|
|
Lužičtí Srbové a společnost Pojizeří a středního Polabí v době první Československé republiky
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
V letech 1931-1934 vzniklo v Pojizeří v oblasti od Semil po Mladou Boleslav a ve středním Polabí mezi Kolínem a Nymburkem osm odborů Československo-lužického spolku "Adolf Černý" (od roku 1932 Společnosti přátel Lužice), neúspěšné pokusy o ustavení odboru navíc proběhly v Českém Brodě, Kouřimi a Lysé nad Labem. Oblast se stala po Praze nejvýznamnějším centrem styků s Lužickými Srby v meziválečném Československu. Mířily sem výpravy lužickosrbských sokolů a pěvců, prázdniny zde trávily lužickosrbské děti i vysokoškoláci, v červenci 1933 po vlně čistek a zatýkání v Německu se na podporu Lužických Srbů uskutečnila manifestace na vrchu Mužský u Mnichova Hradiště. Téma práce je vzhledem k torzovitému zachování pramenů sledováno v prvé řadě na základě studia regionálního tisku, lužickosrbského tisku a časopisu českolužického spolku Českolužického věstníku, od roku 1931 Lužickosrbského věstníku. Ucelený fond se dochoval toliko v případě semilského odboru českolužického spolku (uložen ve Státním okresním archivu v Semilech). Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Lužickosrbského kulturního archivu (Serbki kulturny archiw) v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Fond Oddělení pro lužickosrbské záležitosti (Wendenabteilung), uložený ve Státním pobočném archivu...
|
|
|
Kontakty s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Téma kontaktů s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938 je sledováno na základě studia tiskovin vydávaných v Mladé Boleslavi, lužickosrbského tisku a časopisu pražského Českolužického spolku "Adolf Černý" - Českolužický věstník, od r. 1931 Lužickosrbský věstník. Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Serbkého kulturného archiwu v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Dvě úvodní kapitoly stručně představují lužickosrbské etnikum, jeho původ, dějiny a styky s českým prostředím. Následující kapitola analyzuje geografické a národnostní předpoklady, jež umožnily, aby se Mladá Boleslav po roce 1918 stala střediskem styků s Lužickými Srby. Následuje stručný přehled těchto kontaktů. Těžiště práce tvoří tři okruhy: sociální stratifikace sorabofilů v Mladé Boleslavi, stratifikace z hlediska činnosti a jejich motivace a cíle. První téma zkoumá, jaké sociální skupiny lužickosrbská problematika oslovovala ve 20. letech a jaká proměna nastala po založení odboru českolužického spolku v Mladé Boleslavi v roce 1931. Téma stratifikace sorabofilů z hlediska činnosti tvoří kapitoly, jež se podrobně zabývají vnitřní dynamikou spolku. Rozebrán je přínos a myšlenkový obzor jednotlivých nejaktivnějších členů českolužického spolku. Poslední tematický okruh se zabývá základními...
|
|
| |
|
|
Sudety v proměnách času - stav občanské společnosti v Sudetech (obec Mařenice)
Krsová, Barbora ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá stavem občanské společnosti v Sudetech. Problematika společnosti žijící v pohraničích je zkoumána v kontextu dějinných událostí a s tím souvisejícími politickými, kulturními a sociálními proměnami. Teoretická východiska práce se zaměřují jednak na vymezení problematiky Sudet, jednak na uchopení myšlenkových tradic konceptu občanské společnosti, na jejichž základě jsou odvozeny současné definice občanské společnosti a její další předpoklady. První část teoretické práce mapuje vývoj občanského sektoru a význam spolkového života v kontextu českých dějinných událostí, druhý směr představuje vývoj česko-německého soužití s důrazem na meziválečné události a poválečný vývoj. Praktická část, jež v sobě nese stěžejní část terénního výzkumu, je založena na rozhovorech s místními rodáky, nově přistěhovalými obyvateli a chalupáři. Součástí práce je představení nevládních neziskových organizací působících v dané lokalitě, které jsou důležitým ukazatelem stavu občanské společnosti. Závěr práce předkládá výsledky analýzy rozhovorů, jež mají vypovídající hodnotu o stavu dnešní občanské společnosti v Sudetech. Klíčová slova Občanská společnost, Sudety, osidlování, pohraničí, česko-německé soužití, spolková činnost
|
|
|
Činnost spolků na Kralovicku jako součást modernity kraje (2. pol. 19. st. - 1. pol. 20. stol.).
