliterární", případně "autentický" deník, spojení "autobiografický pakt" zavedeném Phillipem Lejeunem a různým modelům autobiografického vzpomínání představeným Jamesem Olneym. Klíčovým pro naše zkoumání je popis autobiografických forem pomocí stylu subjektu a jeho ilokučního postoje, jak je definují John Searle, Jean Starobinsky či Paul de Man. Z širokého pole uvažování o autobiografii se soustředíme na popis konstrukce autobiografického Já, především nás zajímá jeho jazyk, styl a využívané motivy, paměť a vztah k dalším osobám a textům. Komplexní povahu autobiografických forem demonstrujeme na příkladu tří prací...
Jazyk a styl próz Ireny Douskové
Kopecká, Tereza ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Práce se věnuje jazykové a stylové analýze vybraných próz spisovatelky Ireny Douskové se zaměřením na popis a analýzu repertoáru jazykových prostředků nespisovných. Klíčovým kritériem pro výběr jednotlivých textů byla skutečnost, zda autorka užívá v dané próze nespisovné jazykové prostředky. Na tomto základě byly vybrány následující prózy: román Hrdý Budžes (1998), novela Někdo s nožem (2000) a cyklus drobných próz O bílých slonech (2008). Práce v úvodu představuje Irenu Douskovou jako současnou spisovatelku s postavením na pomezí náročné a populární literatury. Shrnuje tematická východiska a recepční přijetí vybraných próz, které jsou předmětem jazykové a stylové analýzy. Na základě výsledků analýzy práce formuluje závěry o tendencích uplatňujících se v prózách Ireny Douskové, čímž charakterizuje individuální styl autorky, jehož hlavním rysem je stylizace mluvené komunikace.
Vlastnosti kontur základní frekvence s ohledem na segmentální složení promluv
Hruška, Robin ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá popisem kontur základní frekvence F0 v českých promluvách ve vztahu k jejich segmentálnímu složení. Na základě seznámení s principy analýzy intonačních kontur navrhuje jednoduchý stylizační algoritmus, který používá k detekci vrcholových a sedlových bodů obratu v konturách slabičných nukleů. Poté provádí statistický popis časových posunů nalezených bodů vůči hranicím odpovídajících nukleů. Originální konturu pak stylizuje algoritmem implementujícím model tonální percepce a výslednou konturu popisuje co do zastoupení dynamických tónů a velikosti mezislabičných melodických skoků. Také navrhuje parametr kumulativní strmost ke kvantifikaci celkové variability kontury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Konverze a rekonverze Emanuela Haunera v období fin de siècle
Semsch, Alžběta ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem bakalářské práce Konverze a rekonverze Emanuela Haunera v období fin de siècle je představit a interpretovat básnické dílo Emanuela Haunera, které dosud stálo na okraji české literární historie. Usilovala jsem o analýzu příčin, kvůli kterým se jeho dílo ocitlo na okraji zájmu čtenářů i kritiky. K upřesnění této analýzy bylo potřeba se ve vztahu k Haunerově dílu blíže zabývat dvěma fenomény: fenoménem stylizace a epigonství. Druhou stěžejní částí práce je hledání odpovědi na otázku, jak Haunerův vztah k okultismu a katolictví ovlivnil jeho tvorbu. Ke zvratům v Haunerově vztahu ke katolictví jsem hledala paralely u dalších autorů evropské literatury, kteří konvertovali ke katolictví a v některé fázi svého života měli blízko k okultismu. Haunerovo dílo jsem tak zasadila jednak do kontextu tvorby autorů, do jejichž díla se konverze ke katolictví výrazně promítla, jednak do kontextu tehdejších uměleckých kritérií. Klíčová slova: Česká literatura, dekadence, Emanuel Hauner, epigonství, fin de siècle, katolictví, martinismus, okultismus, Rudolf Steiner, stylizace, Sursum, teosofie
Mikuláškovy inscenace Europeana a Trapná muka
Řezníková, Veronika ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Náplní této bakalářské práce je analýza dvou inscenací jednoho z nejvýraznějších současných českých divadelních režisérů Jana Mikuláška. Na základě vlastních divadelních zážitků, kritických reflexí v tisku a studií v odborných divadelních periodikách se autorka pokusila popsat, analyzovat a pojmenovat režijní styl Jana Mikuláška na příkladu inscenací Trapná Muka a Europeana. Vzhledem k tomu, že obě inscenace vychází z původně nedramatických textů, páce se věnuje nejen režii, herectví a hudební a vizuální stránce, ale také dramatizaci. V rozborech inscenací nejsou opomíjeny ani kontexty vzniku jak původních textů, tak také inscenací. V některých částech se práce pokouší i o lehkou kritickou analýzu určitých momentů či inscenačních prvků. Závěr práce je věnován srovnání obou inscenačních tvarů a poukazuje na odlišnosti, které i v rámci podobné režijní poetiky inscenace vykazují.
Styl divadelních her Arnošta Goldflama
Denková, Magdaléna ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Práce představuje Arnošta Goldflama jako autora divadelních her se svébytným postavením v české kultuře. Shrnuje základní poznatky o povaze a stylu dramatických textů a na jejich základě se zabývá stylovou a jazykovou analýzou omezené části jeho díla, původních dramatických textů. Vychází z korpusu dvanácti her, které reprezentují tento druh autorovy tvůrčí práce od 80. let do nedávné doby. Za cíl si klade stanovit jejich základní charakteristické rysy a jazykové prostředky podílející se na struktuře a smyslu jednotlivých her. Na základě rozboru prostředků stylové výstavby z jednotlivých rovin a oblastí jazyka definuje nejvýraznější společné stylové rysy všech zahrnutých textů a také autorův vývoj v oblasti užívání jazyka a utváření stylu. Goldflamova divadelní práce je charakteristická nejen výběrem témat, ale i způsobem jejich jazykového a inscenačního podání. Tvůrčí činnost autora je stále neuzavřená, práce nabízí pohled pouze do vybrané oblasti jeho práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Analýza slohových prací žáků základních škol
Vodová, Veronika ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá analýzou písemných projevů žáků 7. ročníku základní školy. Konkrétně analyzuje slohové práce, které reflektují dovednosti a znalosti, ale i neznalosti žáků napříč všemi rovinami českého jazyka, a tedy slouží jako hodnotný materiál ke zkoumání nedostatků, popř. předností v psaném projevu. Jde o velmi aktuální téma vzhledem k tomu, zda žáci zvládají své učivo a jak ho aplikují na psaný text. V sedmém ročníku je podstatné, zda je přelomový v rozvoji znalostí či nikoli, poněvadž z něj mohou žáci přestoupit na víceletá gymnázia, a tudíž je důležité, aby zvládali předepsané učivo. V teoretické části popíšeme metodologii zkoumání práce a také se zmíníme o ostatních pracích zabývajících se tímto tématem. Dále se budeme zabývat pojetím jazyka a slohu obecně a následně vzájemným vztahem těchto dvou složek. Je zde zmíněn popis specifik slohových prací, kritéria jejich hodnocení a popis jednotlivých slohových útvarů. Obsahuje i požadavky na žáky dle školního vzdělávacího plánu, na jehož pojetí a cílech je založena praktická část. Závěrem je rozebírán psychický vývoj a stav žáka v období, ve kterém je zde posuzován. Většina teoretických poznatků je dokazována v praktické části. Praktická část obsahuje jednotlivé rozbory slohových prací žáků 7. tříd z hlediska kompozice, pravopisu, stylizace vět, lexika a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.