Hurtová, Jarmila ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Matušková, Martina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem spolkové činnosti na území bývalého soudního okresu Kralovice v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Úvodní část práce je věnována počátkům a obecnému vývoji spolků v českých zemích s přihlédnutím k jejich typologii a procesu vytváření spolkové legislativy ve vymezeném časovém horizontu. Další oddíl práce je již konkrétně zaměřen na region Kralovicka. Popsán zde je historický vývoj oblasti s důrazem na období let 1848-1949, jenž je následován charakteristikou utváření, typologií a činností spolků v soudním okrese Kralovice. Závěrečná část se pak detailně věnuje spolkům města Kralovic, tj. jejich vzniku, členům, činnosti a vlivu těchto korporací na vývoj a podobu města. Klíčová slova: elita, korporace, Kralovice, Kralovicko, občanská společnost, obecní samospráva, sdružování, soudní okres Kralovice, spolek, spolková činnost, spolková legislativa, spolkovnictví, typologie spolků
|
|
|
Muzejní spolky ve středovýchodních Čechách a jejich osudy v 19. a 20. století
Šebelová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
ABTRAKT Tato diplomová práce se věnuje regionálnímu muzejnictví v druhé polovině 19. a v první polovině 20. století v prostoru středovýchodních Čech. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První z nich podává na základě studia odborné literatury stručný přehled o vzniku a vývoji regionálního muzejnictví. Druhá kapitola se věnuje rozboru spolkových zákonů a stanov jednotlivých muzejních institucí. Třetí pak představuje nejdůležitější milníky v dějinách čtyř vybraných muzejních spolků, jimiž jsou: Musejní společnost v Chrudimi, Museum okresu hlineckého, Archeologický sbor Vocel a Archeologický a musejní spolek Včela Čáslavská. Autorka práce se na základě studia dostupných pramenů a za pomoci komparativní metody snažila ukázat shodné a rozdílné momenty v historii a činnosti jednotlivých muzejních spolků. KLÍČOVÁ SLOVA Regionální dějiny, spolková činnost, muzejní spolky, muzeum, muzejnictví, Archeologický a musejní spolek Včela Čáslavská, Archeologický sbor Vocel, Musejní společnost v Chrudimi, Museum okresu hlineckého.
|
|
|
Aktéři lokálního rozvoje (Kácov, Chlum, Tichonice, Kladruby)
Jirků, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat a zhodnotit, jaký význam má spolková činnost, zda a jakým způsobem přispívá ke zkvalitnění a rozvoji lokálního života a lokálního společenství ve zkoumaných obcích Chlum, Tichonice a Kladruby (obce do tří set obyvatel) a porovnat spolkovou činnost těchto obcí s třikrát větším městysem Kácov. Cílem diplomové práce je zjistit, z jakého důvodu se menší obce do tří set obyvatel jeví stejně aktivní jako větší městys. Teoretická část vymezuje teoretické zázemí ke zkoumané problematice. Empirická část práce je tvořena sekundární a komparativní analýzou dat o aktérech, aktivitách a majetkovém vybavení obcí a empirickým šetřením o aktérství ve sledovaných obcích. Sekundární a komparativní analýza dat ukázala, že společenský život v menších obcích je rozmanitý a bohatý především aktivitami typu zábavného, kulturního a sportovního. Oproti většímu městysi je v menších obcích pořádáno méně aktivit folklorních a vzdělávacích. Bylo zjištěno, že společensky nejaktivnější je obec Kladruby, u níž je poměr aktivit k počtu obyvatel nejvyšší - 5,3%. Následuje obec Tichonice s poměrem 3,6%, městys Kácov s poměrem 3,3% a obec Chlum s poměrem 3%. Vyšlo najevo, že neexistuje přímá souvislost mezi počtem aktérů a společenskou aktivitou obce. Aktivita jednotlivých aktérů se liší a neplatí tedy, že čím více skupin aktérů v obci působí, tím více aktivit aktéři v obci pořádají. Bylo zjištěno, že nejrozmanitější občanskou vybaveností disponuje městys Kácov. I přes patrný vliv majetkového vybavení obce na pravidelnost pořádání aktivit, není tento faktor jedinou podmínkou při pořádání aktivit. Nedostatky v občanské vybavenosti může při pořádání aktivit částečně nahrazovat dobře fungující společné organizování aktivit aktéry, což je při pořádání aktivit faktorem, který odlišuje menší obce od třikrát většího městyse. Exogenní vliv byl v posledních deseti letech patrný ve všech sledovaných obcích, a to skrze získání a investování finančních prostředků do majetkového vybavení obcí, které jim umožnilo pořádat aktivity zcela nové, nebo pokračovat v pořádání aktivit stávajících. Empirické šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s aktéry působícími ve veřejném a neziskovém sektoru ve sledovaných obcích. Klíčovým faktorem při pořádání aktivit je občanská angažovanost propojená se vzájemnou spoluprací jednotlivých aktérů (tj. kombinace využití kulturního a sociálního kapitálu aktéra). Dotazovaným aktérům se menší obce možná nejeví stejně aktivní jako třikrát větší městys. Důvody, proč se mohou menší obce jevit stejně aktivní jako větší městys, tak spočívají, dle autorky této práce, ve vyšší občanské angažovanosti a vyšší míře spolupráce aktérů při pořádání aktivit v menších obcích. Společenský život hraje ve všech sledovaných obcích důležitou roli, zejména ve vytváření a udržování mezilidských vztahů, v posilování sociální soudržnosti, udržování tradic a ve vytváření vztahu k místu. Bylo zjištěno a tím potvrzeno, jak jsou pro rozvoj sledovaných obcí klíčové endogenní vlivy (činný aktér), který je, při vhodném doplnění a sladění s vlivy exogenními, dále podněcován.
|
|
|
Humpolecký spolek: Pěvecký spolek Čech a Lech 1862-1951
MADĚRA, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá činností Pěveckého spolku Čech a Lech v Humpolci od roku 1862, kdy byl založen, až do přerušení jeho činnosti v roce 1951. Součástí práce je stručná historie města Humpolec, sloužící k zachycení společenského kontextu vzniku spolku. Dále je pozornost věnována organizaci a správě spolku během jeho činnosti nebo členským záležitostem. Rozebíráni jsou významní členové spolku z hlediska jejich původu a společenské aktivity, vlastní členská základna a kulturní a společenské aktivity.
|
|
|
Ochotnické divadlo na Vlašimsku
KUNSTOVÁ, Karolina
Bakalářská práce se zabývá spolkovou činností se zaměřením na ochotnické a amatérské divadlo ve městě Vlašimi a částečně jeho přilehlém okolí. Cílem práce je vytvoření obrazu o daném jevu na základě archiválií (kronik, pamětních knih, časopisů), dokladů pamětníků a dostupné sekundární literatury. Tyto poznatky jsou konfrontovány s pohledem teatrologie (zejména obsaženým v syntéze Dějiny českého divadla III a IV). Součástí práce jsou tabulkové přílohy.
|
|
|
Volnočasová a spolková činnost pražských Židů od konce 19. století do roku 1939
HRONOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá pražskými Židy a jejich volným časem v období od konce 19. století do roku 1939. Zaměřuje se na spolkovou činnost a volnočasové aktivity organizované Židovskou náboženskou obcí v Praze a dalšími oficiálními židovskými organizacemi, které měly vliv na jednotlivé spolky. Jedná se především o ty, které se zaměřovaly na vzdělání, sociální práci, umění, sport a skauting. Práce ukazuje, čemu se věnovaly jednotlivé typy skupin a co organizovaly pro veřejnost. Autorka zároveň nastiňuje, které aspekty judaismu mohou ovlivňovat volný čas Židů a co o některých aktivitách vypovídá Tóra a Talmud. V závěru shrnuje specifika trávení volného času Židů žijících v první polovině 20. století v Praze a situaci hodnotí z pohledu náboženství a tradice.
|
host ::
RSS.